Sředa 10. června a středa 24. června 1942

12. června 2012 v 15:36 | J. Benada |  06/2012
... Památník Lidice pečuje o uchování vzpomínky na vyhlazení obce Lidice a utrpení jejích občanů, kteří se ve středu desátého června tisíc devět set čtyřicet dva stali obětí nacistického násilí. Další z jeho priorit je péče o historické objekty a areál Národního kulturního památníku. V roce dva tisíce tři byl obnoven Růžový sad a proběhla rekonstrukce Lidické galerie, kam byla přemístěna část sbírky uměleckých děl věnovaných Lidicím světovými tvůrci v poválečných letech. V roce dva tisíce čtyři byla veřejnosti zpřístupněna zahrada Lidické galerie s alejí. Od června dva tisíce šest je ve zrekonstruované budově muzea otevřena multimediální expozice s názvem "A nevinní byli vinni ..." ...
... V dubnu dva tisíce osm bylo otevřeno vzdělávací středisko pro mládež ...
... Národní kulturní památka Ležáky je místem, které připomíná statečnost prostých lidí a jejich účast v odboji proti nacismu ...
... Tato bývalá kamenická osada sloužila jako úkryt parašutistické skupiny Silver A ...
... S radiostanicí Libuše ...
... United Kingdom ...
... Welcome to England ...
... Welcome to Tangmere Royal Air Force ...
... V Západním Sussesu ...
... Hrabství Sussex se dělí na Západní Sussex a na Východní Sussex (East Sussex) ...
... Pohled na letiště Tangmere od muzea ...
... Je dobré si vzpomenout i na událostí desítky let vzdálené a připomenout si ...
... Že ne vždy se o svobodě a o demokracii jen hlasuje ...
... Že se za svobodu a za demokracii i bojovuje i umírá! ...
... V době kdy ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska probíhaly přípravy na tři první výsadky první vlny výsadků - parašutistických skupin Silver A, Silver B a Anthropoid ...
... Probíhalo mohutné letecké bombardování německého území a proto nebylo možné uvolnit žádný z letounů Royal Air Force ...
... Avšak dvacátého osmého prosince tisíc devět set čtyřicet jedna měl kapitán válečného letectva Ron Clifford Hockey ze sto třicáté osmé letky Royal Air Force ...
... K dispozici zcela nový mohutný čtyřmotorový bombardovací letoun Halifax, který byl přizpůsoben pro letecké výsadky ...
... I přes nepříznivé počasí, které nad zasněženou a mrazivou (s mrazy mínus dvacet stupňů Celsia) Evropou tehdy panovalo rozhodl se provést výsadek, prvních tří českých skupin nad územím Protektorátu Čechy a Morava, neprodleně ...
... Posádka letounu patřící ke sto třicáté osmé anglické peruti, určené pro zvláštní operace, která československé parašutisty z letiště Tangmere na území Protektorátu Čechy a Morava dopravovala. Zleva: První pilot cpt. Ron Clifford Hockey, druhý pilot F/O Dick Wilkin, F/Sgt. Holden, F/Sgt. Burke, Sgt. Hughes, Sgt. Berwich, Sgt. Walton a poslední muž neidentifikován ...
... Řídící věž na letišti Tangmere ...
... Letiště Tangmere v roce tisíc devět set čtyřicet pět ...
... Z posádky letounu shora přežil válku jediný muž - první pilot letounu ...
... Kapitán Ron Clifford Hockey ...
... Historie operace Anthropoid má svůj prapůvod ještě před vznikem druhé světové války, kdy vojenské ústředí československého odboje v Londýně vydalo rámcovou směrnici ...
... Pro vznik sabotážní organizace v okupovaném Československu. Organizace byla nazvána Perun a měla v podmínkách ilegality raalizovat taktiku neregulérní války proti Německu, jak byla i chápána britskými zpravodajskými kruhy IS a MI/R. Jedním z jejích úkolů byla rovněž likvidace jednotlivců i skupin osob z okruhu prominentů nacistického okupačního režimu, nebo zrádců a kolaborantů vlastního národa. Smyslem akcí byla obrana domácího odboje proti decimování jeho organizací, proti zradě z vlastních řad, proti genocidě českého národa ...
... Je pravda, že teroristický program nepatřil v historii českého odboje za Protektorátu Čechy a Morava k charakteristickým činům. Patřil více k živelným projevům českého odporu než k plánovaným a cílevědomým akcím. Útoky podobného druhu ve srovnání s jinými zeměmi, nacisty okupované Evropy, například ve srovnání s Francií, s Polskem, s Jugoslávií či se Sovětským svazem, byly v českých poměrech spíše výjimkou ...
... A přece jen atentát na muže shora zajistil českému odboji čestné místo v historii evropské rezistence. Operace Anthropoid se do moderních československých dějin zapsala rozporuplnými výsledky. Na jedné straně pozvedla pověst a prestiž československého odboje (ano československého odboje, takhleto je tohleto správně) na celém světě, prtože vedla k ohromné vlně solidarity světové veřejnosti s utrpením českého národa, který byl vystaven kruté nacistické pomstě-odvedě za atentát ...
... Jméno obce Lidice se stalo symbolem ohromných sympatií světové veřejnosti s malým národem kdesi ve střední Evropě, který atentátem na muže shora, touhletou vojenskou akcí, prokázal přece jen nakonec odhodlání k boji ...
.... Když bomba, ve středu dvacátého sedmého května tisíc devět set čtyřicet dva, vybuchla začaly v Praze právě hudební týdny. Bez ohledu na atentát nebyla představení odřeknuta. Zatímco se po silnicích Čech a Moravy valila nákladní auta ochranné policie a jednotek SS, aby obklíčila po celé ploše Prahu, zatímco přepadová komanda bezpečnostní policie lomozila po Praze a zatýkací komanda vyvlékala podezřelé z bytů, závodů a úřadů, hrál ve stejnou dobu Německý filharmonický orchestr ve Valdštejnské zahradě, v paláci a Rudolfinu Bacha a Mozarta, Regera a Respigniho. Za ranního šera praskaly první salvy popravčích čet, v mírném letním večeru zaznívaly housle a cembalo. Sloupce pražského listu Der Neue Tag se plnily dlouhými seznamy jmen odsouzených a zároveň si v něm bylo možno přečíst hudební fejetony doktora Petera Seitenberga. "Nezapomenutelný zážitek," napsal o vystoupení chóru od svatého Tomáše z Lipska, "tihle chlapci ve svých pěkných uniformách Hitlerjugend". Chlapci zazpívali některá z nejkrásnějších monet Johana Sebastiana Bacha: "Duch nám pomáhá povstat v naší slabosti" a "Vše, co je nadáno dechem, chválí Hospodina." Zvuky smrti a hudební umění nejvyšší dokonalosti se zde setkávaly v disonanci, která tolik vypovídala o dvojí tváři pánů Čech a Moravy v černých uniformách a nejvíce o Heydrichovi ...
... Ještě večer před atentátem se Heydrich zúčastnil v doprovodu své ženy Liny večera komorní hudby ve slavnostním sále Valdštejnského paláce. Vlastně se chtěl znovu připravit na návštěvu v Berlíně, na jednání s Hitlerem a Himlerem, na let příští ráno. Ale tenhle večer komorní hudby Německé společnosti, ten si nesměl nechat ujít. Hrálo Bohnhardtovo kvarteto z jeho rodného města Halle. Jako dárek domácímu pánovi nabídli hosté z Halle dílo před čtyřmi roky zemřelého Bruna Heydricha, otce Heydricha, klavírní kvintet, umnou repríza přírodní romantiky, o níž kritika napsala, že jí charakterizují především "fantasticko-démonické prvky". Heydrich pro Heydricha! Dva týdny předtím, jako úvod k hudebním týdnům, které dal Heydrich zahájit Němcem Mozartem a Čechem Dvořákem, napsal svým hranatým rukopisem v průvodním slově: "Hudba, tvořivá řeč múzických a muzikálních lidí, je jako zprostředkovatel jejich vnitřních zážitků ... nejvážnějším upomínatelem v časech velikosti a boje ... V tomto smyslu jsou pražské Hudební týdny přínosem, abychom zvládli boje současnosti, a zároveň chtějí být základním kamenem intenzivního kulturního hudebního života tohoto prostoru v Říši v daleké budoucnosti ...
... Tohleto všechno potom převážilo na vahách politických rozhodnutí Spojenců při řešení poválečné budoucnosti Československa ...
... Na druhé straně tohohle úspěchu byly však těžké ztráty domácího odboje, který se z těhletěch těžkých ztrát vzpamatovával teprve až v posledním roce války ...
... Ve středu dvacátého druhého května tisíc devět set čtyřicet šest se v Praze konala poslední veřejná poprava. Jen málo lidí dnes ví, že tuhletu poslední veřejnou popravu ...
... Oběšení Karla Hermanna Franka ...
... Zachytil kamerou značky Vinten známý prvorepublikový kameraman Čeněk Zahradníček, který shora uvedenou kamerou zachytil i ničení obce Lidice ...
... Patrně či přece jen spíše téměř jistě odmítnout tuhletu práci - patrně či přece jen téměř jistě pod hrozbou trestu smrti - nemohl ...
... A je docela dost dobře možné, že dnes i málo lidí ví, že mimořádný lidový soud v Praze posuzoval vinu českých parašutistů Karla Čurdy a Viliama Gerika, kteří v době války nevydrželi těžký psychický tlak a "zradili" Zradili přece jen v úvozovkách, protože zejména u Viliama Gerika byly polehčující okolnosti, které však na Mimořádný lidový soud nijak nezapůsobily. Oba, parašutista Karel Čurda a parašutista Viliam Gerik, kteří z odměny za informace, jež vedly k dopadení parašutistů-atentátníků, a kterou vláda Protektorátu Čechy a Morava zvýšila z deseti miliónů korun na dvacet miliónů korun, obdrželi, v pátek dvacátého šestého června tisíc devět set čtyřicet dva, každý po pěti miliónech korun, byli v úterý dvacátého devátého dubna tisíc devět set čtyřicet sedm, ve věznici Na Pankráci v Praze, popraveni. Ze shora uvedené odměny bylo shora uvedeného dne vyplaceno dalších pět miliónů korun, které byly rozděleny dalším šedesáti osobám, sedmi Němcům a padesáti třem Čechům! ...
... Kdo patřil k oněm padesáti třem Čechům? ...
... Tak tohleto patrně dodnes nikdo neví! ...
... V poměrech poválečného obnoveného Československa ...
... Zejména potom po roce tisíc devět set čtyřicet osm ...
... Patřila operace Anthropoid a většina souvislostí s ní spojených v takzvaným tabuizovaným problémům československých nejnovějších dějin. Byla zatracována, zkreslována, některá fakta byla zcela zamlčována, jiná fakta byla překrucována, jiná fakta byla neudržitelně interpretována. Například ve škole děti slyšely, že americká armáda, která osvobodila část území Československa, nebyli ve skutečnosti Američané, ale Rusové převlečení v uniformách americké armády. Zkrátka a dobře, lež byla vydávána za pravdu a pravda byla vydávána za lež, ale tohleto byla ještě daleko a daleko horší. A tak dále a tak podobně. V podstatě pouze proto, že operace Anthropoid byla provedena silami československé zahraniční armády a domácího odboje, který působil v intencích československé vlády v Londýně. V podstatě pouze proto, že operace Anthropoid nebyla provedena silami československé zahraniční armády a domácího odboje, který působil v intencích československé vlády v Moskvě. Takhleto je možné tohleto vyjádřit z důvodu lepší názornosti a přece jen i z důvodu lepšího pochopení ...
... Prezident Edvard Beneš (vlevo) přijímá na Pražském hradě, v roce tisíc devět set čtyřicet osm, seznam nových ministrů z rukou předsedy vlády Klementa Gottwalda (vpravo, otočen zády) ...
... Vypálení obce Lidice ...
... A vypálení osady Ležáky ...
... Bylo jedním z nejkřiklavějších zločinů nacistického totalitního režimu ...
... Bylo jedním z nejkřiklavějších zločinů nacistického bezpráví ...
... Po atentátu jako by se po parašutistech zem slehla. Ve středu třetího června tisíc devět set čtyřicet dva se v odpolední poště ředitele továrny na výrobu baterií ve Slaném, Jaroslava Jana Pály, a starosty města v jedné osobě, objevil dopis adresovaný zaměstnankyni továrny Anně Maruščákové. Obsah dopisu se zdál řediteli továrny zvláštní, proto nelenil a na dopis upozornil příslušné nacistické úřady. Dalším pátráním kladenské gestapo přišlo na stopy, které je zavedly do obce Lidice ...
... V noci ze středy třetího června na čtvrtek čtvrtého června tisíc devět set čtyřicet dva odvezlo příslušníky rodin Horákových a příslušníky rodiny Stříbrných ...
... Gestapáci usuzovali, že jsou-li Josef Horák a Josef Stříbrný v československé armádě ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, potom musí mít souvislost s parašutisty a tedy i s atentátem ...
... Rok tisíc devět set devadesát jedna ...
... Plukovník Ron Clifford Hockey ...
(4.8.1911 Exeter - 21.2.1992 Rosabum)
... V roce shora zavítal oficiálně, poprvé a krátce, do dnešní České republiky, aby osobně poznal místa, kde bojovali českoslovenští parašutisté ...
... Členové jeho výsadků ...
... Na území Protektorátu Čechy a Morava ...
... V pátek dvacátého prvního a v sobotu dvacátého druhého června tisíc devět set devadesát jedna se účastnil pietního shromáždění v Praze a v Ležákách a obě místa obdaroval bronzovými pamětními deskami, které nechal zhotovit ...
... V Pardubicích navštívil i památník Zámeček - "Larischovu" vilu, novorenesanční objekt, kam byli eskortováni dospělí obyvatelé z osady Ležáky, kde byli v rozsáhlém sklepení zámečku před popravou vězněni a vyslýcháni a kde byli ve středu dvacátého čtvrtého června tisíc devět set čtyřicet dva i zastřeleni ...
... Mimo jiné byl slavnostně přijat i na pardubické radnici ...
... Rok tisíc devět set devadesát tři ...
... Usnesením Zastupitelstva města Pardubice, z pondělí třicátého prvního května tisíc devět set devadesát tři, obdržel plukovník Ron Clifford Hockey čestné občanství města Pardubic im memoriam ...
... Likvidace Reinharda Heydricha, tragédie obce Lidice, stovky obětí a další okolnosti vyvolaly neobyčejně silný mezinárodní ohlas, který napomohl k předpokladům obnovení samostatného Československa v jeho původních hranicích a na demokratických základech ...
... Už v srpnu tisíc devět set čtyřicet dva odvolaly vláda Spojeného krílovství Velké Británie a Severního Irska a Národní výbor bojující Francie platnost Mnichovské dohody a Spojené státy, v říjnu tisíc devět set čtyřicet dva, definitivně uznaly československou exilovou vládu v Londýně ...
... Konec ...
TOPlist
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010