Joyeux Noël!

23. prosince 2010 v 13:05 | Giorgio Bottini |  12/2010
... Mimo vynikající recept pana Septima, na shora uvedeném videu, prozradil pan Septim svým přátelům (a jak sám výslovně ve stolní společnosti své restaurace včera večer zdůraznil, jen a jen s ohledem na přicházející letošní Vánoce, zejména pak přicházející Štědrý večer, tohle učinil, jinak kuchařské recepty svého podniku zásadně nikomu neprozrazuje) i následující kuchařský recept. "Není to ani tak recept," uvedl přátelům u stolu "jako spíše 'kuchařská finta' mladší sestry Anny mého vídeňského přítele doktora Jaroslawa Madra," pocházejícího z Moravy. "Recept je ze Slovácka v České republice, právě z Moravy," doplnil pan Septim svoji informaci při včerejší večeři. "Z obce Průšánky na Hodonínsku," upřesnil ještě svým přátelům ...
... A již jen pro úplnost a rovněž i z důvodu stručnosti dodejme, ještě zde máme trošku místa, že německý host doktor Müller z Mnichova jeho "kuchařskou fintu" znal od svého známého z Brna a pan divizní? Bylo to veliké překvapení pro pana Septima rovněž! Představte si to. Pan divizní ji znal od svého syna Enrica, bývalého žáka třetí třídy obecné školy Giusepe Marcantonia Barettiho v Turíně v Itálii. Otec Enrica je rodák z Buenos Aires, hlavního města Argentiny, a do Turína se přiženil počátkem osmdesátých let minulého století. Ale doma je i ve Francii. Je docela dost možné, že i tam, v Argentině, 'kuchařskou fintu' pana Septima tedy znají. A italský komisař! Třetí zahraniční host u slavnostní tabule (sedící vpravo z vašeho pohledu)? Pan Septim byl včera večer skutečně dost otráven, ale nedal nic najevo. Italský host, komisař? Ten ji znal z pařížského letiště Charlese de Gaula od vídeňského profesora Jaroslawa Rohacka, prasynovce vídeňského policejního komisaře doktora Jaroslawa Wahla, jeho prasynovec vídeňský profesor Jaroslaw Rohacek, mu ji sdělil před svým odletem do Edinburghu, krátce před odletem jeho letadla do Říma. Bylo to v listopadu onoho roku. Krátce nato přicestoval vídeňský profesor Jaroslaw Rohacek ze Skotska do Říma. Vídeňský profesor Jaroslaw Rohacek měl dokonce i dědečka v Latinské Americe. Působil tam dokonce v několika státech. Je tedy docela dost možné, že i tam 'kuchařskou fintu' pocházející z Moravy, obce Průšánky na Hodonínsku v České republice, rovněž znají. Ale tohle již panu Septimovi nikdo z jeho přátel včera večer raději neřekl ...
... Tady je recept, respektive "kuchařská finta" pana Septima ...
... Jan zbavit kapra šupin snadno a rychle ...
... Vezmeme kapra či kapry pro potřebný počet osob (laskavý čtenář či čtenářka si jistě poradí) ...
... A nejlépe do dlaně (laskavý čtenář či čtenářka si jistě opět poradí) si nalejeme ocet, který je jistě v každé maďarské či slovenské kuchyni a kapra octem potřeme. Po skutečně malé chvilce začne kapr měnit barvu a můžeme i nechat ocet ještě chvíli působit (laskavý čtenář či čtenářka sama rozpozná jak postupovat) a pak jdou již šupiny z kapra velice rychle a snadno odstranit. Časem se tahle "kuchyňská finta" ještě zdokonalí, respektive laskavý čtenář či laskavá čtenářka si ji více osvojí a pak ... Pak je to hračka (fakticky). Prsty vložíme pod šupiny kapra a velice rychle a snadno šupiny odstraníme. Kůže zůstane nepurušena. Opláchneme tělo kapra, již bez šupin, a hotovo ... Doporučuji, nejlépe krátce na to, nalít si pak panáka ...
... A zde je, prosím, ještě úředně ověřený překlad prvního vynikajícího receptu pana Septima pro maďarské a slovenské přátele ...
... et Bonne année ...
... Pozor!...
... Pro čtenáře a čtenářky od osmnácti let! ...
... Bonsoir, madame. Rue ...
... Je peux fumer, ici? ...
... Ciao Paolo ...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010