Svět - otázky a odpovědi aneb od zdi ke zdi

14. srpna 2012 v 11:29 | Petr Bajza |  08/2012
... Když jsme se vyhrnuli z Wilsonova nádraží, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel na Václavské náměstí slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme očumovali na Národní třídě a čekali, nepůjde-li náhodou průvod jinak než heterosexuálně orientovaných osob, gayú a lesbiček a jejich vděčné publikum. Bylo kolem poledne, očekávaný průvod nešel, avšak šel pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím vás pane Lokvenc, čím je to způsobeno, že si někteří lidé myslí, že když mají taky dírku do zadku, takže mohou taky o všem odborně hovořit?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal, mysleli jsme si v první chvíli, že nám zase nic neřekne, vypadalo tohleto už takhleto, když paní Lokvencová, spatřila jakýsi butik a povídá manželovi: "Pavle, jen čtvthodinku, prosím, jenom tam nakouknu." - "Už zase?" zeptal se pan Lokvenc. "Opravdu, jen čtvrthodinku, jen se tam podívám a hned jsem zpět," dušovala se paní Lokvencová, že v butiku dlouho nebude. "Dobře tedy," povídá nakonec pan Lokvenc rezignovaně, kterému nic jiného, než opět rezignovat, nezbylo "počkám na tebe už uvnitř" ...
... Pan Lokvenc myslel v kavárně Platýz, kam přijeli manželé Lokvencovi, před několika lety, na zábavný pořad, ve kterém vystupovali známé osobnosti. Už přesně nevím jak se zábavný pořad jmenoval ...
... Je docela dost dobře možné, že se zábavný pořad mohl jmenovat "Posezení před Velikonocemi", protože tenhleten zábavný pořad Český rozhlas, na stanici Praha, na Velikonoce potom vysílal ...
... "Ježíšmarjá, já mám hlad," zvolal pan lokvenc, když se paní Lokvencová vzdálila do nedalekého butiku a pan Lokvenc nás pozval do kavárny ...
... "Tohleto je, kluci, od rána už nevím kolikátý obchod," uvedl pan Lokvenc, který ani sám neznal přesný počet obchodů, které paní Lokvencová onoho sobotního dopoledne, na Václavském náměstí a na Národní třídě navštívila ...
... "Pravda, počítali jsme s tím, že se, po příjezdu do Prahy, projdeme městem, ale ne že budu muset, kluci, čekat před každým obchodem! Nejen před butiky, ale i před obchody s dámskou obuví, před obchody s dámskými kabelkami, před obchody s bižuterií a před dalšími obchody," uvedl pan Lokvenc, když v kavárně Platýz konečně usedl ...
... "Čím je, kluci, způsobeno, že si někteří lidé myslí, že když mají taky dírku do zadku, takže mohou taky do všeho kecat, tak tohleto vám, kluci, neřeknu, protože tohleto sám nevím. Patrně proto, že už je tohleto takhleto na světě zařízeno," uvedl pan Lokvenc v kavárně Platýz ...

... "V knížce shora říkají autoři, mimo jiné, že není dobré stírat rozdíly mezi mužskou a ženskou rolí, což je, alespoň podle pana Lokvence pravda a což se bohužel, alespoň podle pana Lokvence, už dávno děje ...
... Článek není o odlišné sexuální orientaci, natož o její propagaci či snad dokonce doporučovat ji komusi jako jakýsi ideál, znovu opakuji, článek není o odlišné sexuální orientaci, natož o její propagaci či snad dokonce doporučovat ji komusi jako jakýsi ideál. Tohleto ani nelze, protože odlišná sexuální orientace je jedinci daná věc a léčit se ani nedá, jak se může kdosi domnívat, ale tohleto je ještě komlikovanější, tohleto je ještě složitější, jak je patrno z knížky shora. Avšak o tohleto se v tomhletom článku nejedná. Tenhleten článek je o čemsi zcela jiném ...

... Článek je o toleranci k odlišnostem ...
... A tolerance k odlišnostem chybí i církvím ...
... Takže nakonec tohleto vypadá, že je článek zase o ničem? ...
... Téměř nic "normálně", téměř všechno z jednoho extrému do druhého extrému, téměř všechno, jak se lidově, avšak stručně a výstižně říká, od zdi ke zdi ...
... Článek je přece jen, alespoň do jisté míry, o lidské hlouposti ...
... Návšteva kina Blaník ...
... Osmnáctiletá Maruška žije se svým dědečkem Vlastimilem, touží potkat svého prince a prožít romantickou lásku, jakou zatím zná jen z filmů. Svého vysněného prince skutečně potká. S Markem prožije krásné prázdniny, první milostné dobrodružství, ale také první zklamání... To, že pravá láska nikdy neodkvete, zjišťuje i Maruščin dědeček Vlastimil. Po letech potkává svoji dávnou lásku Libušku. Jsou jako dva mladí zamilovaní blázni. Je to láska s vůní marihuany. Vtipná a svérázná důchodkyně Libuška totiž na stará kolena propadla této léčivé bylině... Honza je Maruščin soused i nejlepší kamarád. Je přistižen svou matkou Zdenou, jak se líbá v autě s mužem. Úspěšná manažerka se však nehodlá smířit se synovou orientací. Rozhodne se ho předělat na "normálního kluka". To ale přináší jen spoustu komických situací. Aspoň, že Honzův táta Karel má pro syna pochopení. Karel je bývalý ligový fotbalista, dnes už jen údržbář na stadionu. Žije vedle své dominantní manželky život ušlápnutého muže, který se jednou za čas, když je pod vlivem alkoholu, odhodlá k neúspěšné domácí vzpouře (oficiální text distributora) ...

... Když jsme se vyhrnuli z kina Blaník ...
... Na Václavském náměstí ...

... Tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali ...
... Jenom Páta Karel kráčel na na Wilsonovo nádraží slušně, jelikož je pitomec ...

... Konec ...
TOPlist
 


Komentáře

1 modanasbavi modanasbavi | E-mail | Web | 14. srpna 2012 v 11:34 | Reagovat

Ahoj, PŘEDEM SE OMLOUVÁM ZA REKLAMU!
Mám blog,není jako ostatní!
Máme tam redaktorky tudíš je nás víc,byly by jsme rádi kdyby ses k nám šla podívat,nechala komentář:)
Beru i redaktorky (Ale jenom nějaké,musím si je vybrat) Jestli máš zájem napiš na E-mail : makyna.polakova@seznam.cz a nebo nech ten komentář. Měj se ahoj

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010