Hop hej, cibuláři, cibuláři jedou! - Janovy poslední prázdniny

28. prosince 2010 v 16:31 | Jurášek Benada |  Čechie
a
www.zlobidlo.cz
a
 Hop hej, cibuláři, cibuláři jedou,
  hop hej, cibuličku, cibuličku vezou.
  Cibulička hladká, má panenka sladká.
  Hop hej, cibuláři, cibuláři jedou.
  Cibuláři jedou, cibuličku vezou,
  cibu, cibu, cibu, cibuličku,
  budou ji prodávat po trojníčku.
a
... Kdo ví, kde staré příběhy končí? A kde začínají nové? ...
a
Bořivoj I.
( mezi lety 852 až 855 - mezi lety  888 až 891)
... První historicky doložený český panovník (pocházející z rodu Přemyslovců) a zároveň první křesťanský panovník ...
a
Svatá Ludmila
(po roce 850 - 921)
... Před rokem 875 byla provdána za Bořivoje I. ...
a
... Ludmila s Bořivojem jsou považováni za první historicky známý český panovnický pár a jako první známá generace jsou prapředky českých panovníků až do likvidace českého království na podzim roku 1918 ...
a
... Podle legenty se (o dvě desetiletí později) podílel manželský pár také na výchově svého vnuka ...
a
... pozdějšího knížete a světce Václava ...
a
... Sto korun československých - provedení Klement Gottwald ...
a
... Pozor! Pro čtenáře od šesti let ...
a
... Socha svatého Václava na Karlově mostě je součástí sousoší Svatého Norberta, Václava a Zikmunda ...
a
... "Platnost shora uvedené stokoruny od 1. října 1989 do 31. prosince 1990. No, řeknu vám? ... Tohohle kdyby se Jan dožil! ... Tak nevím?!" říká si ten malý kluk u počítače, který nerespektuje zákaz ...
a
  ... Pozor! Znovu opakuji. Pro čtenáře od šesti let, Denisi! ...
a
... Následující text je určen zejména účastníkům zájezdu z Grónska ...
a
... Přátelé, pokud se při své návštěvě České republiky rozhodnete navštívit i městečko Všetaty, nedaleko Prahy, zde je několik základních informací ...
a
... Příběh, který si zde, již dvanáctou částí, vyprávíme začal právě v tomhle městečku. To je velice dobré vědět. Alespoň pro začátek ...
... Městečko Všetaty je položeno pod zalesněnou strání Ceremín. Zde prý již za časů knížete Bořivoje I. kolem roku 890 byla první vinice v Čechách, která se táhla od Všetat a Nedomic až k Dřísům ...
a
... Všetaty se v dějinách připomínají (i s připojenými Přívorami) jako stará hradištní osada ...
a
... s kostelem svatého Petra a Pavla, založeným v roce 1356 za vlády Karla IV. ...
a
Karel IV.
(14.5.1316 Praha - 29.11.1378 Praha)
... Jedenáctý český král (jako Karel I. v letech 1346-1378), lombardský král (v roce 1355), římský král (v letech 1346-1355), císař (v letech 1355-1378), arelatský král (v roce 1365), hrabě lucemburský (v letech 1346-1353) z dynastie Lucemburků a markrabě moravský ...
a
... Karel IV., křtěný jménem Václav, se narodil jako syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského ...
a
... Pro svou korunovaci českým králem nechal Karel IV. v roce 1346 zhotovit Svatováclavskou korunu. Svatováclavská koruna měla podle papežské buly z roku 1346 spočinout na hlavě svatého Václava v pražském chrámu svatého Víta, z čehož se odvozen její název "Koruna svatého Václava" ...
a
... Karel IV. je zakladatel hradu Karštejna (dříve Karlova Tejna) nedaleko Prahy ...
a
... a zakladatel Karlovy univerzity v Praze ...
a
... Hrad Karštejn a Karlovu univerzitu založil Karel IV. ve stejném roce ...
a
 ... Karel IV. je rovněž i zakladatel Karlova mostu v roce 1357 ...
a
... Ale pozor! ...
a
... V domku číslo 337, který leží (jak se ve Všetatech říká) v Sejtí u potoka Klokoč na rohu Smetanovy ulice a u silnice na Čečelice (a který dnes chátrá) se Jan nenarodil ...
 ... Jan se narodil v sanatoriu v Londýnské ulici v Praze. Podle pana doktora Miroslava Slacha, který Janovu rodinu a Jana znal od narození a již na základní devitileté škole ve Všetatech Jana dva roky učil dějepis ...
a
... Pan doktor Miroslav Slach, který ze všech osob poznal Jana zřejmě nejlépe a to velice hluboce a který s Janem měl dobré a srdečné vztahy říká: "Ve Všetatech se každý druhý místní občan mylně domnívá, že Jan se ve shora uvedeném domě narodil!" ...
... Jan není rodák ze Všetat! ...
a
... Svatý Václav ...
... Jan je rodák z Prahy! ...
a
 Foto: Chris Norman - United Kingsdom
... Přátelé, účastníci zájezdu z Grónska! Pozor na takovéhle zcela neobjektivní informace v České republice při realizaci Vašeho zájezdu! ...
a
  ... Následující text je již určen nejen účastníkům zájezdu z Grónska ...
a
... Ve Všetatech byla i fara i škola i tvrz vladyků Všetatských ze Všetat ...
a
... Severozápadně od Všetat ...
a
... jsou stopy slovanského hradiště ze sedmého až osmého století, jednoho z nejstarších u nás ...
a
www.bezverov.cz
... Ale přehnala se tu i husitská revoluce ...
a
... i Třicetiletá válka ...
... Všetaty patřily později císařskému panství v Brandýse nad Labem a císařští? Div divoucí! - Nehospodařili tu špatně ...
a
... Rovina chráněná před nevlídnými větry strání Cecemín a prohřátá sluncem, je protkána kadeřavými hájky a úrodnými poli. Císařští tu pěstovali ...
a
... již od dob napoleonských válek ...
a
... cukrovku ...
a
... a obilí ...
a
... a všetatští zemědělci po vyhlášení samostatné Československé republiky v roce 1918 (ale i dříve) zeleninu ...
a
... Především cibuli ...
Bali ;pan84ek
... Nikdo nikdy už asi nezjistí, proč se právě ve Všetatech a v okolí urodí ta nejlepší cibule. A nejen cibule, ale i okurky, ředkvičky, květák, kedlubny, celer a jiná kořenová zelenina. Všetacká cibule se prodávala nejen u nás ...
a
 ... Všetatští svoji cibuli vyváželi  i do celé Evropy ...
a
... A vyvážejí ji tam snad dodnes ...
a
a
... Hop hej, cibuláři, cibuláři jedou! ...
a
a
 ...  hop hej, cibuličku, cibuličku vezou ...
a
... Ale časy se mění. Na počátku třicátých let minulého století se svět propadl do hospodářské krize. V Československu hrozila nezaměstnanost. V bohatých zelinářských Všetatech to nebylo znát, slavná všetatská cibule se přece bude pořád pěstovat, sklízet a prodávat! Ale jak dlouho? ...
a
... Zámožní zelináři (export - import) i bohatí synkové jezdívali do lesního hostince na Kopu ...
a
... a tam za větrem hráli karty o vysoké peníze ...
3c5ddd7b4a_64027918_o2
3c5ddd7b4a_64027918_o2
... anebo ty peníze utráceli v pochybné společnosti ještě pochybnějších slečen a dámiček z Prahy ...
a
... Ale Všetaty to nebyla jen zelenina. To byla (a je dodnes) i velká železniční křižovatka. V polovině šedesátých let předminulého století byla dokončena Česká severní dráha z Turnova přes Mladou Boleslav, Všetaty, Neratovice, Chlumín do Kralup nad Vltavou ...
a
... V roce 1873 bylo pak železniční spojení rozšířeno na trať Neratovice, Měšice, Čakovice, Praha ...
a
... "Konečně Praha! Můžeme dodávat cibuli pohodlně až do Prahy!" řekli si lidé ve Všetatech ...
a
 ... Jedna z prvních tramvají jezdila v Praze již v roce 1875 ...
a
... Na shora uvedeném obrázku je budova železniční stanice Praha-severozápadní nádraží, konečná stanice tehdy dostavěné Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB), krátce po dostavbě v roce 1875. Rakouská severozápadní dráha spojující Vídeň s Berlínem původně Prahu míjela. Hlavní trať vedla z Vídně ... přes Všetaty a Mělník k Děčínu ... a dále do Berlína. Teprve až později byla vybudována, z téhle stávající železniční trati, odbočná železniční trať do Prahy. Nejprve bylo v Praze vybudováno prozatímní koncové nádraží na Rohanském ostrově a později pak shora uvedená budova železniční stanice. Od roku 1875, respektive od slavnostního předání do provozu dne 10. května, až do roku 1919 neslo nádraží shora uvedený původní název ...
a
... V roce 1919, po vzniku Československé republiky, bylo nádraží přejmenováno po významném francouzském historikovi, politikovi a slavistovi Ernestu Denisovi a mělo název Praha-Denisovo nádraží ...
a
... Za nacistické okupace, v době Protektorátu Čechy a Morava, od roku 1940 do roku 1945, bylo opět přejmenováno a mělo název Praha-Vltavské nádraží (Moldau Bahnhof).
a
... V roce 1945 byl pak obnoven název Praha-Denisovo nádraží. Od 1. ledna 1953 do roku 1972 neslo nádraží svůj poslední název Praha-Těšnov ...
a
... Nádraží se nacházelo na území Prahy 8-Karlína, na pomezí s územím Prahy 1-Nového Města a sloužilo veřejnosti téměř sto roků. V sedmdesátých letech minulého století však vznikla myšlenka vedení dálnice středem města, dokonce i přes Václavské náměstí, a nádraží překáželo realizaci téhle, podle mého názoru nesmyslné myšlenky, respektive nádraží překáželo výstavbě Severojižní magistrály. Byly sice zpracovány studie na záchranu budovy nádraží, jejím pootočením a následným využitím (například pro městské muzeum), ale nic z tohohle však  realizováno nebylo ...
a
Foto: M. Křehlík
... Dne 1. července 1972 z nádraží odjel poslední osobní vlak, číslo 1115 vedený turnovskou parní lokomotivou číslo 464.047 (na shora uvedeném obrázku), čímž byla železniční stanice dopravně zrušena, společně se stanicí Praha-Libeň dolní nádraží a přilehlým železničním traťovým úsekem do Prahy-Vysočan. Uzavřené nádraží poté postupně chátralo. Počátkem sedmdesátých let minulého století bylo z důvodů přeložky inženýrských sítí a zavedení tramvajové dopravy na Hlávkův most v souvislosti s výstavbou magistrály zbořeno nejprve severní křídlo budovy nádraží. I přes tento zásah bylo v roce 1978, téměř na konci své existence, nádraží Praha-Těšnov pro své výtvarné hodnoty zapsáno do Státního seznamu nemovitých kulturních památek, dokonce první kategorie. Marné však bylo usilování o záchranu a dostavbu budovy, o její využití pro muzeum či archiv. Nakonec bylo rozhodnuto o likvidaci celého objektu. Před definitivní demolicí byl objekt odstrojen, byly odmontovány předměty umělecké a architektonické výzdoby a přeneseny do depozitářů. Muzea hlavního města Prahy a do Národního muzea. Dne 16. března 1985 byla budova odstřelena ...
a
... V roce 1991 byla v kavárně Mánes založena Společnost pro znovupostavení Denisova nádraží v Praze, zatím však nemá žádných výsledků ...
a
... Srdce pražského železničního uzlu ...
 1. Hlavní nádraží (od roku 1871)
 2. bývalá Vítkovská trať (v letech 1872-2008) a nyní cyklostezka (od roku 2010)
 3. zrušená Hrabovská spojka (v letech 1872-2005)
 4. estakáda Nového spojení (od roku 2008)
 5. trať 011 (od 1845), úsek Praha-Masarykovo nádraží - Praha-Libeň
 6. Masarykovo nádraží (od roku 1845)
 7. Negrelliho viadukt (od roku 1850)
 8. Autobusové nádraží Florenc
 9. karlínský spojovací viadukt (od 1871)
10. Přemostění Masarykova nádraží, součást Severojižní magistrály (od roku 1978)
11. místo, kde stálo nádraží Praha-Těšnov (od roku 1875-1972, respektive 1985)
a
... Tak tomuhle fandím! ...
a
... A domácí zabíjačky taky miluju! ...
a
Foto: Monika Hlaváčová
... Podnikatel a ředitel společnosti Student Agency Radim Jančura ...
... představil své žluté vlaky ...
a
... I u našich východních sousedů tuhle zprávu zaregistrovali ...
a
a
... A rok na to je dokončeno i železniční spojení Kolín, Nymburk, Lysá nad Labem, Všetaty, Mělník, Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín. A slavná Severozápadní dráha, která spojeju rychlými kurýrními vlaky ...
a
... císařskou Vídeň ...
a
... a císařský Berlín ...
a
... je na světě. Ale do světa nejezdí jen kurýrní vlaky. Do světa jezdí i vlaky se zeleninou a cibulí ze Všetat. Všetaty jsou železniční křižovatkou par excellence. A kde je železnice, musí žít i železničáři. Ve Všetatech žilo a žije snad několik stovek železničářských rodin. Všetaty tedy nejsou jen zelenina. Železničáři byli tehdy státní zaměstnanci. Těmhle bída a nezaměstnanost nehrozily. Ale v blízských průmyslových Neratovicích i v nedalekých Byšicích už začala bída nahlížet do oken a pomalu se plížila po špičkách. Tuhle dobu Jan samozřejmě pamatovat nemohl, protože nebyl ještě na světě ...

... Vraťme se, prosím, k našemu vyprávění o něm ...

... Již jsme si řekli, že Vánoce roku 1968 byly snad poslední šťastné dny v Janově životě. Den nebo dva dny po vánočních svátcích přišel Jan za panem doktorem Miroslavem Slachem, k němu domů, půjčit si knížky. Dokud má ještě vánoční prázdniny ...

a

... Nejdřív poprosil o Římské imperium, jeho vznik a rozklad z melantrišských Dějin lidstva. "Myslíš na vznik a rozklad Sovětského svazu?" zeptal se Jana pan doktor Miroslav Slach. "Myslím spíš na ten rozklad," odpověděl, panu doktorovi Miroslavu Slachovi, Jan krátce. "Tak na to si ještě počkáme," řekl a pokrčil rameny pan doktor Miroslav Slach. "Možná," řekl Jan a podíval se panu doktorovi Miroslavu Slachovi přímo do očí. "Ale vy se toho určitě dočkáte," řekl mu. "A ty snad ne?" prohodil pan doktor Miroslav Slach. Ale Jan nereagoval. Odpovědělo mu jen mlčení. Jan si ve vypůjčené knize chvíli listoval, a pak poprosil ještě o Československé dějiny od Kamila Krofty, vydané v roce 1946 v nakladatelství Sfinx. "Ty ještě nejsou zglajchšaltované," řekl vážně. Byl pohublý, utrápený a smutný. "Jak to vypadá v Praze? A mezi studenty?" zeptal se Jana pan doktor Miroslav Slach. "Copak mezi studenty," řekl tiše Jan. "Tam to ještě jde. Ale Praha a celý český národ ztratily všechnu naději. Pořád se jen mluví a mluví. Padají velká slova, velké myšlenky. Ale - " a Jan se panu doktorovi Miroslavovi Slachovi znovu podíval tak upřeně do očí - "velké myšlenky je třeba nejen mít, ale je třeba je umět vyslovit a prosadit. Někdo by měl národu sáhnout do svědomí. Probudit lidi z beznaděje. Zastat se národa proti tomu bezbřehému bezpráví." nechal se slyšet Jan ..."Pan doktor se snažil Jana utěšit. Řekl mu tehdy, že to všechno asi vidí příliš černě. I když sám to všechno viděl právě tak. Asi Jana tehdy nepřesvědčil. Ani ve snu mu tehdy nenapadlo, že ten, kdo sáhne do svědomí národa, kdo se svého národa zastane proti bezpráví, bude právě on ...

a
a

... Léta třicátá, čtyřicátá, padesátá, šedesátá a sedmdesátá minulého velkého a bláznivého století v městečku Všetaty se stala osudovou křižovatkou, na níž se setkaly tři rodiny. Rodina živnostníka pana Josefa Palacha (otce Jana) rodina lékárníka pana doktora Františka Zahradníka (otce Helenky Zahradníkové, Janovy kamarádky z doby ještě jejich předškolního věku) a rodina tehdejší kapacity v oboru zemědělství v Československu pana profesora Karla Slacha (otce pana doktora Miroslava Slacha). Osudy těchto tří rodin se navzájem zblížily a někdy i ovlivnily. Ale o tomhle více zase příště, v našem dalším vyprávění o Janovi ...

 ... 12/ ...
 


Komentáře

1 glancer glancer | Web | 19. června 2015 v 22:01 | Reagovat

pujcky online bez 1kc :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010