Zvyklosti a pověry námořníků

19. dubna 2011 v 17:21 | P. Rohacek, J. Pacovský, V. Podlena, J. Frank |  Češi a Slováci na moři
... Námořníci jsou většinou velice pověrčiví lidé a staré zvyklosti a pověry dodržují ...
... Pro čtenáře od devíti let ...
... Luxusní parník RMS (Royal Mail Steamer) Titanic společnosti White Star Line, který ztroskotal na trase z Southamptonu do New Yorku, v noci ze 14. na 15. dubna 1912 ...
... Třetí den své první plavby ...
... Zahynulo tisíc pět set sedmnáct cestujících, včetně členů posádky ...
... Zkáza téhle shora uvedené lodi je jednou z nejznámějších námořních katastrof ...
... Tolik ke ztroskotání shora uvedené lodi - zvětšit obrázek ...
... Na lodi je například zakázáno pískat! ...
... Protože pískání přivolává bouři ...
... Výjimkou je píšťalka, která se používá na plachetnicích nebo válečných lodích ...
... Námořník také nesmí střílet racky ani jinak ubližovat mořským ptákům ...
... Podle pověry jsou to duše zemřelých námořníků ...
... Na lodi se připíjí vsedě. Při přípitku se nevstává jako na pevnině. Tento zvyk má svůj původ v dobách velmi vzdálených. V těsných kabinách plachetních lodí s pevně zabudovaným nábytkem bylo takové vstávání velmi problematické. Proto se námořníci domluvili, že vstávat se při přípitku nebude, a dodnes tento zvyk dodržují ...
... Při přípitku se nesmí ťukat. I tento zvyk má původ v historii ...
... Na každé lodi je na přídi zvon ...
... Nejznámější lodní zvon je v budově Lloydovy britské pojišťovací společnosti v Londýně, založené londýnským kavárníkem Edwardem Lloydem roku 1671 ...
... Tenhle zvon zvoní, když zmizí na oceánech loď ...
... Zvon se jmenuje Lutine, váží skoro půl metráku a pochází z francouzské lodi HMS La Lutine (na shora uvedeném obrázku), která se s celou posádkou potopila 10. října 1799 u břehů Anglie. HMS znamená Her Majesty's Ship, v překladu Loď Jejího Veličenstva. Lodní zvon je součástí signálního zařízení na přídi, na můstku a v ubikacích. Dává signály k manipulaci s kotvou, dává výstrahu v mlze a vyhlašuje poplach, když selžou jiné komunikační prostředky. Na starých plachetnicích se zvonem posádce oznamovaly další důležité povely. Když ale bocman udeřil na zvon devět úderů, byla to zpráva, že na palubě někdo zemřel. Proto se při přípitku nesmí ťukat, aby se nesešlo devět mužů, kteří by svými pohárky přivolali a odzvonili smrt! ...
... Druhý důvod k dodržování této pověry pramení z toho, že cinkání by mohli slyšet v moři mrtví námořníci a bylo by jim líto, že oni už pít nemohou. Při různých oslavách na lodi drží kapitán v ruce dvě skleničky. Jednu nalitou skleničku hází do moře a druhou nalitou skleničku vypije ...
... Takto si připíjí s Neptunem, vládcem moří ...
... Angličtina používá pro loď osobní zájmeno she - ona. Námořníci často loď přirovnávají k ženě ...
... Neznamená pro ně jen pracovní prostředí a dočasné obydlí ...
... Vidí v ní možnost návratu na pevninu a kus domova! ...

... Také existuje velice staré námořní rčení, které zní ...
... Žena na loď, zkáza lodi! Je pravda, že právě z tohohle důvodu (až na výjimky) nejsou na zaoceánských obchodních lodích v posádkách ženy ...
... Dnes se kurz lodi mění pohybem kormidla na můstku. Na plachetnicích to ale bylo mnohem složitější. Musela se nastavovat ráhna, stahovat nebo vytahovat plachty. Aby se námořníkům při šplhání k plachtám po provazových žebřících nezařezávaly provazy do chodidel a aby si do chodidel nezadřeli na prkenné palubě třísky, měli na nohou kožené boty. V botách také spali. Když byl v noci vyhlášen povel: Muži na ráhna, každý si spěšně natáhl kalhoty přes boty. Proto kalhoty musely mít široké nohavice ...
... Historická námořní uniforma se vyznačuje širokými nohavicemi a modrým límcem na zádech a hrudi. Vše má svůj logický smysl. Když plachetnice zakotvila v přístavu, námořníci se chtěli lišit od obyvatel přístavu a splétali si vlasy do copánků nebo si copánek přilepovali. Aby copánek držel, natírali jej dehtem. Dehet vlasy sice zpevnil, zato špinil límec košile. Proto si námořníci kdysi pod copánek podkládali kapesník nebo kousek látky, který se později proměnil v široký námořní límec ...
... V prvopočátcích měly kalhoty padací most místo poklopce ...
... Řídící centrum pro ovládání a řízení celé lodi je na můstku ...
... Kde je stanoviště kapitána ...
... Důstojníků, lodivoda a kormidelníka ...
... Při příznivém počasí se otevírají na obou stranách můstku boční dveře. Ty vedou na jakési prodloužené můstky, které už nejsou kryté. Říká se jim křídla. Odtud lze například (ovšem s dovolením službu konajícího důstojníka) dalekohledem pozorovat moře nebo pobřeží ...
... Rackové jsou na moři přítulní a dají se krmit téměř z ruky. Vrhají se na všechno, co do moře upadne. Je prokázáno, že když námořník spadne do moře nebo se zachraňuje, rackové ho berou jako potravu. Pokud se člověk hýbá, je to dobré. Ale když se hýbat přestane, rackové ho napadnou. Nejdřív mu vyklovou oči a pak postupují dále ...
... Již minule jsme si řekli, že při míjení dvou lodí se posádky zdraví máváním rukou a voláním, které nám připadá jako typicky české slovo Ahoj ...
... A že původ tohohle zvolání pochází z anglického výrazu Ahoy! ...
... Což znamená loď před námi! ...
... Základ legendy o mořských pannách, Sirénách, nymfách či najádách s ploutvemi místo nohou pocházejí ze starého Řecka. Staří Řekové se domnívali, že Sirény lákají svým čarokrásným zpěvem plavce do záhuby ...
... První člověk, jenž zaslechl hlas Sirén, a přesto zůstal naživu, byl Odysseus ...
... Když plul kolem jejich ostrova, zalil na radu kouzelnice Kirké své posádce uši voskem a sám se nechal připoutat ke stožáru. Mořské panny propadly zoufalství nad svým nezdarem a zkameněly ...
... Mezi námořníky v tropických mořích se udržuje dodnes pověra, že podaří-li se někomu odolat čarovnému zpěvu Sirény, je ta pějící děva odsouzena k smrti. Není proto divu, že mořské panny jsou tak dotěrné. Vítzězství nad mořeplavci není pro ně jenom otázkou prestiže ...
... Vznik legendy má pravděpodobně na svědomí svérazný mořský živočich. Nazývá se lidově mořská kráva či ochechule, přírodopisně dugong (Dugongidae) ...
... Spolu s kapustňáky (Trichechidae) žijícími ve vyznačených oblastech v Atlantickém oceánu, na shora uvedeném obrázku, tvoří řád dugongů (Sirenia). Podobnost těchto tvorů se ženou spočívá v malých vypouklých prsech a jedním strukem ...
... Rybáři vyprávějí, že samice dugongů si předními končetinami přeměněnými na ploutve, které jsou mnohem delší a ohebnější než u delfínů, přidržují mláďata u hrudi. Při krmení se vynořují z vody ...
... Námořníkům na starých plachetnicích při špatné viditelnosti připomínali ženu, proto ji přejmenovali jako mořskou pannu ...

... Dugongové k sobě lnou až dojemně a jsou takřka pořád spolu. Hubeni jsou pro své dobré maso, tuk, kůži a hlavně pro své slzy, které prý mají léčivé účinky. Slzy - hlenovitý výměšek - jim pryští v očních koutcích ze spojivkových vaků a stékají proudem po tlamě, když je lovci vytahují na břeh. Raněné zvíře pláče jako člověk ...
... Až chorobný zájem o tyto slzy mořských krav se dá snadno vysvětlit ...
... Mezi obyvateli tisíců ostrovů Indického oceánu panuje pověra, že jsou nenahraditelným prostředkem při neopětované lásce ...
... Dodávají i tomu největšímu šeredovi takovou přitažlivost, že mu každá dívka padne kolem krku. Proto jsou dnes tihle tvorové takřka před vyhynutím ...
TOPlist
 


Komentáře

1 ludvik jedla-palubak ludvik jedla-palubak | E-mail | Web | 7. ledna 2013 v 13:02 | Reagovat

hlapci parada se divat dikyyyy

2 Lockwood Lockwood | Web | 8. září 2016 v 15:30 | Reagovat

půjčka na 2 miliony :D

3 diethylamide diethylamide | Web | 9. září 2016 v 10:03 | Reagovat

půjčka do 10000 ihned :-D

4 rother rother | Web | 5. října 2016 v 17:11 | Reagovat

půjčka na ruku dnes brno :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010