Siňor Fresco da Celatico a jeho neteř Cesca a imitující pesimismus

5. dubna 2012 v 22:27 | Paolo |  Dekameron
... Příběh je z knížky, která mě v šestnácti letech okouzlila ...
... Přístav ...
... Livorno ...
... Příběh nás nakonec zavede do České republiky ...

... Livorno - La Spezia ...
... Autostrada Azzurra ...
... La Spezia ...
... La Spezia ...
... La Spezia - Parma ...
... Autocamionale della Cisa
... U Montelunga ...
... Montelungo ...
... Parma ...
... Siňor Fresco da Celatico a jeho neteř Cesca - začátek ...
... Sotvaže Philostratus skončil, pokynula královna Emilii, která se s hlubokým vzdechnutím, jako by se probouzela z těžkého snu, ujala slova ...
... Muž, jenž se jmenoval Fresco da Celatico, měl ve svém domě ...
... V Livornu ...
... Neteř z Parmy, již žertem nazývali Cesca ...
... Ač byla velmi hezká a pěkně urostlá, přec jen se nemohla krásou rovnat andělům. Byla však velmi pyšná a ušklíbala se nad každým, kdo ji přišel na oči. Tím se stala svému okolí velmi obtížnou, poněvadž se jí nikdo nemohl zavděčiti. Nosila hlavu výše než francouzská princezna a šla-li po ulici, krčila neustále nos, jako by se kolem ní šířil odporný zápach. Jednoho dne se vrátila velmi rozlobená domů a na dotaz strýčka, proč se tak záhy vrací odpověděla, nafukujíc se jako krocan ...
... "Ano, vracím se záhy domů, ježto mi zde muži i ženy nesnesitelně protivní. Ani jeden z nich nepřejde kolem mne, aby se mi nehnusil. Musím se přiznati, že není snad na celém světě druhé ženy, jíž by nepříjemné obličeje byly tak odporné jako mně." ...
... Pan Fresco da Celatico, jemuž se chování jeho neteře nelíbilo, odvětil: "Je-li ti pohled na protivné lidi nesnesitelný, tak se nikdy nedívej do zrcadla." Cesca však špičku strýčka nepochopila a proto strýčkovi odvětila, že se bude dívati do zrcadla jako jiní lidé ...
... Siňor Fresco da Celatico a jeho neteř Cesca - konec ...
... Imitující pesimismus - začátek ...
... Je pravda, že v České republice vládne stav odcizení většiny lidí, respektive občanů, vůči současné politické realitě. Státní moc není pociťována jako věc vlastní. Člověk, respektive občan, nemá a ani mít nemůže vědomí společné odpovědnost, pouze politicky nečinně přihlíží, pracuje a jedná přece jen spíše ve "slepé poslušnosti" (pokud tohleto takhleto vyjádřím), alespoň podle mého názoru. Může mít a patrně i má dobré svědomí jak ve "slepé v poslušnosti", tak v neúčasti na tom, k čemu se svobodně a demokraticky zvolení držitelé státní moci rozhodují a co činí. Trpí současnou politickou realitu jako něco cizího ...
... Je totiž veliký rozdíl mezi politickou svobodou a politickou diktaturou ...
... Je však pravda, že člověk, respektive občan, nemůže sám rozhodovat jaké poměry by měly v České republice vládnout. Tomuhle takhleto bylo v minulosti, tomuhle takhleto je v současnosti a tomuhle takhleto bude v budoucnosti, protože jednotlivec se rodí do poměrů, které právě vládnou, šťastně nebo nešťastně. Žádný jednotlivec a žádná skupina nemůže rázem - a také ne v jedné generaci - změnit tenhleten předpoklad, bez něhož není život lidí, respektive občanů, myslitelný! ...
... Se jménem třiceti jednoletého muže, uvedeného na obrázku shora, jsem se setkal teprve nedávno, respektive před několika dny a na shora uvedených webových stránkách jsem si přečetl jeho životní motto: "Optimismus je nejpříjemnější forma odvahy." ...
... Což mě pobavilo. Jednak proto, že mám rád Itálii a jednak proto, že jsem v jeho věku měl a stále mám podobné "motto", které jsem kdysi vyčetl v jakémsi článku, v jakémsi časopise, patrně v Mladém světě. Tohleto "motto", které je z hlavy známého, dnes již nežijícího, českého psychiatra Vladimíra Vondráčka, je mottem přece jen v úvozovkách. Shora uvedený univerzitní profesor, v téhleté souvislosti, hovoří o takzvaném imitujícím pesimismu, když říká asi tohleto: "Kdykoli usedám na židlí, tak očekávám, že se židle pode mnou zbortí, já spadnu na podlahu a příšerně si natluču. Kdykoli se tak nestane jsem příjemně překvapen!" ...
... Takzvaný imitující pesimismus jsem znal již v době, kdy jsem se setkal se svým prvním advokátem, který mě zastupoval v mém prvním soudním řízení ...
... Tehdy jsem šel z poštovního úřadu (v ulici na dolním konci náměstí) přímo do advokátní poradny (v ulici na horním konci náměstí) ...
... Ani nevím jak jsem náměstí přešel, když jsem si na poštovním úřadu uloženou soudní písemnost vyzvedl a hned si na poštovním úřadu uloženou soudní písemnost přečetl ...
... A jak soudní řízení dopadlo? ...
... V soudním řízení u Okresního soudu ve Vyškově, které se konalo, což si pamatuji, první jaro po našem přistěhování do Vyškova, jsme byli úspěšní ...
... Kdy se konala druhá událost, jedno z několika soudních řízení u Městského soudu v Brně, si už nepamatuji. Avšak pro účel dnešního článku je dostatečné, když uvedu, že tohleto soudní řízení se konalo asi deset let poté. V průběhu tohohle soudního řízení, v právní věci o náhradu škody, mě jedna z nesvářených stran, žalovaná strana, navrhla jako svědka. Soud návrhu vyhověl a byl jsem jako svědek v soudním řízení vedeném za předsednictví soudkyně, jejíž příjmení bylo shodné s příjmením mého prvního advokáta, i slyšen. Paní soudkyně by mohla být manželka mého prvního advokáta, říkal jsem si, když jsem si její jméno přečetl ...
... A jak soudní řízení dopadlo? ...
... Od žalované strany, od inženýra M. X., ředitele závodu Y, v Z, který byl v soudním řízení úspěšný, respektive od Mirka jsem přijal ...
... Pozvání na menší pohoštění ...
... Po takzvané sametové revoluci ...
... Byla shora uvedená soudkyně Městského soudu v Brně, soudkyní Krajského soudu v Brně a poté (po rozdělení československého státu na dva samostatné právní subjekty - Českou republiku a Slovenskou republiku) soudkyní Ústavního soudu České republiky, se sídlem v Brně a poté soudkyní Nejvyššího soudu České republiky, se sídlem v Brně ...
... Krátce poté se stala jeho předsedkyní ...
... Poté co byla, ve smyslu tehdy platného zákona, číslo šest z roku dva tisíce dva Sbírky zákonů, o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně dalších zákonů (zákona o soudech a soudcích) ...
... Prezidentem České republiky odvolána z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu České republiky podala proti odvolání ústavní stížnost, ve které Ústavní soud České republiky požádala o zrušení části tehdy platného zákona o soudech a soudcích, která byla podle jejího názoru protiústavní ...
... A jak soudní řízení dopadlo? ...
... V soudním řízení byla úspěšná ...
... Ve svém prvním výroku se Ústavní soud České republiky k jejímu názoru přiklonil a část tehdy platného zákona o soudech a soudcích jako neústavní zrušil. Poté, ve svém druhém výroku Ústavní soud České republiky rozhodnutí prezidenta České republiky o jejím odvolání z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu České republiky jako protiústavní zrušil ...
... Spor o roli a nezávislost soudců, mezi předsedkyní Nejvyššího soudu České republiky a prezidentem České republiky ...
... I kárnou žalobu ministra spravedlnosti České republiky na jejího manžela ...
... Ve věci výsledku soudního řízení vedeného před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku o stížnostech jeho klientů - Hadrabová, Hadrabová a ostatní ...
... Proti České republice, zejména na nepřiměřenou délku občansko soudního řízení vedeného stěžovateli - již dvanáct let ...
... Jsem sledoval ...
... Myslím si, že laskavý čtenář správně pochopil a laskavá čtenářka správně pochopila co takzvaný imitující pesimismus je ...
... Bohužel, tady už nefunguje! ...
... Sdílím například i názory bývalé soudkyně Ústavního soudu České republiky, Elišky Wagnerové, a vadí mi například i jak se o jejím odchodu z funkce soudkyně Ústavního soudu České republiky nedávno vyjádřil předseda vlády České republiky ...
... Imitující pesimismus - konec ...
... Ještě ne! ...
... Parma - Brno ...
... Ještě odkaz na článek z úterý třináctého března dva tisíce dva, autora J. Benady "Paní soudkyně jak se sluší a patří aneb svátek pana premiéra v předvečer prvního jarního dne!" ...
... Ciao! ...
... Finito ...
... Konec osmého příběhu pátého dne ...
... Emilia ...
(16.7. 1313 zřejmě v Certaldu, Toskánsko - 21.12.1375 v Certaldu)
... Italský renesanční básník, autor novel a románů. Je všeobecně považován za zakladatele italské umělecké prózy. Narodil se jako nemanželský syn zástupce florentského bankovního domu Bardiů. Svou matku sice nepoznal, ale jeho otec věnoval jeho výchově a vzdělání značnou pozornost. Studoval práva na neapolské univerzitě. Otec mu umožnil přístup na neapolský královský dvůr a tím i styk s řadou vzdělanců. Díky své schopnosti vyprávět vtipné příhody ze života a zajímavě fabulovat měl Giovanni Boccaccio ve společnosti velký úspěch. Milostné vztahy ho inspirovaly i k napsání erotického románu Dekameron. Stal se prvním životopiscem Danteho a vykladačem jeho Božské komedie. V Neapoli prožil nešťastnou lásku k hraběnce Marii d´Aquino, která pravděpodobně pod jménem Fiammetta se objevila i v jeho díle. Po návratu do Florencie byl pověřován diplomatickými cestami. Později, když byl zbaven městských úřadů, procházel Giovanni Boccaccio náboženskou krizí, přijal nižší svěcení a odjel do Certalda. Ke konci života psal převážně v latině a věnoval se studiu jazyků ...
... Tři jeho citáty ...
... Lépe je pykat za to, co jsme si užili, než litovat to, co jsme propásli ...
... V lásce vyhrává ten, kdo miluje méně ...
... Je lépe litovat, že jsme něco zažili, než litovat, že jsme nezažili nic ...
... Známý cyklus Dekameron je považován za vrcholné Boccacciovo dílo. Vznikl mezi roky 1348 až 1353. Jedná se o soubor sta novel převážně s erotickým zaměřením. Příběhy jsou ve stejném poměru rozděleny do deseti dní (deka = deset a odtud je název cyklu). Své zážitky si vypráví deset dní deset urozenýchh mladých lidí. Sedm žen a tři muži, kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, který vypukl ve Florencii roku 1348 ...
... Čas si krátí vyprávěním na různá témata ...
... O lidech, které postihly různé nehody, ale vše dobře dopadlo ...
... O lidech, kteří svou obratností dosáhli svého ...
... O lidech, jejichž láska špatně skončila ...
... O milencích ...
... O tom, jak ženy obelstily své muže ...
... O šprýmech, které si ženy a muži tropí navzájem ...
... Církev dílo odsoudila ...
Giovanni Boccaccio - Dekameron
Přeložila a svým nákladem vydala Anna Běhounková
V hlavní komisi "Mars" knižní dům v Praze
Štočky zhotovil z ilustrací dle starých rytin Štencův grafický závod
Obálka mistra Václava Čuffy
Vytiskl Fr. Ziegner, Král. Vinohrady, Říčanská č. 1984, 1928
11/100 ...
TOPlist
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010