Federigo di Neri Pegolotti - velikonoční hádanka

8. dubna 2012 v 23:22 | Paolo |  Dekameron
... Příběh, ilustrovaný obrazy maďarského malíře Gellerta Vargy z Budapešti, je z knížky, která mě okouzila v šestnácti letech. Příběh nás nakonec zavede do baziliky svatého Petra v Římě, na korunovaci prvního českého panovníka, který se mohl pyšnit císařským titulem ...
... O velikonoční neděli pátého dubna tisíc tři sta padesát pět ...
... Tarvisio - Udine - Palmanova ...
... Autostrada Alpe-Adria ...
... Městečko ...
... Tarvisio ...
... Město ...
... Udine ...
... Orloj v Udine ...
... Na Piazza Libertà - na náměstí Svobody ...
... Hodiny na zvon odbíjejí dva smrťáci ...
... Na Staroměstském orloji - díle královského hodináře Mikuláše z Kadaně z počátku čtvrnáctého století a koncem patnáctého století zdokonaleném královským hodinářem Hanušem z Růže a v počátku druhé poloviny devatenáctého století doplněném o kalendárium ...
... Malíře Josefa Mánesa ...
... Je tomuhle jinak ...
... Nejstarší sál v Evropě používaný pro schůze parlamentu najdeme na hradě v Udine ...
... Město ...
... Palmanova ...
... Palmanova - Benátky - Padova ...
... Autostrada Serenissima ...
... Město...
... Benátky ...
... Orloj v Benátkách ...
... Na Piazza San Marco - na náměstí svatého Marka ...
... Je podobný orloji v Udine ...
... A naopak ...
... Orloj v Udine je podobný orloji v Benátkách ...
... Padova - Rovigo - Ferrara - Boloňa ...
... Autostrada Padova - Boloňa ...
... Město ...
... Rovigo ...
... Město ...
... Ferrara ...
... Město ...
... Padova ...
... Ve městě se nachází patrně nejstarší orloj na světě ...
... Město ...
... Boloňa ...
... Snad shodně krutý osud měli i italští zhotovitelé italských orlojů, bratři Rainerovi (alespoň podle pověsti o krutém osudu českého zhotovitele českého, respektive Staropražského či Pražského orloje, Hanuše z Růže), kteří byli rovněž podle pověsti oslepeni, aby již nikdy nemohli shodný či podobný orloj zhotovit v jiném městě ...
.... Královský hodinář Hanuš z Růže u Staropražského či Pražského orloje ...
... Ve věži Staroměstské radnice ...
... Do cíle naší cesty nám zbývá poslední italská dálnice ...
... Boloňa - Florencie ...
... Autostrada del Sole ...
... Přijíždíme na venkov nedaleko Florencie ...
... Federigo di Neri Pegolotti - velikonoční hádanka - začátek ...
... Sedmý den si družina, sedmi urozených mladých žen a tří urozených mladých mužů, vypráví příběhy o odvážných činech, jež ženy provedly svým mužům buď z lásky anebo pro jejich záchranu, ať tito to již pozorovali či nikoliv ...

... Jakmile udeřila hodina, svolávající je, jako předcházející dny, k zahájení nové řady příběhů, dal král rozprostříti koberec nedaleko místa, kde odědvali a pokynul Emilii, aby počala vyprávědi. S laškovným úsměvem ujala se dívka slova ...
... Ve Florenci, v ulici svatého Pankráce, žil kdysi tkadlec, jenž byl o to chytřejším ve svém řemesle, oč méně vtipu měl v jiných věcech. Tento muž měl krásnou a roztomilou ženu, jménem Monna Tessa, jež byla dcerou Mannuccia della Cuculia. Chytré a obezřetné ženě byla prostota jejího muže známa a proto, jsouc zamilována do kvetoucího a roztomilého mladíka, jménem Federigo di Neri Pegolotti, ujednalo si s ním prostřednictvím své služebné schůzku na letním sídle svého muže. Věděla, že muž jenom časem sem za ní dojíždí a časně ráno se vrací do svého obchodu ve městě. Federigovi, opětujícímu její lásku, byl tento návrh velmi milý a již příští noci spěchal na udané místo, aby v jejím náručí strávil noc plnou lásky a opojení. Pro příští schůzky pak stanovili, že Federigo, konaje pochůzky po svých polích, zajde k jejich vinici a prohlédne sloup s oslí hlavou. Bude-li oslí hlava obrácena nozdrami ...
... K Florecii, může večer směle přijíti, třikráte zaklepati a bude vpuštěn ...
... Bude-li však osel hleděti ...
... K Fiesole, je to znamení, že Giovanni příjde domů. Tímto způsobem užili spolu mnoho radovánek. Jednou však, když paní Tessa očekávala svého milence, hodlajíc ho uctíti do zlatova upečeným kapounem, dobrým vínem a jinými sladkostmi, objevil se z nenadání Giovanni. Nedávaje najevo svého rozmrzení, pohostila nic netušícího manžela dvěma plátky soleného masa. Pochoutky byly tajně zaneseny do zahrady uprostřed velkého trávníku. Ve svém zklamání však zapomněla naříditi služce, aby vyčkala příchodu Federigova a zpravila ho o neočekávaném příchodu manželově ...
... Sotva se manželé uložili na lůžko a dům se pohřížil v spánek, přišel Federigo a zaklepal tiše na dveře, nacházející se v blízkosti ložnice, takže to Giovanni hned uslyšel, právě tak jako to uslyšela jeho žena, znažící se vzduditi dojem, že tvrdě spí. Za chvílenku zaklepal Federigo po druhé. Divě se tomu, zatřásl Giovanni svojí ženou a tázal se jí, neslyší-li klepání. Paní, jež to slyšela daleko lépe než on, dělala jakoby byla probuzena z hlubokého spánku. Předstírajíc bázeň, odvětila: "Nejdražší Giovanni, jest to strašidlo, jež se minulé noci objevilo. Jakmile jsem jeho klepání zaslechla, schoulila jsem se pod peřinu, neodvažujíc se vystrčiti hlavu, dokud nebyl bílý den." - "Buď dobré mysli, drahá ženo," těšil ji Giovanni. "Pomodlil jsem se před spánkem "Te lucis" a "Intemerata", takže nám strašidlo nemůže ublížit. Paní Tessa však, obávajíc se, že by ji Federigo mohl míti v podezření, mu chtěla říci, že Giovanni je zde a proto řekla svému muži, že se neupokojí dříve, dokud nebude strašidlo zažehnáno. "Nevím, jak by se mohlo zažehnati," odvětil Giovanni. "Já to vím," pravila Monna Tessa, "neboť onehdy ve Fiesole mne jedna z řeholnic, vidouc můj strach, tomu naučila. Majíc však strach, nemohla jsem včra účinek tohoto zaříkadla vyzkoušeti. Dnes se však v tvojí přítomnosti nemám čeho obávati." Giovanni souhlasil a tak se oba tichounce přiblížili ke dveřím, za nimiž již počínala Federigem lomcovati žárlivost. Přitisknuvši se ke dveřím, pošeptala Monna Tessa Giovannovi, že musí třikráte odplivnouti, jakmile mu dá pokyn. Giovanni mlčky přikývnul a Monna Tessa počala hovořiti: "Strašidlo, jež tmavou nocí tvrdým rohem svojí moci rušíš spánku pokoje, utiš rohu svého zvůli na kapouna tučné půli, na sklenici nápoje. Na zahradě pod broskvoní, jak si přeje muž i paní, dnešní tvoje rozkoš je." Poté pokynula Giovannimu, aby třikráte odplivl. Federigo, stojící těsně u dveří, slyšel zřetelně každé slovo a rázem se jeho žárlivost tak uklidnila, že měl tisíc chutí vybuchnouti v hlasitý smích. Když paní tímto způsobem strašidlo třikráte zaříkala, odebrala se zpět na lůžko. Hladový milenec sebral připravené jídlo a odnesl si je domů, kde v tichosti hloubal jak o kuchařském umění tak i o chytrosti paní Tessy ...
... Často pak ještě se s ní smál zaříkavadlu, jehož neomylné moci Giovanni pevně věřil ...
... Federigo di Neri Pegolotti - velikonoční hádanka - konec ...
... Maďarský malíř Gellert Varga z Budapešti ...
... V maďarštině se správně uvádí na prvním místě příjmení a na druhém místě jméno. V češtině by se správně jmého shora uvedené malíře uvedlo: Varga Gellert ...
... Korunovaný český a korunovaný římský král Karel IV., křtěný jménem Václav, syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského si splnil svůj sen, o kterém snil od vstupu na evropskou scénu: stát se císařem, a tím hlavou západního křesťanstva ...
... Nejvyššího důstojenství dosáhl o velikonoční neděli pátého dubna tisíc tři sta padesát pět, kdy byl v římské bazilice svatého Petra korunován (jeho tedy již třetí korunovace) římským císařem ...
... První jarní úplněk na severní polokouli, známý jako velikonoční úplněk, určuje datum velikonoc, pohyblivého křesťanského svátku. Vždy jsou první neděli po tomhletom úplňku. Pokud je však tenhleten úplněk v neděli, tak platí, že jsou velikonoce až následující neděli. Velikonoční pondělí může být, vzhledem na shora uvedené, jen v období od dvacátého třetího března (nejdříve) do dvacátého šestého dubna (nejpozději) ...
... Velikonoční hádanka ..
... Kdy byly velikonoce v roce tisíc tři sta čtyřicet osm? ...
... Ciao! ...
... Finito ...
... Konec prvního příběhu sedmého dne ...
... Emilia ...
(16.7. 1313 zřejmě v Certaldu, Toskánsko - 21.12.1375 v Certaldu)
... Italský renesanční básník, autor novel a románů. Je všeobecně považován za zakladatele italské umělecké prózy. Narodil se jako nemanželský syn zástupce florentského bankovního domu Bardiů. Svou matku sice nepoznal, ale jeho otec věnoval jeho výchově a vzdělání značnou pozornost. Studoval práva na neapolské univerzitě. Otec mu umožnil přístup na neapolský královský dvůr a tím i styk s řadou vzdělanců. Díky své schopnosti vyprávět vtipné příhody ze života a zajímavě fabulovat měl Giovanni Boccaccio ve společnosti velký úspěch. Milostné vztahy ho inspirovaly i k napsání erotického románu Dekameron. Stal se prvním životopiscem Danteho a vykladačem jeho Božské komedie. V Neapoli prožil nešťastnou lásku k hraběnce Marii d´Aquino, která pravděpodobně pod jménem Fiammetta se objevila i v jeho díle. Po návratu do Florencie byl pověřován diplomatickými cestami. Později, když byl zbaven městských úřadů, procházel Giovanni Boccaccio náboženskou krizí, přijal nižší svěcení a odjel do Certalda. Ke konci života psal převážně v latině a věnoval se studiu jazyků ...
... Tři jeho citáty ...
... Lépe je pykat za to, co jsme si užili, než litovat to, co jsme propásli ...
... V lásce vyhrává ten, kdo miluje méně ...
... Je lépe litovat, že jsme něco zažili, než litovat, že jsme nezažili nic ...
... Známý cyklus Dekameron je považován za vrcholné Boccacciovo dílo. Vznikl mezi roky 1348 až 1353. Jedná se o soubor sta novel převážně s erotickým zaměřením. Příběhy jsou ve stejném poměru rozděleny do deseti dní (deka = deset a odtud je název cyklu). Své zážitky si vypráví deset dní deset urozenýchh mladých lidí. Sedm žen a tři muži, kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, který vypukl ve Florencii roku 1348 ...
... Čas si krátí vyprávěním na různá témata ...
... O lidech, které postihly různé nehody, ale vše dobře dopadlo ...
... O lidech, kteří svou obratností dosáhli svého ...
... O lidech, jejichž láska špatně skončila ...
... O milencích ...
... O tom, jak ženy obelstily své muže ...
... O šprýmech, které si ženy a muži tropí navzájem ...
... Církev dílo odsoudila ...
Giovanni Boccaccio - Dekameron
Přeložila a svým nákladem vydala Anna Běhounková
V hlavní komisi "Mars" knižní dům v Praze
Štočky zhotovil z ilustrací dle starých rytin Štencův grafický závod
Obálka mistra Václava Čuffy
Vytiskl Fr. Ziegner, Král. Vinohrady, Říčanská č. 1984, 1928
12/100 ...
TOPlist
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010