Pokud píšeš o těch fotografiích z alba, tak o tom nic nevím - žádné jsem nebral

4. března 2011 v 15:01 | R. Moser |  03/2011
... Dobrý den, milé děti, přátelé a příznivci blogu jaroslaw.blog.cz ...
... Před časem mi zavolala sekretářka doktora Josepha Kleinstücka paní Jaroslawa Rostfreiová s tím, že doktor Joseph Kleinstück by se se mnou rád sešel, respektive chtěl by mne požádat o přátelskou pomoc v případu Paula Schülera. Dohodli jsme s paní Jaroslawou Rostfreiovou hned termín, kdy bych mohl jejího šéfa, ve shora uvedené věci, navštívit ...
... Ve smluveném čase dostavil jsem se na smluvené místo, respektive do jeho kanceláře na Okružní třídě, nedaleko Café restaurantu Schottenring. Byl jsem velice překvapen, že doktor Joseph Kleinstück věděl o mé plánované cestě do Berlína. Nevzpomínám si, že bych se někomu o téhle své plánované cestě zmiňoval. Bylo to podivné ...
... Doktor Joseph Kleinstück zrovna telefonoval, když jsem do jeho kanceláře vstoupil. Chvilku jsem tedy čekal. Pak mne přátelsky přivítal: "Richarde," oslovil mne. "Profesor Rohacek mne zplnomocnil k dílčímu šetření, jež je nedílnou součástí jeho komplexního šetření případu Paula Schülera," a vysvětlil mi, co by ode mne požadoval. "Josefe," říkám mu. "Zítra jedu do Berlína, ale zdržím se tam jen krátce, maximálně počítám tak dva dny." - "No, výborně!" zvolal doktor Joseph Kleinstück spokojeně. To by se mi, Richarde, velice hodilo," řekl mi ještě ...
... Večer jsem si doma k případu Paula Schülera ještě v klidu sedl. Doktor Joseph Kleinstück chtěl abych se při své cestě zastavil v Krupce-Bohosudově a řekl mi co a jak. A dále pak abych na Moravě vyhledal doktorku Martu Matouškovou. Město vám říci nemohu, jistě chápete. "Ta by ti měla dát, tak na devadesát procent, objektivní klíčové informace k celému případu," řekl mi doktor Joseph Kleinstück doslova! "Sama v případu Paula Schülera tehdy rozhodovala," sdělil mi doktor Joseph Kleinstück ještě ...
... Cestou do Berlína jsem si ve voze udělal ještě určitou rekapitulaci případu: "Sešli se v loňském roce v restauraci Špalíček na Zelném rynku v Brně v poledne. 'Ano to je to rodinné album, které jsme měli doma,' prohlásil profesor Jaroslaw Rohacek, když to album spatřil. Na albu s fotografiemi byl obrázek letící vrány, která drží ve svém zobáku prázdnou peřinku bez dítěte a byl zde nápis: 'Vrána letí nemá děli. My je máme, neprodáme!' Na prvním listě byla svatební fotografie babičky Anny a dědečka Jaroslava a bylo zde uvedeno datum jejich sňatku: 7. leden 1933 a byla zde rovněž vložena i obálka s jejich oddacím listem vystaveným dne 8. ledna 1933. Byli oddáni v Brně. V poznámce oddacího listu (doba ohlášek a jiné) bylo pak uvedeno, že jejich ohlášky byly vykonány ve dnech 18. až 26. prosince 1932 ve dvou městech (v Brně a v Třebíči). V rubrice 'Svědkové' byla uvedena pak tahle jména: doktor Josef Kužel, advokátní koncipient, Brno, Vranovská 38 a doktor Vladimír Kozák, právník, Brno, Sirotčí 27. Profesor Jaroslaw Roháček dlouho v albu listoval a pak zvolal: 'Tohle by mohla být ta fotografie!' a uvolnil jednu fotografii z růžků, které ji na listu alba držely. Tak tohle je zcela jasné," říkám si ve voze cestou do Berlína ...
... Kdesi u Brna ...
... "Jeho babička Anna a jeho dědeček Jaroslav tehdy bydleli na Dr. Lindenthal Gasse a fotografie byla z Prahy z doby Protektorátu Čechy a Morava a pořídil ji bratr babičky Anny-prastrýc, profesora Jaroslawa Rohacka, rovněž Jaroslav. Jsou na ni zachyceny dvě osoby: již shora uvedená profesorova babička Anna, matka profesorovy matky Marie a synovec babičky Anny Jaroslav-syn jejího bratra doktora Mádra-strýc profesora Rohacka. Na druhé straně fotografie je uvedeno datum a místo pořízení fotografie: 22.X.1944 Praha. Tak tohle je rovněž jasné," myslím si ...
... "Starý dopis, který profesor Jaroslaw Rohacek nalezl v pozůstalosti své babičky Anny Zimmermannové, rozené Mádrové, ve staré truhlici na půdě její chalupy v Beskydech nedaleko Lysé hory, v době svého loňského velikonočního pobytu v České republice?!" přemýšlím ve voze. "Profesorovi se podařilo poměrně zdařile zrekonstruovat rodinné události z let 1930-1954," jak jsem viděl včera večer doma v jeho písemnostech. A jak mi sdělil i jeho syn doktor Paul Rohacek ...
... Nestálo to prý v Československu v letech 1945-1947 za mnoho ...
... A v letech následujích to prý pak už v Československu nestálo za nic ...
... "Doktor Paul Rohacek je ročník 1982. Co tenhle o tomhle období může vědět?" myslím si ...
... "A co mám dělat s těmi starými americkými kalendáři z let 1930-1952?" ptám se ho emailem ...
... "Nechte je tam, prosím. Však na ně ještě příjde řada," sděluje mi vzápětí ...
... Tak tady jsou ...
... Kalendář na rok 1930 ...
... Kalendář na rok 1931 ...
... Kalendář na rok 1932 ...
... Kalendář na rok 1933 ...
... Kalendář na rok 1934 ...
... Kalendář na rok 1935 ...
... Kalendář na rok 1936 ...
... Kalendář na rok 1937 ...
... Kalendář na rok 1938 ...
... Kalendář na rok 1939 ...
... Kalendář na rok 1940 ...
... Kalendář na rok 1941 ...
... Kalendář na rok 1942 ...
... Kalendář na rok 1943 ...
... Kalendář na rok 1944 ...
... Kalendář na rok 1945 ...
... Kalendář na rok 1946 ...
... Kalendář na rok 1947 ...
... Kalendář na rok 1948 ...
... Kalendář na rok 1949 ...
... Kalendář na rok 1950 ...
... Kalendář na rok 1951 ...
... Kalendář na rok 1952 ...
... A jsme na konci starých amerických kalendářů z let 1930-1952 ...
... Nemohl jsem přání doktora Paula Rohacka nerespektovat ...
... Náš příběh se odehrává v letech 1930-1954 v Československu ...
... Je pravda, že tyhle americké kalendáře jsou lepší ...
... V Československu v letech 1948-1954 nestály kalendáře za nic ...
... A nejen kalendáře! ...
... Každý zločinný režim se opírá o několikerý typ lidí, několikerý typ myšlení ...
... Obyčejně těží z naivních, kteří se nechali zmanipulovat ...
... A ze ctižádostivých, co se dali koupit ...
... Z Brna jel Paul Schüler v doprovodu dvou dospělých osob, tak jak to zařídil jeho dědeček v Americe ...
... Vlakem ...
... Do Budapešti ...
... A dále letecky. Je pravda, že dodnes nevíme zda z Budapešti do Brazílie letěli přímou leteckou linkou. Musely to být pro Paula Schülera nekonečné hodiny letu nad oblaky, ale nakonec se mu z okna letadla naskytl krásný pohled na město ...
... Paul Schüler byl v cíli své cesty ...
... V nalezeném dopise byly vloženy i dvě staré fotografie, uchycené starou kancelářskou sponkou ...
... Fotografie neznámé ženy ...
... Fotografie dvou neznámých dětí, zhotovená v aterieru Follner v Brně ...
... Začátek opisu nalezeného dopisu ...
Bohosudov 9.IX.1954
Milá maminko,
děkuji Ti za Tvůj "pérující" dopis. Promiň, že jsem Ti delší čas nepsal, ale skutečně najít chvíli času na napsání dopisu je značným problémem. Od rána do noci máme pořád co dělat. Učení je hodně a bylo by třeba, aby den měl mnohem více hodin. Na různé osobní věci, co čehož spadá i psaní dopisů máme vyhrazenou večer necelou hodinu. Do této doby však příjde řada jiných věcí. Například v neděli jsem měl službu, včera jsme byli dlouho do večera na cvičení a dnes podstatnou část této doby zabralo škrabání brambor, takže tento dopis píši ilegálně v době vyhrazené pro jinou práci. Tak se nezlob! Jídlo je tady dobré, takže pomalu začínám si zakládat na sádle. Pokud se týká okolí, tak hned nad kasárnami je pohoří Krušných hor, na jehož jeden vrchol - "Komáří výšku" vede lanovka tři kilometry dlouhá. Odtud je vidět už přímo do Německa. Přímo v Bohosudově se mluví hodně německy. Asi čtyři kilometry odtud jsou Teplice. Byl jsem tam asi dvakrát v neděli. Pokud se týká počasí, tak si s ničím nezadá s londýnským. Ráno totiž pravidelně bývá taková mlha, že není na pět metrů před sebe vidět. Poslal jsem Ti dnes balík s některými věcmi, které momentálně nepotřebuji a nemám kde skladovat. Minulý týden jsme totiž fasovali novou výstroj - včetně polobotek, tepláků a podobně. Pokud se týká prádla, tak jsem si ho nechal vyprat tady v prádelně - je to ovšem problematické, dochází totiž k různým výměnám lepšího za horší a tak dále - náhodou jsem dostal svoje věci. Když tak bych Ti prádlo jednou za čas "jen pro potěšení" poslal. Známky SČSP jsem dostal - nevím jestli jsem však některou při otvírání dopisu nevytrousil. Poslala jsi mi tři? Děkuji Ti za fotografii, já však bohužel žádnou nemám. Mám naplánovaný se dát vyfotografovat asi příští neděli, tak potom Ti nějakou pošlu. Pokud píšeš o těch fotografiích z alba, tak o tom nic nevím - žádné jsem nebral. Na vánoce asi domů přijedu, na jak dlouho však nevím. Děkuji Ti za peníze.
S pozdravem
Pavel
... Konec opisu nalezeného dopisu ...
... Krupka - Bohosudov ...
... Z lanové sedačkové dráhy z Bohosudova na Komáří vížku...
... Je pěkný výhled na České středohoří ...
... A na osm set třicet sedm metrů nejvyšší kopec Českého středohoří ...
... Pohled na České středohoří z Milešovky ...
... Železniční trať 132 Děčín - Oldřichov u Duchcova a zpět ...
... V roce 2007 byla osobní doprava na téhle železniční trati zastavena ...
... Dnes je tahle pěkná železniční trať, přezdívaná "Kozí dráha", opět v provozu ...
... Což je dobré i pro lyžaře ...
... Neboť k sedačkové lanové dráze na Komáří vížku ...
... Je to od vlaku skutečně kousek ...
... Už tam budeme! "Rexi, nech toho! Dej pokoj!" okřikuji ho ...
... A teď už z Prahy na Moravu a pak domů. Ještě vám povím to, co mi řekl doktor Joseph Kleinstück ve Vídni před mým odjezdem do Berlína: "Richarde, profesor se pěkně 'sekl'! Viděl jsi tu jeho starou truhlici, co si loni přivezl z Moravy?" - "Neviděl," říkám mu. "A co má být?" podivil jsem se. "Richarde," říká mi doktor Joseph Kleinstück "to není truhlice, to je veliký lodní kufr!" - "Ty bláho!" zvolal jsem překvapením ...
... A bylo to prý ještě složitější. Dřív než stačili z Československa odjet ...
... Byl už Alolf Hitler v Brně ...
... Přijat primátorem města Brna na Nové radnici ...
... A řečnil z balkonu Nové radnice ...
... V Brně se tenhle zločinec zdržel jen krátce ...
... Zvláštním vlakem pokračoval do Vídně ...
... Bylo to v karavanu v pauze při natáčení ...
... Možná u staré vodárenské věže ...
... Ale mohlo to být i tady ...
... Více vám nepovím. Nemůžu! ...
... Doktor Joseph Kleinstück by mě přetrhl ...
... A to nemluvím o sekretářce doktora Josepha Kleinstücka, paní Jaroslawě Rostfreiové, která vám poví i to, co sama neví! ...
... Tohle shora uvedené je zatím vše, co jsem zjistil. Ale něco vám musím přece jen k tomuhle případu říci, když už jste můj článek až sem dočetli. V současné době se celá věc má takhle: Obsah, shora uvedeného, starého dopisu (neznámého pisatele i adresáta) se mi bohužel nepodařilo v České republice objasnit (dopis je navíc bez původní obálky). A pokud jde o dvě shora uvedené staré fotografie? Situace je shodná jako se starým dopisem. A doktorka Marta Matoušková na Moravě? Bohužel, zatím jsem ji nezastihl ...
... Ale myslím, že se máme ještě na co těšit. Případ Paula Schülera odložen není! ...
... Konec ...
TOPlist
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010