Na vlastní oči

27. června 2010 v 20:20 | Martin Karpíšek |  06/2010
a
Boarding pass Mr. ... and Mrs. ... Flight ... Date ... Time ... Status ... Allowance ...
Odlety 48 48

1.) Soudci, soudní znalci a advokáti vidění očima mého oblíbeného autora:

a
Prof. MUDr. Vladimír Vondráček, DrSc.
(23.2.1895 Praha - 10.5.1978 Praha)
Paměti, které nazval Lékař vzpomíná 1895-1920 (kniha vyšla v roce 1973), Lékař dále vzpomíná 1920-1938 (kniha vyšla v roce 1978) a Konec vzpomínání 1938-1945 (kniha vyšla posmrtně v roce 1988). Vzpomínky ukazují jednak jeho fenomenální paměť a dokreslují jeho životní osudy, jednak je v nich zachycena první polovina dvacátého století se všemi reáliemi. Autor v nich vyslovuje otevřeně množství soudů o lidech, které znal, zvláště ze svého povolání. Své memoáry ukončil v roce 1945, protože o následující době se tak otevřeně a kriticky za jeho života psát nemohlo.
a
I soudce jsem poznal všelijaké. K znalcům byli vždy zvořilí, většinou i ke stranám a advokátům, a vždy korektní. Jednou jsem fungoval u sporu mezi stranou A a B. Soudce zřejmě nadržoval straně A a ke straně B byl velmi bryskní, až snad příliš. V duchu jsem mu to vytýkal. Říkal jsem si: "Ta to má špatné." No, a vyhrála to strana B.
3e05c94664_61582334_o2
Postrachem mužů donchuanů byly paternitní procesy, to je soudy o uznání otcovství. Žalovalo dítě! Matka byla světkyní, která dosvědčila, že k souloži v kritické době došlo. Když byly zavedeny krevní zkoušky, byla to pomoc jen částečná, v případě negativním, když se dokázalo, že obviněný muž nemůže být otcem dotyčného dítěte. Když byla krevní zkouška neurčitá, bylo to pro indikovaného otce zlé. Pamatuji se na jeden případ, o kterém se pak v zasvěcených kruzích mluvilo, kdy se zjistilo, že matka nemůže být matkou tohoto dítěte. Patrně šlo o záměnu v porodnici.
a
Vzpomínám na jeden zajímavý případ paternitního sporu. Poměrně mladý muž, majitel autodopravy, ležel stižen, jak se tehdy říkalo, akutním hostcem čili revmatismem kloubním. Měl veliké bolesti a všechny klouby postiženy, takže dle svědectví ošetřujícího lékaře byl téměř nepohyblivý. Každý pohyb mu působil veliké bolesti, ležel většinou naznak. Ošetřovala ho jednak manželka a jednak mladá služebná, která v "zákonem předepsané době" otěhotněla a jeho označila jako otce. Přinesl jsem k soudu malířského manekýna a demonstroval jsem, že při svědecky prokázaném stavu pacienta je soulož vyloučena. Po létech jsem se setkal se soudcem, který se na případ jako kuriosum pamatoval, a ten mi sdělil, že se nakonec pacient k otcovství přiznal. Ta partnerka musela být úžasně erudovaná.

1d165ddced_61543231_o2
Je dokázáno, že smích a smysl pro humor posiluje imunitní systém člověka, přispívá k optimistickému pohledu na svět a zvyšuje sebevědomí. Od raného věku v nás dřímá schopnost smát se, jen je k tomu potřeba najít vhodnou příležitost. Devítiměsíční dítě už začíná rozumět legráckám a batole je vděčné za každou záminku ke smíchu. Předškoláka rozesměje pohled na upatlaný obličej a školáka zase "husté" vtipy, kterým se žel rodiče příliš nesmějí. Dětský smysl pro humor se rozvíjí v závislosti na jazykovém a rozumovém vývoji.
Zvláštní kapitolu tvořili pražští advokáti. Je určité procento lidí špatných, indiferentních a dobrých. Jsou ovšem profese, které lákají více lidi špatné, a tak se v nich vyskytuje větší procento špatných lidí než v jiných. Během svého působení znalce až do roku 1945, kdy jsem se soudního znalectví vzdal, jsem přirozeně poznal dosti advokátů. V Praze jsem poznal řadu velmi poctivých a ušlechtilých advokátů. Profesor Mysliveček, který byl v letech 1919-1930 přednostou neurologické a psychiatrické kliniky v Bratislavě, mi vyprávěl o svých tamních zkušenostech. Zažil několikrát před bratislavským soudem boj dvou advokátů "na život a na smrt", kdy na sebe protivnící řvali a chovali se tak, že to vypadalo, že se nikdy nesmíří, že by se zabili, kdyby mohli. Po stání šli zavěšeni do vinárny, kde se radili, jak spor prodlužovat, neboť jejich mandanti mají ještě dost peněz. Někteří advokáti byli na znalce zvořilí, někteří ne. Stalo se mi v jednom sporu, že jsem se zle hádal s advokátem, bylo to na hranicích společenské únosnosti. Za několik dnů mne dotyčný advokát vyhledal s úsměvem a dotazem, zda mne ve sporu, který vede, může navrhnout jako znalce. Projevil jsem určitý podiv. Sdělil mi, že jsem se mu jako znalec líbil a zamlouval. Dal jsem si věc sporu vyložit a jmenování jsem přijal. Jen na jednoho advokáta do smrti nezapomenu, neboť se bez příčiny ke mně choval sprostě. Sešel jsem se později se soudcem, který přelíčení vedl, a ten nemohl uvěřit, že jsme s tím advokátem nikdy žádnou roztržku neměli. Naopak. Před lety jsem ho jako turistu v Tatranské Lomnici ošetřil, když se tam nakazil dobytčí slintavkou. Mandantku, kterou v tom sporu zastupoval, jsem si objednal na určitou hodinu do ordinace, ona nepřišla, což je její právo, ale neomluvila se, nesdělila mi, že se nedostaví, poněvadž se nehodlá dát mnou vyšetřit. Zmíněný odvokát na mne vyjel, napadl nejen posudek, ale mne osobně. Nepamatuji  se už, oč vlastně šlo, vím jen, že bylo možno podat posudek i bez vyšetření té ženy, ale její vyšetření by bylo ovšem lepší. Bylo možno dělat všelijaká kouzla. Čím větší byla suma o kterou šlo, tím vyšší byly soudní poplatky. Aby se to nezvrhlo ve vydírání protivníka, dbala advokátní komora, která advokátovi předepsala pokutu. On ji zaplatil a o to si pak zvýšil palmáre. Advokátní komora vůbec "hlídala" advokáty, jako lékařská komora lékaře, byla to vážená organizace, ale ne vždy je uhlídala.

2.) Jiří Kajínek viděný očima Josefa Klímy:

a
   Josef Klíma
(19.3.1951 Dobřichovice)
Novinář, spisovatel a dříve reportér televize Nova. Ženatý, manželka Jana, syn Kryštof a dcera Kristýna. "Dobrý reportér musí mít víc -pé- než holka na vdávání," říká snad nejlepší reportér televize Nova.
20100627 - 48
www.lecebne-lazne
Lázně Aurora v Třeboni - červen 1999
Zábavného pořadu ve shora uvedených lázních jsem se zúčastnil jako divák v hledišti. Po ukončení pořadu jsem byl ve společnosti, moderátorem pořadu, představen panu Klímovy s dovětkem, že jsem jeho velký fanda a obdivovatel. Pan Klíma se smál, ale myslím, že z jeho strany "falešná skromnost" nebyla v tomhle případě  namístě. Já jsem mu pak skutečně vyjádřil i jakýsi svůj kompliment. Asi v tom smyslu: Kdo umí, umí! ... Ale uvádím to zde i proto, že jsem si ke svému článku vypůjčil název jeho bývalého televizního pořadu na stanici Nova "Na vlastní oči". Chtěl jsem ten úryvek z jeho knihy rovněž i zde citovat, ale bohužel jsem jej v jeho knihách, které máme doma, nenašel. Řeknu to tedy svými, možná trošku jinými slovy: Pan Klíma říká v některé z těch svých knížek, ve které se o Jiřím Kajínkovi zmiňuje, asi tohle: "Jiřímu Kajínkovi důvěřuji natolik, že bych mu svěřil klíče od bytu".

3.) Jiří Kajínek viděný očima matky:

čtvrereček modrý
čtvrereček modrý
Praha - Heraklion
a
www.sofiamythosbeach.bali-creta.org/photos/
Bali leží čtyřicetpět kilometrů západně od hlavního města řeckého ostrova Kréta, Heraklionu. Malá a tichá vesnička s malebným rybářským přístavem je položena v kopcích nad zátokou a žije svým zvláštním poklidným životem.
20100627 - 71 náš apartmán
Některá ubytovací zařízení jsou situována v kopci.
Bali - villa bvasilis
A právě v takovém ubytovacím zařízení jsme měli, v přízemí villy Vasilis pěkný mezaninový apartmán s velikou společnou terasou pro dva sousedící apartmány a s výhledem na moře.  Vstup do našeho apartmánu byl pouze přes společnou terasu, přímo z úzké uličky stoupající strmě do kopce. Našimi sousedy v sousedním apartmánu byly dvě ženy-sestry.
www.sofiamythosbeach.bali-creta.org/photos/
Snídali jsme a večeřeli jsme pod pergolou v nedalekém hotelu Sofia, obrostlé vinoucí se vinnou révou.
20100627 - 81
Hotel Sofia - Mythos Beach Aparthotel
"Dříve sem jezdilo hodně Franzouzů a teď sem jezdí hodně Čechů," říkala paní Sofie. Její kuchyně byla výborná a pod pergolou se příjemně ráno i večer sedělo.
Bali křesílko
www.rhodos-welten.de
Vyšel jsem z našeho apartmánu a sedl jsem si k našemu stolku na terase před naším apartmánem. U vedlejšího stolku na terase před sousedním apartmánem seděly  dvě naše sousedky-sestry a s nimi tam seděla i moje žena. Aha, dámská jízda, pomyslel jsem si. Nebudu rušit a zařídím se v klidu a pohodě tady u našeho stolku pro sebe.
a
Nalil jsem si skleničku svého oblíbeného dobře vychlazeného řeckého nápoje Ouza. Popíjím, kouřím cigarety, koukám na moře, jasnou noční hvězdnou oblohu, v duši klid a mír, když tu si všimnu, že dámy mají prázdné skleničky a sedí, jak se říká, takzvaně "nasucho". Vstanu a jdu k jejich stolku, že skleničky doleju ... Řešili "trápení s dětmi". Však to znáte zřejmě také. "Jeden syn je vážně nemocný ...," říká paní mé ženě ... Nebudu indiskrétní. Ode mne se, v tomhle směru, více nedozvíte. A výraz "být in" nemám, v tomhle směru, v oblibě a výraz "práskat něco na někoho" nemám vůbec rád. "A druhý syn zemřel," říká paní po chvíli ... Moje žena s paní soucítí, já s ní soucítím rovněž a nalévám skleničku. Nalévám skleničku, když tu se moje žena paní zeptá. Už nevím přesně jak to řekla, zkrátka se zeptala asi takhle: "A na co váš syn zemřel?"  Ale možná, že se zeptala: "A co vašemu synovi bylo? A možná, že se zeptala i jinak. Jak přesně otázka zněla už nevím. Podstatné je, že to podstatné není. "A druhý ...," slyším to na vlastní uši, jak to ta paní  říká: "Byl zavražděn!" ... "Jak zavražděn?" ptá se moje žena překvapeně a snad nevěřícně a já "přerušuji obsluhu". "Byl zastřelen," říká matka zavražděného syna.
a
Dnes už přesně nevím jak hovor dále probíhal, respektive neumím tuhle situaci už popsat zcela objektivně. Vím jen, že se stále hovořilo, a že jsem stál v onom důležitém okamžiku u jejich stolku a viděl jsem matce zavražděného syna přímo do obličeje, když se jí moje žena  zeptala: "A kdo myslíte, že tedy  vašeho syna zastřelil?"  Viděl jsem na vlastní oči spontánní reakci matky zavražděného syna. Nebylo pochyb. Matka zavražděného syna, které jsem se chystal nalít sklenici studené vody, kterou jsem právě přinesl z ledničky, nezapochybovala ani na okamžik, byla o tom zcela přesvědčena: "Kajínek!" řekla, v serpentinách za borskou věznicí v Plzni v roce 1993, matka zastřeleného syna.
a
Dovětek:
Lidská paměť není dokonalá, ale shora uvedené události si pamatuji dobře. Zpěvačka, která tehdy v zábavném pořadu v Lázních Aurora v Třeboni vystoupila, měla několik dní poté, poslední den měsíce června, své kulatiny. Proto vím, kdy to bylo a Řecko, ostrov Kréta, Bali je podle voucheru a palubních letenek.
20100627 - 77
smazat
Jiří Kajínek
(11.1.1961 Prachovice)
a) Dne 18. ledna 1993 mu ředitel věznice na doporučení vězeňské komise přerušil výkon trestu na dobu od 21. do 23. ledna 1993. Jiří Kajínek se ale do vězení už nevrátil a o čtyři měsíce později podle justice spáchal vraždy, kvůli kterým byl později odsouzen na doživotí.
b) V červenci 1994, když byl Jiří Kajínek umístěn ve vazební věznici v Českých Budějovicích, uprchl znovu, ale ještě téhož dne byl dopaden.
c) Dne 11. září 1996 se Jiří Kajínek pokusil uprchnout z vězení ve Valdicích, kam byl po svém jednodenním útěku z českobudějovické věznice převezen. Po dvacetiminutovém pátrání byl objeven na střeše jednopatrového přístavku a poté dopraven zpět do cely.
d) Po svém konečném odsouzení byl převezen do věznice Mírov. Také odtud se mu podařilo dne 29. října 2000, kolem 18.15 hodin opět uprchnout. Dne 8. prosince 2000 byl ale zadržen Útvarem rychlého nasazení v bytě pětinásobného vraha Ludvíka Černého, který si rovněž odpykával doživotní trest v mírovské věznici.
20100627 - 70
Především Kajínkův poslední útěk vyvolal v médiích celou řadu spekulací a fám. Začala vznikat jakási legenda o českém "Robinu Hoodovi". V médiích se začala zdůrazňovat především jeho vysoká inteligence a naopak se zpochybňovala jeho kriminální činnost. U části veřejnosti převládá názor, že Kajínek je nevinný a že se stal obětí komplotu. Soudy ale dosud všechny návrhy na obnovu řízení zamítly. Ve prospěch Jiřího Kajínka podal tehdejší ministr spravedlnosti České republoky stížnost pro porušení zákona, kterou Nejvyšší soud zamítl.
Bali Zorba
"Homo homini lupus?"
a
Hora horu nepotká. Člověk potká člověka.
8fc040a8d6_63951613_o2
O Jiřím Kajínkovi vznikl nový český film Kajínek.
20100627 - 23
Jde o režijní debut Petra Jákla a hlavní roli ztvárnil ruský herec Konstantin Lavroněnko. Ve filmu hraje Vladimír Dlouhý, který se už premiéry svého filmu nedočkal,  a jeho bratr Michal.
20100627 - 9
Vladimír Dlouhý
(10.6.1958 Praha - 20.6.2010 Praha)
Filmový a divadelní herec.
20100627 - 3
Michal Dlouhý
 (29.9.1968 Praha)
Filmový a divadelní herec
Bratr o deset let staršího Vladimíra Dlouhého.
čtvrereček modrý
čtvrereček modrý
Vladimír Dlouhý s herectvím začal již v dětském věku, když byl v roce 1970 obsazen do filmu režiséra Karla Kachyni "Už zase skáču přes kaluže". V tomhle filmu hrál poprvé i jeho bratr Michal. Tenhle film je tedy jejich prvním "společným" filmem.
a
Film je příběhem o chlapci se statečným srdcem. Kariéru herce Vladimír Dlouhý původně neplánoval, chtěl být po vzoru otce, stavebního inženýra, stavbařem (vyučil se zedníkem). Nakonec však vystudoval pražskou konzervatoř. Odmítl napsat diplomovou práci, protože za absolutorium považoval absolventské představení. Poté působil nejprve v Divadle na zábradlí, poté hrál v  Městských divadlech pražských, respektive v divadle Rokoko v a nakonec ve Vinohradském divadle. Pro svůj mimořádný herecký talent dokázal zaujmout v rolích pohádkových hrdinů i dramatických postav,
20100627 - 41
Za roli ve filmu  Hlídač  č. 47, příběhu osamělého muže v nepřízni osudu ...
a
... režiséra Filipa Renče, který byl do kin uveden dne 27. listopadu 2008,  obdržel cenu Českého lva za vedlejší roli.
čtvrereček modrý
čtvrereček modrý
20100627 - 64
 Film Hlídač č. 47
20100627 - 55
 Film Hlídač č. 47
20100627 - 26
Film Hlídač č. 47
20100627 - 65
  Film Hlídač č. 47
20100627 - 17
Film Hlídač č. 47
20100627 - 52
 Film Hlídač č. 47
20100627 - 42
Věnoval se také dabingu, svůj hlas propůjčoval např. Tomu Hanksovi.
20100627 - 41
Za roli ve filmu John Adams, titulní roli Johna Adamse v seriálu z produkce HBO, obdržel v roce 2009 v Přelouči i cenu Františka Filipovského za nejlepší mužský výkon v dabingu za  rok 2008.
20100627 - 54
Poslední divadelní přestavení Vladimír Dlouhý odehrál v úterý 11. května 2010 v divadle Kalich, kde účinkoval se svým bratrem Michalem v přestavení Chvála bláznovství.
20100627 - 89
Nedlouho před svou smrtí se oženil s herečkou Petrou Jungmannovou, se kterou měl dvojčata, Jiřího a Jana. Z prvního manželství měl dceru Janu.
20100627 - 61
Pod katafalkem ve strašnickém kremaroriu byla v pátek 25. června 2010,  na provizorním stolečku, ...
20100627 - 2
... postavena i rozpitá sklenička piva ...
20100627 - 1
... a krabička cigaret, ...
a
... které k tomuto herci neodmyslitelně patřily.
a
Příčinou jeho předčasného úmrtí byla rakovina žaludku (slinivky břišní).
20100627 - 36
Ve svém posledním filmu Kajínek si Vladimír Dlouhý zahrál naposledy i se svým bratrem Michalem.
8fc040a8d6_63951613_o2

 Film Kajínek bude mít premiéru ve čtvrtek 5. srpna 2010.

a
Foto: PR agency
Producenti kontroverzního filmu o prvním a nejznámějším nájemném vrahovi České republiky Jiřím Kajínkovi poprvé odhalili fotky z natáčení. Ruský herec Konstantin Lavroněnko je Kajínkovi hodně podobný. Snímek Kajínek, režírovaný kaskadérem Petrem Jáklem, vzbudil velký rozruch ještě před začátkem natáčení. Herci byli dokonce kvůli načerpání inspirace navštívit vraha ve vězení. Setkání filmového Kajínka, ruského herce Konstantina Lavroněnka, s tím opravdovým trvalo asi čtyřicet minut. "To, jak se Jiří Kajínek dívá, jak se chová, jaké ovzduší kolem něj panuje, jaký pocit vzbuzuje, bylo pro mě hodně důležité a hodně mi pomohlo roli uchopit," komentuje silný zážitek ruský herec Konstantin Lavroněnko, který byl oceněn na festivalu v Cannes. Kromě něj se ve filmu objeví Tatiana Vilhelmová , která hraje vrahovu obhájkyni, již zmiňovaní sourozenci Vladimír a Michal Dlouhý, Václav Noid Bárta, který k filmu složil i hudbu a reportér Josef Klíma. Film se natáčel v průběhu léta 2009, během podzimu 2009 a během jara 2010 pak vzniklo několik dotáček.
20100627 - 27
Některé filmové scény jsou pořádně drsné.
20100627 - 62
Tatiana Vilhelmová a Vladimír Dlouhý se ve filmu objeví v hlavních rolích.
20100627 - 35
 Setkání Konstantina Lavroněnka a Tatiany Vilhelmové s Jiřím Kajínkem.
a
"V každém případě se půjdu podívat, jak Kajínka pojali filmaři," říká bývalý plzeňský policista Jaroslav Kronďák, který byl u počátku vyšetřování skutečné střelby.
a
Osamělý běžec na dlouhé trati nebo první nájemný vrah v České republice?
a
Nebo snad ví někdo zcela jistě?
a
Já ne!
20100627 - 13
Odlety 48 48
Boarding pass Mr. ... Flight ... Date ... Time ... Status ... Allowance ...
20100627 - 90
Mezinárodní veřejné civilní letiště Charles de Gaulle v Paříži, známé i jako Paříž Roissy je největším letištěm v Paříži a druhým nejvytíženějším letištěm pro cestující v Evropě, hned po londýnském letišti  Heathrow. Má tři moderní terminály nabízejí cestujícím kvalitní vybavení a služby. Terminály jsou propojeny zdarma kyvadlovou dopravou autobusy a zpracovávají více než dvěstě tisíc cestujících denně.
a
 Bonsoir monsieur. Aéroport Paris Roissy, s' il vous plait.
20100627 - 91
Taxi je z města nevýhodné, můžete se dostat do dopravní zácpy a není zrovna nejlevnější.
20100627 - 71
Terminál 1 - mezinároní lety, s výjimkou letecké společnosti Air France, Terminál 2 - letecká společnost Air France a další letecké společnosti létající do evropských destinací a T 3  - výhradně charterové lety.
20100627 - 57 před viddeo
  Film z roku 1967.  Pozor, tehdy ještě  letiště Charlese de Gaulla (Roissy) nebylo!
čtvrereček modrý
čtvrereček modrý
20100627 - 30
upload.wikimedia.org
a

 Les grandes vacances - prázdninová hádanka:

a

 Kdo vlastně z pařížského letiště odletěl?

170
Čech?
20100627 - 15
Ital?
a
 Proč to dělat složitě ...
a
Řešení hádanky pro ty, kteří nechtějí nic řešit ...
a
a
"Výstražná signalizace na železničním přejezdu byla zapnuta," povídá Pepa. "Zvuk jsem slyšel, ale světla jsem vidět nemohl," a Pepa mi to zevruvně vysvětlil. "Byl to spěšný vlak do mého rodiště. Nikdy jsem ještě po téhle silnici nejel. Zastavím hned za železničním přejezdem, vystoupím z vozu a koukám," povídá Pepa. "Zadní pravá skupinová svítilna je v hajzlu a žárovky: brzdová, směrová, couvací i ta spodní dvouvlákninová v prdeli". "Hlavně, že se nestalo nic horšího," myslím si, koukaje na jeho malého synka. "Včera o půl osmé večer se ve zdraví dožil čtyř let, sedmi měsíců a třinácti dní," dozvídám se od jeho otce. Stalo se to odpoledne před patnáctou hodinou a Pavlík se narodil až o půl osmé večer. "Seděl vpravo na zadním sedadle," sděluje mi ještě starostlivý táta Pavlíka před mým odletem do Itálie. "To nikomu, Pepo, v naší rodině raději ani neříkej,"  říkám švagrovi. "Nemusel bys dobře pochodit, mohl bys tvrdě narazit! Ti by to nikdy nepochopili. Podle nich by to byla jen tvoje vina. To bys jim vysvětlovat ani nemohl. Znám je dobře, ještě by se urazili. Ti nepřipustí jiný názor než svůj vlastní. Bylo mi to rovněž jasné. Pepa za nic nemohl a jeho vina to nebyla. Ještě, že to "dobře" dopadlo! Skuteční viníci opět unikli. A nakonec, co si na nich mrtvý člověk vezme. A hodit vinu na mrtvého? Řeknu vám k tomuhle případu jen tolik: Pepa s panem profesorem Crosettim nikdy o tomhle případu nehovořil, ale přesto pan profesor Crosetti znal tenhle případ nejlépe. Jeho závěry byly zcela nestranné:  Šlo o život (fakticky).
čtvrereček modrý
čtvrereček modrý
 WE HAVE HOLIDAY SINCE TOMORROW
20100627 - 12
 vsechnyzviratkasveta.blog.cz
20100627 - 53
Senzační prázdniny a senzační dovolenou vám přeje rodina "komisaře Juvea". Druhý zleva: syn "komisaře Juvea" Olivier Pirre, (bývalý herec) a pilot Air France a starší syn Patrick z prvního manželství "komisaře Juvea", který nemá s filmy nic společného. Je lékař.
a
  Syn "komisaře Juvea" Olivier Pierre si zahrál ve filmu roli "podléjzáka" a sběratele kytek.
a
Kdo je Čech a kdo Ital?
20091230 Nahoru
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010