Záchrana trosečníka z italské lodě Patricia

26. ledna 2012 v 20:33 | P. G. Bottini |  Češi a Slováci na moři
... Námořní mapa světa ...
... O moři a námořnících již bylo napsáno hodně knížek ...
... Historické o objevitelských plavbách ...
... Dobrodružné o pirátech ...
... Romány i literatura faktu ...
... "Tato knížka chce představit skromný podíl Československé námořní plavby na světové dopravě a seznámit čtenáře s tím, jak se současné obchodní lodě staví, udržují a provozují," uvádějí, mimo jiné, autoři shora uvedené knížky, Jaroslav Pacovský a Vladimír Podlena, v úvodu své knížky, která vyšla (její první vydání) v roce tisíc devětset osmdesát čtyři v nakladatelství dopravy a spojů v Praze ...
... O záchraně trosečníka - vypráví člen námořní hlídky ...
... Bylo to na československé námořní lodi Lidice v roce tisíc devět set padesát šest. Byl jsem tehdy mladík, který přišel ze školy, a dělal jsem asistenta ...
... Večer jsme vypluli z Port Saidu ...
... Port Said je město v Egyptě ...
... Na severním konci Suezského námořního průplavu, který spojuje Středozemní a Rudé moře a jeho délka je sto šedesát šest kilometrů ...
... Město bylo založeno současně s průplavem v roce tisíc osmset padesát devět a průplav byl uveden do provozu sedmnáctého listopadu tisíc osmset šedesát devět ...
... Jako cílový přístav jsme měli Konstanci v Černém moři ...
... Při výjezdu bylo bouřlivé počasí, během noci se však uklidnilo ...
... Měl jsem službu na můstku od čtyř do osmi ráno. Pravidelně jsem určoval polohu lodi z hvězd. Ta se nejlépe stanoví právě když svítá. Hvězdy jsou ještě vidět a už je zřetelný i horizont. Vzal jsem polohu, půl hodiny počítal a pak dalokohledem z můstku pozoroval hladinu. Ve velké dálce jsem viděl matný pohyb. Myslel jsem, že tam ptáci létají těsně u hladiny. Bylo to hodně daleko, a navíc, ačkoli vítr již nefoukal, vlny se dosud bouří neuklidnily a znesnadňovaly viditelnost. Moře se houpalo, a tak se mi ti ptáci nebo předmět, který jsem sledoval, schovávali ...
... Bylo to asi půl cesty mezi Port Saidem a vjezdem do Dardanel ...
... Mořský průliv Dardanely, který odděluje dva světadíly-kontinenty ...
... Spojuje Středozemní a Černé moře a jeho délka je sedmdesát jedna kilometrů ...
... A silniční most oba světadíly-kontinenty spojuje ...
... Teď jedeme z Evropy do Asie, protože na shora uvedeném obrázku je Evropa vlevo ...
... Námořní průplav je dílem člověka a mořský průliv je dílem přírody. Z tohohle důvodu nemá námořní průplav šířku na vodní hladině, šířku na dně a hloubku jako mořský průliv. Šířka Suezského námořního průplavu je sedmdesát až sto dvacet pět metrů na vodní hladině, třicet osm a půl metru na dně a hloubka devět a půl metru až deset a půl metru. Nejmenší šířka mořského průlivu Dardanely je tisíc tři sta metrů. Hloubka mořského průlivu Dardanely je padesát čtyři až sto pět metrů ...
... Informoval jsem prvního důstojníka, s nímž jsem měl službu. Pozvolna se loď přibližovala a my jsme tušili, že to nejsou letící ptáci, ale spíše plovoucí kořen nebo strom s haluzemi. Teprve postupně se nám v dalekohledu rýsoval tvar člověka, který klečí na voru a mává. Vzbudili jsme kapitána. Ten okamžitě změnil kurs naší plavby. Pluli jsme přímo k trosečníkovi. S kormidlem vychýleným prudce doprava opsala loď během několika minut kolem trosečníka kruh. Za tu dobu byl už připraven ke spuštění člun ...
... Loď zastavila a my jsme naskákali do člunu a vyjeli. Vor byl velký tak dva a půl metru. Byl to ten, jehož se používá, když se v přístavu natírá z boku loď. Člověk, kterého jsme vytáhli do člunu, byl vysílený, pouze v roztrhaných trenýrkách, vyhublý, kost a kůže, a celé tělo měl šedivé od soli. To už jsme si na jeho záchranném kruhu přečetli, že je to ztroskotanec z italské lodi Patricia, která se potopila před třinácti dny. Třináct dnů byl tedy tento člověk sám na moři, na voru, za bouře, bez jídla a mimo chvíle, kdy pršelo, i bez vody. Z prkýnek, která našel u ztroskotané lodi, si svázal na voru kříž, aby byl vor viditelnější, a kus provazu rozcupoval na koudel, aby se měl v nočním chladu čím přikrýt. To, že zůstal naživu, byl téměř zázrak. Stačil ještě jeden den a byl by možná konec. Dali jsme mu napít na lodi čaje ...
... Lékař jej ošetřil, naši námořníci mu mezi sebou sehnali nějaké šatstvo a za dvacet čtyři hodin, když jsme přijeli do Istambulu, si pro něho přijeli člunem ...
... Jmenoval se Bruno Rotta. Před katastrofou vážil sedmdesát pět kilogramů a my jsme ho vyzvedli sotva padesátikilového ...
... Dodatečně jsme se dozvěděli, že loď Patricia vjela do bouře a při velkých vlnách se jim přesypal volně ležící náklad - pyritová ruda. Poměrně malá loď - spíše pobřežní plavidlo - se čtrnácti členy posádky se potopila ...
... S.O.S. ...
... Zachytila americká loď plující nedaleko ...
... A zachránila celou posádku ...
... Kromě jediného námořníka - Bruna Rotty. On sám líčil, jak ho americká loď hledala, kroužila kolem něho, ale v bouřlivém počasí ho neviděla ...
... Odplula ...
... A on zůstal sám se záchranným kruhem a naštěstí našel vor ...
... Na československé námořní lodi Lidice ...
... Byl na památku trvale vystaven Brunův děkovný dopis ...
... A Brunův záchranný kruh z Brunovy potopené lodi ...
... Je docela dost dobře možné, že po téhleto příhodě si Bruno jednoduše řekl ...
... "Děkuji už se dále plavit po moři nechci!" ...
... Oženil se ...
... A začal pracovat v chemické továrně ...
... V Terstu ...
... Italské přístavní město Test [Trieste (italsky), Trst (chorvatsky a slovinsky), Triest (německy), Tergeste (latinsky)] je hlavním městem kraje ...
... Friuli-Venezia Giulia ...
... A provincie Terst ...
... Nevím jak tohleto je? ...
... All hands ahoy! ...
... A pluje na ostrov Korsiku ...
... All hands ahoy! = Loď na obzoru! ...
... Když Brunova loď ztroskotala byl Bruno ve věku ...
... Jurije Alexejeviče Gagarina ...
... Věk trosečníka Bruna v době jeho ztroskotání na moři, může přece jen posloužit i jako mnemotechnická pomůcka pro kohosi nakonec ...
... Jak si výborně zapamatovat kolik bylo Juriovi Alexejevičovi Gagarinovi let, když vylétl do vesmíru a obletěl zeměkouli ...
... V úterý dvacátého sedmého ledna ...
... Nastoupil mladý muž do osobního vlaku s pravidelným odjezdem ve čtyři hodiny a patnáct minut z Vyškova na Moravě ...
... O téměř dva roky později ...
... Začátek ...
... "Buon viaggio, signore!" popřál mladému muži průvodčí ...
... "Grazie, signore," odpověděl mladý muž a pohlédl z okna. Bylo chladné podzimní ráno a vlak uháněl mezi loukami a stromy ...
... "Průvodčí se italsky řekne konduktér a květák se maďarsky řekne karfiol," pousmál se doktor Pavel Zavadil a zapálil si cigaretu ...
... Slovům ...
... Fumatori, Raucher, Fumeurs a Smokers ...
... Rozuměl i bez piktogramů ...
... "A inkognito se italsky řekne incognito," napadlo ještě doktora Pavla Zavadila ...
... Když si zapálil druhou cigaretu ...
... Podle slovníku cizích slov má slovo inkognito dva významy: Zatajení jména a původu, použití krycího jména, krycí jméno nebo tajně, pod cizím jménem, na zapřenou ...
... Chování antisociální ...
... Uvědomované protispolečenské chování kriminálního charakteru. Protispolečenské chování, respektive jednání. Zahrnuje veškeré protispolečenské jednání dané trestním řádem společnosti ...
... Konec ...
... Finito ...
TOPlist
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010