Přátelství není o sexu, proto označení přítelkyně je zavádějící, alespoň podle mého názoru

17. května 2012 v 13:50 | J. Benada |  05/2012
... Přátelství není o sexu, proto označení přítelkyně je zavádějící ...
... Alespoň podle mého názoru ...
... Měsíc po svých dvacátých druhých narozeninách jsem byl pozván na oslavu narozenin svého kamaráda z práce, kam jsem vzal i svoji ...
... Nyní bych měl říci patrně novou "přítelkyni", avšak tohleto označení je zavádějící ...
... Alespoň podle mého názoru ...
... Nakonec tohleto může posoudit laskavý čtenář sám a laskavá čtenářka sama ...
... Poprvé jsme tehdy šli do společnosti, respektive poprvé jsme tehdy šli do společnosti mých přátel. Zkrátka a dobře, nebudu indiskétní a uvedu jen a jen tohleto ...
... Rozešli jsme se, protože se moje nová "přítelkyně" ve společnosti mých přátel chovala nemožně, styděl jsem se za svou novou "přítelkyni" a cítil jsem se trapně, že jsem svou novou "přítelkyni" do společnosti svých přátel přivedl ...
... Ale jak se říká, všechno zlé je i dobré, protože tahleta osobní zkušenost mi slouží jako vynikající mnemotechnická pomůcka ...
... Nedávno jsem byl na pivě a u piva se hovořilo o všem možném ...
... Řeč přišla i na pád ...
... Českého skokana na lyžích Jana Mazocha ...
... V sobotu dvacátého ledna dva tisíce sedm ...
... Na Světovém poháru ve skocích na lyžích v Zakopaném ...
... Jan Mazoch ...
(5.9.1985 Čeladná)
... Skokan na lyžích a vnuk legendárního československého skokana na lyžích ...
... Jiřího Rašky ...
... Olympijského vítěze na zimních olympijských hrách ...
... V roce tisíc devět set šedesát osm v Grenoblu ...
... Který podlehl těžké nemoci v pátek dvacátého ledna dva tisíce dvanáct ...
... Dvacátého ledna dva tisíce sedm a dvacátého ledna dva tisíce dvanáct ...
... Řeč byla právě o těhletěch náhodách, které se v životě člověka stávají ...
... Příběh se odehrává (a nyní mi dobře poslouží moje shora uvedená mnemotechnická pomůcka - narozeniny mého kamaráda z práce) v období ještě před narozeninami mého shora uvedeného kamaráda z práce a příběh se odehrává ještě před mými dvacátými druhými narozeninami ...
... Mnemotechnika je souhrn způsobů a postupů, usnadňujících zapamatování umělých asociací, umělých spojení představ. Abychom si například zapamatovali poloměr zeměkoule šest tisíc tři sta sedmdesát osm spojíme si jej větou Šetři se osle, ve které jednotlivé slabiky napovídají cifry. Používá se čísel, veršů, rýmů, spojení se známým pořadím předmětů a podobně. Mnemotechnika nezdokonaluje paměť, pouze usnadňuje zapamatování. Mnemotechnika byla známa už ve starověku ...
... Boty legendárního československého skokana Jiřího Rašky jsem nikdy neviděl ...
... Před očima mám jen jeho domácí pantofle ...
... Jen dvakrát jsem přespal ve Frenštátě pod Radhoštěm v hotelu ...
... Poprvé v jakémsi podřadném hotelu na náměstí. Patrně v hotelu shora. Pamatuji si jen, že hotel, respektive hotelový pokoj na mě působil velice neútulným až téměř skličujícím dojmem. Už nevím v kterém ročním období tohleto bylo, ale vím, že tohleto nebylo v zimě, respektive sníh tehdy nebyl zcela jistě ...
... Podruhé jsem přespal ve Frenštátě pod Radhoštěm v hotelu Sport. Tenhleten hotel byl nejen útulný, ale vyznačoval se i příjemnou domácí atmosférou ...
... Tohleto bylo v zimě, protože tehdy jsem poprvé ve svém životě viděl elektrickými žárovkami vánočně nasvícený strom v zasněžené předzahrádce před rodinným domem, když jsem šel z náměstí do hotelu Sport ...
... Příběh budu vyprávět, tak jak si jej pamatuji. Poté, co jsem se v hotelu Sport ubytoval, tak jsem sešel do hotelové restaurace. Z chodby se schodištěm se do hotelové restaurace, obdélníkového půdorysu, vcházelo, řekl bych, že dvoukřídlými a matným sklem prosklenými dveřmi. Když se do hotelové restaurace vešlo, tak k výčepnímu pultu se šlo doprava, přičemž výčepní pult byl na shodné stěně jako vstupní dvoukřídlé a matným sklem prosklené dveře. Vešel jsem a posadil se u volného jídelního stolu ve tvaru čtverce se čtyřmi židlemi. Seděl jsem zády ke stěně a měl jsem od jídelního stolu dobrý výhled, vpravo naproti jsem viděl na vstupní dveře do hotelové restaurace a vlevo naproti, na shodné stěně jako vstupní dveře do hotelové restaurace, jsem viděl na výčepní pult. Objednal jsem si večeři a pití. V průběhu večeře si k mému jídelnímu stolu přisedli dva kluci, přibližně moji vrstevníci, tak jak tohleto chodívá v restauracích a tak dále a tak podobně. Protože jsem měl od jídelního stolu dobrý výhled, vpravo naproti jsem viděl vstupní dveře do hotelové restaurace, tak jsem mladého muže viděl, do hotelové restaurace, vejít. Bylo vidět, že v hotelové restauraci všichni tohohletoho mladého muže znají a bylo rovněž vidět, že se v hotelové restauraci tenhleten mladý muž těší veliké oblibě. Vzhledem k domácímu sportovnímu oblečení a domácí obuvi-pantoflím jsem se domníval, že se jedná o jakéhosi sportovce, který je například s dalšími sportovci v hotelu Sport ubytován, například na jakémsi sportovním soustředění či takhleto jaksi. Po chvíli mladý muž zamířil k našemu jídelnímu stolu, pozdravil a nebylo pochyb, pozdravil celou tříčlennou stolní společnost, tedy i mě jeho pozdrav platil, čehož si vážím dodnes. A povídá asi tohleto: "Milane, jak to vypadá?" a Milan odpověděl asi tohleto: "Už vám to tam otec přivezl." Natož mladý muž po chvíli spokojeně od našeho jídelního stolu odešel a sedl si v čele jídelního stolu ve tvaru obdélníku, který byl nedaleko výčepního pultu, takže jsem mladého muže měl z boku stále na očích a viděl jsem dobře i jeho domácí obuv-pantofle, ale stále jsem ještě nevěděl kdo mladý muž je. "To je Jiří Raška," dozvěděl jsem se vzápětí od Milana "on tady bydlí". Byl jsem překvapen, že Jiří Raška má byt v hotelu, byl jsem překvapen, že v hotelu jsou vůbec i byty. Když se do budovy hotelu vešlo, opět myslím, že dvoukřídlými a matným sklem prosklenými dveřmi, tak hned vlevo bylo schodiště, vedoucí nahoru a vlevo na zdi, hned za dvoukřídlými a matným sklem prosklenými dveřmi do budovy hotelu, před schodištěm vedoucím nahoru, byly poštovní schránky a na jedné z poštovních schránek bylo uvedeno jmého "Jiří Raška" ...
... Skokanský areál na Horečkách ...
... Z hotelu Sport bylo dobře vidět nejen Horečky ...
... Kde byl tehdy známý prvorepublikový hotel Vlčina ...
... Interhotel Vlčina ...
... A kde je i skokanský můstek, na kterém Jiří Raška trénoval ...
... Je pravda, že hotel Sport ve Frenštátě pod Radhoštěm vypadá dnes přece jen jinak, je přestavěn a zmodernizován a nazývá se i trochu jinak ...
... Škoda, že jsem svou shora uvedenou novou "přítelkyni", která byla z obce nedaleko Brna, tehdy ještě neznal, zcela jistě by chtěla jet do Frenštátu pod Radhoštěm se mnou a patrně bych svou novou "přítelkyni" do Frenštátu pod Radhoštěm i vzal ...
... Mohl by potom tohleto být i příjemně strávený večer, ale spíše přece jen naopak ...
... Radhošť a Pustevny na Radhošti ...
... Sedlo mezi ...
... Pustevnami na Radhošti ...
... A Radhoštěm ...
... Je nejnavštěvovanějším střediskem Beskyd ...
... Sedačková lanovka ...
... Trojanovice - Pustevny na Radhošti ...
... Znak města Frenštátu pod Radhoštěm ...
... Konec ...
TOPlist
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010