Válečný příběh českého námořníka

13. července 2011 v 19:35 | Jurášek Benada |  Češi a Slováci na moři
... Zleva: Bratři dvaatřicetiletý rakouský arcivévoda Ferdinand Maxmillián Habsburský a mexický císař a čtyřiatřicetiletý císař rakouský a apoštolský král uherský František Josef I. ...
... Pro čtenáře od devíti let ...
... Válečný příběh českého námořníka - začátek ...
... Křížník rakousko-uherského námořnistva S.M.S. Zenta ...
... Spuštěný na vodu dne 18. srpna 1897. Jeho konstuktérem byl český loďařský inženýr Kuchyňka a posádku lodi, v době potopení, tvořilo třistadvanáct mužů. Veškerou dělovou výzbroj lodi dodala Škoda Plzeň. Potopení lodi nepřežilo stotřicet námořníků ...
...Zenta ...
Osud rakousko-uherského křižníku ...
... Dokumentární film mapuje příběh shora uvedené lodi prostřenictvím záběrů z mořských hlubin, které pořídila česká potápěčská expedice v hlouce osmdesát metrů. Příběh je dokreslen výpovědí ženy, jejíž otec se jako námořník bojů na shora uvedené lodi zúčastnil ...
... Rakouská monarchie byla až na výjimky, kousek pobřeží u Terstu a Rijeky, vnitrozemským státem. Válečné lodě, plující na mořích pod rakouskou vlajkou byly ojedinělým zjevem. Teprve obsazením celého pobřeží Dalmácie a především Benátska, po napoleonských válkách, získalo trvalý přístup k moři a především zdejší italskou flotilu. Ta se stala základem pro budování válečné flotily. Rakouská monarchie se nikdy nemohla měřit s velkými námořními mocnostmi, ale jejím rivalem na Jadranu se stala sjednocená Itálie. Toto soupeření trvalo téměř celé století a vyvrcholilo s koncem první světové války a zánikem Rakousko-Uherska. Jaderské moře - Terst, Pula, Šibenik, Zadar, Rijeka, ostrov Lošinj či Boka Kotorská se staly kusem života mnoha našich předků, kteří nosili námořnické čepice se jménem příslušné lodě a plavili se po mořích a oceánech. Mezi nemnohé patřili ti, kteří na čepicové pásce měli nápis S. M. S. ZENTA - Jeho Veličenstva loď Zenta. Křižník "A" byl 18. srpna 1897 v námořním arsenálu v Pule slavnostně pokřtěn jménem ZENTA a spuštěn na vodu. V době od 10. listopadu 1899 do 1. října 1901 uskutečnil první zámořskou plavbu na Dálný východ. Účast na potlačení "boxerského" povstání v Číně. V době od 15. října 1902 do 6. října 1903 proběhla druhá zámořská plavba do Afriky a Jižní Ameriky. V roce 1905 byl zařazen jako velitelská loď torpédové flotily. V roce 1914 po vypuknutí války zařazen do křižníkové flotily v první křižníkové divizi ...
... Dne 8. srpna spolu s křižníkem S.M.S. Szigetvár odstřeluje radiovou stanici ...
... V Antivari ...
... A dne 16. srpna je zaskočen při plavbě u černohorského pobřeží...
... Spolu s torpédoborcem S.M.S. Ulan nepřátelskou flotilou ...
... A po krátkém boji je potopen ...
... Císař rakouský a apoštolský král uherský František Josef I. (vlevo) ...
(18.7.1830 Vídeň - 21.11.1916 Vídeň)
... Doba vlády od 2.12.1848 do 21.11.1916 ...
... Námořní čepice z roku 1907 ...
... Český šlechtic Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče ...
[2.11.1766 zámek Třebnice u Sedlčan - 5.1.1858 Milán (Itálie)]
... Rakouský maršál, jeden z nejlepších vojevůdců devatenáctého století ...
... Válečný příběh českého námořníka - konec ...
... Odkazy ...
... 3/3 ...
TOPlist
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010