Dopis divizního generála doktora Karla Janouška a spolek žvanilů v libeňské Čechii

10. prosince 2010 v 15:04 | Jurášek Benada |  Čechie
a
... Šťastné a veselé vánoce ...
a
... Pozor! ...
... Pro diváky od jednoho roku ...
... Pozor! ...
... Pro čtenáře od devíti let ...
a
... Věnováno ...
a
... obětem zla z období ...
a
... od středy 15. března 1939 ...
a
... do pátku 17. listopadu 1989 ...
a
... Motto ...
a
a
... "Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: 'Prosím Vás pane Lokvenc, jak to v letech 1939-1989 bylo?,' ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic." ...
a

... Z knížky mého oblíbeného autora ...

a

František Loucký - Zůstal jsem sám ...

... Vzpomínky z války ...

... 1946 ...

... Orbis - Praha ...

a
... Francouzský křižník Richelieu ...
a
... Autor svoji knihu věnuje rodičům, sourozencům, ženám a dětem padlých československých letců ...
a
... "Jsem jedním z mála šťastlivců, kterým osud dopřál dožít se oné krásné chvíle, jako je návrat do osvobozené vlasti po šestiletém odloučení," říká autor v úvodu své knihy, v době ještě před únorem 1948. "V radostné chvíli mého návratu domů nemohu však nemyslet na všechny maminky, otce, sourozence, ženy a dívky všech spolubojovníků-letcců, kteří ve spravedlivém boji za svobodu svého národa zaplatili daň nejvyšší. Nemohu na ně nemyslet, neboť vím, že zatím co naše řady na druhé straně řídly, oni zde doma trpělivě čekali, doufali, bez nářků snášeli muka koncentračních táborů za své syny, bratry a muže, těšíce se na jejich návrat," píše autor knihy 'Zůstal jsem sám ...' ve svém věnování dále. "Osud však byl na obou stranách stejně nelítostný. Těm, kdo zde doma marně čekali na návrat svého nejdražšího, věnuji tuto knihu," touhle větou končí autor knihy svoje věnování ...
a

... V úvodu knihy uvádí autor seznam svých padlých spolubojovníků-letců ...

a

rotmistr JAN KŘIVDA z Uherského Brodu

16.12.1940

a

nadporučík VLADIMÍR KUČÍREK z Uherského Brodu

17. 4.1941

a

svobodník MIROSLAV DRNEK z Blovic

21. 7.1941

a

rotný FRANTIŠEK SEĎA z Hýsel

12.8.1941

a

rotný MIREK PLECITÝ z Prahy

21. 1.1942

a

četař VLADIMÍR HANZL ze Zlína

3. 3.1942

a

četař KAREL KODEŠ z Hradce Hrálové

11. 4.1942

a

rotný MIROSLAV BORKOVEC z Brna

7. 5.1942

a

rotmistr JAROSLAV HLOUŽEK z Jackova

18.11.1942

a

poručík JAROSLAV NOVÁK z Moravské Ostravy

14. 5.1943

a

rotmistr HAN HADRÁVEK ze Zlína

7. 8.1943

a

podporučík FRANTIŠEK VACULÍK z Buchlovic

20.9.1944

a

podporučík BOHUSLAV MRÁZ z Hostivaře

7.10.1944

a

podporučík TOMÁŠ MOTYČKA z Nedakonic

15.10.1944

a

poručík RUDOLF BOROVEC z Pardubic

9.11.1944

a
a
3c5ddd7b4a_64027918_o2

3c5ddd7b4a_64027918_o2
a
a

... Čest jejich jménu, práci i památce! ...

a

... Návrat domů - začátek ...

a
... Naše radost z konce války byla úplná, když jsme dne 15. května 1945 vystoupili ze svých letounů na pražském letišti ...
a
... Trvalo ještě dlouho od konce války, než jsme se dověděli podrobnosti o kamarádech, kteří zůstali nezvěstní během bojů za slovenského národního povstání. Jejich rodiny zahálily samy pátrání po osudu svých nejdražších. Byli jsme jim nápomocni, těžce jsme se však smiřovali s tím, že z nezvěstných se stali mrtví. Bylo vynaloženo mnoho úsilí, než byly nalezeny hroby těchto bojovníků, kteří položili své mladé životy na půdě své rodné země, jsouce vzdáleni jen několik málo kilometrů od svých domovů ...
a
... První byl nalezen hrob podporučíka Františka Vaculíka, který padl dne 20. září 1944 při útoku na nepřátelské pozemní cíle u obce Pravenec na Slovensku. Jeho tělesné pozůstatky byly převezeny do rodné obce Buchlovic u Uherského Hradiště a tam dne 23. září 1945 uloženy k věčnému odpočinku na místním hřbitově ...
a
... Dne 5. října doprovodili jsme na poslední cestě Hostivaří na tamější hřbitov hrdinů dalšího našeho kamaráda, podporučíka Bohuslava Mráze. Byl sestřelen německou obranou nedaleko Kremnice ...
a
... I hrob poručíka Rudolfa Borovce, který padl v řadách partyzánů ve slovenských horách dne 9. listopadu 1944, byl po delším pátrání nalezen a jeho pozůstatky převezeny do jeho rodiště Pardubic a tam dne 1. prosince 1945 pochovány na místním hřbitově. Rodina Borovcova byla válkou těžce postižena. Rudolf byl jediný syn. Jeho otec byl nacisty umučen v Osvětimi a matka byla dlouho vězněna ve Svatobořicích ...
a
... Poslední z hrdinů 1. československého stíhacího pluku, podporučík Tomáš Motyčka, byl pohřben v Nedakonicích na moravském Slovácku v neděli dne 2. prosince 1945. Zahynul v troskách svého letounu při útoku na německou autokolonu. Němci jej pochovali nedaleko trosek jeho letounu, avšak obyvatelé obce Diviaky vystrojilo později hrdinnému letci pěkný pohřeb. Byl pochován jako neznámý hrdina na tamějším hřbitově, neboť nikdo z obyvatel obce nevěděl, že v letounu s ruskými znaky, byl československý letec. Později, když byla prověřena Tomášova totožnost, jakož i den, hodina a místo jeho posledního letu, byly jeho pozůstatky převezeny do jeho rodné obce ...
a
... A tak z více jak půl tisíce československých zahraničních letců, padlých v této strašné válce, vrátili se do lůna své rodné země jenom tito čtyři hrdinové. Ostatní odpočívají svůj věčný sen po všech bojištích této války, na kterých českoslovenští zahraniční letci statečně bojovali za svobodu svého národa. Je také řada těch, kteří zůstali z letů nezvěstni a o nichž nedošly žádné další zprávy. Byli úředně prohlášeni za mrtvé ...
a
... Při svém návratu do osvobozené vlasti navštívil jsem při první příležitosti Uherský Brod ...
a
... Šťastnou náhodou sešel jsem se s Jendovou maminkou přímo na nádraží. Objal jsem ji. Chudinka, není jí už ani polovička. Věchýtek. Tolik se na Jendu těšila, trpěla pro něj v koncentráku, všechno to přežila, ale svého Jendy se bohužel nedočkala ...
a
... Odvedl jsem ji domů. Rodina Křivdova draze zaplatila válečnou daň. Jendův otec zemřel již v roce 1940, maminka a Jendův bratr Karel byli za Jendu tři léta v koncentráku. Snažil jsem se upřímnými slovy zmírnit jejich těžkou nenahraditelnou ztrátu a jejich utrpení. Přinesl jsem jim některé Jendovy fotografie. Slzy se všem vedraly do očí při pohledu na ně ...
a

... Třesoucíma se rukama mi paní Křivdová ukázala dopis, který dostala brzy po osvobození od generála Janouška, inspektora československého letectva v Anglii. Je v něm mimo jiné psáno:

... Opis pasáže z dopisu ...

... Rotmistr Jan Křivda, narozený dne 6.8.1913 v Uherském Brodě byl od počátku války vynikajícím příslušníkem československého zahraničního letectva. Byl jedním z prvních, kteří tvořili československou bombardovací peruť na půdě Anglie. Svým nadšením a odvahou přispěl nemálo k dobrému jménu československého letectva v zahraničí. Dne 16.12.1940 startoval na operační let a letoun krátce po startu havaroval. Příčina není známa. Rotmistr Křivda ztratil život a byl pohřben 20.12.1940 na hřbitově Honington Suffolk, v Anglii. Položil svůj život v boji proto nepříteli jako věrný syn své země a statečný obhájce našich společných ideálů a svobody.
Byl vyznamenán pomrtně československým válečným křížem ...
Cítím s Vámi Vaši bolest a děkuji Vám jménem svým i jménem všeho československého letectva za společnou oběť a vítězství, o něž se rotmistr Křivda zasložil.

Čest jeho jménu, práci i památce!

Div. gen. Dr. K. Janoušek

... Konec opisu pasáže z dopisu ...

a
... Ano, takový byl Jenda. Byl statečný obhájce našich společných ideálů a svobody, a takoví byli všichni moji kamarádi. Takový byl nadporučík Vláďa Kubíček, takový byl svobodník Drnek, rotní Seďa, Plecitý a Borkovec, četaři Hanzl a Kodeš, rotmistři Hloužek a Hadrávek, poručíci Novák a Borovec, podporučíci Vaculík, Mráz a Tomáš Motyčka. Takoví byli všichni českoslovenští zahraniční letci, kteří ve spravedlivém boji položili životy za svobodu svého národa ...
a
Armádní maršál in memoriam, Air Marshal RAF, RNDr. Karel Janoušek
(30.10.1893 Přerov - 27.10.1971 Praha)
... Československý voják, člen prvního a druhého odboje, nositel britského řádu KCB, inspektor československého zahraničního letectva a vězeň komunistického režimu v letech 1949-1960. V první světové válce bojoval v řadách Československých legií v Rusku, za druhé světové války organizoval tvorbu československých leteckých jednotek v RAF. Je jediným Čechoslovákem, který získal hodnost maršála. Hodnost Air Marschal mu udělil, dne 17. května 1945, britský král Jiří VI. ...
a
... Krátce po únorovém převratu byl nejprve přeložen do výslužby ...
a
... a později jej Státní bezpečnost vyprovokovala k pokusu o emigraci ...
a
... při kterém jej zatkla ...
a
... V následném vykonstruovaném procesu byl odsouzen nejprve k osmnácti letům těžkého žaláře, k degradaci na vojína, ztrátě akademického titulu a vyznamenání ...
a
... Po několika odvoláních československého hrdiny i žalobce byl nakonec trest žaláře zvýšen na devatenáct let ...
a
... V roce 1950 pak byl odsouzen znovu za údajnou přípravu pokusu o útěk, tentokráte na doživotí. Během svého dvanáctiletého věznění vystřídal řadu, věznic, včetně, Leopoldova, který měl spolu s koncentračními tábory při jáchymovských uranových dolech pověst nejkrutějšího komunistického vězení a byl často označován za likvidační zařízení ...
a... V roce 1960 vyhlásil prezident Československé republiky Antonín Novotný v zemi socialismus. Národní shromáždění přijalo jednomyslně novou Ústavu a do názvu země přibylo slovo socialistická. V Praze na Strahově cvičily tisíce borců na spartakiádě a pokračovalo budování těžkého průmyslu, přehrad a kolektivizovaného zemědělství. Při amnestii v roce 1960 byl z vězení propuštěn a roce 1968 byl pak zcela rehabilitován, avšak hodnost a vyznamenání mu navráceny nebyly. Začal sepisovat své paměti, ale smrt jej zastihla na samém začátku této činnosti. Plného zadostiučinění se mu dostalo až v roce 1989, kdy mu byla vrácena hodnost i vyznamenání. V roce 1991 mu byla posmrtně udělena nejvyšší československá vojenská hodnost: armádní generál ...
a
Jiří VI. (celým jménem Albert Frederick Arthur George Winson)
[14.12.1895 Londýn - 6.2.1952 Sandringham House Norfolf (Velká Británie)]
Doba vlády: od 11.12.1936 do 6.2.1952
... Král Spojeného královstvi Velké Británie a Severniho Irska britských dominií v letech 1936-1952, Irska v letech 1936-1949 a císař indický v letech 1936-1947 ...
a
... Byl osobním přítelem třicátéhodruhého prezidenta Spojených států amerických Franklina Delano Roosevelta ...
a
... K premiérovi Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Siru Winstonu Leonardu Spencerovi Churchillovi měl výhrady, ale od roku 1940 ho podporoval ...
a
... Král Jiří VI. zemřel ve spánku ...
a
... Příčinou jeho smrti byl infarkt myokardu ...
a
... Král Jiří VI. neměl syna a tak po jeho smrti nastoupila na britský trůn jeho dcera Alžběta II. a tahle královna vládne zemi dosud. V dlouhém období její vlády došlo k zániku Britského impéria a následnému vzniku Commonwealthu. Poté, co britské kolonie získávaly nezávislost, stala se královna Alžběta II. i královnou několika nově osamostatněných zemí. Některé z těchto zemí později změnily svůj status na republiku ...
a
... Královna Alžběta II. se roku 1947 provdala za prince Philipa, vévodu z Edinburghu a královský pár má čtyři potomky. Královna Alžběta II. je také jedním z nejdéle vládnoucích britských panovníků ...
a
... Na počest shora uvedeného československého hrdiny byl dne 26. října 2007, shora uvedený letoun (jeden ze dvou nových letounů) dopravního letectva Armády České republiky slavnostně pokřtěn jeho jménem ...
a
... U Železné lávky 4, Praha 1 - Malá-Strana ...
a
... V suterénu domu je Steak Bar El Pablo ...
a
... Brumov-Bylnice ...
a
a
... Hrad Brumov - dříve ...
a
... Hrad Brumov - dnes ...
a
František Loucký
(2.10.1912 Brumov - 16.6.1988 Praha)
Letec Royal Air Force (dále jen RAF), spisovatel.
... Dětství prožil v Brumově, po vyučení v papírnictví v Uherském Brodě v roce 1934 nastoupil jako příručí v papírnictví v Brně, kde také absolvoval výcvik sportovního pilota. O rok později, v roce 1935 byl služebně přeložen do Prahy, kde dokončil výcvik jako pilot turistických letadel. V březnu 1939 přišla okupace Československé republiky a zákaz létání pro všechny letce, což mělo za následek útěky za hranice vlasti. Přes Maďarsko, Egypt a Francii se mu podařilo dobrodružným způsobem dostat do Velké Británie, kde absolvoval výcvik stíhacího denního a nočního pilota ve školách RAF. Svoji operační činnost započal 17. září 1941 u 65. East India Sguadrony RAF, 5. července 1942 byl převelen k 312. československé stíhací peruti a na podzim roku 1943 se dobrovolně přihlásil k přesunu na východní frontu, kde byl později při Slovenském národním povstání těžce zraněn, poté přešel k 2.československému stíhacímu leteckému pluku, jenž byl součástí nově utvořené 1.československé smíšené letecké divize. Během druhé světové války vykonal stošedesátdevět bojových letů v trvání dvěstěpadesátdva hodin ...
a
... Je nositelem čtyř válečných křížů a dalších vyznamenání za svou statečnost v bojích ...
a
... V roce 1946 z armády na vlastní žádost odešel ...
a
... Dne 14. června 1991 mu byla na jeho počest na budově základní školy odhalena pamětní deska (v současné době je tato deska umístěna v nynější budově základní školy) a od roku 1992 nese jeho jméno jedna z ulic města Brumova ...
... Válečná vlajka Slovenského štátu ...
... Jozef Tiso a Adolf Hitler ...
a

... Návrat domů - konec ...

a
a
František Loucký - Zůstal jsem sám ... Vzpomínky z války
Obálku navrhl Boris Hanš
Dvanáct stran hlubotiskových příloh
Knihovnička odvahy - svazek šest
První vydání v květnu 1946
Vydalo nakladatelství Orbis, Praha
Písmem Ronaldson vytiskla knihtiskárna Orbis Praha XII, Stalinova 46
Cena 28 Kčs
a
...Jeho druhá a poslední kniha, která vyšla v roce 1989 (ještě před 17. listopadem) v nakladatelství Naše vojsko, obsahuje abecední seznam příslušníků československého letectva, kteří v období druhé světové války položili svoje životy za naši svobodu. Každý z těchto mužů má v knize krátký medailonek s fotografií (pokud byla známa) a několika základními životopisnými údaji. Připomenuti jsou také padlí příslušníci československých jednotek jiných národností nebo letci, kteří zahynuli ve službách domácího protinacistického odboje. V knize je uvedeno pětsetčtyřicet jmen ...
a
a
a
... 7/ ...
 


Komentáře

1 Vít Kilián Vít Kilián | E-mail | Web | 10. prosince 2010 v 18:23 | Reagovat

Ahoj jak je ve škole?

2 jaroslaw jaroslaw | 10. prosince 2010 v 19:16 | Reagovat

Ahoj! Super. Děkuji.

3 Petr Jahn Petr Jahn | 14. dubna 2015 v 22:16 | Reagovat

Chtěl bych podotknout, že mezi padlými piloty máte chybu u pilota Han Hadrávek. Jeho jméno je Jan a nepochází ze Zlína, ale z Horního Bukovska. Ve Zlíně absolvoval letecký kurz a poté měl pracovat pro Baťu jako pilot v Jižní Rhodesii. Začátek války vše změnil.... Zahynul jako instruktor při startu k cvičnému letu v Nassau na Bahamách 7.8.1943. Byl to můj prastrýc. S pozdravem Petr Jahn, Sezimovo Ústí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010