Pochybnost aneb každý den bychom se měli pokusit udělat něco pro to, aby pravda a láska zvítězila

28. prosince 2011 v 11:15 | Šárka |  12/2011
... "Smutek, pieta, důstojnost," vyjádřil se předevčírem strýček Jára o státním pohřbu posledního prezidenta Československé republiky a prvního prezidenta České republiky. Strýček Jára sledoval shora uvedené poslední rozloučení v České televizi doma ...
... "Poté co na Pražském hradě poslední rozloučení s panem Václavem Havlem skončilo," uvedl strýček Jára předevčírem, když se rodina o Vánocích sešla ...
... "A pohřební vůz odjel z Pražského hradu do krematoria v Praze-Strašnicích," uvedl strýček Jára dále "tak se na televizní obrazovce objevila fotografie pana Václava Havla a ozval se jeho hlas," popisoval strýček Jára to co jsme snad všichni na televizní obrazovce, v pátek dvacátého třetího prosince viděli či co jsme snad všichni na televizní obrazovce, v pátek dvacátého třetího prosince, vidět mohli...
... Slova, která na závěr přímého televizního přenosu z posledního rozloučení na Pražském hradě zazněla považuje strýček Jára za největší odkaz pana Václava Havla vůbec ...
... "A to byl pan Václav Havel katolík, že měl církevní obřad?" zeptal se strýček Jára mé babičky překvapeně. "Samozřejmě!" odpověděla mu babička-jeho matka ...
... Na strýčkovi Járovi bylo vidět, že tohle se mu přece jen jaksi nezamlouvá, respektive bylo na strýčkovi Járovi vidět přece jen jakousi pochybnost o tomhle, že by byl pan Václav Havel katolík ...
... "Byl pokřtěn i biřmován a přijal Eucharistii," dozvěděl se ještě strýček Jára od babičky. "Járo, ty pochybuješ o slovech pražského arcibiskupa?" zeptala se strýčka Járy babička. "Járo, ty nevěříš slovům monsignora Duky?" dodala ještě k tomuhle autoritativně ...
... A protože je strýček Jára dobře vychován, tak babičce-své matce neodporoval. Jenže strýček Jára není vychován přece jen natolik dobře, aby neřekl k tomuhle vůbec nic a mlčel k tomuhle úplně ...
... Když se babička vzdálila z obývacího pokoje do kuchyně tak si strýček Jára neodpustil poznámku: "Brácho, aby tohle nebylo nakonec přece jen jako tehdy s tou tvou neexistující manželkou a o šest týdnů později s tou tvou neexistující těhotnou snoubenkou," vyjádřil strýček Jára svoji pochybnost, kterou nyní adresoval mému tátovi. Tohle byste museli právě v tuhle chvíli vidět! Tohle co dělal můj táta právě v tuhle chvíli. Tohle bylo zcela evidentní, táta nechtěl abych se dozvěděla cosi co bych patrně vědět neměla a naznačoval strýčkovi Járovi asi tohle: "Mlč už Jarku a už nic víc neříkej!" Tohle bylo zcela evidentní, znovu opakuji, tohle bylo zcela evidentní. Samozřejmě! Jakmile jsem tohle zaregistrovala, tuhle tátovu reakci, tak jsem se tohohle hned chytila a už jsem se tohohle nepustila ...
... Nejdřív jsem se musela nenápadně dostat k řidičskému průkazu mého táty, abych si v jeho řidičském průkazu ověřila časové údaje. O řidičském oprávnění na jednostopá vozidla se zmiňovat nehodlám. Tohleto není pro naše vyprávění důležité. Důležité je tohleto ...
... Podle řidičského průkazu, který mám před sebou, získal táta řidičské oprávnění skupiny "B" v devatenácti letech. Na řidičském průkazu je uvedeno datum dvacátého druhého prosince. A tohleto je nejdůležitější: O pět let později získal táta řidičské oprávnění skupiny "C". Na řidičském průkazu je uvedeno datum čtvrtého března, respektive tohle datum je na řidičském průkazu uvedeno celkem čtyřikrát. Jednou pro již shora uvedenou skupinu "C" a dále pro skupinu "BE", skupinu "CE" ...
... A skupinu "T" ...
... Tohle níže uvedené je jen pro pobavení ...
... Aby se někdo v České republice nechal vyfotografovat do řidičského průkazu s cedníkem na hlavě, tak jako třiceti pětiletý Niko Alm z Vídně ...
... Tak tohle by v České republice patrně neprošlo ...
... K tomuhle byste museli v České republice zcela jistě doložit přinejmenším lékařskou zprávu, že musíte mít cedník na hlavě ze zdravotních důvodů ...
... Tohle shora uvedené, znovu opakuji, nemá s tímhle článkem žádnou souvislost ...
... Ale zpět k tátově neexistující manželce a neexistující těhotné snoubence ...
... Řeknu vám tedy jak tohle tehdy všechno bylo. Řeknu vám všechno co jsem o tátově neexistující manželce, kterou táta chtěl následovat do místa jejího bydliště, respektive dal výpověď z pracovního poměru ve smyslu paragrafu padesát jedna odstavec jedna písmeno e) zákoníku práce - následování manželky do místa jejího bydliště ve Vyškově (podle tehdy platné úpravy, protože případ se odehrál ještě za komunistického totalitního režimu, poznámka autorky) a o tátově neexistující těhotné snoubence pomocí které, a dále pomocí mladého začínajícího podnikového právníka, se tátovi podařilo obalamutit ředitele Dopravního podniku města Brna, pana Poláka. Tátova neexistující těhotná snoubenka pomohla tátovi při jeho žádosti o prominutí alikvótní částky nákladů na zvýšení jeho kvalifikace, kterou by byl táta jinak povinnen svému zaměstnavateli zaplatit, pokud by ředitel Dopravního podniku města Brna, pan Polák (tehdy samozřejmě soudruh-patrně typu stalinisty, alespoň takovouhle měl ředitel Dopravního podniku města Brna, pan Polák, pověst) tátovi tuhle alikvótní částku nákladů na zvýšení jeho kvalifikace neprominul. Zkrátka a dobře, pokud by ředitel Dopravního podniku města Brna, pan Polák nevyhověl tátově písemné žádosti, kterou mladý začínající podnikový právník řediteli Dopravního podniku města Brna doporučil ke schválení. Dnes vám k tomuhle řeknu pouze tolik: Když táta svoji písemnou žádost, o prominutí alikvótní částky nákladů na zvýšení své kvalifikace, na právní oddělení přinesl, tak ji mladý začínající podnikový právník začal s vážným výrazem ve tváři číst a táta viděl jak se mu začínají pomalu rozjíždět ústa, až se mu ústa rozjela od ucha k uchu a bylo vidět jeho bílé zuby. "Tohle bylo zcela jisté!" řekla mi babička "pokud by ředitel Dopravního podniku města Brna, pan Polák, přišel na tuhle tátovu habaďůru, kterou tvůj táta nejen vymyslel, Šárko, ale měl i velikou drzost ji realizovat!" řekla mi babička (či přece jen odvahu či spíše opovážlivost, protože v tátově žádosti nebylo snad ani kousek pravdy, všechno bylo smyšleno, poznámka autorky) ...
... A dnes už pouze tolik ...
... A pokud by tohle celé prasklo a ředitel Dopravního podniku města Brna, pan Polák, by tátovi na tuhle jeho habaďůru neskočil? Ano! ...
... Mohl by s tátou a patrně by tohle i udělal ...
... Vyrazil by s tátou "dveře". Samozřejmě "dveře" přece jen v úvozovkách. Patrně by ale pravda byla, že táta by nestačil počítat schody (patrně z prvního poschodí, kde ředitelna ve velké, obdélníkové a rohové místnosti s velikými okny na dvě světové strany byla) až do přízemí administrativní budovy ředitelství v Brně-Pisárkách, kde byla u administrativní budovy ředitelství i tramvajová smyčka-konečná tramvaje, kterou si táta pamatuje už z doby, když mu byly snad jen tři či maximálně čtyři roky ...
... A chodili se koupat na Riviéru ...
... Na břehu řeky Svratky ...
... Sem vždycky tramvají přijížděli a odtud vždycky tramvají odjížděli ...
... Je pravda, že si táta mnoho pamatuje, má dobrou paměť, a pokud si už dobře nevzpomíná, tak tohle vždycky přizná. Je pravda rovněž, že většinou se táta neplete ...
... "Mýlit se může však každý, aniž by si svého omylu byl vědom," říká táta ...
... Ano! ...
... Potom táta vždycky chce předložit věrohodné důkazy! ...
... Víra byla pro Václava Havla "stav ducha" či "duchovní zkušenost", víra byla pro Václava Havla vztahování se k "absolutnímu horizontu". "Bůh" nebyl pro Václava Havla (alespoň z dostupných informačních zdrojů, podle mého názoru) jakýmsi objektem stojícím nad tímhle vším, stojícím nad všemi věcmi tohohle světa. "Bůh" byl pro Václava Havla pouze označením jakéhosi tajemství, označením jakési extatické záležitosti ústící do personálního objektivna. Je pravda, že absolutní horizont víry nebyl tedy pro Václava Havla z tohohle světa a je pravda rovněž (alespoň z dostupných informačních zdrojů je tohleto, podle mého názoru, zcela patrno), že absolutním horizontem víry byla pro Václava Havla pravda ...
... Shora uvedená knížka autora Milana Balabána vyšla v nakladatelství Oikoymenh v roce 2009, ale text byl publikován již v roce 1996 v časopisu Reflexe ...
... V neděli dopoledne po bohoslužbě s papežským nunciem Giuseppe Leanzou a s kardinálem Miloslavem Vlkem jsem obdržel zprávu o úmrtí prezidenta Václava Havla. Zemřel muž, kterému náš národ vděčí za návrat suverenity a svobody v naší vlasti. Zemřel člověk, který žil pro tuto zemi a její demokratický rozvoj. Rovněž tak vděčíme jeho postoji za to, že nikdo nemusí mít pocit, že za návrat svobody a demokracie zaplatil tento národ násilím, proléváním krve a nastolením pomsty. Zemřel ten, který věděl, co je ztráta svobody, popírání důstojnosti člověka, co je útlak a vězení. Jsem přesvědčen, že všichni, napříč celou společností bez ohledu na politické, či náboženské přesvědčení jsme povinni mu vzdát čest a dík. Činím toto prohlášení jménem České biskupské konference, jménem církve, do jejíhož společenství křtem i svátostí biřmování a přijetím Eucharistie zesnulý patřil a která mu je také vděčna za možnost života ve svobodě a za obnovu celocírkevního života. Myslím, že má slova v duchu ekumeny mají svou váhu pro všechny, kdo se odvolávají na Ježíše Krista. Tato slova patří mému příteli, spoluvězni. S ním podle mého soudu se končí jedna z nejkrásnějších etap mého života, ve které Václav a jeho statečné postoje se staly neodmyslitelnou součástí. Věřím, že tato etapa neskončila. Při našem posledním hovoru při přípravě novoročního televizního programu jsme hovořili o vizích do budoucna. Uslyšíme je na Nový rok, který se nám tak stal "bezčasím". Věřím, že teď přišel k němu na závěr adventu Ten, o kterém jsme spolu tolik hovořili. Platí slova našeho posledního setkání: "Není mi dobře, ale my víme, že On JE." ? Díky, Václave! A já vím, že mu přišel v ústrety. Po všech námahách, strastech a bolestech, odpočiň si v pokoji, který Ten, který Je, Ti jej přichystal. Requiem aeternam dona ei Domine. K jeho památce nechť se dnes rozezní všechny zvony všech kostelů a kaplí v naší zemi v osmnáct hodin ...
V Praze, o čtvrté neděli adventní, 18. prosince 2011
Mons. Dominik Duka OP, arcibiskup pražský
... V duchu pravdy ...
... In Spiritu Veritatis je heslo pražského arcibiskupa Dominika Jaroslava Duky ...
... Arcibiskupství pražské, Hradčanské náměstí, Praha-Hradčany ...
... 1/2 ...
... Pokračování ...
TOPlist



 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010