O chlapci, který hledal či možná ještě hledá svého tátu!

1. dubna 2011 v 19:27 | Jarda |  04/2011
... "Pokud Vás e-mail obtěžuje, vypněte volbu "Zpráva autorovi" v nastavení svého blogu," je uvedeno v každé takhle doručené e-mailové zprávě ... Pak následuje e-mailová zpráva odesílatele a pod e-mailovou zprávou je další text: "Na vašem blogu http:// ... zanechal návštěvník ... (IP ...) tuto zprávu" ...
... Počátkem minulého měsíce mi odesílatel e-mailové zprávy ve své e-mailové zprávě sděloval, že nedávno byl z vězení v Praze-Pankráci propuštěn jeho otec, o kterém nemá od jeho propuštění z vězení žádné zprávy a ptal se mě zda o jeho otci něco nevím ...
... Ano, lze to takle vyjádřit. V e-mailové zprávě je i fotografie odesílatele, tak jak to v e-mailových zprávách zpravidla bývá. Ne snad více než čtrnáctiletého až patnáctiletého chlapce v dioptrických brýlích. "Může to být i nemusí to být jeho syn," říkám si. Jeho bývalá paní se v televizní reportáži skutečně o synovi zmiňovala. Napsal jsem mu to, co jsem věděl. Tedy nic. Všechny informace, které jsem měl a mám jsou každému člověku dostupné. Jiné informace nemám (fakticky). Když mi jeho syn (doufám, že to takhle je skutečně, nemám důvod tomuhle nevěřit) znovu napsal, tak jsem mu znovu odpověděl s tím, že můj blog je spíše literární! "Literární" řečeno přece jen v úvozovnách. Nepovažuji se za žádného spisovatele. Ale bylo to míněno jako vysvětlení, jak se věci ve skutečnosti mají. Zkrátka a dobře, že nejsem žádný "detektiv" a přiložil jsem do své e-mailové zprávy i odkazy na internetu, z kterých jsem svoje informace čerpal. Nevím co k tomuhle ještě více říci. Snad tedy jenom pro vysvětlení: Zkusil jsem se na celou tuhle záležitost podívat jeho očima. "Kolik mu tehdy bylo roků," říkám si a hned jsem si to spočítal. A vyšlo mi, že mu odpovědět musím. On jako jeho syn přece za nic nemůže. Podle části před zavináčem se jmenuje křestním jménem ... A řeknu vám: Tohle křestní jméno se mi vždycky líbilo. Je pravda, že část před zavináčem (uživatelské jméno) si může každý člověk sám zvolit. Neprozrazuje nic o jeho identitě (jeho skutečném jménu) ani povolání ...
... Valaská Belá ve Slovenské republice ...
... V rodinném domku, na shora uvedeném obrázku uprostřed, v obci Valaská Belá bydlel jeho otec naposledy ...
... Historický erb obce Valaská Belá ...
... "Prisťahoval sa asi pre štyrmi rokmi. Chodili sme spolu do krčmy, do lesa. Keď niečo potreboval, napríklad upratať alebo najesť sa, tak vždy sme mu pomohli. Správal sa veľmi slušne a mal o všetkom prehľad. Určite bol študovaný, pretože pomáhal miestnym s rôznymi problémami. Všetci chodili za ním a Rado im vždy pomohol napísať rôzné odvolania a vždy bol úspešný. Boli sme spolu každý deň a vôbec som netušil, že sa volá František Boháček a je multimilionár. Všetci sme boli v tom, že je to jednoducho Radomír Kučera a má päťdesiat rokov. Netušil som, že je diabetik. Keď sa pred časom vrátil z nemocnice, začal veľmi piť, no a pred dvomi týždňami odpadol pred našou pizzeriou. Až potom z médií som sa dozvedel, čo je to za človeka, nikdy by som to o ňom nepovedal," říká, na shora uvedeném obrázku dvaačtyřicetiletý muž, pan Jaroslav Vrtík z obce Valaská Belá ...
... Kamarád Františka Boháčka alias pana doktora Radomíra Kučery ...
... Oblíbená značka piva ve shora uvedené pizzerii ...
... Shora uvedená úkorozchodná železniční trať patří mezi moje oblíbené železnice ...
... Železniční trať 122 Trenčianská Teplá - Trenčianské Teplice a zpět ...
... V roce 1909 byly na téhle úzkorozchodné železniční trati nasazeny tři shodné dvounápravové elektrické motorové vozy, vyrobené v Györu (dnes označené ČSD EMU 46.001 až 3) ...
... Vůz měl přímé řízení a dva motory ovládané kontrolérem s devíti jízdními a s šesti brzdovými stupni. Osvětlení i vytápění vozu bylo elektrické a vůz dosahoval nejvyšší rychlosti třicet kilometrů za hodinu ...
... A teď si představme, že jsme (někdy v době na počátku minulého století) v železniční stanici Trenčianská Teplá a jedeme do Valaské Belé ...
... Ještě jízdenku z Trenčianské Teplé do Trenčianských Teplic a jedeme ...
... 0 km Trenčianská Teplá ...
... 1 km Trenčianská Teplá obec ...
... 2 km Trenčianská Teplá zastávka ...
... 3 km Kaňová ...
... 4 km Trenčianské Teplice sídliště ...
... 5 km Trenčianské Teplice zastávka ...
... 6 km Trenčianské Teplice ...
... Lázeňské město Trenčianské Teplice je nejbližším městem z Valaské Belé a současně i nejbližším místem železniční stanice ...
... Z Trenčianských Teplic do Valaské Belé to je po silnici dvacet tři kilometrů ...
... Dobrý den milé děti, přátelé, čtenáři a příznivci blogu jaroslaw.blog.cz ...
... Vidíte to a můžete se nyní i sami přesvědčit, že nekecám! Než dojdu z Trenčianských Teplic domů, do Valaské Belé (pokud mě někdo nesveze) bude spíše noc než večer ...
... Dobrou noc tedy již nyní všem! ...
... Měla jsem štěstí. Pan doktor Kučera mi zastavil, když viděl jak jdu po silnici ...
... Řeknu vám tedy, k vzhledem k takhle nečekaně získané časové úspoře a rovněž, ne v neposlední řadě i proto, že vás mám ráda, ještě další čtyři města, kam z Valaské Belé po silnici chodívám ...
... Je to přece jen rovnější cesta, než se trmácet po kopcích kdesi podél silnice ...
... Pravda, když nemám štěstí a nikdo mě zrovna nesveze ...
... Jsou to tahle města kam chodívám, respektive jezdívám zejména automobilem ...
... Ilava - dvacet čtyři kilometrů a asi pět a půl tisíce obyvatel (německy Illau) ...
... Bojnice - dvacet osm kilometrů a asi pět tisíc obyvatel (maďarsky Bajmóc, německy Weinitz) ...
... Prievidza - třicet kilometrů a asi padesát jedna tisíc obyvatel (maďarsky Privigye, německy Priwitz) ...
... Trenčín - padesát dva kilometrů a asi padesát sedm tisíc obyvatel (maďarsky Trenczén, německy Trentschin, latinsky Trentsinum nebo Laugaricio) ...
... Začátkem našeho letopočtu posunuli Římané hranice impéria až k řece Dunaji a vybudovali systém pevností (Limes Romanus) a postupně zakládali opevněné tábory i na sever od Dunaje. V Trenčíně zanechali originální doklad o své přítomnosti na území Slovenska. Památný nápis na svislé stěně hradní skály připomíná vítězství císaře Marca Aurelia a jeho adoptovaného syna Commoda nad Kvády v roce 179 našeho letopočtu. Podle latinského textu nápisu, na shora uvedeném obrázku, bojovalo tehdy v Trenčíně osm set padesát pět vojáků II. legie pod vedením legáta Maximiana ...
... Konečně! ...
... Už bych padl žízní a snad ani do Valaské Belé nedojel ...
... A už opět jedeme ...
... A občerstvení na Homolce? Dobré! Nemohu si stěžovat ...
... Valaská Belá. Maďarsky Bélapataka a před rokem 1927 Valašská Belá ...
... Bydlet v obci Valaská Belá ...
... Tak jezdím ...
... Na nákupy ...
... Na obědy či na večeře ...
... Za kulturou ...
... A tak podobně ...
... Právě do Trenčianských Teplic ...
... Obec Omšenie a už v Trenčianských Teplicích budeme. Je tam velice pěkně a živo, zejména v lázeňské sezóně. Jezdil jsem tam: "A kdo to támhle je?" říkám si, sedíc u hudebního pavilónku v lázeňském parku, kde hudebníci právě hrají jakýsi valčík ...
... Není to pan Vlado Mečiár?" říkám si, koukaje zvědavě co se okolo jeho osoby děje ...
... Františka Boháčka alias doktora Radomíra Kučeru jsem v Trenčianských Teplicích nespatřil. Fakticky! ...
... Velice dobře si pamatuji, že ubytování v Trenčianských Teplicích bylo na vysoké úrovni a že nám v Trenčianských Teplicích výborně vařili! Byl to seminář, konaný před přípravou novelizace jednoho právního předpisu (zákona o požární ochraně) ...
... Oznamujeme všetkým, že v Klientskom centre Mestského úradu v Trenčianskych Tepliciach sa nachádza Petícia za zachovanie železničných tratí a spojov, zefektívnenie železničnej dopravy, proti prepúšťaniu zamestnancov železničných spoločností a ich privatizácii. Záujemcovia ju môžu prísť podpísať počas pracovných dní ...
... Nechtěl bych, aby železniční trať, 122 Trenčianská Teplá - Trenčianské Teplice a zpět, zanikla. Byla by to, alespoň z mého pohledu, veliká škoda ...
... Na shledanou ...
... Nejoblíbenější bankovka společného státu Čechů a Slováků, kterou pamatuji ...
... Do videnia ...
... Trenčianske Teplice - Nedvědice (hrad Pernštejn) ...
... Ciao e buon viaggio! ...
... Exit 182 - Kývalka. Pozor! Ještě šest kilometrů a sjedeme z dálnice! ...
... Stalo se to na Moravě, kousek od motorestu Devět křížů ...
... Exit 178 - Ostrovačice ...
... Vilém Mrštík - autor Pohádky máje ...
... Ostrovačice, náměstí Viléma Mršťíka ...
... Devět křížů ...
... Kousek před stejnojmenným motelem po pravé straně dálnice ve směru na Prahu ...
... "Támhle je!" vykřikl chlapec ...
... Který byl prý vůbec první, kdo jejího manžela zahlédl ...
... "Dnes nejde pan doktor po silnici?!" divili se místní lidé ...
... Skutečně! Pan doktor Bystroušek nešel (z necelý kilometr vzdálené obce Lesní Hluboké do motorestu u Devíti křížů) po silnici, nýbrž po okraji lesa, podél silnice ...
... V jaké záležitosti pan doktor Bystroušek do motorestu Devět křížů tehdy šel? Ano, dodnes tohle nevíme a zřejmě se tohle již nikdy nedozvíme! ...
... Srdečně zdravím čtenáře! ...
... A jak se dostal pan doktor od motorestu Devět křížů domů? ...
... Zřejmě musel jet do Brna na autobusové nádraží Zvonařka. Pokud ho ovšem někdo, od motorestu Devět křížů, do Brna nesvezl vozem! ...
... A z Brna pak zřejmě musel cestoval vlakem ...
... Zřejmě musel jet z hlavního nádraží ...
... Ano, mohlo to takhle být! Co my víme? Mohlo to takhle být, ale taky to takhle být nemuselo! Mohlo to být i jinak. Někde musí být zřejmě chyba! ...

... Poslechněme si, na shora uvedeném videu, co říkají slovenští známí-sousedé Františeka Boháčka alias doktora Radomíra Kučery ...

... Na shora uvedeném videu se matka syna ( bývalá jeho paní) o jeho synovi zmiňuje ...
... Koniec ...

TOPlist
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010