Z historie Janova gymnázia a spolek žvanilů v libeňské Čechii

8. prosince 2010 v 19:00 | Jiří Lederer, Paul Rohacek |  Čechie
a

... Z historie Janova gymnázia ...

a
... Pozor! ...
 ... Pro čtenáře od patnácti let ...
a
... Již od sedmdesátých let devatenáctého století usilovalo dnešní okresní město o vlastní střední školu, která by poskytovala všeobecné vzdělání ...
a
... Snahy města však byly dlouhé roky marné. Teprve v roce 1910 dosáhl starosta města, JUDr. František Valina, zřízení komunálního, (obecního) reálného gymnázia ve městě ...
a
... Školní rok byl slavnostně zahájen dne 12. září 1910 bohoslužbami, vlastní vyučování začalo o dva dny později, dne 14. září. 1910. Do prvního ročníku (primy) bylo přijato čtyřicet osm chlapců a jedenáct dívek. Ty směly být pouze pasivně přítomny vyučování, ale nemohly být během něho zkoušeny ani na cokoli dotazovány. Musely skládat zvláštní zkoušky. Tento stav, diskriminující dívky, byl odstraněn až po vzniku Československé republiky. Zhruba ve stejné době, od roku 1919, byl status gymnázia změněn z komunálního na státní. Vedením gymnázia byl od jeho vzniku pověřen PhDr. Viktor Nejdl. Ten působil ve své funkci až do prosince 1933. Jeho je možno označit za opravdového zakladatele školy. Sháněl a neustále doplňoval rozsáhlé sbírky přírodnin, postupně vybudoval bohatou školní knihovnu, téměř o každých prázdninách nechával přestavovat a vylepšovat budovu školy a tak podobně. Proto má gymnázium ještě dnes ve svých sbírkách například exemplář ptakopyska nebo první vydání Ohlasů písní ruských od F. L. Čelakovského, z roku 1829, s vlastnoručním věnováním autora. Je zcela typické, že PhDr. Viktor Nejdl zemřel krátce po svém odchodu do penze - ztratil smysl života ...
a
... Po něm byl do funkce ředitele jmenován Josef Stáhlík,  další významná osobnost tohohle kraje. Ten působil na škole od roku 1911, takže se prakticky od samého začátku rovněž podílel na budování gymnázia. Po svém jmenování do ředitelské funkce úspěšně pokračoval v činnosti započaté předchozím ředitelem, ale význam Josefa Stáhlíka překračuje rámec školy. Působil i v mnoha dalších oborech a institucích. Byl například významným překladatelem z latiny, pracoval v archivu, v ochotnickém divadelním spolku Vojan, vyvíjel rozsáhlou přednáškovou činnost a tak dále. V čele gymnázia stál od 1. ledna 1934 (s přestávkou za druhé světové války) ...
a
... až do února 1948. Po nástupu komunistické státní moci byl zbaven svého místa ...
a
... V dalších letech se v řízení školy rychle střídali zastupující správcové i ředitelé a také náplň vyučování se měnila. Školství se v Československé republice muselo (jak jsme si již řekli) přizpůsobit sovětskému vzoru, a tak byla v roce 1953, výnosem Ministerstva školství a osvěty, všechna gymnázia v Československé republice zrušena. Gymnázia se změnila na jedenáctiletky a od roku 1961 pak na střední všeobecně vzdělávací školy.  Se školními sbírkami i se školní knihovnou se v tomhle období zacházelo velmi neurvalým způsobem a řada exponátů i knih je od té doby nenávratně ztracena ...
a
... Takzvané Pražské jaro 1968 ...
a
... Deník Rudé právo - (Ústřední orgán "hlásné trouby" Komunistické strany Československa) - sobota 6. ledna 1968 - zvětšit obrázek ...
a
... Úterý 6. srpna 1968 ...
a
... Středa 21. srpna 1968 ...
a
a
... 24. září 1938 ...
a
a
   ... Čtyřleté gymnázium bylo ve městě znovu obnoveno od měsíce září 1968 ...
a
... Výrok Pavla Tigrida k takzvanému Pražskému jaru roku 1968 je stručný a zcela výstižný ...
a
... "Nepochopili, že křísí zdechlou kobylu!" ...
a
... Poznámka: Jen pro úplnost: Smysl jeho shora uvedeného výroku změněn není. Jen nevím již zcela přesně jak to tehdy vyjádřil, respektive nemohu již dnes zcela přesně jeho výrok citovat ...
a
Pavel Tigrid (rozený Pavel Schönfeld)
[27.10.1917 Praha - 31.8.2003 Héricy (Francie)]
... Významný český spisovatel, publicista a politik, jeden z nejvýznamnějších představitelů českého protikomunistického exilu ...
a
... Normalizace je oficiální pojmenování pro čistky v Komunistické straně Československa, propouštění nepohodlných osob ze zaměstnání, obnovení cenzury, zrušení mnoha zájmových a politických sdružení a organizací a další represivní opatření po násilném potlačení takzvaného Pražského jara v roce 1968 armádami Varšavské smlouvy ...
a
... Termín normalizace pochází z takzvaného Moskevského protokolu, podepsaného dne 27. srpna 1968 v Moskvě ...
a
... Dokument nazvaný ...
a
... ze dne 11. prosince 1970 shrnuje obsah shora uvedeného takzvaného Moskevského protokolu i a vysvětluje pojem, takzvanou normalizaci  ...
a
... Představitelé Československé socialistické republiky (respektive představitelé Komunistické strany Československa, potažmo vlády Československé socialistické republiky) v tomto dokumentu vyjádřují své odhodlání dosáhnout takzvané normalizace poměrů v Československé socialistické republice ...
a
... na základě principů marxismu-leninismu, obnovení vedoucí úlohy Komunistické strany Československa a autority státní moci dělnické třídy a k dosažení tohohle svého cíle hodlají vyřadit z politického i veřejného života takzvané kontrarevoluční organizace a síly a tímhle způsobem upevnit mezinárodní svazky Československé socialistické republiky se Svazem sovětských socialistických republik a dalšími jeho satelitnímu socialistickými spojenci ...
a
... Na celkových pozitivních výsledcích moskevských jednání se z československé strany aktivně podíleli tehdejší představitelé Československé socialistické republiky s dalšími sobě shodnými či podobnými tehdejšími politiky, zaujímající shodné takzvaně jasné třídní internacionalistické pozice ...
a
... Po celou dobu normalizace byla na území Československé socialistické republiky umístěna sovětská okupační vojska. Politický režim byl nadále zcela nedemokratický, útlak však byl v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století uplatňován mírnějšími, méně "okatými" způsoby nebo skrytějšími metodami (nehumánními, respektive krutými a drsnými způsoby) než v předchozích padesátých letech. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se již skutečně z politických důvodů nepopravovalo ...
a
... V roce 1969 žádal tehdejší ředitel gymnázia Bohuslav Venhoda ...
a
... aby se škola mohla jmenovat po Janovi ...

 ... nejslavnějším studentovi školy ...
a
... Nastupující takzvaná "normalizace" tohle ovšem neumožnila a ředitel gymnázia Bohuslav Venhoda byl z funkce odvolán-vyhozen ...
a
... a za trest ...
a
... musel denně dojíždět ...
a
a
... V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se v souladu s tehdejším trendem ve školství několikrát měnily osnovy i náplň vyučování. Větev humanitní a větev přírodovědná byla nahrazena takzvanými bloky ...
a
... Základy technické chemie, základy zemědělské výroby, základy ekonomiky a organizace, základy strojírenství. Opět byla zrušena latina i estetická hudební a výtvarná výchova ...
a
... Teprve po pádu starého režimu ...
a
... v pátek 17. listopadu 1989 ...
... Matematicko-fyzikální fakulta ...
a
... Kde je Martin? Co se s ním stalo? Jel s kamarádem na zabíjačku na Slovensko nebo je doma u rodičů v Berouně?! ...
...  Á tady je. Živ a zdráv. Ahoj Martine! ...
... Zaplať pánbůh, už jsme mysleli Martine na nejhorší! ...
 ... O kom se říká, že zemřel ten bude dlouho živ, říká se ... 
... Samet je vlasová tkanina na které špičky vlasových nití přesahují plochu základní vazby o jeden až dva milimetry. Vlasová nit tvoří smyčky, které jsou buďto řezané nebo ponechané vcelku ...
a
... "Sametový kaftan vás před výpraskem vždy ochrání," říkají ...
... oba studenti ...
... a smějí se ...
a
... se škola vrátila ke všeobecně vzdělávacímu zaměření. Rozsáhlá nabídka volitelných předmětů už od druhého ročníku umožňuje dnes každému studentovi, aby si předměty vybíral podle svého zájmu i podle svých schopností ...
a
... Od roku 1990 bylo vedle čtyřletého obnoveno i víceleté gymnázium, jehož studenti zatím maturují v septimě, od roku 2004 v oktávě ...
a
... Od roku 1990 nese gymnázium Janovo jméno ...
a
... Zvláštní kapitolu je třeba věnovat školní budově. Při svém vzniku  v roce 1910 získalo gymnázium na krátký čas útulek v prvním patře Tyršova domu, zatímco bylo urychleně upravováno levé přízemí dvou sousedních domů. Zde se začalo učit od listopadu 1910. Jak se gymnázium rozrůstalo, bylo pak nutné provádět další a další adaptace stávající budovy. V roce 1936 mělo gymnázium jedenáct tříd a už tehdy si ředitel gymnázia Josef Stáhlík stěžoval na nedostatek místa. Tento neutěšený stav trval ještě dalších šedesát let. Učilo se ve všech možných laboratořích, některé učebny byly dokonce rozpůleny, aby vznikly prostory pro půlené třídy, gymnáziu chybělo sociální zázemí i tělocvična. V době před stěhováním mělo gymnázium třináct tříd ...
a
... Teprve dne 2. září 1996 byla konečně otevřena nová školní budova v ulici Pod Vrchem, a tak po osmdesáti šesti letech v provizorním umístění získalo gymnázium konečně důstojný stánek. Od té doby se počet tříd každoročně zvětšuje, k současnému době má gymnázium devatenáct tříd a pětset dvacet studentů ...
a
... 5/ ...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010