Zvláštní zpráva bratislavského rozhlasu a atentát na prezidenta Slovenského štátu? - dokončení

18. srpna 2010 v 19:30 | Pavol Skovajsa, Luboš Palata |  Česko a Slovensko
a
Válečná vlajka Slovenského štátu.
a
Jozef Tiso a Adolf Hitler.
a
Dne 13. března 1939 odjíždí ze své fary v Bánovcích předseda Slovenské ĺudové strany msgre. Jozef Tiso, který byl Háchou 10. března zbaven postu předsedy slovenské autonomní vlády, na pozvání Adolfa Hitlera přes Vídeň do Berlína. Doprovází ho F. Ďurčanský a vůdce karpatských Němců Franz Karmasin. Hitler večer Tisa přijímá k hodinovému rozhovoru, při kterém ho vyzve k okamžitému vyhlášení nezávislého slovenského státu, jinak bude slovenský prostor přenechán Maďarsku. Tiso následně volá do Bratislavy předsedovi autonomní vlády K. Sidorovi, aby na zítřejší den zajistil svolání slovenského sněmu. První Slovenská republika nebo-li  Slovenský štát dnes Slovenská republika byl formálně samostatný klerofašistický stát na území dnešní Slovenské republiky v letech 1939-1945, okleštěný o území obsazené fašistickým Maďarským královstvím. K téhle republice byly pak na podzim roku 1939 opětovně připojeny dnes opět polské části Oravy a Spiše. Sousedy téhle republiky bylo pak nacistické Německo, Protektorát Čechy a Morava a Polsko (později Generální gouvernement). První slovenská republika byla administrativně rozdělena do šesti žup s centry ve městech Bratislava, Nitra, Trenčín, Bánská Bystrica, Ružomberok a Prešov. Slovenská republika nebo-li Slovenský štát zavedl i vlastní válečnou vlajku, která se odlišovala od oficiální přijaté vlajky ze dne 14. března 1939 a po listopadu 1940 se pak více používala. Byla jí shora uvedená státní vlajka s dvojitým černým křížem v černě lemovaném štítu ve středu listu. Vlajka zanikla zánikem státu počátkem roku 1945. Po jednání Jozefa Tisa, kterého si povolal do Berlína Adolf Hitler pod pohrůžkou, že Slovensko bude rozděleno mezi Polsko a Maďarsko, byla tedy Slovenským sněmem vyhlášena samostatnost Slovenska a dne 14. března 1939 vznikl samostatná shora uvedená republika jako politický a vojenský spojenec nacistického Německa, který v listopadu 1940 přistoupil k Paktu tří. První Slovenskou republiku nebo-li Slovenský štát uznávala v průběhu její existence řada zemí. Především země Osy a jejich spojenecké či satelitní země a dále neutrální země. Dne 2. listopadu 1939 se konala takzvaná vídeňská arbitráž za účasti německého ministra zahraničí Ribbentropa a italského ministra zahraničí, Mussoliniho zetě hraběte Ciana. Ta rozhodla o odstoupení jižního Slovenska Maďarsku.
a
První Slovenská republika zanikla jako důsledek výsledku druhé světové války. Dne 4. dubna 1945 byla osvobozena Rudou Armádou Bratislava a do 1. května 1945 bylo pak osvobozeno celé zbývající území Slovenska. Již dne 5. dubna 1945 zasedala v Košicích dočasná vláda Československa, která zde přijala takzvaný Košický vládní program a území Slovenska bylo vráceno jako důsledek výsledku druhé světové války zpět Československu.
a
Jozef Tiso
(13.10.1887 Velká Bytča-18.4.1947 Bratislava)
Slovenský římskokatolický kněz, politik Hlinkovy Slovenské lidové strany a v letech 1939-1945 prezident První Slovenské republiky, satelitního státu nacistického Německa.
468df9789d_66802210_o2
Po válce byl Jozef Tiso na útěku chycen, řádně souzen československým Národním soudem, v politickém procesu za válečné zločiny, odsouzen k smrti a bez námitek Vatikánu popraven.
a
Československo po roce 1945 - zvětšit mapu
Již během druhé světové války zvažoval československý exilový prezident Edvard Beneš různé varianty budoucích hranic poválečného Československa. Vycházel přitom z představ, koncipovaných pravděpodobně ještě před Mnichovem a pak v době existence druhé republiky. Dochovaná skica Českých zemí od Jaroslava Drábka z ledna 1939 obsahuje tři oblasti v západních a severních Čechách a ve Slezsku s asi devíti sty tisíci obyvateli německé národnosti, které Beneš zamýšlel odstoupit Německu včetně dalších tří malých území v jižních Čechách a na jižní Moravě. Nová mapa z května roku 1941 zachytila navíc také oblasti jižního Slovenska - ty měly být postoupeny Maďarsku. Území, určená k odstoupení v jižních Čechách a na jižní Moravě, se oproti Drábkově skice výrazně zvětšila. Jako kompenzaci požadoval Beneš část Kladska podél jeho jihozápadních historických hranic. Tak, jak se měnila válečná a politická situace v Evropě, měnila se i Benešova rozhodnutí, týkající se předpokládaných československých hranic. V únoru 1945 nový návrh hraničních úprav téměř odpovídal předmnichovským hranicím, ale bez Ašska, bez Šluknovského a Frýdlantského výběžku a s požadavkem části kladského území. Diplomatická jednání v letech 1945-1946, požadující připojení celého Kladska k Československu podobně jako na mírové konferenci roku 1919, se však s ohledem na tehdejší československo-polské vztahy nesetkala s úspěchem. Po druhé světové válce došlo k obnovení Československa v předmnichovských hranicích bez Podkarpatské Rusi, která se stala podle smlouvy mezi Československem a Svazem sovětských socialistických republik ze dne 29. června 1945 součástí Sovětského svazu - Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Státní hranice mezi Československem a Svazem sovětských socialistických republik vedla po bývalé zemské hranici Slovenska a Podkarpatské Rusi s menšími změnami v oblasti Čopu. Československo odstoupilo Svazu sovětských socialistických republik železniční uzel Čop, třináct severně ležících obcí a v roce 1946 získalo zpět katastrální území obce Lekárt (od roku 1948 Lekárovce). Roku 1947 převzalo Československo od Maďarska tři obce na pravém břehu Dunaje, Jarovce, Rusovce, Čunovo a část katastru obce Rajka, které jsou dnes součástí Bratislavy. Roku 1959 byly provedeny menší úpravy hranice s Polskem ve prospěch obou států. Nový název republiky od roku 1960, Československá socialistická republika, nezměnil nic na jejím územním rozsahu, stejně tak vznik Československé republiky ústavním zákonem ze dne 6. března 1990, Československé federativní republiky ke dni 29. březnu 1990 a České a Slovenské Federativní Republiky ke dni 20. dubnu 1990.
a
Zánik Československa se udál tedy dvakrát, poprvé ve dnech 14.-15. března 1939. Stát obnovený v roce 1945 pak vyhlásil svoji návaznost na předválečný stát a na působení exilové vlády a podruhé a definitivně dne 31. prosince 1992, kdy Česká a Slovenská Federativní Republika zanikla a dosavadní národní republiky: Česká republika i Slovenská republika se od 1. ledna 1993 osamostatnily a staly se subjekty mezinárodního práva. Stalo se tak v Brně ve vile Tugentdhat na území Moravy a Slezska, a jak říkají někteří Moravané a Slezané, na území oné pověstné "pomlčky" mezi dvěmi slokami státní hymny  Československa. Slokou "Kde domov můj" a slokou "Nad Tatrou sa blýska". Dnes tedy opět mezi dvěmi zcela samostatnými písněmi ...
a
... Řečeno s mírnou nadsázkou, neboť Morava a Slezsko jsou historicky české země.
a
Česká republika od 1. ledna 1993 - zvětšit mapu
a
Vila Tugentdhat v Brně-Černých Polích.
a
 Úderem půlnoci se uzavřela historie společného státu Čechů a Slováků.
a
Čechy, Morava a Slezsko a Slovensko!
a
Česká republika a Slovenská republika.
 Konec.
a
Koukněte na něho! On to snad taky četl.
a
a
To je teda drzej paňár. Neváží si snad vůbec ničeho!
a

2/2 - zpět na začátek rubriky Česko a Slovensko.

3da7ea2e26_64028095_o2
 


Komentáře

1 Josef Musil Josef Musil | E-mail | 15. února 2012 v 7:47 | Reagovat

Autore nějak jsem nepochopil ,cituji  : Řečeno s mírnou nadsázkou, neboť Morava a Slezsko jsou historicky české země.
Definuj pojem česká země. To jako, že se na Moravě mluví česky? Aha, tak Wien je v Německu ? Máte evidentní neznalosti. Morava nikdy nepatřila do českého království, proto byl král Český, třebas i markrabě Moravský - a stačí si přečíst zakládající listinu Československé republiky, kterou svět uznává Československo.

2 jaroslaw jaroslaw | 15. února 2012 v 16:36 | Reagovat

Myšleno tak, že vznikem Českolovenské republiky v roce 1918, bylo k území zemí Koruny české (Čechy, Morava, část Slezska) připojeno uzemí, které nikdy nepatřilo k území zemí Koruny české (Čechy, Morava, část Slezska). Rozpadem Československé republiky a vznikem dvou samostatných republik - České republiky a Slovenské republiky. Zkrátka a dobře, Česká republika se nachází na území zemí Koruny české!

3 savalas savalas | Web | 19. června 2015 v 2:09 | Reagovat

online pujcka pred výplatou vodňany [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010