Naši kamarádi - Antonín Bejval, Čeněk Jirsák, Éda Kemlink a Josef Zilvar - z Koláčkova a Jurášek Benada ze Slovácka.

7. prosince 2011 v 8:39 | Petr Bajza a Otakar Soumar |  12/2011
... Při příležitosti čtyřicátého pátého výročí letů na pražské letiště vyslala německá letecká společnost Lufthansa v neděli 2. října 2001 do Prahy největší letoun světa Airbus A380-841 registrační značky D-AIMF a výrobního čísla šedesát šest ...
... Letoun odstartoval z letiště ve Frankfurtu nad Mohanem ...
... V osm hodin a patnáct minut ...
... Po hodině letu přistál na letišti v Praze, kde se zdržel něco přes dvě hodiny ...
... Na pražském ruzyňském letišti byla možnost prohlédnout si celý letoun, který nese jméno Zürich, včetně prohlídky kokpitu ...
... V jedenáct hodin a čtyřicet devět minut odstartoval do Budape3ti ...
... Kde proběhla podobná akce jako v Praze ...

... Přistání největšího dopravního letounu světa v neděli 2. října 2011 v Praze jsme neviděli. Proto jsme se s Otakárkem rozhodli, že se na tenhle největší dopravní letoun světa půjdeme podívat na letiště v New Yorku ...
... "Když už tady jsme, tak bychom tohle měli využít, Peťo," navrhl mi včera Otakárek "nemůžeme na tenhle největší dopravní letoun na Kennedyho letišti nenarazit, protože tam přistávají dopravní letouny z celého světa!" dodal ještě k tomuhle ...
... Ještě nebylo poledne ...
... Když jsme na Kennedyho letiště přijeli ...
... Letadla přistávala a startovala ...
... Viděli jsme jich jen za odpoledne několik ...

... "Kluci, napište něco o vašem pobytu v Americe, něco co by se čtenářům líbilo," dostali jsme nabídku od pana Lokvence ...
... "A na oplátku vám zajistím zpáteční let do Evropy na palubě největšího dopravního letadla světa," napsal nám pan Lokvenc ...
... Kdo by nechtěl největším dopravním letadlem světa letět, že? ...
... Rádi bychom letěli! ...
... Tady je tedy naše reportáž či zpráva z Ameriky ...
... Původně jsme uvažovali, že napíšeme o příjezdu cirkusu do města, který jsme viděli. Tenhle náš záměr jsme konzultovali s Juráškem Benadou ze Slovácka ...
... "Kluci, zdravím vám do New Yorku," píše nám Jurášek Benada ze Slovácka ve své esemesce "o tom, že v New Yorku jely ještě jinačí vozy, z kterých se ozývalo děsné řvaní, jelikož tam byla zavřená cizokrajná zvěř a ty vozy zapáchaly neobyčejně velice," tak o tomhle nepiště, mohu-li vám tohleto doporučit. Tohleto už každý zná z knížky. Tímhletím se, podle mého názoru, u pana Lokvence chytat zcela jistě nebudete!" varoval nás Jurášek Benada ze Slovácka důrazně. Nakonec jsme se rozhodli jinak ...
... Původní obec na obchodní stezce se poprvé připomíná v roce 1258. Město má slavnou tradici soukenictví. Ještě v roce 1836 působilo ve městě čtyři sta soukenických mistrů. Ve městě stál dřevěný a později zděný hrad, prokazatelně obydlený ještě v roce 1560, ale zmizel beze stopy. Na konci šestnáctého století byl na místě dvorce postaven renesanční zámek, jeho zbytky se staly součástí pivovaru ...
... Kolovratská vrchnost provozovala pivovar nejprve sama ...
... Později prostřednictvím nájemců a od roku 1913 prostřednictvím nájemců. Pvním nájemcem pivovaru byl Jan Mikš, který za roční nájemné pivovaru zaplatil sedm tisíc pět set korun. Jan Mikš se v roce 1905 vyučil pivovarskému řemeslu v pražském smíchovském pivovaru ...
... V letech 1905-1906 absolvoval Sladovnickou školu v Praze. Poté přešel jako tovaryš do plzeňského Prazdroje a v letech 1907-1908 studoval na Pivovarské škole v Berlíně. Další praxi absolvoval jako podsládek u firmy Pivovary Dreher v Budapešti. V roce 1910 se stal podsládkem pivovaru v Záhřebu. Další zkušenosti získal dvouletým pobytem v Jižní Americe, kde pracoval jako podsládek v pivovarech v Santiago de Chile, Buenos Aires, v Montevideu a dalších Jihoamerických městech, kde pomáhal zavádět výrobu kvalitního piva. Práci a výuku měl usnadněnou tím, že mluvil plynně německy a španělsky. V Santiago de Chile se seznámil s hrabětem Kolowratem, který zde byl jako velvyslanec a který jej později doporučil jako správce pivovaru v Rychnově nad Kněžnou, kterým se stal v roce 1913, když před tím ještě krátkou chvíli pomáhal otci v řízení velkostatku v Litomyšli ...
... Dnešní barokní zámek, který navazuje na původní objekt vznikal v letech 1676-1990 ...
... V roce 1719 byl architekt Jan Blažej Santini-Aichel vyzván k přestavbě zámku ...
... Protože pro český šlechtický rod Kolowratů již pracoval na vrcholně barokní novostavbě (respektive dostavbě již stávajícího objektu) Kolowratského čili Kolovratského paláce (v Nerudově ulici, v Praze na Malé Straně), který je známý i jako Thun-Hohenstein čili Thun-Hohenštejnský čili Thunovský palác ...
... A je sídlem italského velvyslanectví v České republice ...
... Jan Blažej Santini-Aichel ...
(3.2.1677, Praha - 7.12.1723, Praha)
... Český architekt italského původu, syn pražského kameníka Santini Aichela, vnuk pražského zedníka Antonína Aichela, o tři roky starší bratr pražského kameníka Františka Jakuba Santini-Aichela a zeť císařského a královského malíře, správce a inspektora obrazárny na Pražském hradě Kristiána Schrödera ...
... První zmínka o českém šlechtickém rodu Kolowratů pochází z konce třináctého století, z roku 1297. Podle erbu jsou Kolowratové snad původně příbuzní s pány z Janovic, s Čejky z Olbramovic a jinými. Sledovatelný rodokmen Kolowratů začíná v necelé polovině čtrnáctého století, v roce 1347 Albrechtem z Kolowrat. Už v téhle době se rod rozdělil minimálně do osmi větví, na Libštejnské, Kornouzské, Žehrovické, Bezdružické, Novohradské, Maštovské, Černomínské a Krakovské z Kolowrat. Většina ze jmenovaných větví záhy vymřela, s výjimkou Libštejnských a Krakovských ...
... Tohleto nám z rodokmenu českého šlechtického rodu Kolowratů stačí a přeneseme se nyní do roku 1912 a budeme rodokmen českého šlechtického rodu Kolowratů sledovat dále ...
... Páté letní olympijské hry ve Švédsku v roce 1912 ...
... Pátou letní olympiádu ve Stockholmu oficiálně zahájil švédský král Gustav V. ...
... Švédský král Gustav V. ...
(16.6.1858 Stockholm - 29.10.1950 Stockholm)
... Doba panování od 8.12.1907 do 29.5.1950 ...
... Páté letní olympiády se účastnilo dva tisíce pět set čtyřicet sedm závodníků, z tohohle počtu bylo padesát sedm žen a soutěžilo se ve čtrnácti sportech: atletice, plavání, fotbalu, gymnastice, jachtingu, jezdectví, moderním pětiboji, cyklistice, přetahování lanem, střelbě, šermu, tenisu, veslování a zápase ...
... Architekt Jan Blažej Santini-Aichel vtiskl městu neodmyslitelné malebné panorama ...
... Vytváří ho kompozice honosné hlavní fasády zámku a kostelního průčelí, které je podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela pootočené tak, aby osově navazovalo na zámek. Hlavní fasáda se dvěma postranními zrcadlově symetrickými křídly s věžemi a altánovým třetím patrem s mansardovou střechou představuje pro Santiniho typickou gradaci směřující k jedinečné dominantě "rychnovských Hradčan" kostelu Nejsvětější Trojice ...
... Zámecký kostel Nejsvětější Trojice z let 1594-1602, s průčelím z roku 1713 od Jana Blažeje Santiniho-Aichela Santiniho, byl v roce 1798 přestavěn ...
... Počátky vzniku děkanského kostela svatého Havla, původně zasvěceného Panně Marii, zasahují do přelomu třináctého a čtrnáctého století, kdy tvořil jádro původní tržní osady. V roce 1893 byl kostel pseudogoticky restaurován ...
... Synagoga, která pochází ze sedmnáctého století, a která byla požárem zcela zničena, byla nově postavena v roce 1782. V letech 1939-1945 byla zpustošena a její vnitřní zařízení bylo zcela zničeno. Celková rekonstrukce objektu ...
... Synagogy byla provedena až v roce 1995 a bylo zde 19. května 1995 otevřeno muzeum Podorlicka a památník Karla Poláčka ...
... Hřbitovní kaple v novobyzantském slohu byla postavena v letech 1865-1868 ...
... Klasicistní radnice pochází z let 1802-1804 ...
... Znakem města je od roku 1488 panna na jelenu ...
... Městský znak znamenal pro město-radnici právo-privilegium pečetit zeleným voskem a výsadu konání dvou výročních trhů. První výroční trh se konal ve středu po svatém Vítu - tedy první středu po 15. červnu a druhý výroční trh se konal v pondělí po svatém Matouši - tedy první pondělí po 21. září ...
... Oficiálně shora uvedené právo-privilegium potvrdil svou listinou ze dne 6. března 1488, která je uložena v archivu zámku, český král Vladislav II. ...
... Znak pánů z Rychnova byl na pečetích používán od roku 1372 ...
... Prapor města od roku 1939 - o třech pruzích v barvě bílé zelené a červené, přičemž střední pruh je poloviční šíře ...
... Dnešní článek ukončíme v roce 1939 ...
... V době svého lidského ponížení, v měsících čekání na chvíli, kdy se naplní jeho osud, psal Karel Poláček knížku Bylo nás pět, svou nejkouzelnější knížku, ve které je veliký náboj radosti a úsměvné pohody. Je svědectvím vítězství ducha nad fyzickou silou. Karel Poláček se v ní vrací do svých dětských let v Rychnově nad Kněžnou, které nebyly tak idylické, jak by se čtenář mohl domnívat. Když začal chodit do obecné školy, zemřela mu matka. Karel Poláček měl tři starší a jednoho mladšího bratra z otcova prvního manželství, z kterého rovněž pocházel a poté co se jeho otec-vdovec znovu oženil, tak měl ještě sestru a bratra z otcova druhého manželství. A vůbec! Bylo tohle všechno ještě daleko horší. Aby unesl tíhu hrůzy, vykouzlil si svět viděný dětskýma očima, svět plný drobných směšností, ale svět bez krutosti a svět bez zla, protože krutost a zlo je mimo dohled dětských očí ...
... Z New Yorku čtenáře blogu jaroslaw.blog.cz zdraví Otakar Soumar a Petr Bajza ...
... Konec ...
TOPlist


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010