Středa 4. července 2012 - A co ten binec

4. července 2012 v 9:44 | Šárka, Milena Lukešová |  Prázdniny
... Středa 4. července 2012 ...
... A co ten binec ...
... Co tu zase
máš.
Ať to zmizí,
a hned.
Provedu:
ponožka
k ponožce
a trenky
do zákrytu.
Hlásím:
binec u mě
zlikvidován.
(A binec ve mně,
tam to vázne)
... Železniční trať 194 České Budějovice Volary ...
0 České Budějovice
3 České Budějovice jižní zastávka
8 Boršov nad Vltavou
11 Černý Dub
13 Hradce
15 Vrábče
18 Kremže
20 Holubov
22 Třísov
24 Plešovice
26 Zlatá Koruna
29 Domoradice
31 Český Krumlov
36 Kájov
40 Mezipotočí
46 HOřice na Šumavě
53 Polná na Šumavě
55 Polečnice
58 Hodňov
60 Žlábek
63 Černá v Pošumaví
66 Horní Planá zastávka
68 Horní Planá
72 Pernek na Šumavě
75 Nová Pec
78 Ovesná
84 Pěkná
88 Černý Kříž
90 Dobrá na Šumavě
94 Volary
... "Z Českých Budějovic jsme jeli vlakem," vyprávěl mi strýček Jára. "Naší cílovou železniční stanicí byl Hodňov, což je železniční zastávka na železniční trati z Českých Budějovic do Volar," dozvěděla jsem se od strýčka Járy, který byl o prázdninách mezi sedmou a osmou třídou základní školy, společně se svým mladším bratem Petrem, S mým druhým strýčkem, právě tady v letním dětském táboře, který byl situován na stráni po levé straně železniční trati, přijíždíteli z Českých Budějovic do Hodňova ...
... Železniční zastávka Hodňov byla jen plechová bouda v krajině, stojící izolovaně po pravé straně železniční trati, přijíždíteli z Českých Budějovic do Hodňova. Po pravé straně železniční trati, přijíždítele z Českých Budějovic do Hodňova je i rybník Olšina. A patrně podle rybníka Olšina se jmenoval i letní dětský tábor, kde kluci kdysi byli. Letní dětský tábor byl srubový a v každém srubu bylo ubytováno šest dětí. Ve srubu, kde byli ubytování strýček Jára a strýček Petr, byl ubytován dále Zdeněk, který byl ze Žatce, dva bratři-dvojčata, kteří byli z Prahy-Vinohrad "a pokud se ještě dobře pamatuji," vzpomínal strýček Jára "bydleli v Londýnské ulici." Na jejich jména si strýček Jára už nevzpomíná "pamatuju si patrně jen jejich příjmení," doplnil s tím, že kluci měli německé příjmení. A šestý kluk, který byl s nimi ve srubu ubytován, se strýčkovi Járovi už nebybavuje vůbec. A právě o bratrech-dvojčatech vám dnes povím. Respektive vám povím o inspiraci strýčka Járy, která se mu nakonec nevyplatila. Tohleto bylo takhleto: Oba bratři-dvojčata byli podle strýčka Járy velicí nepořádníci. Od rodičů měli z domova velice slušné vybavení a ošacení, aby se v letním dětském táboře mohli převlékat do čistého a nechodili ve špinavém. Ve svém kufru měl každý z bratrů-dvojčat i kuchyňské útěrky. I kuchyňskými útěrkami rodiče své syny pro pobyt v letním dětském táboře vybavili. Avšak jak je už uvedeno shora. Kluci byli velicí nedořádníci a ve srubu se snad všude povalovaly jejich svršky, ponožky, ručníky i špinavé kuchyňské útěrky a tak dále a tak podobně. Jejich oddílová vedoucí, která se o kluky v letním dětském táboře starala, byla vysokoškolačka z Prahy, podle strýčka Járy velice příjemná mladá žena, která vždycky když do jejich srubu vstoupila a viděla to tam, viděla jak to u kluků ve srubu vypadá, zejména když viděla jací jsou bratři-dvojčata nepořádníci, tak vždycky snad řekla: "Kluci, rychle si ten binec tady ukliďte!" Zkrátka a dobře, bratři-dvojčata, kteří se příjmením jmenovali patrně Proserovi, měli nařízeno binec ve srubu rychle zlikvidovat, což prý hned i provedli, ale poněkud přece jen svérázně. "Všechny svršky, které se ve srubu povalovaly, si navlékli na sebe, takže měli na sobě například oblečeny dvě trička, košili, svetr a ještě i teplákovou bundu," vyprávěl mi strýček Jára. "A ze špinavých kuchyňských útěrech si udělali jakési onuce, omotali si je kolem nohou a obuli se do gumových holínek. K tomuhle vám však musím říci, že venku bylo sucho a nikdo venku v gumových holínkách nechodil. A takhle se šli koupat do nedalekého rybníka Olšina. Strýček Jára šel snad jen v trenýrkách a v tričku, obutý patrně do tenisek, což dnes už neví, co tehdy nosil, zkrátka a dobře, strýček Jára šel k rybníku Olšina oblečen jen takhleto na lehko a bratři Proserovi šli k rybníku Olšina oblečeni jako kdyby šli na severní točnu. A právě tímhletím se nechal strýček Jára inspirovat. Jednoho dne se totiž v letním dětském táboře pořádal maškarní karneval, respektive jakýsi průvod masek. Byl horký letní den, tropické vedro snad už od rána. Strýček Jára přemýšlel jakou masku na maškarní karneval zvolit, za koho se bude v průvodu masek vydávat. Nemohl pořád na nic přijít, ale nakonec přece jen na cosi přišel. "Budu se vydávat za cizince!" rozhodl se nakonec strýček Jára a navěsil na sebe snad všech ručníky a všechny kuchyňské útěrky, které ve srubu byly a na hlavu si udělal jakýsi turban z ručníku či z čeho, všechno tohleto sešil uzavíratelnými špendlíky, které slouží například k navlékání gumy do trenýrek a tak dále a tak podobně, aby tohleto všechno na strýčkovi Járovi drželo a nespadlo tohleto nakonec ze strýčka Járy kdesi už za rohem. Už jen v těhletěch hadrech by strýčka Járu snad už nikdo nepoznal. Avšak strýček Jára neponechal nic náhodě a vybavil se ještě nejen tmavými slunečními brýlemi, ale vybavil se i fotoaparátem, který si zavěsil kolem krku. "Snad nekonečně dlouho trvalo než se průvod masek kdesi seřadil a konečně vyšel. Strýček Jára si už myslel, že se snad konce průvodu masek ani nedožije, jaké mu bylo ve všech těch hadrech, které měl na sobě přišpendleny, teplo. Když průvod masek došel do cíle své cesty, tak se strýček Jára rychle ztratil. Pospíchal do srubu, aby všechny hadry, které měl na sobě přišpendleny, rychle ze sebe shodil. "Šárko, tohleto byla taková veliká úleva, když jsem vyšel opět ze srubu ven, už bez hader a suchý, od potu osušen!" vyprávěl mi strýček Jára. Avšak když po chvíli strýček Jára dorazil do míst odkud se před chvílí ztratil, tak tam byla veliká sháňka po cizinci, který se tam ztratil a nebyl tam nikde k nalezení. Dokonce tam kdosi z davu vykřikl: "Už odjel do Afriky!" ...
... Tohleto byla první cena pro vítěze! ...
... Veliký dort, který upekly kuchařky v kuchyni letního dětského tábora. To více, kluci by si tenhleten dort rádi dali, ale když viděli strýčka Járu jak přichází, tak byli na mrtvici. Veliký dort-cenu pro vítěze získala druhá maska, která by jinak získala druhou cenu a kluci ani tenhleten dort nakonec neochutnali. "A co jsem, volové, měl podle vás dělat, když už jsem tohleto nemohl vydržet a myslel jsem si, že se v těchletěch hadrech na slunci upeču, musel jsem se jít převlíct," uzavřel asi takhleto strýček Jára celou nevydařenou záležitost s maskou cizince, kterou si ve srubu vyrobil inspirován bratry-dvojčaty Proserovými, protože jinak by strýčka Járu tohleto snad ani nikdy nenapadlo. Tohleto je pravda, co mohl strýček Jára jiného dělat?! ...
... Rybník Olšina měl nejen písečnou pláž, ale i písčité dno a čistou vodu ...
TOPlist
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010