Die Scheisserei, česky šajseraj a pan doktor Bohadlo-soudce na Pankráci (dokončení)

7. února 2011 v 18:07 | Jurášek Benada |  02/2011
a
... Pokrokovým se člověk stává z různých důvodů. Někdo z hladu a bídy. Jiný cestou intelektuální. Někdo z kariérismu. A někdo proto, že je posera ...

... Z knížky mého oblíbeného autora ...

.. Práce pro kádrováky ...

a
... Touhle cestou došel pokroku pan doktor Bohadlo, dej mu Pánbůh věčné "Buď zdráv!". Vlastně je tohle ještě jedna historka o kádrovacích a o bdělosti a ostražitosti, i když v ní kádrovák nevystupuje přímo. Jsou jaksi v pozadí, ale jsou tam. Byl to starší, zachovalý pán, když jsem měl prvně tu čest. Takový s růžovoučkou tvářičkou od dobrého papáníčka a těžkého vínečka, s růžovoučkýma ručičkama, které nikdy na nic manuálně nesáhly, s kulaťoučkým bříškem a s pusinkou, kde to zářilo jako v Klondyke ...
a
... Apartmá v podkroví moderního činžáku, milostivá s náušnicema, náhrdelníkama, psíčkem a tak dále, jako obvykle ...
a
... V pondělí 2. července 1951 se v obci na shora uvedeném obrázku odehrál takzvaný případ Babice ...
a
 ... Vražda několika funkcionářů národního výboru ...
... pravděpodobně zinscenovaná Státní bezpečností, který Komunistická strana Československa využila k likvidaci nebo uvěznění řady totalitnímu komunistickému režimu nepohodlných občanů ...
... Památník zavražděných i obětí babického procesu stojí na návsi ...
a
... Fara s pamětní deskou Josefa Ševčíka a Jakuba Demla ...
a
... Babice, pošta 675 44 Lesonice ...
a
... Mapa Babic a Bolíkovic ...
a
a
... Zemský soudce na Pankráci, nebo tak něco, co, přesně nevím, ale soudce, a to ne obyčejný, ale nějaký značně vyšší ...
a
... Spolužák tatíka mé někdejší dívky Julie Nedochodilové. Tam jsem měl taky tu čest. Chodil tam zřídka, to jest před Únorem, a to pouze, když měl nějaké techtlemechtle s papá Nedochodilem, neboť po roce 1945 vstoupil do jakýchsi aliancí s kláštery, církevními statky a stranou lidovou. Byl v alianci se zemědělským sektorem už před válkou, jenže tenkrát spíš ve sféře někdejší strany agrární ...
a
... Jinak, když dokonferovali v pracovně papá Nedochodila, zvala ho madame Nedochodilová na malé občerstvení do jídelny, a to se pak sedělo, popíjelo se víno z jihomoravských klášterů a jedly se chlebíčky s brynzou z klášterů východoslovenských. A pan doktor Bohadlo vykládal o starých a velmi zlatých časech ...
a
... Zvlášť vzpomínal na parfosní hony u knížete Švarcenberka a u barona Simmenthala. Ale jeho obzvláštním přítelem byl hrabě Humprecht Gelejn, který po roce 1945 vstoupil do řádu premonstrátského ...
a
  ... Nechutí ke komunismu se pan doktor Bohadlo netajil ...
... Tak si žili, tloustli a měli se dobře ...

... Začátek vlády jedné strany ...

a

... 25. únor 1948 ...

a
... Klement Gottwald na Václavském náměstí 25. února 1948: "Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky. Dnes ráno jsem panu prezidentu republiky podal návrh na přijetí demise ministrů, kteří odstoupili 20. února tohoto roku. Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy, přesně tak, jak byly podány, přijal." ...
a
... Václavské náměstí v Praze 25. února 1948 ...
a
... Leták Komunistické strany Československa z roku 1929 ...
a
... Prezident Edvard Beneš (vlevo) přijímá na Pražském hradě seznam nových ministrů z rukou předsedy vlády Klementa Gottwalda (vpravo, otočen zády). Po pravé ruce Klementa Gottwalda je nechvalně známý ministr vnitra Václav Nosek a třetí zleva je šéf Revolučního odborového hnutí (ROH) Antonín Zápotocký (po smrti Klementa Gottwalda v roce 1953 další prezident Československa) ...
... A máme po ptákách ...
a
... velebnosti! ...
a
Josef Plojhar
(2.3.1902 České Budějovice - 5.11.1981 Praha)
... Římskokatolický kněz, politik a člen Československé strany lidové, který od roku 1945 kolaboroval s Komunistickou stranou Československa. Pro lidovce a katolíky vůbec se jeho jméno  v Čechách stalo synonymem pro zrádce a odpadlíka ...
a
... Kolektivizace venkova, která ve svých hlavních fázích probíhala v Československu na konci čtyřicátých a dále v průběhu padesátých let minulého století podnítila jednu z  nejrozsáhlejších sociálních změn ve společnosti někdejšího společného státu Čechů a Slováků. Jednalo se o rozsáhlý proces, který rozvrátil celou sociální vrstvu - soukromé rolnictvo tvořící důležitý pilíř tehdejší společnosti. Kolektivizace měla velký dopad i na život ostatních obyvatel venkova, neboť narušila tradiční sociální vazby a kulturní zvyklosti ...
a
... V rámci tohoto procesu byli soukromí zemědělci nuceni převádět svůj majetek do jednotných zemědělských družstev, měnit časem prověřený způsob hospodaření a také způsob života vlastních rodin. Ti neoblomnější přitom byli různým způsobem ze strany totalitní moci perzekvování. Celý proces kolektivizace má na svědomí tisíce zničených životů a lidských tragédií. Navíc mnohde podnítil i neblahé změny v krajině a celkovém rázu českého a moravského venkova ...
a
... Blýskání na lepší časy ...
... Reykjavík - sobota 11. října 1986 ...
a
... Tohle je pokračování po více než třiceti osmi letech. Tady byly položeny základy konce vlády jedné politické strany! ...
 ... Zleva: Michal Gorbačov a Ronald Reagan ...

... Konec vlády jedné strany ...

... 17. listopad 1989 ...

a
... V únoru 1948 se to pod panem doktorem samozřejmě zakýmácelo ...
a
... Ale zachytil se hrazdy, kterou mu podali, a provedl na ní grandiózní sklopku. Podal si přihlášku do komunistické strany. Co víc  ...
a
... Vyřídili mu jí kladně...
a
... Tak se stal pan doktor Bohadlo soudruhem ...
a
... Samozřejmě, uvrhl se tím do těžkých niterných zápasů. Zápasil sám v sobě, kudy chodil, a nakonec čím dál tím víc začal chodit k papá Nedochodilovi. Tam vysvětloval. Je už starý, nezvyklý fyzické práci. Co by dělal, kdyby ho vyhodili? Živí ženu, která je nemocná a potřebuje lázně. Někdo musí zůstat, aby pomáhal, kde se dá, a zachraňoval co se dá ...
a
... Tohle poslední, to zavánělo herodicky. A to mu taky papá Nedochodil nejvíc schvaloval. Ale tou dobou mu ještě nebylo hej. Pak teprve přišla rána ...
a
... Papež Pius XII. ...
... Papež vyhlásil exkomunikaci. A pane, napařil jim to. Všichni členové komunistické strany na prvním místě. Všichni, kdož napomáhají komunistickému hnutí. Kdož čtou komunistické knihy a tisk, poslouchají komunistický rozhlas a tad dále ...
a
... Tedy u nás prakticky všichni ...
a
  ... Nejvíc ovšem členové strany ...
... Pan doktor Bohadlo se u papá Nedochodila dlouho neukázal ...
a
... Pak se objevil. Růžovoučký podbradek mu splihle visel, cvikr mu padal z nosu. Někdo, říkal třaslavým hlasem, tam musí zůstat. Někdo musí pomáhat, kde se dá, zachraňovat, co se dá. Jen když je vnitřně proti nim. Papá Nedochodil na to měl sice trochu jiné názory a díval se na bleďounkou růžovou tvářičku poněkud svrchu, ale poněvadž byl v podstatě grandiózní dobrák, vyložil mu papežský dekret za vydatného použití reservatio mentale tak podivuhodně a panu doktorovi se ten peklonosný dokument objevil v tak novém světle, že zdlábnul bůček, kterým ho madame Nedochodilová občerstvila, zalil ho medovinou a odešel v náladě téměř rozjařené ...
a
... Jenomže zlý čin je zlý čin. Člověk si může donekonečna vymýšlet výmluvy a chodit si pro úlevu k dialektické logice, zlý čin plodí zlé svědomí, a to pracuje ...
... Za dva dny jsme měli pana doktora Bohadla na krku zas. Celý ztrápený, zhroucený. Někdo musí, šeptal, zachraňovat, co se dá ... Nová injekce kasuistiky, kombinovaná s mandlovým cukrovím a medovinou ho postavila na nohy ...
a
... Odešel uklidněn. Pozítří přišel zas. Velice neklidný. A tak to chodilo, až medovina došla. Pak dlouho nepřišel ...
a
... Pak přišel a vykládal, že se byl poradit se zpovědníkem. Zářil ...
a
... Zpovědník mu to potvrdil. Někdo tu musí zůstat a pomáhat, kde se dá, zachraňovat, co se dá. Trochu mě to překvapilo, ale pak jsme to s Jůlinkou probrali v jejím pokoji, a ta chytrá dívka zrekonstruovala událost asi takto ...
a
...Představ si, řekla, velebného pána, který je po všech stránkách kněz, jak má být, nejom mu, chudákovi, schází odvaha mučedníků z kolosea. Těžko ho odsuzovat, zrovna v tomhle národě Jana Žižky z Trocnova. A teď si mu do zpovědnice klekne chlap a zpovídá se, že zhřešil vstupem do komunistické strany. Co má ten ubožák stará dělat? Samozřejmě, věc je jasná, podle papežského dekretu mu rozhřešení dát nesmí, dokud nepřeruší svůj hříšný poměr s peleší lotrovskou. Jenže ... Co když je chlap fízl, on mu nedá rozhřešení, a chlap půjde a udá ho? Tak si představ tu situaci: před mřížkou sedí a třese se velebník, a v duchu mu vyvstává nepěkná vidina Pankráce ...
... Z toho oboustranného třesení nakonec samozřejmě nemohlo vzniknout nic než kompromis. Schválená teze: Někdo tu musí být kdo pomáhá, kde se dá, a zachraňuje, co se dá. Hlavně když člověk nečiní vědomě zlo a niterně nesouhlasí s - těmi myšlenkami komunismu, které jsou v rozporu s učením církve ...
... Všimněte si: s těmi myšlenkami komunismu, které jsou v rozporu s učením církve. Teda ne s komunismem vůbec. A proč ne? ...
a
... No, protože velebného pána v té chvíli omráčila ještě jiná hrozná eventualita: že totiž jestli je ten chlap fízl, může ho zrovna tak dobře udat, že mu dal rozhřešení, jako že mu ho nedal, protože jaképak rozhřešení z komunismu! Z takového rozhřešení by přece logicky plynulo, že důstojný pán považuje komunismus za hřích ...
a
 ... a je tedy poslušen více papeže než...
a
... Státního úřadu pro věci církevní ...
... No prostě, s panem doktorem Bohadlem prožil ten nebohý kněz ve zpovědnici horké chvilky. I v něm se z toho kompromisu probudilo špatné svědomí, tak alespoň doporučil kajícníkovi hojně pěstění křesťanského milosrdenství: konkrétně, vzhledem k svému povolání, má se všemožně snažit, aby ulehčil lidský úděl vězňů, s nimiž příjde do styku. Do tohohle programu se pan doktor Bohadlo pustil s největší chutí ...
a
... Vždycky nám o tom vypravoval ...
a
... Slečně Skladanovské, dceři bývalého senátora Skladanovského a kamarádce mé bývalé dívky Julie Nedochodilové, které napařil dva roky za pokus o iligální přechod hranice, podstrčil americkou čokoládu ...
a
... Panu redaktorovi Simmsovi, jemuž to narovnal na patnáct, každou chvíli propašoval do cely balíček amerických vitamínů ...
... Jakéhosi velkoobchodníka, kterého tam shodil na doživotí, poplácal po zádech a zašeptal mu do ucha ...
a
... Neklesejte na mysli, příteli!. Ten sprosťák mu na to nahlas odpověděl ...
a
... Drž hubu svině! ...
 ... Nevděk vládne světem ...
a
 ... Pan doktor Bohadlo konal své dobré činy nezištně, jako pravý skaut ...
a
... To nám tedy pan doktor Bohadlo vykládal ...
a
 ... a doprovázel to vždycky denuncováním komunistických soudních a vyšetřovacích metod ...
a
... A nepředstavitelně senzačními detaily o politických procesech. Zlé svědomí udělalo z pana doktora ideální zdroj pikantních informací ...
a
 ... Hlas Ameriky by je platil zlatem. Jenže já se vždycky řídil zásadou: Lepší svoboda než bohatství. Taky se mi to vyplatilo ...
a
... A pan doktor Bohadlo proklínal komunismus jako prorok Habanuk a kousal zuřivě do cukroví, respektive do chlebíčků. Oči mu zářily rozhořčením. V takových chvílích se jeho zlé svědomí uklidňovalo ...
a
... Pak ale odcházel na schůzi své uliční nebo jaké organizace, rozhořčoval se na imperialisty a zlé svědomí vylézalo. U papá Nedochodila se ovšem ze všech sil snažil zesměšnit všechno, co se tam dělalo. Když (na školení) probírali dialektický a historický materialismus, prohlásil (u papá Nedochodila): Takové pitomosti jsem už dávno zapomněl, ještě když jsem byl takovej cucák jako vy, dodal a obrátil se na mě. No, to řek z rozčílení, tak jsem mu to neměl za zlé. Chápal jsem ho. Ale to mu nebylo nic platné ...
a
... V úřadě ho povýšili. Když se jednalo o poukaz do lázní, jeho manželka ho dostala, ačkoliv třeba manželka jednoho chudého ševce, který si houževnatě držel soukromou živnost v suterénu baráku, kde měl pan doktor Bohadlo apartmá, ho nedostala ...
a
... Prosím vás, vy se divíte? Vy jste asi nějací divní. Vždyť pan doktor Bohadlo byl kádr. Pracující inteligent ...
a
... Kdežto ten švec - pane, jen by mu dovolili, aby se trochu zmoh, viděli byste, jak by nabral tovaryše a vesele začal vykořisťovat. V těchle lidech to je. Drobní výrobci jsou zárodky kapitalismu ...
a
... A v Mariánských Lázních je přece tak krásně! ...
a
... Je ale pravda, že tam dost často prší. Tak se na tohle, prosím, patřičně vybavte, až tam pojedete do lázní či jen tak na výlet  ...  
a
... Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec ...
    ... Program kina dnes ...
a
 ... Král Šumavy  ...
... Československý film z roku 1959 ...
... Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, jak je to možné, že někteří lidé si chodí s úsměvem pro výjezdní doložku a vždy ji dostanou a někoho tam nepustí ani když mu tam umírá nejbližší člověk?" Pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic ...
a
... Ve filmu Král Šumavy hraje, ženu za pultem ve venkovském konzumu, žena na shora uvedeném obrázku ...
a
... Naivní špiónské historky se zásluhou tohoto snímku vyšplhaly na kvalitativní vyšší úroveň. Syžetově - námět poskytl Rudolf Kalčík - se ještě podřizuje politické mytologii o zlých agentech, jejichž rejdy překazí hrdinní pohraničníci, ale pojetí příběhu i vypravěčství získávají výrazovou svébytnost, poučenou moderními trendy té doby. Kachyňa zde rozvedl své pojetí vojenských příběhů jako ryze chlapské záležitosti. Vizuální podobu filmu určuje hned úvodní sekvence, členitá jízda mokřitými šumavskými hvozdy, kdy majestátně vzrostlé stromy naznačují rozlehlost lesní pokrývky i její dumavou atmosféru. Černobílý obraz prostupuje baladičnost, proměněná ovšem ve vítězný chvalozpěv na odhodlané obránce hranic, jak zněl dobový slogan (oficiální text distributora) ...
... Filmový příběh se odehrává v roce 1948 v šumavské osadě Kvilda, v době kdy ještě neexistovala takzvaná železná opona, a kde se film rovněž natáčel. Ve filmu je zachycen faktický stav téhle osady třináct let po odsunu původního obyvatelstva ...
 Kilian Nowotny
 [1.12.1905 Kaltenbach (Staré Hutě) - 12.3.1977]
Paschkönig (král pašeráků) či Grenzekönig (král hranice) zvaný i Sekáč či Dlouhý Hans
a
...  Pocházel z německé rodiny s dlouhou pašeráckou tradicí a od dětství byl vychováván k pašeráckému řemeslu jako druhu obživy. Jeho slavný otec, legenda mezi pašeráky, ho bral na nebezpečné výpravy přes hranici již jako devítiletého chlapce a proto znal perfektně tuhle část Šumavy a věděl jaké nástrahy na člověka umí přichystat drsná šumavská příroda, horské počasí i Finanční stráž, která (někdy počátkem dvacátých let minulého století) zastřelila jeho otce ...
a
... Konzum v Kvildě jako filmové místo ...
a
... Konzum v Kvildě - současnost ...
a
... Kvilda a okolí ...
a
... Šťastnou cestu ...
a
... Pan doktor Bohadlo se tedy stal nějakým ještě vrchnějším soudcem a nakonec instruktorem politického školení ...
a
 ... Pomáhal, kde se dalo ...
a
  ... A zachraňoval, co se dalo, to ano! ...
a
... Jen za rok 1950 podstrčil dvacet osm balíčků americké čokolády, pět kilogramů vitavínů, tři kilogramy hroznového cukru, dva tisíce cigaret, osmnáct knih ke čtení a dvacet dva knih modlitebních. Všechno si zapisoval se jménem, datem, předmětem a množstvím ...
a
... V proklínání komunistické strany dosáhl, myslím, hearstovské úrovně. Tak to šlo. Co? Cože? Jestli je pořád tím soudcem na Pankráci? Jestli ho neprokoukli a nezbavili se ho? Ale milánkové, jak jste hloupoučcí! Samozřejmě, přirozeně, pochopitelně! Naše společnost se nakonec vždycky zbaví vnitřních nepřátel, byť ji třeba po léta udržovali v omylu. Naše společnost se zbavila a zbavuje všech příživníků, kteří se domnívají, že se schovají za fráze, aby jimi kryli svoje nekalé rejdy. A pan doktor Bohadlo? Samozřejmě, že se ho nakonec naše společnost zbavila. A jak? Umřel. Klepla ho pepka. Smrt, málo platné, je nejlepší kádrovák ...
1955
 ... 2/2 ...

TOPlist
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010