Neřešitelná situace - "... přál jsem si jediné: aby partyzáni naše nízko letící letadlo sestřelili a abych měl ode všeho navždy pokoj!" - vyšší princip očima malého kluka

8. listopadu 2010 v 20:46 | František Kožík, František Cinger, Vincenzo Crosetti, Onoreguiete Tondone |  Neřešitelná situace
a
Tahle státovka je z roku 1945. Ano, jsme ještě v roce 1945 ...
a
... František Kožík a jeho báseň rodnému městu Uherskému Brodu ...
a
Buď zdrávo, město statečných,
jimž v čele stála čest!
Štít jejich byl jak padlý sníh
- a nad ním ratolest.
I králové se sklonili
před muži na hradbách.
Jim zvony pravdu zvonily -
a nevpustily strach.
Pak písmák zapsal myšlenku,
již zbarvil krve nach.
A chlapci zašli do šenku
ji vyznat v písničkách.
Ej, Brode, nech, ať ožije
tvá sláva bez příkladu!
A příští čas ať sladký je
jak hrozen z vinohradu!
a
Uherský Brod
a
Jan Drda
(4.4.1915 Příbram - 28.11.1970 Praha)
... Prozaik, dramatik, novinář, filmový scenárista, autor pohádek a knih pro mládež ...
a
... Po rozpravě, které se zúčastnil i předseda Jan Drda, bylo Františkovi Kožíkovi "silentium" zkráceno na konec druhého roku. Ledy se pohnuly. V rozhlase mu oznámili, že byl jmenován "referentem pro západní literaturu." V lednu 1949 ho však na několik týdnů poslali do továrny na "zkušenou" A 15. listopadu 1950 dostal výpověď ...
fe045c6741_66782768_o2
... Politická nespolehlivost v tom určitě hrála svou roli ...
... Rozporná osobnost Jana Drdy v sobě spojovala výrazného autora, vybaveného lidově přístupným jazykem a schopností spontánního vypravěčství, ale i člověka ochotného po únoru 1948, za vidinu oficiální přízně a poct tehdejší státní moci převzít i roli jakéhosi vedoucího organizátora literárního života v celé republice ...
a
... Jan Drda ...
a
... Zemřel v osamění na zámku Dobříš ...
a
... A je pochován na místmím hřbitově. Nicméně jeho kniha Němá barikáda, zejména povídka Vyšší princip, patří k nejlepším prozaickým dílům, nahlížejícím na útrapy druhé světové války z hluboce lidské stránky. Kniha Němá barikáda je jeho první práce po osvobození a je to vůbec první pokus československé prózy zobrazit dobu okupace, ilegálního boje proti nacismu a květnové povstání v Praze, respektive přesnější je říkat květnovou revoluci. To je podle mého názoru správnější. Povídky mají charakter prvních záznamů, omezujících se na hlavní obrysy událostí a na základní konflikt doby. Příběhy jednotlivých povídek jsou dobře známy. Autorovým přínosem je zvláště obraz typicky českého hrdinství, nepatetického, které jeho nositel pokládá za samozřejmou povinnost. Prostí lidé se tu hrdiny teprve stávají, skoro proti své vůli a proti své přirozené povaze, když je rozhodující situace donutí jednat tak, jak jim to přikazuje jejich charakter ...
... A jeho čertovské pohádky ožívají ve filmech a na divadelních jevištích dodnes ...
a
a
... Vítajte na Valašsku! ...
... Vyšší princip ...
... Očima desetiletého, možná jedenáctiletého kluka ...
... O okna rychlíku, spěšného i osobního vlaku ...
a
... Film Vyšší princip jsem poprvé viděl v kině Praha (myslím, že se takhle jmenovalo) v Novém Jičíně. Dobře si pamatuji jak na mne tenhle film zapůsobil. Bylo mi tehdy asi deset, možná jedenáct let ...
a
... Tenhle film o mravnosti režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1960 zhlédlo v kinech více než dva miliony diváků Sympatie si získal čestný a slušný člověk, který se dokáže vzepřít kruté moci ...
a
... Na fotogragii herec František Smolík (23.1.1891 Praha - 26.1.1972 Praha) jako profesor Málek a slovenský herec Ivan Mistrík [15.10.1935 Bratislava - 8.6.1982 Bratislava (sebevražda zastřelením)] jako student kosteleckého gymnázia Vlastimil Ryšánek ...
a
... Gestapo odvádí studenty ze třídy kosteleckého gymnázia ...
a
... Scéna se točila v základní škole, dnes Nerudově gymnáziu v Praze na Malé Straně, v Hellichově ulici 3 ...
a
... A nyní vycházejí z budovy kosteleckého gymnázia ...
a
... Scéna se točila v Hradci Králové ...
a
... Z budovy kosteleckého gymnázia jsou studenti převezeni do budovy kosteleckého gestapa k výslechu ...
a
... Budova kosteleckého gestapa je bývalá radnice v Hradci Králové ...
a
... Na Velkém náměstí, ve výkladní skříni bylo umístěno ...
... I maturitní tablo studentů kosteleckého gymnázia ...
a
... Profesor Málek prošel bránou vily vrchního komisaře kosteleckého gestapa a jeho kroky směřují k vile, kam přichází intervenovat ve prospěch svých studentů ...
a
... Scéna se točila v Jevanech, v Rekreační ulici 55 ...
a
... Profesor Málek ve vile, v rodině vrchního komisaře kosteleckého gestapa ...
... Kostelecký advokát JUDr. Skála jede domů a čeká na autobusové zastávce na svůj spoj do Kostelce. Právě v tomhle okamžiku přijíždí vrchní komisař kosteleckého gestapa ve svém služebním voze, který jede do Kostelce. Spatří doktora Skálu a nabídne mu, že ho do Kostelce sveze. Nabídku vrchního komisaře kosteleckého gestapa nelze odmítnout ...
a
... Scéna se natáčela v Pardubicích na náměstí Republiky ...
a
... Německý herec Hannjo Hasse (31.8.1921 Bonn, Německo - 5.2.1983 Falkensee, dnes Brandenburg, Německo) jako vrchní komisař kosteleckého gestapa. Jeho služební vůz pak ve filmu jede po silnici směrem k Jevanům ...
... Hotel Grand v Jevanech nemá s filmem Vyšší princip žádnou spojitost ...
a
... Nemá? Spíše má! Zřejmě (je to velice pravděpodobné a nelze to zatím zcela vyloučit) se tam v době natáčení filmu Vyšší princip občerstvovali filmaři," říká soudce Maschek ...
a
... Zcela jisté je zatím jen jedno: hotel Grand v Jevanech je ve filmu Dovolená s Andělem, režiséra Bořivoje Zemana z roku 1952, zotavovna ROH Jezerka ...
a
... Budu sem jezdit na motocyklu každý týden, říká pan (pokud se dobře pamatuji) Vyhlídka z Plzně v závěru shora uvedeného filmu ...
a
... Hamr na jezeře. Zde se rekreovali odboráři ze zotavovny ROH Jezerka ...
a
... Z Plzně do Jevan to bude pro shora uvedeného člověka kratší cesta než jezdit až do Hamru na jezeře, říká soudce Maschek. A má pravdu! ...
Bali ;pan84ek
... ROH je zkratka Revolučního odborového hnutí. A jak dříve říkal kamarád profesora Jaroslawa Rohacka: "ROH je zločinecká organizace!" Profesor Rohacek tyhle kamarádovy slovní výroky nebral nijak vážně, protože svého kamaráda, spíše svého spolupracovníka v Dukovanech dobře znal: "Josef byl svérázný člověk, přeháněl a nadsazoval," říká profesor. "Ale většinou měl Pepa pravdu," nechal se profesor zrovna nedávno slyšet ...
a
... Profesor Rohacek říká, že Pepova babička, když usmažila vepřové řízky, tak je dala ještě na pekáč, pokladla je plátky másla a pekáč dala na chvíli do trouby. Měla doma kuchyňský sporák na pevná paliva a většinou topila dřevem. "Smažené vepřové řízky nemají potom chybu," pochvaluje si profesor tenhle pracovní postup Pepovy babičky dodnes ...
a
... Lze použít na jakoukoliv smaženinu. Mohu doporučit ...
a
..."A domácí slivovička Pepova dědečka? Ta je skvělá. Fakticky!" pochvaluje si profesor Rohacek a otvírá plácačku tohohle božského nápoje. Ano, je to tak. Nestyďme se to sami sobě přiznat! Domácí slivovička Pepova dědečka je skutečně dobrá (fakticky) ...
a
... "V době natáčení filmu Dovolená s Andělem, v počátku padesátých let minulého století, se v hotelu Grand v Jevanech občerstvovali i filmaři," zaslechl jsem útržek z telefonního rozhovoru profesora Rohacka ...
Bali ;pan84ek
... To je snad dostatečně jasné. Shora uvedenou informaci získal profesor Rohacek zřejmě od shora uvedeného soudce Maschka. Ten s touhle informací přišel zřejmě jako první. Možná informace může pocházet ale i od pana ministra informací. Kdo ví? Já ne! Něco vám teď, v každém případě, k tomu ještě povím: Nechte si ale tuhle následující informaci, prosím, ale jen pro sebe a nikomu ji, znovu opakuji, nikomu ji nesdělujte. Děkuji. Jakmile totiž profesor Rohacek telefonní hovor ukončil a odešel z místnosti ... No, nevím jestli vám to mohu vůbec prozradit? Dobře tedy! Já vám to tedy povím. Zkrátka a dobře ...
a
... Bylo to takhle: Jakmile byl profesor už z naší vily v Beamtenheimu venku ...
a
... Respektive v zahradě u branky před domem (pro jistotu jsem ještě vyhlédl z okna, abych se ujistil že se profesor už do místnosti k telefonu nečekaně vrátit nemůže, jistě si tu situaci dokážete sami dobře představit, jak by to bylo a co by si profesor pomyslel, zkrátka a dobře, co by se stalo, kdyby profesor zjistil, že ho nenápadně špehuju) zmáčkl jsem hned na telefonním přístroji tlačítko redial, které se používá při opakování volby naposledy volaného telefonního čísla a hádejte kdo se mi v telefonu na druhé straně ozval? To neuhodnete. To se snad ani uhodnout nedá! Ale já vám to klidně řeknu. Byl to ... Ne, já vám to říci nemůžu v žádném případě. Alespoň zatím ne ... Nezlobte se, prosím, nejde to. Možná až později ... Děkuji ...
Telefonní přístroj
... Řeknu vám ale ještě tolik: Musela to být na druhém konci drátu pevná telefonní linka, protože mobilní telefony tehdy ještě nebyly. To bylo již tehdy zcela jisté od samého počátku. Řečeno tedy ještě jinak: Na druhém konci drátu musel být tedy tehdy telefonní přístroj starého pana Alexandra Grahama Belly ...
a
... Tuhle moji domněnku přímo či nepřímo potvrdil i pan soudce Maschek: "Profesor Rohacek nikdy v Chrudimi nebyl," řekl mi tehdy. Náborovou smlouvu s Okresním národním výborem v Chrudimi, respektive odborem pracovních sil tohohle úřadu, podepsal na šachtě, na dole Paskov. "Na náborové smlouvě byl již podpis, možná i podpisy (i tuhle možnost musíme připustit, protože profesor Rohacek si to již přesně nepamatuje a inkriminovanou náborovou smlouvu hledat nebude) odpovědných osob v Chrudimi, včetně razítka Okresního národního výboru v Chrudimi," dostalo se mi od pana soudce Maschka vysvětlení. Řečeno tedy ještě jinak: Pan soudce Maschek mi řekl, že pokud by došlo, v době kdy profesor Rohacek náborovou smlouvu na šachtě, dole Paskov podepisoval, například v cementárně v nedalekých Prachovicích k nějakému zločinu (naštěstí se onoho inkriminovaného dne nic takovéhohle nestalo), tak profesor by měl stoprocentní alibi. V inkriminované době byl prokazatelně na šachtě, respektive na dole Paskov na Ostravsku. A měl mnoho svědků, kteří by mohli jeho výpověď potvrdit, že by bylo tedy tehdy velice složité profesora Rohacka do Chrudimi, potažmo do prachovické cementárny (či na jiné místo případného organizovaného zločinu) dostat z Paskova. Soudce Maschek neponechal skutečně nic náhodě a vnesl do případu již od samého počátku jasno: "Zjistil jsem výslechem svědků," řekl mi pan soudce Maschek doslova "že snad jednou měl jet snad profesor Rohacek služebně do cementárny v Prachovicích. Je to kousek od Chrudimi. Jednalo se prý zřejmě o nějaké dodávky cementu na stavbu nějaké elektrárny, snad na jaderné palivo. Ale profesor tam tehdy nejel. Vyřídil celou záležitost telefonem a obě strany, dodavatel i odběratel, byly prý velice spokojeny," řekl mi pan soudce. "Přece tam kvůli takové volovině nepojedu," vyjádřil se tehdy profesor Rohacek, snad prý i poněkud zlověstně. A skutečně! Nejel tam! Jeho kolega doktor Joseph Kleinstück měl prý velikou obavu co z tohohle jednání jeho kamaráda, profesora Rohacka, nakonec ještě bude. Obával se toho, aby nevznikl nějaký vyložený právnický nesmysl, vyložená pitomost. On totiž profesor dostal závazný příkaz od svého zaměstnavatele, aby celou záležitost vyřídil osobně. Řečeno tedy ještě jinak: "Pokud by si profesor Rohacek chtěl tehdy udělat do prachovické cementárny pěkný služební výlet ... Skutečně! Mohl to tak udělat. Mohl si ten cestovní příkaz vyplnit a nikdo by mu žádné potíže v jeho zaměstnání nedělal. Záleželo jen na profesorovi Rohackovi jak se rozhodne celou záležitost vyřídit (fakticky) ... Dodejme, že dle sdělení ministra příslušného rezortu profesor Rohacek celou záležitost, nebojme se ji stručně a výstižně nazvat (jistě, s mírnou nadsázkou) "kauzu s dodávkami cementu" vyřídil prý tehdy v prachovické cementárně výtečně! A další dva tomuhle vystoupení pana ministra přítomní rezortní ministři souhlasně přikyvovali. O profesorovi Rohackovi se pochvalně dokonce vyjádřil i generální ředitel nadřízeného orgánu jedné jemu podřízené organizace, jejímž jménem profesor Rohácek tehdy v Prachovicích telefonicky jednal ... A to bylo již co říci. Když profesor Rohacek viděl poprvé tohohle člověka v televizi, tak ho ničím nezaujal a neupoutal ...
a
... Koukněte na Jarka. Je spokojen. A má ke své spokojenosti důvod. Trvalo to mnoho let, ale pravda vyšla nakonec najevo: "V přezkumném soudním řízení nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl obžalovaný odsouzen," řekl Jarek. "Za dané situace nezbylo soudu tedy nic jiného než, ve smyslu § ... zákona číslo ... o trestním řízení soudním (trestního řádu), obžalovaného obžaloby zprostit," dověděl jsem se ještě od pana soudce Maschka ...
a
... "Inkriminovaného dne u nás nedošlo k ničemu, co by stálo snad vůbec za řeč," říkají v Prachovicích ... "Kdo nevěří může se u nás v obci či v cementárně zeptat," ...
a
... Dodávají ještě pro nevěřící Tomáše ...
a
... V rodné obci známého českého občana ...
a
... Pana Jiřiho Kajínka ...
Bali ;pan84ek
... Teď nevím? ...
a
... Je to pan Konstantin Lavroněnko či snad dokonce "sám" pan Jiří Kajínek? ...
a
... Musím to nejdříve zjistit ...
Bali ;pan84ek
... Pozorný a prostředí znalý divák může v krátkém záběru ve filmu Vyšší princip zahlédnout ceduli autobusu, který jede z Pardubic do Kostelce ...
a
... Scéna u rybníka se natáčela u některého z rybníků zámeckého parku v Průhonicích ...
a
... Pro kruté scény popravy studentů posloužily prostory dvora ...
a
... A garáží kasáren na pražském náměstí Republiky ...
a
Antonín Dvořák
(8.9.1841 Nelahozeves - 1.5.1904 Praha)
... Jeden z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů a nejproslulejší a nejhranější český skladatel ...
... Z knihy Potomci slavných žijí mezi námi, z pasáže Mohla být zastřelena gestapem ...
a
... Dvořákova vnučka paní Anna Dvořáková, provdaná Bajerová, narozená v roce 1925 (nevím zda ještě žije) bydlela od narození i s bratrem Antonínem na Vysoké. Aby to neměla daleko do školy, koupil tatínek Otakar Dvořák vilku v Příbrami, která se také, jako ta na Vysoké jmenovala Rusalka. Byla bez vody a kanalizace, proto dali udělat studnu. Když se však v blízském okolí obnovovala těžba uranu, odčerpali vodu ze zatopených důlních prostor a voda se ztratila. Museli se odstěhovat pod Svatou Horu v Příbrami. Ve vile Rusalka už mnoho let nikdo nebydlí, dům chátrá. Okna i dveře jsou zatlučeny prkny a dům je doslova v objetí ohromného nadzemního potrubí. "Je to smutný pohled," dodává s nostalgií paní Anna Bajerová. "Na Příbram mám hodně vzpomínek, učil mě profesor Hlinomaz, který byl i ředitelem Dívčí obchodní školy. Do Prahy jsem se odstěhovala až v roce 1949." Paní Anna otevírá malou krabičku s drobnostmi po svém dědečkovi. "Tady je cvikr, pečetítko, kartáček na vousy a násadka na pero. Někdo totiž vypozoroval, že se dědeček při psaní drbe rád za uchem, a proto mu daroval tento opracovaný samorost jako dlouhou násadku, na konci rozdvojenou. A pak tu mám opravdu unikátní věc: dědečkovu předplatní tramvajenku na první pololetí roku 1904 v ozdobném modrém obalu s fotografií. Ani ji celou nevyužil, protože v květnu toho roku zemřel. Prohlíželi jsme si ještě spoustu fotografií na stolku, když paní Anna otevřela skříňku, v níž byla pečlivě uspořádaná rodinná alba ...
a
... A tady je památníček, vzpomínka na moje mládí! Tady mám podepsané všechny své spolužáky z příbramského gymnázia ...
a
... Patřila jsem totiž do třídy, podle níž psal Jan Drda Vyšší princip, který byl také zfilmován. Ve filmu to bylo trochu jinak ...
... Ve skutečnosti se to odehrálo v kvartě. Za heydrichiády vyšel v novinách článek s Hitlerem na první straně. Toník Stočes to vytrhl a řekl: "Ten sem nepatří!" Spolužák Červenka to řekl někomu kdo měl styky s gestapem. Všem nám šlo tehdy o život. Nakonec zatkli a v Táboře popravili Toníka Stočese, jeho otce (měl v Příbrami řeznictví) a ředitele gymnázia. Celou naši třídu pak rozprášili do různých škol. Udavač nemohl být po válce souzen, protože to provedl jako nezletilý. Tento zrzavý, hlavně u děvčat ve třídě neoblíbený, zakomplexovaný náboženský fanatik, musel nastoupit na práci do lesa na Šumavu. A jak říkám, boží mlýny melou pomalu, ale... při kácení stromů jeden z prvních na něj spadl a zabil ho ...
Josef Hlinomaz
(9. 10. 1914 Praha - 8.8.1978 Split)
... Herec, novinář, ilustrátor a významný naivní malíř ...
... Popravený Toník Stočes měl dvě sestry: Jiřinu - ta si vzala herce Josefa Hlinomaze - a Růženu, která se vdala za skladatele, dirigenta a operního režiséra Václava Kašlíka ...
041a9ca5ea_66898044_o2
a

a
a
... Slib daný ve své vile profesorovi Málkovi vrchní komisař kosteleckého gestapa nesplnil. Za schvalování atentátu na Reinharda Heydricha byli tři studenti kosteleckého gymnázia ještě téhož dne zastřeleni ...
Reinhard Heydrich, celým jménem Reinhard Tristan Eugen Heydrich
(7.3.1904 Halle an der Saale - 4.6.1942 Praha)
... Zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě a náčelník bezpečnostní policie a bezpečnostní služby. SS-Obergruppenführer a generál policie ...
041a9ca5ea_66898044_o2
a

a
a
... "Z hlediska vyššího principu mravního. Vražda na tyranu není zločinem!" ...
.... Život herce Josefa Hlinomaze skončil předčasně při dovolené ve Splitu, kde podlehl záchvatu srdeční mrtvice. V nedožitých šedesátičtyřech letech mu doslova "puklo" srdce. Zemřel v náručí moře. Jak žil, tak odešel ...
a
... Miroslav Horníček napsal: "Odešel způsobem sobě vlastním: zaplaval si v jugoslávském moři, lehl si na otoman, zapálil si doutník, dal si sklenku koňaku a usnul ..."
a
... Herec Josef Hlinomaz je i ve svých obrazech ...
a
... Jako hostinský Palivec-svůj vlastní jmenovec ...
a
... Ale vraťme se opět k Františkovi Kožíkovi ...
a
... Pomocnou ruku Františkovi Kožíkovi, poté co costal dne 15. listopadu 1950 výpověď mu tehdy podal Karel Plicka. Požádal ho o napsání textů ke svým fotografiím v publikaci Vltava. Muselo to být krásné, setkávat se na slováckých slavnostech, které Františkovi Kožíkovi byly vždy tak blízské, a povídat si s klasikem české i slovenské fotografie a národopisu o společné práci. Z rozhlasového a divadelního autora se tak stával spisovatel. Karel plicka byl nepochybně velký muž ...
a
Karel Plicka - Pražské mosty
a
Karel Plicka
(14.10.1894 Vídeň - 6.5.1987 Praha)
Národní umělec, profesor, etnograf, folklorista, sběratel, hudebník, filmový scenárista, režisér, kameraman, fotograf, pedagog a jeden ze zakladatelů Akademie múzických umění.
a
... Hrob Karla Plicky na Národním hřbitově v Martině. Oválný kámen znázorňuje čočku fotoaparátu ...
a
... Trvalo pak téměř půl století, než se Sovětský svaz odhodlal přiznat bolestnou pravdu, že polské důstojníky zavraždili pracovníci NKVD. Berijovi lidi. Teprve v dubnu 1990 zhodnotil tento barbarský čin moskevský rozhlas jako jeden z nejhorších Stalinových zločinů, bez jehož souhlasu by se neudál ...
Bali ;pan84ek
... Je to velice smutná a tragická historie i pro Františka Kožíka. Jak to bylo? ...
3/4
a
TOPlist
 


Komentáře

1 otto otto | 23. ledna 2012 v 15:42 | Reagovat

...taky,když musím cestovat,napeču řízky do vlaku a jdu na nádraží...

2 jaroslaw jaroslaw | 23. ledna 2012 v 17:04 | Reagovat

My rovněž. Smažené řízky jsou na cestu nejlepší!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010