Na křídlech RAF aneb českoslovenští váleční letci v reportážích a rozhovorech BBC

1. června 2012 v 18:14 | Jarda |  06/2012
... Na křídlech RAF aneb českoslovenští váleční letci v reportážích a rozhovorech BBC...
... Zvukový nosič-kompaktní disk, na obrázku shora obsahuje, nahrávky válečných relací British Broadcasting Corporation věnované československým letcům v řadách Royal Air Force ...
... "Čím to, že nás tolik vábí vzpomínky na československé letce, kteří za války bojovali ve Velké Británii? Snad proto, že jsme o nich desítky let nesměli nic slyšet? ...
... Snad proto, že ztělesňují to, čeho se nám jako národu v novodobé historii tolik nedostává - vědomí, že jsme se přeci jen dovedli postavit na odpor, i když nám mocnosti zprvu vyrazily zbraně z rukou? ...
... Snad proto, že si ani přes to všechno, co jsme později slyšeli a četli, nedovedeme dost dobře představit, s jakou brutalitou se jim poválečné Československo ovládané komunisty odvděčilo! Snad proto, že to zkrátka byli odvážní chlapi, kteří uměli něco, co neumí a nemohl by dělat každý ...
... Ve zvukových záznamech válečného vysílání British Broadcasting Corporation na krátké vlně, jejíž poslech se, jak známo trestal káznicí nebo i smrtí, se dochovaly především čtené redakční texty věnované našim letcům, rozhlasová pásma o jejich práci, ale také vzácná autentická vyprávění stihačů nebo posádek bombardérů podnikající vyčerpávající a nebezpečné nálety nad Berlín, Brest a jiné cíle ...
... Uslyšíme Jana Masaryka, který v září tisíc devět set třicet devět nejen zahájil "Každodenní rozhlas z Londýna", ale také často navštěvoval vojáky v místě jejich působiště. Pilot spitfiru vám vylíčí úspěšný nácvik záchraných prací nad kanálem La Manche, ale vzápětí přidá historku o kamarádovi, kterému se ledová hlubina stala hrobkou. Nahrávky z gramodesek či zvukových fólií jsou atraktivní zvukovou kronikou, ve které nechybí ani zmínka o pozemním personálu - zbrojířích a dalších Čechoslovácích v Royal Air Force ...
... Promluví i hrdina, proslulý stíhač ...
... Karel Kuttelwascher ...
... Čím to, že nás tolik vábí vzpomínky na českosloveenské letce, kteří za války bojovali ve Velké Británii? Odpovědí může být jistě mnohem více, než jsem výše naznačil. Při poslechu těchto snímků vám nepochybně budou přímo defilovat hlavou, a to díky atmosféře, která ze zvuku i po letech vane. Asi i v tom odstupu je kousek lákavosti - ta dávná dikce, to rozvážné tempo zvukové mixáže. Všechno, co tu zaznívá, je samozřejmě propaganda. Druhá světová válka už dobře znala bojovou sílu informace, sílu rozhlasové vlny, filmu, novin. Jde tedy o obraz poněkud idealizovaný, často poněkud romantizující. Nic to ale nemění na renomé, které na křídlech Royal Air Force vybojovali váleční letci Československa," říká Tomáš Černý, redaktor rozhlasové stanice shora ...
... Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až přijdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, nevíte kde je v Praze reprezentační prodejna Českého rozhlasu a České televize?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic ...
... "Nevadí, zavoláme na Slovácko a zeptáme se Juráška Benady!" řekli jsme si ...
... Rychnov nad Kněžnou zastávka ...
... Častolovice ...
... "Jeho Hurrican s nápisy Night Reaper a s vyznačeným počtem sestřelených německých letounů na trupu, byl postrachem Luftwaffe," vyprávěl Bejval hrdinských činech ...
... Německo-brodského letce Royal Air Force Karla Kuttelwaschera ...
... Ve vlaku z Častolovic do Prahy ...
... Z okna vlaku jsem viděl otevřené dveře do nádražní restaurace v Nymburku ...
... Tam musí být krásně, zasnil jsem se ...
... Z myšlenek mne však vytrhla e-mailová zpráva! ...
... Bejval v příloze e-mailové zprávy obdržel ...
... "Otevřený dopis vládě České republiky", který mu, v příloze e-mailové zprávy, včetně fotografie České vlády, poslal jeho pražský kamarád Jára ...
... "Co s tímhletím článkem mám dělat, kluci?" zeptal se Bejval, kdesi už před Prahou, když jsme článek zevruvně prostudovali. "Smažu jej?" rozhodl se Bejval. "Ne, počkej Tondo, nemaž jej!" přikázal Bejvalovi Zilvar. "Přepošlem jej, kluci," navrhl a hnedle Bejvalovi diktoval e-mailovou adresu ...
... "Po otevřeném dopisu České vládě tam chňapnou všemi deseti a nástěnka je v jídelně," nechal se Zilvar slyšet, který to tam dobře zná a ví tedy nejlépe, kam se tam takovéhle věci dávají ...
... A usmívaje se, dal si Zilvar loka z lahváče ...
... Je docela dost dobře možné, kluci, že už tam dopis visí, prohlásil Zilvar později, když už jsme byli kdesi "U koně", na Václavském náměstí v Praze ...
... Bejvalem, od jeho pražského kamaráda Járy, v příloze e-mailové zprávy obdržený a Bejvalem, ve vlaku z Častolovic do Prahy, v příloze Bejvalovy e-mailové zprávy přeposlaný otevřený dopis České vládě, včetně fotografie České vlády, do Rychnova nad Kněžnou ...
... Otevřený dopis vládě České republiky ...
... Názor čtenáře pana Mojmíra Juráně z Ústí - začátek ...
... "Vážený premiére a vládo České republiky. Jsem už starší občan, ročník tisíc devět set čtyřicet osm a pocházím z jedenácti dětí velmi starého selského rodu - tisíc pět set třicet jedna. Nesměl jsem studovat, ale musel jsem od devíti roků tvrdě pracovat. Tento režim mně po čtyřiceti třech letech poctivé manuální práce vyhodil pro nadbytečnost, rok na pracáku a o tři roky v předčasném důchodu, takže mám devět tisíc šest set devadesát osm korun důchodu, teď se dozvídám, že mi ho chcete zmrazit a možná i zdanit, to je skutečně nehoráznost. Mimochodem jsem státu daroval osmdesát čtyři krát svoji krev! Nejsem sice studovaný, ale to neznamená, že jsem blbý. Zdravý selský rozum je něco, co se nedalo naučit ani v Plzni, a je mnohdy víc jak pochybné tituly, a ten Vám evidentně chybí. Neměl jsem nikdy strach říci, co si myslím, vzali jste mi zaměstnání, ideály, úctu k této zemi a sex odešel sám, takže nemám co ztratit, daně a poplatky mám zaplacené. Vážená, námi placená vládo, kde berete tu odvahu odírat ty, co se nemohou bránit - mimina, děti, školáky, postižené, důchodce, nemocné - a ještě se chválíte, kolik miliard ty Vaše odvážné reformy přinesou do státní kasy, ža Vám není hanba. Nejste schopni, nebo se snad bojíte klepnout přes prsty ty, co tuto ještě nedávno prosperující republiku rozkrádají? Skutečně si myslíte, že jsme stádo ovcí na valašských kotárech? Nemáte strach, že trpělivost, nás, obyčejných občanů, je u konce? Kde jsou naše daně, když už není ani na důchody? Jak je možné, když republika má holý zadek, že jsem vypláceny mimořádné odměny za zvýšené pracovní úsilí na ministerstvech? Kde se berou finance na nehorázné platy a příplatky manažérů, poslanců, senátorů a europoslanců - tam jsou rezervy, ale to byste museli začít u sebe?! Jaký je v konečném výsledku rozdíl mezi středověkou ikvizicí, upalováním čarodějnic a současnou chamtivostí exekutorů, zoufalstvím bezdomovců, skákáním zoufalých lidí z oken pod vlak? Sklerózu zatím nemám, ale nemůžu si vzpomenout, co se za této demokracie pro většinu obyčejných lidí změnilo k lepšímu, snad to, že mohou svobodně cestovat, ale proč se jezdit dívat na Island nebo do Řecka, když to zřejmě poznáme na vlastní kůži? Možná jsme byli policejní stát, ale na ulicích bylo čisto, bez graffitové výzdoby a celkem bezpečno, teď jsme daňový stát ve stylu "uhlíři, máš zaplacené daně a na chudobu musí být přísnost", ale korupce, tunelování a odkloňování má zelenou. Vážená ne-vládo, až nebudete vědět, kde by se dalo ještě brát, tak vypište daně za to, že ještě dýcháme, ale poněkud zatuchlý český vzduch," můžou si nyní přečíst otevřený dopis, pisatele, pana Mojmíra Juráně z Ústí, i v chudobinci v Rychnově nad Kněžnou ...
... Otevřený dopis vládě České republiky ...
... Názor čtenáře pana Mojmíra Juráně z Ústí - konec ...
... Je pravda, že ...
... Žádný žebřík do nebe nevede ...
... Český rozhlas Praha ...
... Vinohradská dvanáct ...
... Od prvního června dva tisíce deset je reprezentační prodejna Českého rozhlasu ...
... V budově Českého rozhlasu ...
... A tady byla reprezentační prodejna dříve ...
... "V Havlíčkově Brodě je rovněž pivovar," prohlásil Zilvar ...
... Obec Svatý kříž u Havlíčkova Brodu ...
... Svatý Kříž ...
... Je místní částí okresního města Havlíčkův Brod ...
... Do roku tisíc devět set čtyřicet pět mělo město název Německý Brod a od roku tisíc devět set čtyřicet pět má město název Havlíčkův Brod ...
... Karel Kuttelwascher ...
... Brigádní generál, letec Royal Air Force ...
[23.10.1916 Svatý Kříž u Německého Brodu (Rakousko-Uhersko) - 18.8.1959 Truro (Spojené království Velké Británie a Severního Irska)]
... Dne osmého května dva tisíce ...
... Byl československý hrdina ...
... Povýšen do hodnosti brigádního generála ...
... Letecké eso britského královského letectva Royal Air Force ...
... V období druhé světové války ...
... Nejúspěšnější československý stíhač ...
... Odhalení pamětní desky na jeho rodném domě provedly ...
... Dcery československého hrdiny ...
... Vera Darlingtonová a Mari Roweová ...
... Při příležitosti padesátého výročí úmrtí svého otce ...
... Dne dvacátého prvního května tisíc devět set čtyřicet šest vystupuje z československého letectva a o pět dní později ...
... Dvacátého šestého května tisíc devět set čtyřicet šest ...
... Odletá z Československa do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ...
... Usazuje se v Uxbridge ...
... Ve městě ležícím severně od londýnského letiště Heathrow ...
... Ještě v témže roce se stavá britským občanem a ještě v témže roce se stavá pilotem civilních dopravních letounů letecké společnosti ...
... Letecká společnost British European Airways- BEA, ale i British European Airways Corporation je správné označení letecké společnosti, vznikla prvního ledna tisíc devět set ččtyřicet šest a zanikla třicátého prvního března tisíc devět set sedmdesát čtyři ...
... Z manželkou Ruby měl, ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, tři děti. Nejprve syna a o dva roky později dcery-dvojčata ...
... Dne třináctého srpna tisíc devět set padesát devět, v době dovolené trávené na osamělé venkovské farmě nedaleko obce Roche, se objevují náhlé zdravotní problémy ...
... Respektive infarkt myokardu ...
... Po vyšetření lékařem je hospitalizován v Královské nemocnici v Truro, kde pátý den, osmnáctého srpna tisíc devět set padesát devět umírá ...
... Uxbridge ...
... Pohřben je v Uxbridge ...
... Uxbridge je dnes částí ...
... Londýna ...
... Československý hrdina, který se ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska v roce tisíc devět set čtyřicet dva oženil, založil rodinu a měl děti ...
... Se v roce tisíc devět set čtyřicet pět ...
... Do Československa ...
... Vrátil ...
... Avšak v Československu už dlouho nepobyl ...

... Obec Roche a město Truro ...
... Leží v hrabství Cornwall ...
... ... A hrabství Cornwall ...
... Leží na nejzápadnějším poloostrově Anglie ...
... Konec ...
TOPlist
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010