Praha, pátek 27. dubna 2012 a události počátkem roku 1990 v Brně

28. dubna 2012 v 20:24 | J. Benada |  04/2012
... "Nejvýše postavený člověk má však být sám o sobě spravedlivým a přece člověkem. Tato úloha je proto nejtěžší ze všech. Ano, nedá se zcela vyřešit, protože z tak křivého dřeva, jako je to, z nějž je vytvořen člověk nemůže být vytesáno nic rovného. Příroda nám ukládá, abychom se k této ideji jen přibližovali," napsal, už v roce tisíc sedm set osmdesát čtyři, veliký filozof Immanuel Kant ve svých "Myšlenkách k všeobecným dějinám ve světoobčanském smyslu." Ačkoli byla tahleta jasnozřivá a v podstatě speptická slova napsána šest let před vypuknutím Francouzské revoluce, přece z nich zaznívá také naděje a víra, že i přes veškeré lidské slabosti se snad v budoucnu musí najít osobnosti, které by mohly řídit stát a přitom nezneužívaly své svobody. Světové dějiny však ukazují, jak to vlastně je, že očekávané "přibližování" k ideálu jím postulovanému se zvrhlo v opak! Strašidlo nacionalismu a nové totalitní ideologie vedly k dosud nepoznané politické radikalizaci dalších okruhů obyvatelstva, k propagandistické mašinérii, jež vytvořila za pomoci všech možných prostředků a triků mýtus samozvaných postav vykupitelů, které však do svých zemí přinesly jen bídu a smrt. Symbolická pro tenhleten vývoj jsou jména Napoleon, Hitler, Stalin, jež představují jeho vrcholy, ony zvrhlé okamžiky dějin, v nichž prázdná fráze znamená všechno, ale lidský život nic ...
... Jsou tři různé možnosti ...
... První možnost je, že jde o spiknutí pana Bárty, jehož velkým vzorem je historická postava diktátora Napoleona, který celé tohleto takhleto vymyslel, aby se ho naoko zbavili a vláda České republiky mohla pokračovat v "asociálních a šílených" reformách. K blizšímu označení reforem vlády pana Nečase jsem použil slov bývalé soudkyně Ústavního soudu České republiky paní Vágnerové ...
... V téhleté souvislosti se odvolávám na článek na tomhletom blogu "Paní soudkyně jak se sluší a patří aneb svátek pana premiéra v předvečer prvního jarního dne!" ze dne třináctého března dva tisíce dvanáct ...
... Druhá možnost je, že jde o iniciativu paní Peake, která se už jinak nemohla zachránit, chtějíce ve vysoké politice i nadále zůstat, a tohleto je jen a jen její svobodné rozhodnutí, čemuž nevěřím, moji důvěru nemá ...
... Třetí možnost je, že jde o dohodu pana Nečase a pana Kalouska ...
... S paní Peake, čemuž věřím a moji důvěru nemají ...
... Paní Peake by nyní mohla vytvořit pár s panem Kalouskem! ...
... Avšak hlavní výsledek je u všech shora uvedených možností zcela shodný! ...
... Pan Bárta je mimo "mísu" a koalice může pokračovat ve shora uvedených "asociálních a šílených" reformách, nazývejme tyhlety kroky české vládnoucí politické reprezentace ...
... Takhleto ...
... V téhleté souvislosti se odvolávám na článek na tomhletom blogu "Diktátor" ze dne jedenáctého dubna dva tisíce jedenáct ...
... A nyní k událostem počátkem roku tisíc devět set devadesát ...
... V Brně ...
... Restaurace U průmyslovky ...
... Na rohu ulice Veveří a ulice Jana Uhra ...
... Bývala vždy studentská hospoda ...
... 1/2 ...
... Pokračování ...
TOPlist
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010