Willík aneb návštěva na odborném lékařském pracovišti Univerzity Karlovy v Praze a návštěva na odborném lékařském pracovišti Univerzity Masarykovy v Brně

5. března 2012 v 13:17 | J. Benada |  03/2012
... Praha ...
... Karel IV., křtěný jménem Václav, syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského ...
(14.5.1316 Praha - 29.11.1378 Praha)
... Mimo jiné ...
... I zakladatel Univerzity Karlovy ...
... Willík je občanské sdružení rodičů a přátel dětí (otevřené každému koho se problematika onemocnění Williamsovým syndromem dotýká), které sídlí v Praze-Ruzyni, a které vzniklo v roce dva tisíce šest za podpory Kliniky dětské neurologie a Ústavu biologie a lékařské genetiky druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze ...
... Williamsův syndrom je vrozená genetická porucha, která sebou nese řadu příznaků, nejčastěji postižení srdce a různé odchylky psychomotorického vývoje. Příčinou těchto potíží je abnormalita v oblasti sedmého chromozomu. Tato odchylka se nedá léčit a postihuje svého nositele na celý život. Většina postižených potřebuje celoživotní podporu, zároveň však lidé s Williamsovým syndromem mohou dělat mnoho věcí jako jejich zdraví vrstevníci ...
... Kdo není rasista, je podle neonacistů nejspíš geneticky zmutovaný - dnešní článek z internetu - začátek témeř opisu ...
... Kdo necítí žádný rasismus ani xenofobii, měl by vyhledat lékařskou pomoc, protože nejspíš trpí "genetickou mutací". V pavědeckém textu připomínajícím nacistické rasové teorie z třicátých let minulého století to tvrdí provozovatelé neonacistického webu White Media, který zveřejňuje pravidelně texty a videa s xenofobní a rasistickou tematikou. "A který rovněž jako jediný v České republice podpořil v roce dva tisíce jedenáct čin norského střelce Anderse Behringa Breivika," připomněl v analýze pro Ministerstvo vnitra České republiky politolog a expert na extrémismus Miroslav Mareš. "Článek "Genetická porucha dělá z lidí ne-rasisty" je klasickou ukázkou quazivědeckého textu obhajujícího rasismus," říká shora uvedený muž, který jako ukázku toho, co si neonacisté představují pod pojmem osvětová činnost, uvedl shora uvedený článek v analýze současné české ultrapravicové scény, kterou minulý týden zveřejnilo Ministerstvo vnitra České republiky ...
... Porucha prý odbourává obavy! ...
... Autoři v článku tvrdí, že lidé bez rasových předsudků možná trpí Williamsovým syndromem, genetickou poruchou, která v mozku odbourává přirozené obavy z odlišných cizinců. Odvolávají se přitom na studii německých a francouzských lékařů zveřejněnou v zahraničním odborném tisku. Ta rozvíjí mezi lékaři známý fakt, že lidé postižení Williamsovým syndromem mají minimální zábrany a snadno se sdružují i s lidmi jiných ras. Ačkoli jde o velmi vzácnou genetickou poruchu a nižší sociální zábrany jsou jen jedním z mnoha příznaků, nad studií zajásali rasisté nejen v České republice. "Myslím, že ta studie je celkem zbytečná a hloupá, neříká nic nového, a samozřejmě různá rasistická hnutí, nejen v České republice, ale i v zahraničí se na ni začala odvolávat," uvedla lékařka Lenka Neuschlová z Kliniky dětské neurologie druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Praze-Motole, která je i předsedkyní občanského sdružení Willík sdružujícího rodiny postižených Williamsovým syndromem. "Lidé, kteří jsou postižení Williamsovým syndromem jen netrpí předsudky a to nejen předsudky rasovými. Rádi se baví s cizími lidmi, mohou se s nimi i objímat, s každým se skamarádí, nemají běžný společenský odstup," popsala shora uvedená lékařka jednu z charakteristik Williamsovým syndromem postižených lidí. Lidé, kteří jsou postižení Williamsovým syndromem, však díky chybějící části genetické informace zpravidla trpí podstatně závažnějšími zdravotními potížemi, zejména vrozenou srdeční vadou, mentálním postižením, poruchami růstu a řadou dalších. Že by lidé, kteří netrpí rasismem, měli běžet k lékaři, to je bez diskuse nesmysl," podotkla shora uvedená lékařka na adresu varování neonacistů. U většiny postižených je syndrom odhalen hned po porodu, nejpozději pak v prvních letech života.Jde navíc o velmi vzácnou diagnózu. Počet případů v České republice odhadují odborníci na zhruba šest desítek. Podobné dezinterpretace poškozují zejména pacienty a jejich blízké. Neexistuje žádný gen pro rasismus. "To, jak to interpretují rasistická hnutí, tak to je do nebe volající," dodala shora uvedená lékařka ...
... Kdo není rasista, je podle neonacistů nejspíš geneticky zmutovaný - dnešní článek z internetu - konec témeř opisu ...
... Tolik k dnešnímu článku na internetu ...
... "Kdyby hloupost nadnášela!" ...
... Brno ...
... Tomáš Garrigue Masaryk ...
(7.3.1850 Hodonín - 14.9.1937 Lány)
... Příběh "Manik z lidu" je z knížky mého oblíbeného autora ...
... A zavede nás mezi studenty lékařské fakulty, na odborné lékařské pracoviště Univerzity Masarykovy v Brně, do doby kdy bylo ještě možné koupit krabičku cigaret za bůra-pět korun ...
... Manik z lidu - začátek opisu z knížky ...
... Do psychiatrické vyšetřovny vstupuje svižným krokem asi třicetiletý muž s vrcholně optimistickým a radostným výrazem. "Ahoj, kluci a kočky," zdraví skupinu praktikujících mediků. Poněkud šaškovsky se klaní vyučujícímu psychiatrovi: "Stálé zdraví, doktore, hlavně duševní!" Nečeká na odpověď a pokračuje: "Tak co, meďáci, učiťsja, učiťsja? Jedem na to, co říkáte? Nic neříkáte, sedíte tu jak zkysaný buchty. Pracovat, pracovat, pracovat, študáci! No, co děláme na stážích? Vyšetřujeme, vyptáváme se pacoša. Čím začínáme, no tady ty blond kočko? No rodinnó anamnézó, samolitr! Ptáme se, ptáme, dotíráme na pacoša, až je z toho eště víc blbé! Co tatíček, matička, sórozenci, dědkové, babky, kdo chlastal a karbanil, věšel se, utrácel, rozvracel rodiny a lidskó společnost! Tak nic? Já to snad všechno odfachčím za vás? Co z vás bude? Pracující vás živí z práce svých zedřených mozolů, aby z vás něco bylo a co vy? Jen se na sebe podívejte! Z vašich ksichtů vyzařuje úpadek ducha! Už su na praktikách v devátým króžku a všade je to stejný. Jeden meďór se nadechl a s odvahó mi prozradil, že se mě možná bojíte. Čeho se bojíte? Zdravé kritiky ze strany reprezentanta pracujícího lidu? Jak jste připraveni na střety starýho s novým? Možná, že za to tak úplně nemožete. Máte tu přece vedócího! Ryba smrdí od hlavy, otevřete okno, je tu k zadušení. Ty doktore, to máš iniciativně řídit, povzbuzovat komunikaci, komentovat, vysvětlovat symptomy, syndromy, diferenciální diagnózu, jak dlouho v tom děláš, takové znalec s holou bliznou? Víte, co vy všici mi připomínáte? Dvanáct mediků jako apoštolů a jeden doktor jako Kristus pán a všechno zaražený jako při poslední večeři." Psychiatr: "Obdivuju váš elán, ale ve vaší společnosti je těžké dostat se ke slovu. Dokázal byste vůbec chvíli mlčet?" Manik: "Dokážu všechno na světě - tancovat, zpívat, mluvit ve verších, přednášet, bavit lidi, milovat ženskou šestkrát po sobě, takže mě po hodině proboha prosí, abych ji nechal aspoň chvílu odpočinout. Stačí mi tři hodiny spánku a v noci probíráme s ošetřovatelama reformu psychiatrické péče, hlavně aby při noční službě nechrápali. A mlčet? Všimni si doktore, kolik je mlčení mezi mýma jednotlivýma slovama! To budó celý hodiny, když tak dlóho promlóvám." - "Dokázal byste mlčet souvisle pět minut?!" - "Neslyšels doktore, že dokážu úplně všechno? Mám silnó, železnó, ocelovó, silonovó vůlu. Vsaď se doktore o bůra, že vydržím držet tlamu celéch pět minut, ani neceknu. Korunu za minutu, ať mám na kóření." Psychiatr: "Platí." Oba si plácli, maniak usedl. Chvíli seděl klidně a tiše, s vypětím se ovládal. Potlačovaná energie se však postupně prosazovala. Začínal se na židli protahovat, vrtět, vyplazoval na psychiatra jazyk, dělal na mediky dlouhý noc, mručel se zavřenými ústy oblíbené lidové melodie a pochod rudých námořníků ("Tmy vláda je svržena ..."). Pak vstal, předváděl stínový box, takže medici bojácně uhýbali, tančil kozáčka, potom přešel ke klikům, zluboka dýchal a funěl, rudl v obličeji, ale svou železnou vůlí ovládal mluvidla až do chvíle, kdy po pěti minutách zazvonily stopky, potom vyrazil vítězné "HURÁ!", inkasoval vítěznou výhru ve výši pět korun a parádním ruským vojenským krokem vypochodoval z vyšetřovny se slovy: "Ahoj, chcípáci, styďte se!" ...
... Manik z lidu - konec opisu z knížky ...
... A když už jsme v Brně, tak si pusťme písničku v brněnském hantecu ...
... Brněnská hantýrka ...
... Lapl kéma jistou hajfu na roli
pustil do ní rum a stehno husí
dyž nepude tak že prej ju vosolí
voprůbovat její šortky musí
vařila že hodí čučku k Rajtrovi
vrkal na ňu "nejeď křivý války"
mně ty jódly magnetboxu nehoví
za lampu tam dostanu kus chálky
tak to chtěla zaparkovat v Boleru
vrkal že se lepí mastný vlezný
za ty pašky spaříme se na kéru
já vegetuju na sólovce v Lesný ...
... Brněnská hantýrka, brněnská hantýrka
tu každej kéma zná
brněnská hantýrka, brněnská hantýrka
jest mluva kouzelná ...
... U Katovny vyplivla je šalina
tak si pískli čórovanó kóřku
nabalit koc na roli je malina
a sósedi snad nevyšijó bóřku ...
... Brněnská hantýrka, brněnská hantýrka
tu každej kéma zná
brněnská hantýrka, brněnská hantýrka
jest mluva kouzelná ...
... Šťastnou cestu ...
... A ještě ...
... Ve shora uvedeném článku se jedná o člověka trpícího maniodepresivitou nebo-li maniomelancholií, což je psychické onemocnění-psychóza, bipolární cyklotymní afektivní onemocnění, při němž se střídají fáze depresivní (melancholické) a manické. Obě fáze mohou být různě dlouhé a obě fáze se mohou různě střídat ...
... Bonus - primář Štrosmajer - začátek ...
... Na brněnskou kliniku byl přijat v manickém stavu známý pražský herec M. K. Tento herec v knize o svém životě otevřeně a velmi výstižně vypráví o svých depresivních a manických stavech. Manici nebývají zrovna ukáznění pacienti a dávají psychiatrům i ošetřovatelům pořádně zabrat. Dá se oprávněně předpokládat, že umístěním pana M. K. mimo Prahu si chtěli pražští psychiatři od supervitálního herce odpočinout, protože je nadměrně vyčerpávaly jeho nápady, úvahy, návrhy, otázky, poznámky, postřehy, požadavky a podněty. Na brněnské klinice měl herec K. poměrnou volnost. Neměl zde však svůj vůz, méně znal město a lidi a to omezovalo jeho společenský a migrační rozlet. Asi se tu herec více nudil než v Praze. Bloumal po klinice, všechno si prohlížel, navazoval hovory, ale ne každý měl pro něj tolik času, kolik by mu vyhovovalo, a když už vyčerpal všechny pro sebe jen trochu zajímavé dojmy, zapsal se do zaměstnanecké knihy příchodů a odchodů v přízemí kliniky pod různé místní doktory velkým, energickým a zřetelným písmem, jak je u maniaků zvykem: ODCHÁZÍM! PRIMÁŘ ŠTROSMAJER. Zmizel a objevil se až v Praze ...
... Bonus - primář Štrosmajer - konec ...
... Konec ...
TOPlist

 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010