Boží hod vánoční aneb spolek žvanilů v libeňské Čechii je nám ukraden

25. prosince 2010 v 10:04 | Jurášek Benada |  Čechie
... Boží hod vánoční ...
... Vítejte ve Všetatech ...
a
 Českobratrský evangelický kostel Svaté Trojice v Libiši
 Foto: Pavel Schebesta
... Na druhý den, v první vánoční svátek, na Boží hod jeli Jan a maminka na mši do Libiše ...
a
Foto: Pavel Schebesta
... Tam byl jejich nejbližší českobratrský evangelický kostel. Od nedávna tu byl nový kněz Jakub Trojan. Za jeho časů tu byl Jan poprvé. Farář Jakub Trojan znal všechny své lidi a jakmile se v kostele objevil Jan, ihned si ho všiml ...
a
... Farář Jakub Trojan znal Janovu maminku. Poznal ji ve Všetatech na nádraží, kde pracovala v kiosku. Asi před rokem si s ní pohovořil, když byl ve Všetatech. Byl to běžný konvenční rozhovor. Od jiných farníků farář věděl, že paní Palachová je vdova a má dva syny ...
... Faráře Jakuba Trojana Jan ihned upoutal svým zjevem. Možná, že ho upoutal jen tím, že tu byl poprvé. Zpočátku kněz nevěděl, že je to Jan Palach, nevšiml si, že přišel s paní Palachovou. Farář Jakub Trojan později vyprávěl, že při bohoslužbě byla jeho pozornost neustále soustředěna na Jana. Během zpěvu písní Jan seděl proti farářovi ...
a
... A kněz kázal podle Janova Evangelia 18/37: "Přišel jsem na svět, abych sloužil pravdě." Při kázání sledoval soustředění shromážděných, jako vždy při takových příležitostech. Jan byl vážný, uzavřený, přemýšlivý. Bylo z něho přímo cítit, že je v hlubokém rozjímání ...
a
" ... Já jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svět přišel, abych svědectví vydal pravdě. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj." ...
a
... Po kázání začal kněz sloužit Večeři Páně. I Jan chtěl přistoupit spolu s ostatními. Ale maminka mu to nechtěla dovolit. Rozmlouvala mu to a vysvětlovala, že když nebyl konfirmován, tak se nehodí přistupovat k Večeři Páně. Jan přemýšlel, nechtěl se s maminčinou argumentací smířit. Maminka později tvrdila, že Jan jí tehdy odpověděl: "Já se dám konfirmovat." Později Janova maminka připustila, že si to možná již tak přesně nepamatuje. Nebo řečeno ještě jinak, nebyla si zcela jistá. Snad to Jan řekl, snad to Jan neřekl. Mamince se zdálo, že to Jan řekl. Leckdo by mohl namítnout, že to není důležité, zda to Jan pověděl. Jenomže, uvažujeme-li o Janovi, musí nás zajímat nutně každá podrobnost, zejména podrobnost, která se objevila v Janově krátkém časovém období. Například zrovna od tohohle okamžiku až do okamžiku ... Dejme tomu až do okamžiku Janova posledního oběda ve studentské menze v Opletalově ulici (například). A navíc tahle podobnost nebyla pro Jana, jak jsme ho měli možnost zatím poznat, žádnou maličkostí. I když to nebyl člověk s intenzivním praktikováním náboženství, přece jen byl náboženské víře velmi blízký. Náboženství byla pro Jana integrální součástí celkového vztahu k životu ...
a
Foto: Pavel Schebesta
... Navíc si musíme uvědomit, že prostředí evangelického kostela vytvářelo příznivou atmosféru k ještě hlubšímu soustředění, které se Jana v těchto vánočních dnech nepochybně upíralo již jen jedním směrem ...
... Když bylo po bohoslužbě, kněz Jakub Trojan se podle svého zvyku loučil s každým návštěvníkem. Protože tu Jan byl v kostele nový a protože kněze během bohoslužby mimořádně zaujal, pohovořil s Janem kněz Jakub Trojan déle než s ostatními. Jan se mu nejdřív uctivě představil. Na knězovu otázku odpověděl co dělá. Vyprávěl mu o studiu historie a hned se rozhovořil o velkých postavách českých dějin, o jejich strhující síle. Jan vyslovil myšlenku, že tyhle postavy jsou pro dnešek stále velmi živé a nadmíru důležité. Vysvětloval, že jsou významné především pro národní sebeuvědomění. Nakonec se ještě Jan zmínil o poslání církví, o jejich společenském významu v národním životě. Vyslovil rozhodné přesvědčení, že i církve by dnes měly sehrávat buditelskou úlohu ...
a
Kněz Jakub Trojan
[13.5.1927 Paříž (Francie)]
a
... Profesor ThDr. Ing. Jakub (Jacques) Schwarz Trojan vyrůstal a žil od roku 1929 v Československu. Jeho rodiče, otec Rudolf (1908-1981) a matka Celestýna, rozená Vokáčová (1908-1988) odešli do Francie z tehdejší republiky T. G. Masaryka jen na zkušenou. Jen proto se stala Paříž jeho rodným městem. Své druhé příjmení, rodné jméno své manželky Karly (1931, Mgr., farářka), přijal dle staré evangelické tradice po uzavření sňatku v roce 1950. Z jeho manželství jsou dvě děti: dcera Blanka (1954, lékařka) a syn Pavel (1956, skladatel). Vystudoval gymnázium ve Slovenské ulici v Praze (jeho spolužákem byl Ladislav Hejdánek) a dále Komenského bohosloveckou fakultu, teologii (Praha 1955) a Vysokou školu ekonomickou, politickou ekonomii (Praha 1970) ...
a
Kněz Jakub Trojan - současnost
... Kněz později vzpomínal na tohle setkání a říkal, jak poutavě Jan dovedl formulovat své myšlenky. To jen zesílilo hluboký dojem, jaký na kněze učinila Janova osobnost. Po rozmluvě si oba vzájemně popřáli hodně zdraví a všeho dobrého. Kněz Janovi důrazně popřál mnoho úspěchů a zdaru při studiu ...
... Šťastné a veselé vánoce ...
 ... 11/ ...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010