"Atentát" na hlavu státu v Chrastavě aneb koho budou volit dlužníci a poškození?

2. října 2012 v 14:36 | J. Benada |  10/2012
... Nedávno, ještě před "atentátem" shora, jsem se nechal ve společnosti slyšet, že jsem nedávno kdesi četl nebo kdesi slyšel, že jsou v České republice denně spáchány ... "pokud se nemýlím a číslo je správné," uvedl jsem ještě předtím než jsem číslo čtyři vyslovil. Žena, která byla ve společnosti přítomna uvedla, že se nemýlím, že moje informace je správná, že v České republice jsou denně spáchány čtyři sebevraždy a zmínila se, respektive jen vyslovila slovo stres. "Tohleto je na pováženou," uvedl jsem dále a hned jsem tohleto nahlas spočítal. "To je sto dvacet sebevražd měsíčně," násobil jsem a tisíc pět set sebevražd ročně," odhadl jsem výsledek násobení, jak si může nakonec každý sám spočítat ...
... Nechal jsem se takhleto slyšet v souvislosti se sporem, nechal jsem se takhleto slyšet v souvislosti s "válkou", mezi ...
... Ministrem vnitra České republiky ...
... A prezidentem Policie České republiky ...
... A dále jsem uvedl, že v České republice je milión exekucí ročně a v sedmdesáti procentech je exekučně zabaven cizí majetek, že není tedy zabaven majetek skutečného dlužníka, a že vymahači soudních exekutorů, kteří dokonce požívají pravomoci soudního exekutora, pobírají odměnu až sto tisíc korun českých denně! ...

... Zkrátka a dobře, uvedl jsem jen informace dostupné každému z médií. Druhého dne jsem se dozvěděl, že mě žena chválila, čímž se nechci chlubit, znovu opakuji, čímž se nechci chlubit, o chlubení se mi skutečně nejedná, což mě však potěšilo, protože jsem se současně dozvěděl, že žena je policejní psycholožka ...

... Dvacetišestiletý muž shora ...
... Který použil v pátek dvacátého osmého září dva tísíce dvanáct ...
... Proti hlavě státu, prezidentovi České republiky ...
... Plastovou pistoli shora ...
... "Se nesmazatelně zapsal do historie České republiky, patrně shodně tak jako se do historie České republiky nesmazatelně zapsala divoká privatizace a patrně shodně tak jako se do historie České republiky zapsaly první nájemné vraždy, v první polovině devadesátých let minulého století," řečeno slovy ...
... Jednoho z největších Čechů, českého velikána a českého univerzálního génia ...
... Vyloučeného v noci ...
... Z neděle dvacátého osmého na pondělí dvacátého devátého června z přepravby v osobním vlaku číslo čtyři tisíce padesát dva, jedoucího z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce ...
... Kdosi by se mohl například i domnívat, že jednou z příčin vyloučení Járy Cimrmana z přepravy v osobním vlaku mohlo být i schvalování atentátu na následníka trůnu, Františka Ferdinanda d'Este, v Sarajevu, ke kterému došlo v neděli dvacátého osmého června tisíc devět set čtrnáct, a který se stal záminkou k rozpoutání Světové války ...
... Číslovku první tehdy ještě tahleta světová válka neměla ...
... "Osobní řidič Františka hraběte Harracha, majitele panství Velké Meziříčí, Leopold Lojka zahlédl, jak Gavrilo Princip vyběhl z kavárny, oběhl otevřený kabriolet značky Gräf & Stift, s vídeňským číslem A-II-118, a dvakrát vystřelil. Než dojeli do guvernérova paláce byli následník trůnu i kněžna mrtvi. Kněžna zemřela dříve než její manžel, byla zasažena do pravé strany podbřišku a příčinou smrti bylo vnitřní vykrvácení. Františka Ferdinanda zasáhla kulka do krku, proťala krční tepnu a uvízla v páteři. Gavrilo Princip se chtěl zastřelit, ale to se mu nepodařilo, rozkousl kapsli s kyanidem draselným, ale jed vůbec neúčinkoval. Byla to asi původně kyselina kyanovodíková, ta se mění a stává se časem úplně neúčinnou. Byl chycen a zbit tak, že se zprvu zdálo, že to nepřežije. Přežil však, byl souzen, odsouzen na doživotí a uvězněn v Terezíně. O jeho psychice mnoho nevíme. Dne dvacátého osmého června se v Srbsku připomíná výročí bitvy na Kosově poli, v níž byli Srbové poraženi Turky a upadli na řadu staletí do turecké poroby. Právě v tento den měl - v rámci své účasti na vojenských manévrech v Bosně - slavnostně přijet do Sarajeva následník trůnu František Ferdinand. Bosenských manévrů se následník trůnu účastnil se svou paní, kterou vzal sebou, aby si alespoň trochu užila pocty, které jí byly ve Vídni odpírány jako pouhé rozené hraběnce Chotkové. Během manévrů byli manželé ubytováni v lázních Ilidža nedaleko Sarajeva, v hotelu Bosna. V neděli dvacátého osmého června tisíc devět set čtrnáct byl krásný letní den. Manželé se dobře vyspali a pak šli na mši do vedlejšího hotelového pokoje, který byl pro tento účel na jeden den upraven za osmdesát tisíc korun, což tehdy byla cena malého velkostatku. Poté odjel manželský pár vlakem do Sarajeva, vašnosti pane rado!" ...
... "A nemýlíte se, pane Švejku?" zeptal se soudní rada, který dokázal rozeznat ...
... Koukol ...
... Od pšenice ...
... Koho budou volit dlužníci a poškození? ...
... Tak tohleto skutečně nevím ...
... A o Vánocích ...
... Na Štěpána ...
... Kdy bude prezidentská kampaň vrcholit se milión exekucí postižených osob v rodinném kruhu jistě sejde, alespoň si tohleto myslím, že exekucí postižených osob bude ještě potom víc ...
... Myslím si, že tohleto pohádka nakonec přece jen nebude ...
... Koukni se, prosím, například tady ...
... A abych nezapomněl ...
... Tohleto by mohlo být patrně ono ...
... Jára Cimrman, který prý tragicky zahynul ...
... Na Kokořínsku ...
... Měl prý kdesi uvést, že do budoucnosti vstupujeme pozpátku ...
... Patrně díky selhání, neodbornosti či neschopnosti, nebo jak tohleto celé nazvat, osobní ochranky hlavy státu, prezidenta České republiky mladý muž žije ...
... Konec ...
TOPlist
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010