Senior na juniora neměl aneb není švestka jako švestka!

21. září 2010 v 10:38 | Paul Rohacek |  09/2010
a
Vladimír Dvořák
(14.5.1925 Písek - 28.12.1999 Praha)
Herec, textař, konferenciér a scénárista.
Vladimír Dvořák je spjat s poválečnou historií Československého rozhlasu a ve své době byl jednou z nejpopulánějších tváří Československé televize. Uváděl řadu soutěžních pořadů, jezdil po republice s estrádami. Mnozí si jej dosud dobře pamatují z autorského konferování Televarieté, kde se uplatnil jeho suchý humor a v nichž mu osobitým protějškem byla Jiřina Bohdalová. Málokdo však ví, že Vladimír Dvořák měl také pověst vynikajícího kuchaře: i když on sám se tomu bránil a považoval se pouze za poučeného amatéra.
a
Úryvek z knížky Pavla Lukeše "S Vladimírem Dvořákem o chutích a lidech", který jsem nazval "Senior na juniora neměl aneb není švestka jako švestka!" Jak je patrno z textu, příběh se odehrává v roce 1975, v době tuhé normalizace a úplnné nehybnosti tehdejší společnosti.
a
a
"Bylo to v době, kdy si zpěváci museli nechávat stříhat vlasy nebo je schovávat pod límec, aby byli použitelní pro televizi. Tehdy mě vyhnali do jedné delegace," říká ve shora uvedené knize Vladimír Dvořák. "Že prý v ní musí být zastoupen také nestraník - nevím proč, ale říkali to. Musel jsem tedy jít gratulovat k padesátinám jistému soudruhu Švestkovi, což byl kdysi šéfredaktor  Rudého práva a později mocný muž na ústředním výboru strany. A jeli jsme k němu do bytu. Pamatuji si, že byl veliký, tlustý a snažil se být žoviální. A jak se tak sedělo v tom obýváku, vešel do místnosti mladík, evidentně jeho syn. Řekl jenom pardon, dobrý den, šel si pro něco, vzal to a zase odešel. Nastalo trapné ticho, protože ten kluk měl "háro" až na záda. A v tom trapném tichu, kdy bylo slyšet jen lžičku, jak zvoní o talířek, si Švestka odkašlal a povídá: 'No, ono se to v televizi zakazuje snadno, ale doma to je horší.' Jak se to snažil zachránit, tak to ještě víc rozmázl".
3c5ddd7b4a_64027918_o2

3c5ddd7b4a_64027918_o2
62. Televarieté - rok 1988
Vladimír Dvořák, Jiřina Bohdalová, Josef Zíma
a
Oldřich Švestka
(24.3.1922 Pozorka (okres Teplice) - 8.6.1983 Praha)
Komunistický funkcionář, politik, novinář, člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa a poslanec Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.
a
Oldřich Švestka neblaze proslul kolaborací během československých událostí Pražského jara a léta v roce 1968, byl jedním z autorů shora uvedeného zvacího dopisu a v  sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se aktivně podílel na takzvané normalizaci společnosti.
a
aktualne.centrum.cz
Od roku 1945 do roku 1958 byl redaktorem  ústředního stranického deníku Komunistické strany Československa Rudé právo a od roku 1958 pak až do své smrti v roce 1983 jeho šéfredaktorem ...
a
 czechfolks.com
... s jedinou výjimkou let 1968-1971, kdy byl šéfredaktorem týdeníku Komunistické strany Československa Tribuna. Ve čtvrtek 8. srpna 1968 se Oldřich Švestka  v novinách zapřísahal, že Komunistická strana Československa se už nebude vracet k politice před lednem roku 1968, kterou se prý podařilo historicky překonat. Něco pravdy na jeho slovech možná bylo. Následný tuhý takzvaný normalizační režim měl jiný charakter, než socialismus z druhé poloviny šedesátých let.
a
Naivní skupina komunistů v čele s Alexandrem Dubčekem, která volala po takzvaném "socialismu s lidskou tváří", byla zdecimována, teď šlo jen o bezpáteřní udržení funkcí a moci. Oldřich Švestka si za podíl na  shora uvedeném takzvaném zvacím dopise vysloužil šéfredaktorskou pozici v komunistickém týdeníku Tribuna a poté doživotní post v čele Rudého práva. Zároveň zůstával členem ústředního výboru Komunistické strany Československa i poslancem a jeho koníčkem se stal sběr státních vyznamenání. Postupně mu by udělen Řád práce, Řád republiky, Řád Vítězného února i Řád Klementa Gottwalda.
a
Tenhle inzerát - blahopřání k padesátýmtřetím narozeninám Václavu Havlovi  zveřejněný v Rudém právu - nositelům jediné pravdy snad na celém světě a zastáncům tvrdé linie nějak unikl!
a
Odkazy:
a
Pavel Lukeš - S Vladimírem Dvořákem o chutích a lidech.
Vydaly Euromedia Group, k. s. a Knižní klub v Praze roku 1999. Vydání první.

a
Pavel Lukeš
 (1944)
Moderátor, scénárista, redaktor plzeňského studia Československého rozhlasu v letech 1970-1979, poté dramaturg Československé televize. Po nedobrovolném odchodu z televize v roce 1987 jezdil na zájezdy a spolupracoval s košickým studiem Československé televize. Je znám jako scénárista televizních soutěžních show Dva z jednoho města, Velká hra, Buď a nebo a jako spoluautor a moderátor soutěže Šest ran do klobouku. S Vladimírem Dvořákem se znal asi od roku 1974.
3da7ea2e26_64028095_o2
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010