Odkaz kamaráda Zdeňka Picka

28. února 2011 v 19:28 | Jurášek Benada |  02/2011
... Shora uvedené pražské výstaviště se nachází nedaleko železniční stanice Praha-Holešovice ...
... Před pražským výstavištěm, dne 13. listopadu 1942, náš příběh začíná ...
... "Z Prahy jsem jel ve stejném vagoně s Weltfeindem Flusserem," říká kamarád Zdeňka Ficka ve své knize Kamarádi ...
... Tam, kam onoho dne kluci vlakem jeli ...
... Ano, dnes se tam už po železnici nedostanete. Železniční trať je zrušená! ...
... Vlakem se dnes dostanete jen do železniční stanice Bohušovice nad Ohří ...
... Ale rychlíky v téhle železniční stanici asi nezastavují ...
... A ze železniční stanice Bohušovice nad Ohří je to tam už kousek ...
... Po silnici se tam dostanete ...
... Rychleji a pohodlněji ...
... Ty bláho! ...
.... Co tohle je? ...
... Pošta od Jardy z Prahy ...
... Ale, že by tam vozili chleba na pohřebním voze po městě? ...
... Vozit chleba na pohřebním voze po městě tam dnes už neuvidíte! ...
... Přiznám se, že tohle místo nerad vidím, když tudy někdy projíždím ...
... I když zase na druhé straně ...
... Horu Říp ...
... A básníka Jaroslava Seiferta mám rád ...
... A mám rád i krajinu pod Řípem ...
Marie Terezie
(13.5.1717 Vídeň - 29.11.1780 Vídeň)
... Jediná vládnoucí česká královna ...
... Terezín je jedno z nejmladších měst v České republice a dnes je městskou památkovou rezervací. Město vzniklo v roce 1780, z vojenských důvodů, jako hráz vojskům na cestě z Drážďan na Prahu a bylo pojmenováno po Marii Terezii. Pevností město získalo konečnou podobu až ve třicátých letech devatenáctého století ...
Josef II.
(13.3.1741 Vídeň - 20.2.1790 Vídeň)
... Nejstarší syn shora uvedené české královny a zakladatel pevnosti Terezín ...
... Terezín leží na obou březích řeky Ohře, která jej rozděluje na Malou pevnost a Hlavní pevnost ...
... V letech 1765-1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780-1790 král uherský, nekorunovaný král český a arcivévoda rakouský ...
... Je jedním z nejdůležitějších panovnických představitelů evropského osvícenství, prosadil řadu osvícenských reforem a v českých zemích se těšil obzvláštní oblibě ...
... Například častý výskyt jména Josef je odrazem jeho obliby mezi lidem, jehož postavení podstatně zlepšil ...
... Již v roce 1790 byla pevnost schopná obrany ...
... Pevnost představovala ve světě špičkový bastiový systém, nikdy se ale neuplatnila ...
... Nepřátelská vojska se jí jednoduše vyhýbala ...
... Uvnitř Hlavní pevnosti vzniklo i město. Většina staveb je klasicistních a empírových ...
... Radnice je z roku 1839 ...
... Posádkový kostel Vzkříšení Páně je z let 1805-1810 ...

... A na závěr ještě obrázek z období Rakousko-Uherské monarchie ...
Adolf Hitler
[20.4.1889 Braunau am Inn (Rakousko) - 30.4.1945 Berlín (Německo)]

... V červenci 1940 se Malá pevnost stala největší věznicí gestapa na území takzvaného Protektorátu Čechy a Morava ...
... Přeměněnou na koncentrační tábor ...
... V listopadu 1941 se Hlavní pevnost stala židovským ghettem ...
... Byli sem sváženi Židé ...
... Z celé Evropy ...
... Zpočátku jen do železniční stanice ...
... Bohušovice nad Ohří ...
... A ze železniční stanice Bohušovice nad Ohří ...
... Chodili pak pěšky ...
... Do dva a půl kilometrů vzdáleného ...
... Terezína ...
... A když byl vybudován úsek železniční trati z Bohušovic nad Ohří do Terezína ...
... Přijížděli pak vlaky (asi od roku 1944) ...
... Až na Bohušovické nádraží v Terezíně ...
... Příjezd do Terezína - dětská kresba Helgy Hoškové-Weissové ...
... Kresba Malva Schaleck (1882-1944) ...
... A odtud pak byli transportováni, dříve či později, do vyhlazovacích koncentračních táborů ...
... V roce 1947 tu byl zřízen Památník Terezín ...
... Knížku Kamarádi jsem věnoval Zdeňkovi Pickovi, který mě v pevnosti v Terezíně 25. září 1944 u vagonu transportu na východ překvapil: "Přihlásil jsem se dobrovolně." Zeptal jsem se proč, když ho nezařadili ...
... "Přece tě nenechám jet samotného." ...
... Tři dny a noci nato šel v Auschwitz-Birkenau rovnou z rampy do plynu. Bylo mu čtrnáct, šlo mu na patnáctý ...
... Bylo mu už skoro osmdesát ...
... A lékaři mu oznámili, že má rakovinu krve (mizních uzlin) ...
... Boj s touto nemocí nevzdával: "Dobře vím, že je rakovina kurva, Dienstbier zemřel předminulou sobotu, umírají další a další, nikdo neví, co ten nádor udělá... Já ale doufám, že se vyléčím, protože mám vynikající lékaře, jako je třeba docent Kozák, což je génius. Ze všeho v životě jsem se zatím vylízal, tak se snad vylížu i z rakoviny," řekl se svérázem sobě vlastním pro lednový shora uvedený magazín ...
... Odkaz kamaráda Zdeňka Picka ...
... "Řekl mi," uvádí novinář Karel Hvížďala ...
... "Konečné řešení má pro jednu stranu tu výhodu, že po něm už nic nemůže následovat. Začali s tím Němci, ale opírali se o vývoj civilizace od řeckých a římských dob. Od Římanů si vzali nejenom pozdrav: zdviženou pravici, ale i všechno z římského práva, co se jim hodilo. A ukázalo se, že každé právo, které neslouží spravedlnosti, je jako z kaučuku nebo z formelíny a dá se překroutit v pravý opak. To ukazuje jen jedno, že v právu je třeba všechno měřit mravností." ...
... A více psát už nebudu. Kdo chce může si sám více vyhledat! ...
... Tohle, shora uvedené, je možné snad považovat za hlavní odkaz kamaráda Zdeňka Picka, velkého vypravěče a důkladného svědka minulého století ...
Arnošt Lustig
(21.12.1926 Praha - 26.2.2011 Praha)
... Světoznámý spisovatel, prozaik a mimo jiné i kamarád Zdeňka Picka. Manželka: Věra Weislitzová (spisovatelka). Děti: syn Josef a dcera Eva. Svůj mimořádný a vytříbený literární styl opírá o neuvěřitelně bohaté životní zkušenosti a osud, který by se bez nadsázky vešel do několika životů. Jako patnáctiletý byl odsunut do terezínského ghetta a později prošel koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 uprchl z transportu smrti do koncentračního tábora Dachau a skrýval se v Praze, kde se zúčastnil květnového povstání. Po druhé světové válce studoval žurnalistiku a souběžně působil jako novinář. V roce 1948 se například zúčastnil jako dopisovatel i izraelsko-arabské války. V letech 1950-1958 byl reportérem Československého rozhlasu. V období politických procesů v padesátých letech minulého století byl vyšetřován Státní bezpečností z pomoci uprchlíkům do Izraele. V letech 1959-1961 byl vedoucím kulturní rubriky časopisu Mladý svět a v letech 1961-1968 byl scénaristou Filmového sudia Barrandov. Filmy natočené podle jeho scénářů jako Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Transport z ráje, Démanty noci a Dita Saxová mu získaly světovou proslulost ...
... V roce 1968 odešel přes Itálii a Jugoslávii do Spojených států amerických, kde od roku 1972 přednášel film a literaturu na několika univerzitách ...
... Například na American University ve Washingtonu, DC kde vlastně začíval ...
... Ráno někdo napsal tlustými písmeny vápnem na zeď baráku: "Nejdřív chtějí vyhladit vás, potom nás. Židi jsou číslo jedna, Češi budou číslo dvě." Přijela tři gestapácká auta a dohlídli aby to zmizelo ...
... I tohle je jeden z odkazů velkého spisovatele ...
... Z patnácti tisíc dětí, které byly v terezínském ghettu, dostala se nazpátek jenom necelá stovka. Byl jsem jedno z těch dětí, které přežily ...
... Dnes v pondělí 28. února 2011 v odpoledních hodinách se, na Novém židovském hřbitově v Praze, rozloučila s Arnoštem Lustigem nejbližší rodina ...
... Pohřební obřad vedl pan vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon ...
... Dcera Eva a syn Josef společně se Židovskou obcí v Praze zvou přátele a ctitele Arnošta Lustiga na modlitbu za zemřelého v sobotu 5. března 2011 ve 14.00 hodin do Španělské synagogy v Praze ...
V Praze dne 28. února 2011
Vážený pane Josefe Lustigu,
rád bych vyslovil svou hlubokou účast nad ztrátou Vašeho otce, pana Arnošta Lustiga. Pan Lustig v mých očích patřil mezi skvělé osobnosti naší literatury. Již od mládí jsem byl jeho věrným čtenářem a netrpělivě jsem čekal na každou jeho další knihu. Tato slova osobního uznání jsem mu psal i ve své gratulaci k jeho osmdesátinám.
Kvůli své pohnuté životní historii si nemohl vybrat jiné zásadní inspirační téma, než právě téma holocaustu. To se dá ale uchopit velmi různě, například tak, že se nás ony hrůzy dnes nijak netýkají, že pramení někde úplně jinde než v naší největší možné blízkosti, v naší soudobé civilizaci. Že se nerodí v temných zákoutích mysli lidí, jaké známe, ale u jakýchsi netvorů z jiné planety. Toto nebyl případ Arnošta Lustiga. Jeho příběhům člověk věřil, z jeho knih si mohl čtenář odnést něco pro svůj dnešní život.
Ve Vašem otci jsem viděl člověka, který se celý život poctivě snažil najít si své místo v pohnutém světě druhé poloviny dvacátého století, místo na straně spravedlnosti, svobody a základních lidských hodnot. Osobnost jeho talentu a jeho osobních i uměleckých kvalit bude chybět nám všem.
V úctě
Václav Klaus
... Konec ...
TOPlist
 


Komentáře

1 raxter raxter | Web | 20. června 2015 v 6:03 | Reagovat

rychle pujcky na ucet :D

2 mcgyver mcgyver | Web | 20. června 2015 v 19:55 | Reagovat

pujcky na md v sumperk 8-O

3 air air | Web | 22. června 2015 v 12:26 | Reagovat

online pujcky ihned zlaté hory [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010