O šimpanzovi, který utekl ze zoologické zahrady a o tom, že Rudy měl "pamatováka", ale nejen o tomto

8. července 2011 v 21:40 | Pavel |  07/2011
... František Kocourek a Rudolf Kovanda ...
... Na tohle vyprávění má "monopol" herec pan Miroslav Donutil, rodák z Třebíče ...
... Ale snad se zlobit nebude ...
... František Kocourek, alias Boris Tyger, Zlatý Torro, Býk argentinských pamp ...
(21.2.1947 Brno-Řečkovice - 7.7.1991 Vír-Hrdá Ves)
Manželka: Ludmila, rozená Špišková, Děti: dvě dcery
... Brněnský silák či lamželeto či moderní gladiátor, sportovec, herec, tanečník, vyučený písmomalíř a znalec snad všech řemesel, jeden z autorů a znalec brněnského hantecu, veliký recesista, který se proslavil řadou svých happeningů. František Kocourek říkával: "Lidé mají rádi větší hlupáky, než jsou sami." ...
... František Kocourek zemřel při nedělním obědě, na kterém byl s manželkou Ludmilou a přítelem mgr. Františkem Kocmanem ...
... V Hrdé Vsi, místní částí Víru, ležící pod nejjižnější částí přehradní nádrže Vír I ...
... V místní hospodě - Vír-Hrdá Ves 222 ...
... Vír-Hrdá Ves ...
... Vír ...
..."Nedojedl ani oběd a v podstatě nic nevypil, když si položil svoji hlavu na moje rameno," říká jeho vrstevník a přítel mgr. František Kocman ...
... Selhalo mu srdce ...
... Svatební oznámení ...
... Středa 22. prosince 1976, 9.45 hodin ...
... Svatební fotografie ...
... Řeka Svratka (dříve Švarcava) pramení ve Žďárských vrších. Její nejvýznamější pramen se nachází na úbočí Křivého javoru a Žákovy hory ...
... Délka řeky Svratky je sto sedmdesát čtyři kilometrů a její tok je uměle přehrazen na třech místech. Přehradní nádrží Vír I na sto patnáctém říčním kilometru, přehradní nádrží Vír II na sto dvanáctém říčním kilometru a brněnskou přehradní nádrží ...
... Ještě dříve než se v městské části Brno-jih ...
... V Přízřenicích vlévá do řeky Svratky z levé strany řeka Svitava ...
... Do řeky Dyje se řeka Svratka vlévá ve vodní nádrži Nové Mlýny ...
... Respektive ve střední Věstonické zdrži ...
... Ale vraťme se na Vírskou přehradu, která byla dána do provozu v roce 1957 ...
... Přehradu nejen s nejvyšší přehradní hrází, ale i jednu z nejhezčích přehrad v České republice. Slouží k ochraně před povodněmi, k výrobě elektřiny, ale především jako zásobárna pitné vody. Koupání a rekreace jsou na Vírské přehradě zakázány, ale atraktivní okolí se zříceninami několika romantických hradů, však zcela jistě stojí za návštěvu tohohle kraje. Nad vyrovnávací nádrží, označenou jako Vír II, jsou zbytky hradu Pyšolec, nad osadou Pivonice jsou rozlehlé a dosud mohutné ruiny hradu Zubštejna a nedaleko pak pozůstatky hradu Auršperku ...
... Na opačném konci Vírské přehrady, nad koncem vzdutí, označeném jako Vír I ...
... Jsou pak trosky hradu Dalečína ...
... Franta Kocourek, kamarád, dnes již rovněž nežíjící, o dva roky mladší brněnské legendy Rudyho Kovandy by se dnes dožil šedesáti čtyř let. Rudy Kovanda měl v životě na kamaráda Frantu Kocourka štěstí. Ano, Franta Kocourek byl Rudyho Kovandy patrně nejlepší kamarád a ve všem mu pomáhal jak nejlépe mohl ...
... Městská část Brno-Bystrc ...
a
... Rudy Kovanda (bavič, přece jen hlavně zpěvák, tohle se musí Rudymu Kovandovi nechat, přece jen sportovec, i když na sportovce vzhledem vůbec nevypadal, a přece jen herec, jeho hrobník je skvělý, ale je pravda, že ve filmu se Rudy Kovanda objeví jen v krátkém záběru) se narodil do právnické rodiny a prožil celý svůj život v Brně-Bystrci. Jeho rodiče byli však ze svého syna Rudolfa nešťastní ...
... Do povědomí veřejnosti, zatím pouze návštevníků brněnské přehrady, vstupuje Rudy Kovanda poprvé na Sokolském koupališti ...
... Brněnskou rockovou skupinu Synkopy 61 založil v prosinci roku 1960, na základní devítileté škole na třídě kapitána Jaroše v Brně, kytarista a zpěvák Petr Směja. Původní sestava skupiny Synkopy 61 byla: Petr Směja - kytara, zpěv, Pavel Pokorný - housle, zpěv, Pavel Smílek - piano, zpěv, Miloš Orság - tahací harmonika, Petr Fischer klarinet a Jiří Rybář - bicí. V roce 1961 odešel ze skupiny Petr Fischer - klarinet a do skupiny přišel Jan Čarvaš - baskytara a skupina Synkopy 61 hrála pak ve složení ...
... Zleva: Jiří Rybář - bicí, Jan Čarvaš - baskytara, Petr Směja - kytara, zpěv, Pavel Pokorný - housle, zpěv, Miloš Orság - tahací harmonika a Pavel Smílek - piano ...
... První "veřejné" vystoupení kapely Synkopy 61 se konalo na třídním večírku v lednu 1962, v hotelu Slovan na Lidické ulici v Brně ...
... V zrcadlovém sále ...
... Skupina hrála běžný taneční repertoár ...
... V roce 1962 odešel ze skupiny Miloš Orság - tahací harmonika ...
... V roce 1964 došlo k elektrifikaci a k přechodu skupiny na big beat a v důsledku téhle změny i ke změně nástrojů a obsazení. Jan Čarvaš přešel z baskytary na kontrabas a do skupiny přišli: bratr Pavla Smílka Antonín Smílek - doprovodná kytara a sourozenci Michal a Alice Gärtnerovi - zpěv. Skupina hrála pravidelně ve svých brněnských "domovských" sálech: U Kozáků v Brně-Žabovřeskách, na Stadionu na Leninově, dnes opět Kounicově ulici, v Besedním domě v Brně-Králově Poli a v kavárně Máj, baru Tabarin na Divadelní ulici. V roce 1965 odešli ze skupiny sourozenci Pavel - piano, zpěv a Antonín - doprovodná kytara Smílkovi a sourozenci Michal a Alice Gärtnerovi - zpěv a skupina hrála potom pouze v kvartetu: Petr Směja - kytara, zpěv, Pavel Pokorný - housle, zpěv, Jan Čarvaš - baskytara, kontrabas a Jiří Rybář - bicí. V roce 1966 se změnil nejen styl kapely, ale skupina začala hrát i vlastní skladby. Do skupiny, z rozpadající se skupiny The Shakers, přišel Michal Polák - zpěv ...
... Synkopy 61 v roce 1967 (zleva): Jan Čarvaš, Jiří Rybář, Petr Směja, Michal Polák, Pavel Váně alias Vanš (kytara, zpěv) přišel do skupiny v roce 1966 náhradou za Pavla Pokorného (housle, zpěv), který odcházel na dva roky na vojnu ...
... Markéty Kuncové 3c, Brno-Židenice. O prázdninách jsem jel z Brna na otočku do Plzně splnit úkol, který mi rodiče dali před svým odjezdem na dovolenou do Bulharska. Byli na vandru a přijeli zrovna z Lipna. "Budeme zakládat kapelu The Progress Organization," dozvěděl jsem se v hospodě Svornost v Plzni-Doubravce od kluka, který mi dal shora uvedenou adresu. Zleva: Pavel Váně, Emanuel Sideridis, Jan Sochor a Zdeněk Kluka ...
... Synkopy 61 na konci šedesátých let minulého století ...
... A jednoho dne přichází do kavárny Máj, baru Tabarin Rudy Kovanda-synek z Bystrce a požádá skupinu Synkopy 61, respektive Michala Poláka, zda by si mohl s nimi zazpívat. Rudy Kovanda dostává souhlas a poprvé vystupuje na pódium. Hraje na tamburínu a zpívá jednu ze svých pověstných písniček "Džús blús" V kavárně Máj, baru Tabarin vstupuje Rudy Kovanda poprvé do povědomí širší brněnské veřejnosti ...
... Synkopy 61 v roce 2011 (zleva): Jan Korbička, Jiří Rybář, Pavel Pokorný, Michal Polák, Vilém Majtner, Petr Směja ...
... Teprve potom objevuje Rudyho Kovandu i Franta Kocourek a společně s Radkem Rettegym a Rudym Kovandou zakládají brněnskou hudební skupinu Los Brňos a Rudy Kovanda se stává poprvé důležitou brněnskou osobností a začíná jeho slavná kariéra. Zleva: Petr Dopita, Rudy Kovanda a Věra Martinová. Písničky Rudyho Kovandy, například: "Zívání užovek v Lamanškém průlivu", "Džús blús", "Sud kulatý rys tu pije" jsou pověstné ...
a
3c5ddd7b4a_64027918_o2

3c5ddd7b4a_64027918_o2
a
... Lapl kéma jistou hajfu na roli
pustil do ní rum a stehno husí
dyž nepude tak že prej ju vosolí
voprůbovat její šortky musí
vařila že hodí čučku k Rajtrovi
vrkal na ňu "nejeď křivý války"
mně ty jódly magnetboxu nehoví
za lampu tam dostanu kus chálky
tak to chtěla zaparkovat v Boleru
vrkal že se lepí mastný vlezný
za ty pašky spaříme se na kéru
já vegetuju na sólovce v Lesný ...
... Brněnská hantýrka, brněnská hantýrka
tu každej kéma zná
brněnská hantýrka, brněnská hantýrka
jest mluva kouzelná ...
a
... U Katovny vyplivla je šalina
tak si pískli čórovanó kóřku
nabalit koc na roli je malina
a sósedi snad nevyšijó bóřku ...
... Brněnská hantýrka, brněnská hantýrka
tu každej kéma zná
brněnská hantýrka, brněnská hantýrka
jest mluva kouzelná ...
... Brněnská hantýrka (brněnské hantec) obohatila slovesem "tunelovat" i češtinu: "Ufachčit na někoho tunel" neznamená nic jiného než "Udělat na někoho podraz"...
... Obec Bystrc, nacházející se asi osm kilometrů severozápadně od středu města, byla k Brnu připojena v roce 1960 a do roku 1976, kdy byla připojena k městskému obvodu Brno II, tvořila spolu se sousední obcí Kníničky samostatnou městskou část nazvanou Bystrc s vlastním místním národním výborem na náměstí 28. dubna ...
... Od roku 1990 je Bystrc a Kníničky ...
... Samostatnou městskou částí Brno-Bystrc ...
... Znak městské části Brno-Bystrc ...
... Vlajka městské části Brno-Bystrc ...
... Městská část Brno-Bystrc je známá zejména přehradou a zoologickou zahradou ...
... Přehrada vznikla v letech 1936-1940 výstavbou přehradní hráze na padesátém šestém říčním kilometru řeky Svratky zatopením údolí s obcí Kníničky. Účelem přehrady bylo zabránit zejména povodním. Přehrada reguluje vodní stav řeky Svratky pod přehradní hrází, je dále zdrojem elektrické energie, zásobárnou pitné vody a užitkové vody pro město Brno a slouží k rekreačním účelům. Hydrocentrála přehrady byla v roce 1941, kdy byla hydrocentrála uvedena do provozu, špičková. V posledních dnech druhé světové války měla být přehradní hráz ustupující německou armádou zničena. Ke katastrofě nakonec nedošlo. Zabránil jí svým odvážným činem hrázný František Šikula. Tuhle událost připomíná pomníček u přehradní hráze ...
... Kníničky (nová obec, náhrada za zatopenou obec) byly vybudovány na břehu přehrady. Podle názvu zatopené obce se pro brněnskou přehradu někdy používá i starší název Kníničská přehrada ...
... Pod přehradní hrází stojí pilíř rozestavěné a nedostavěné takzvané Hitlerovy dálnice ...
... Zoologická zahrada ležící na svazích Mniší hory byla otevřena v roce 1953 ...
... V roce 1975 vstoupil Rudy Kovanda do povědomí veřejnosti v celé republice. Franta Kocourek se tehdy rozhodl, že z Rudyho Kovandy udělá Zlatého slavíka, což se mu nakonec nepovedlo, protože se v Praze o téhle velkolepé mystifikaci dozvěděli a hlasy pro Rudyho Kovandu byly skartovány ...
... Sošku Zlatého slavíka, kterou nakonec přece jen získal Karel Gott, vykompenzoval Franta Kocourek Rudynu Kovandovi šerpou Goldnového fógla (Zlatého ptáka) ...
... Stalo se tak ve středu 24. prosince 1975 v Brně ...
a
... Na akci "Tekutý kapřík", konané tradičně na Šťědrý den ...
... Rudy Kovanda hrál i ve fotbalovém výběru brněnských osobností "Brněnští draci" ...
... V roce 1978 si Rudy Kovanda zahrál i ve filmu ...
... Oslava dožínek 1978 v Brně ...
... Rudy Kovanda vystoupil, na náměstí 25. února, dnes opět Zelném trhu, na střechu stojícího autobusu a začal zpívat svoje pověstné písničky ...
... Nadšení na Zelném trhu přítomných osob bylo veliké a počet na Zelném trhu přítomných osob se neustále zvyšoval. Nakonec snad tisícihlavý nadšený dav mladých lidí začal skandovat: "Ať žije Rudy Kovanda!" ...
a
... Tehdy se naplnilo údajné krédo Franty Kocourka ...
... Státní moc v domnění, že snad tisícihlavý nadšený dav mladých lidí skanduje: "Ať žijou rudý komanda!" zasáhla a začala mladé lidi vyvážet z Brna ...
... "Ať žijí dožínky, Rudy Kovanda a Franta Kocourek!" ...
a
... Rudy Kovanda měl rád alkohol, ale nejraději měl rád pivo. To ho stálo možná nakonec i život. Nevím a oficiální výsledky šetření jeho tragické smrti neznám. Znám jen několik verzí, z různých vyprávění. Tohle je verze, ke které se přikláním: Rudy Kovanda se mohl dostat domů v Brně-Bystrci trolejbusem linky číslo 140 Brandlova - Bystrc-Černého nebo mohl jet autobusem linky číslo 54 Kníničky - Žebětín nebo autobusem linky číslo 74 Bystrc-U zoologické zahrady - Mendlovo náměstí. Onoho inkriminovaného pozdního večera jel z restaurace domů autobusem z Bystrce. Buď autobusem linky číslo 54 nebo autobusem linky číslo 74 a na zastávce Šťouračova vystoupil (na shora uvedeném obrázku je tahle autobusová zastávka vlevo pod kopcem) a přecházel vozovku, která je vybudována na tělese rozestavěné a nedostavěné takzvané Hitlerovy dálnice. V době kdy Rudy Kovanda přecházel vozovku z levé strany na pravou stranu, se patrně rozjížděl ze zastávky Šťouračova, opačného směru autobus jedoucí do Bystrce. Na shora uvedeném obrázku je tahle autobusová zastávka vpravo před křižovatkou, vozovka vedoucí do tmy, směrem ke shora uvedenému pilíři pod přehradní hrází není na obrázku vidět ...
... Takhle vypadá vozovka za křižovatkou, vedoucí po tělese rozestavěné a nedostavěné takzvané Hitlerovy dálnice, za denního světla. Buď se rozjížděl autobus linky číslo 54 jedoucí ze Žebětína do Kníniček nebo autobus linky číslo 74 jedoucí z Mendlova náměstí do Bystrce-U zoologické zahrady. Osobně si myslím, že řidič autobusu, rozjíždějící se ze zastávky v protisměru a odbočující vlevo přes vozovku a jedoucí potom nahoru do kopce ... Nevím, ale myslím si, že řidič autobusu Rudyho Kovandu neviděl. Patrně mu výhled mohl v inkriminovaném okamžiku zakrýt sloupek mezi bočním a čelním oknem a Rudyho Kovandu přehlédl či se Rudy Kovanda, možná i vlivem vypitého alkoholu, co já vím jak tohle bylo skutečně, nějak nešťastně k autobusu přimotal a autobus Dopravního podniku města Brna Rudyho Kovandu srazil. Zdůrazňuji, znovu opakuji zdůrazňuji, že tahle informace je bez záruky, respektive není vydávána za objektivní pravdu! ...
... Ale pozor! Autobuová linka číslo 54 z Kníniček do Žebětína a zpět jezdila po dvou trasách. Po dálničním přivaděči vedoucím směrem na Veselku, ale i rovně nahoru do kopce směrem na Kamechy ...
... Kolem konečné tramvaje v Bystrci ...
... V létě chodil Rudy Kovanda většinou naboso v sandálech, nosil kraťasy a vytahaná trička. Někdy nosil místo trička košili. Když jel odpoledne z práce tramvají do Bystrce, někdy v tramvaji seděl, ale často i v poloprázdné tramvaji stál a jednou rukou se přidržoval madla pod stropem, druhou ruku měl zastrčenou v kapse svých ohromně velikých kraťasů a prozvěvoval si svoje oblíbené písničky ...
... Když jste se Rudyho Kovandy na něco zeptali a Rudy Kovanda vám odpovědět nechtěl či odpověď na vaši otázku neznal nebo neměl zrovna z nějakého důvodu náladu vám odpovídat, tak většinou řekl: "Nevím, obrať se na mýho manažéra!" Tím byla pro Rudyho Kovandu věc vyřízena a Rudy Kovanda se už na tohle téma s vámi dále bavit nehodlal. Manažérem myslel Rudy Kovanda Frantu Kocourka ...
... "Pavle, pamatuješ na toho šimpanze?" zeptal se mě Rudy Kovanda jednou v hospodě. Tohle bylo naposledy, kdy jsem s ním hovořil. Nevím přesně, ale asi tak půl roku před jeho tragickýcm koncem. "Rudy, ty myslíš toho šimpanze co utekl tenkrát ze zoologické zahrady a vlezl záchodovým okénkem do rodinného domku?" zeptal jsem se Rudyho. Tohle je historka z doby, kdy ještě v Bystrci nabylo panelové sídliště. Tehdy se vykupovaly ještě pozemky a začaly se teprve kopat základy na první panelák. "No, toho myslím," řekl Rudy a uvedl hned jméno šimpanze, čímž mě překvapil, že si tohle ještě pamatoval, protože já jsem jméno šimpanze dávno zapomněl. "Rudy, jméno tohohle šimpanze už nevím," přiznal jsem "ale pamatuji si jmého ředitele zoologické zahrady, který mi o šimpanzovi vyprávěl." A i tohle jméno si Rudy Kovanda pamatoval. Tehdejší ředitel zoologické zahrady inženýr Svatomír Králík by tuhle historku mohl potvrdit. Paní, která v rodinném domku žila, šla rozespalá v noci na záchod. Otevře dveře na záchod a na záchodě šimpanz. "Tak jsem se vyděsila, že jsem myslela, že mě raní mrtvice," uvedla šimpanzem v noci překvapená paní ...
... Úplně se mi zastavilo srdce, jak jsem se ho ulekla!" řekla snad doslova ...
... Rudy vím, že má Franta dnes už dvacáté výročí. Ty tohle víš nejlépe. Tvého kamaráda Frantu jsem znal jen podle vidění, ale přece jen využívám téhle dnešní příležitosti! Pozdravuj, prosím, Frantu. A nejen ode mne! ...
... Rudyho Kovandu jsem potkal poprvé ve svých jednadvaceti letech v Bystrci a o rok později moje matka tragicky zahynula. Náhoda či osud? Myslím si, že tomuhle takhle není.! Myslím si, že je tohle dáno spíše tím, že má kalendářní rok "nedostatečný" počet dní. Rudy Kovanda tragicky zahynul v neděli 29. října, moje matka tragicky zahynula v jiný den v týdnu a v jiném roce, ale také 29. října. Ano, tohle je moje mnemotechnická pomůcka. Pokud si pak například odečtu jedničku od dosaženého věku Franty Kocourka, v době jeho náhlého úmrtí, dostanu se nejen k dosaženému věku mé matky, v době jejího náhlého úmrtí ...
... Ale získám i další cenné informace ...
a
... A pijte kluci! Ať tam někde nahoře nakonec přece jen žízní neumřete ...
a
3c5ddd7b4a_64027918_o2

3c5ddd7b4a_64027918_o2
... Konec ...
TOPlist
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010