Praha, pátek 27. dubna 2012 a události počátkem roku 1990 v Brně - ohavná hra intrik Hitlera, Heydricha, Goebbelse a Göringa z roku 1934

3. května 2012 v 11:35 | J. Benada |  05/2012
... Využijme chvíle, kdy tu děti nejsou ...
... A řekněme si o noci takzvaných "dlouhých nožů" ...
... Následující text je určen všem politicky myslícím lidem s nenarušeným společenským svědomím a vrací se k posledním dvaceti minutám videozáznamu ...
... Nedělního televizního diskusního pořadu "Česká politika a ekonomika po vládní krizi a žádosti vlády o důvěru vlády ...
... Kde se hovoří o puči v Německu v roce tisíc devět set třicet čtyři a kde se zakazují lidem myšlenky v roce dva tisíce dvanáct ...
... Puč na Ernsta Röhma, vůdce mocných SA - noc takzvaných "dlouhých nožů" ...
... Ohavné hře intrik Hitlera, Heydricha, Goebbelse Göringa z roku tisíc devět set třicet čtyři, kdy po jmenování Hitlera, třicátého ledna tisíc devět set třicet tři, říšským kancléřem vytvoření nové vlády ještě neznamenalo ono Hitlerovo takzvané převzetí moci. To se stalo skutečností teprve v následujících měsících jakožto dílo odhodlaného a důsledně mocí posedlého člověka a jeho energické politiky. Okolnost, že jeho příchod do vlády proběhl legálně a bez krvavé revoluce, živila v měšťanstvu naději, že "revoluční" element NSDAP bude od nynějška čím dál tím víc ustupovat do pozadí a že Hitler sám se z radikálně se tvářícího agitátora promění v moudrého a dobrotivého státníka. Avšak události ze dne dvacátého sedmého února tisíc devět set třicet tři měly ukázat, že tato naděje byla naivní sen. Ačkoli je dokázáno, že požár Říšského sněmu v Berlíně, který shora uvedeného dne vypukl, nebyl založen komunisty ani nacionálními socialisty, nýbrž osamoceným Marrinusem van der Lubbe, mladým holandským sympatizantem komunistické strany, a to z osobních důvodů, Hitler se ocitl na pokraji hysterie ze strachu, že by ho jakási revoluce zleva mohla smést z jeho právě pracně dosaženého postavení. Když Hindenburg vydal dvacátého osmého února tisíc devět set třicet tři nouzové nařízení, pospíšil si proto Hitler se svým zmocňovacím zákonem ze dne dvacátého čtvrtého března tisíc devět set třicet tři, aby uskutečnil odstranění demokratického právního státu a tím si zajistil neomezené mocenské postavení v říši. V paranoidním strachu ze svých nepřátel, kteří by mohli znamenat nebezpečí pro jeho právě získanou pozici, se nezastavoval ani před nejbližšími spolupracovníky, jak to v obzváště křiklavé podobě ukázala Röhmova aféra z třicátého června tisíc devět set třicet čtyři. V Röhmovi, vůdci SA, spatřoval ve vzrůstající míře nebezpečného soupeře, jehož bylo třeba odstranit. Uvedl proto za spolupráce Heydricha, Gobbelse a Göringa do chodu ohavnou hru intrik, ve které byl Röhm obviněn, že chtěl svého "Vůdce" zavraždit. Příkaz k zavraždění Röhma a četných dalších vlastních druhů a spolupracovníků umožnil Hitlerovi vybít sadistické impulsy poprvé na celém kolektivu, protentokrát na svých vlastních stoupencích, a z jeho pozdější vlastní zprávy je cítit vskutku satanskou radost z vraždění a z ničení: "Vydal jsem rozkaz zastřelit hlavní viníky této zrady a dále rozkaz vypálit vřed naší vnitřní nedůvěry až na živé maso." Zbystříme-li pozornost už při slovech pronesených v roce tisíc devět set třicet dva těsně před převzetím moci: "Musíme být krutí. Musíme dobré svědomí znovu získat pro krutost. Jen tak můžeme z našeho národa vypudit změkčilost a sentimentální šošáctví." Ano, pak nám vraždy z noci takzvaných "dlouhých nožů" nabízejí děsivou přezvěst budoucích Hitlerových zločinů, jeho hrůzných rozkazů a barbarských skutků. Ukazují však současně také to, že jeho bezpříkladná lhostejnost vůči lidským osudům se týkala nejen Židů, Cikánů a Slovanů, nýbrž ve stejné míře i německých mužů, vysvítá z přiznání, které Hitler učinil v roce tisíc devět set třicet čtyři již s ohledem na velkou válku, kterou již tehdy plánoval: "Nařídím-li jednoho dne válku, nebudu se moci rozpakovat nad deseti milióny mladých mužů, které pošlu na smrt." ...
... "Naolejuje-li Julie koleje, nenaolejuje-li Julie koleje, naolejuje-li Julie koleje, nenaolejuje-li Julie koleje, naolejuje-li Julie koleje, nenaolejuje-li Julie koleje ..." ...
... "Ahoj, je dobrej, že? ...
... "Naolejuje-li Julie koleje, nenaolejuje-li Julie koleje, naolejuje-li Julie koleje, nenaolejuje-li Julie koleje, naolejuje-li Julie koleje, nenaolejuje-li Julie koleje ..." ...
"A jak se k nám dostanete?" ptáte se ..
... Ahoj ...
... V brněnské zoologické zahradě, do které chodíval už jako malý chlapec Jurášek Benada, se nám líbilo. Jurášek Benada do brněnské zoologické zahrady zpočátku chodíval se svou prababičkou, která byla v době kdy se Jurášek Benada narodil, už vdova. Proto nemohl svého pradědečka poznat osobně. Zná svého pradědečka jen z vyprávění a jen z fotografií. Jeho prababička měla dvě dcery. V době kdy se Jurášek Benada narodil byly obě dcery už podruhé vdané. První manžel starší dcery, jeho vlastní dědeček už tehdy žil v Americe. Proto nemohl svého vlastního dědečka poznat osobně. Zná svého vlastního dědečka jen z vyprávění a jen z fotografií. První manžel mladší dcery, jeho prastrýc byl zapojen v protinacistickém odboji, byl zatčen, vězněm a nakonec popraven ...
... "A tohleto je jen a jen období nacistické totality, ale pouze z jedné strany, ze strany otce. Samozřejmě, nacistickou totalitu jsem nemohl poznat osobně, protože jsem nebyl ještě na světě, když nejen v Československu panovala ...
... Ale komunistickou totalitu jsem už poznal na vlastní kůži," říkává příležitostně, respektive říkává, když se příležitost naskytne ...
... Což byl i nedělní případ ...
... Příležitost se naskytla ...
... "Neměl jste žádné právo tímto způsobem uvažovat!" Měl jsem rázem pocit jako by na mne z televizní obrazovky promluvila hlavní hrdinka shora uvedeného televizního seriálu, prodavačka Anna Holubová, respektive jako by na mne promluvila herečka Jiřina Švorcová ...
... Zakazovat myšlenky (nejen ve svobodném a demokratickém státě, ale zakazovat myšlenky vůbec) nelze. A Napoleon, Hitler a Stalin? Ani po své smrti neztratily tyto tři postavy světových dějin na své přitažlivosti, jak se můžeme i dnes a denně přesvědčit. Muži, kteří pohnuli dějinami jako málokdo před nimi. Posedlí mocí, zmobilizovali svou živelnou energií obrovské masy lidí k uskutečňování svých nečestných cílů a nerozpakovali se za pomoci násilí proměňovat své šílené (nechybělo mnoho a napsal jsem reformy) nápady (takhleto je tohleto přece jen správnější) ve skutečnost ...
... Jedeme se ubytovat do obce nedaleko Brna, kam jezdil na prázdniny profesor Roháček a kde ho zastihla i noc z úterý dvacátého na středu dvacátého prvního srpna tisíc devět set šedesát osm ...
... V pokoji je položená nová laminátová podlaha ...
... Laminátové podlahy Brno ...
... Dodáme, dovezeme a položíme laminátovou podlahu kdekoli na jižní Moravě ...
... Do restaurace U průmyslovky jsme se opět nedostali. "Článek tedy bude mít ještě další, v pořadí už čtvrté pokračování ...
... Restaurace U průmyslovky ...
... Na rohu ulice Veveří a ulice Jana Uhra v Brně ...
... Bývala vždy studentská hospoda ...
... 3/4 ...
... Pokračování ...
TOPlist
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010