Balón Kysibelka a útěk jejího majitele a kapitána Maximiliána Wolfa z hlavního města Království Českého - druhá část

8. srpna 2011 v 17:43 | J. Benada |  Balónové létání
... Hrůzostrašný příběh balónu Kysibelka - začátek ...
... Pro čtenáře od devíti let ...
... Pro diváky bez věkového omezení ...
.. Dva a půl milionu návštevníků výstavy se sice obdivovalo exponátům na Zemské jubilejní výstavě v roce 1891 v hlavním městě Království Českého, ale chtělo se také bavit, a tak na výstavě nemohlo chybět velké množství různých atrakcí ...
... Největší atrakci, s přídechem senzace, tvořily balóny! ...
... Zkoušky s upoutaným balónem Kysibelka probíhaly ve dnech 20. až 25. května. A právě 25. května došlo k první nehodě, když vzduchoplavci, patrně ve zmatku, začali vyhazovat z koše přítěž a přitom si neuvědomili, že plují nad výstavištěm plným lidí. Písek a kameny se začaly sypat přímo na skleněnou střechu pavilónu pivovarnické expozice. Sklo se rozlétlo a k úhoně přišel i pod střechou vystavený model ukázkového pivovaru. Obecenstvo se naštěstí včas rozuteklo, takže nikdo nebyl zraněn. Přes tohle nedopatření byly nakonec povoleny první vyhlídkové lety u upoutaným balónem, takzvaným "kaptifem" ...
... Veřejnost si však žádala více, vždyť lety na laně byly ubohou náhražkou volné vzduchoplavby. A tak se Němec, majitel a provozovatel balónu Kysibelka kapitán Maxmilián Wolf (i když patrně nerad) odhodlal uspořádat volný let ...
... "Do koše balónu Kysibelka nasedli 16. června tři odvážní muži: nadporučík osmdesátého osmého pluku Vilém Vondruška, balónový zřízenec Edward Brück a kormidelník (balón je neřiditelný, letí jen po směru větru, poznámka autora) Alfonso Bosawe. Majitel a provozovatel balónu Kysibelka kapitán Maxmilián Wolf zůstal na zemi," dozvěděli se štamgasti v malostranském lokále od kohosi možná ...
... V Ostružnické či Ostruhové ulici v roce 1891 ...
... "Kapitán Wolf zůstal pro jistotu na zemi a asi věděl co dělá," vyprávěl psychiatr a radní doktor Prášek ve stolní společnosti. "Pánové, už před startem nevzbuzoval balón příliš důvěry," vložil se do diskuse advokát doktor Zatoukal "balón byl naplněn k prasknutí, provazy se do obrovské koule hluboko zařezávaly, kdoví jakou tohle bude mít ještě dohru, zda z tohohle všeho vyjde, majitel a provozovatel balónu vůbec se zdravou kůží," informoval štamgasty doktor Zatloukal ...

Do naší hospůdky vedou jen tři schůdky
to je ten důvod, má milá, že já tam raz, dva, tři jsem.
Z té naší hospody stoupají tři schody
to je ten důvod má milá, že se jde tak těžko ven.
... Ale nechme hospodu hospodou ...
... A řekněme si, co se tehdy vlastně stalo ...
... Balón Kysibelka byl totiž plněný nebezpečným plynem-svítiplynem. Nejprve fungoval na výstavě jako (na stometrovém laně) upoutaný balón pro vyhlídkové lety a současně sloužil jako reklama na Mattoniho kysibelku. Majitel a provozovatel balónu kapitán Maxmilián Wolf, byl člověk neznalý svého řemesla, který se pod tlakem veřejnosti rozhodl realizovat se svým balónem první volný let. Naštěstí tohle ještě dobře dopadlo. Po vypuštění dosáhl balón ve třech minutách výšky dvou tisíc metrů, nevydržel tlak rozpínajícího se plynu-svítiplynu a s temným zaduněním praskl. Tříčlenná posádka vzduchoplavců přežila pozvolný pád balónu nezraněna. Je pravda, že poslední okamžiky vzduchoplavby byly velice dobrodružné. Balón se zřítil na budovu holešovické továrny továrníka Antonína Reissenzahna, respektive na budovu slévárny a koš balónu skončil jen nevysoko nad výhní ve slévárně. Od jisker chytil navíc obal balónu a vzduchoplavci se tak ocitli doslova "ve dvojím ohni". Obrovské štěstí a bleskurychlá pomoc dělníků slévárny způsobily zázrak. Všem třem ztroskotancům se podařilo opustit koš několik vteřin před tím, než se balón Kysibelka stal obětí plamenů. Zachránění byli sneseni ze střechy a stali se hrdiny dne. Smutnějším "hrdinou" zůstal majitel a provozovatel balónu Kysibelka kapitán Marxmilián Wolf, jemuž úřední komise přisoudila veškerou vinu. Povolení pro další lety dalším balónem, nazvaným Praha, už nezískal ...
... K dovržení smůly mu nakonec začal doutnat dosud na zemi složený balón Praha a jen díky upozornění návštěvníků zabránil včasný zásah hasičů rozšíření požáru na okolní objekty. Z balónu Praha ovšem mnoho nezbylo a z pověsti "kapitána" Maxmiliána Wolfa jakbysmet. A protože byl po těhle neblahých událostech dokonce krátce zadržen a měl obavu z dalšího vyšetřování tak utekl z Prahy a patrně i z Království Českého. A navíc se stal terčem posměchu a na jeho vzduchoplavecké mistrovství vznikla dokonce písnička ...
... To co se v roce 1891 nestalo, ale co se v roce 1891 stát mohlo, stalo se pak později. Požár, který vznikl 16. října 2008 ve večerních hodinách na holešovickém výstavišti, zcela zničil levé křídlo secesní budovy Průmyslového paláce, z něhož zůstalo pouze obvodové zdivo. Vzniklá škoda, způsobená požárem, byla vyčíslena na jednu miliardu korun ...
Kapitán ten vůdce bystr
v troubení byl velký mistr
troubil celý boží den
v tom byl dobře vycvičen.
... Neznám melodii a ani další slova písničky, a proto předběhneme trošku dobu ...

... Šlapeto ...
... Letec Gauber ...
Pražané, ti ještě neviděli
pověstný aparát létací
proto všichni jistojistě chtěli
uvidět tu skvělou sensaci.
Všechen lid, co táhne k Vyšehradu
všeliký shon, co to znamená?
To pan Gauber na svým ajroplánu
na rajtplace vzlítnouti dnes má.
Ajroplán, toť několik jest křídel
drátů pár a kousek lajntuchu
vrtule je jako vod parníku
motor žene všecko do vzduchu.
A když Gauber k ajroplánu kráčí
a tváří se zcela záhadně
všechen lid se v rozčílení tlačí
netušíce, jak to dopadne.
Na montéry zavolal un, deux, trois
což po česky značí ajn, cvaj, draj
ti hned k vrtuli jak draci lítnou
neb jsou fachmani a cvrkot znaj.
Sotvaže se od země odlípnul
udělalo v aeroplánu ryc
po hlavě se do země zapíchnul
jako špejl do čerstvejch jitrnic.
Z toho lidé poučení mějte
pravil v Chuchli vechtr na trati.
Člověku, že pánbůh nedal křídel
nemá se pokoušet lítati!
Provázek ten nelze tlačiti!
... Proč vlastně balón Kysibelka ztroskotal? ...
... Víte to? ...
... Bylo tohle takhle ...
... Člen výstavního výboru Zemské jubilejní výstavy, František Křižík, ke ztroskotání balónu Kysibelka říká: "Balón Kysibelka byl podroben zkouškám. Do výšky s ním vystoupil dokonce i zemský místodržitel, když "odložil" paleto a šavli. Balón Kysibelka ve zkouškách obstál, takže vše mohlo začít. Začalo, ale brzy skončilo. Balón s logem minerální vody Kysibelka svému osudu neušel. Nikoliv z důvodů nekvalitního materiálu, ale z neznalosti majitele a provozovatele, protože vzduchoplavci bezstarostně vystoupili s balónem do velké výšky nad výstavu a ani je nenapadlo, že musejí postupně tak, jak stoupají, otvírat ventil plnicí trouby balónu, a tak se stalo, že balón praskl a spadl se vzduchoplavci na střechu Reissenzahnovy továrny." ...
... František Křižík, přece jen renomovaný odborník ...
... Celou událost glosoval po letech věcně a s odstupem, avšak sedmnáctého června 1891, druhý den po ztroskotání balónu Kysibelka, všechen tisk unisono referoval o "hrůzostrašném výjevu včerejšího dne, jenž způsobil na výstavišti úžas a zděšení, takže vše v zástupech prchalo." Reportéři se předháněli v líčení toho, co viděli či o čem slyšeli a psali, že "jako bleskem byl balón trhlinou znetvořen a že okamžil tenhle byl strašlivý, neboť do lanoví spadl dva centy těžký ventil a pak balón cestou přes Letnou rychle klesal a spadl přímo na dýmající komín holešovické továrny, kde ještě od plamenů chytlo lanoví, takže vzduchoplavci měli štěstí, že spadli i s košem na střechu, jinak by byli za živa upáleni." ...
... Tohle byla událost, o níž se dlouho a s gustem mluvilo. V další písničce, která vznikla, se zpívalo, že "ve Stromovce na agátě visí kaptif na špagátě". Majitel a provozovatel balónu Kysibelka, kapitán Maxmilián Wolf byl člověk nejen neznalý svého řemesla, ale nadto byl Němec. A protože čeští Němci se nakonec po všech přípravách rozhodli Zemskou jubilejní výstavu bojkotovat, odnesl to také za ně ...
... Vídeňský, na shora uvedeném obrázku uvedený tisk, o majiteleli a provozovateli balónu Kysibelka, kapitánovi Maxmiliánovi Wolfovi napsal, že kdekoliv byl, a "vynalezl" tu nějaký "řiditelný" balón, pokaždé bez pomoci takového balónu uletěl ...
... Hrůzostrašný příběh balónu Kysibelka - konec ...
... 5/ ...
TOPlist
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010