Čtrnáct roků, šest měsíců a osmnáct dní soudního řízení u Městského a u Krajského soudu v Brně

7. května 2012 v 17:23 | Pavel |  05/2012
... Příběh je o klukovi, který mimo jiné vypěstoval kdysi z kuličky, na vlhké vatě v misce, naklíčeného hrášku velikou rostlinu ...
... A když mu bylo deset let ...
... Toužil plavit se po Středozemním moři ...
... Příběh je o čtrnáct roků, šest měsíců a osmnáct dní vlekoucím se soudním řízení vedeném u Městského a u Krajského soudu v Brně, o bezmocnosti a o bezvýchodnosti ve zcela jednoduchém soudním případu ...
... Příběh je o stavu československé justice, ale nejenom o tomhletom ...
... V pondělí jedenáctého prosince prvního roku shora uvedeného časového období rozhodl Městský soud v Brně, za předsednictví soudkyně JUDr. Zdenky Mádrové, pravomocným rozsudkem. V úterý dvacátého devátého června posledního roku shora uvedeného časového období rozhodl Městský soud v Brně, za předsednictví soudkyně JUDr. Jaroslavy Rezové, pravomocným rozsudkem ...
... Příběh není o fyzickém týrání ...
... Příběh vyprávět už nehodlám ...

... Patrně se profesor Jaroslaw Rohacek rozhodl správně, že už příběh vypravovat nehodlá. Ale abychom nezapomněli! ...
... Ondrovi, Jakubovi a Dominikovi z Brna zejména, a ostatním dětem samozřejmě rovněž, přejeme prima letní prázdniny! ...
... Kuřim ...
... Pondělí sedmého května dva tisíce sedm ...
... Konec ...
TOPlist
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010