Národní čest aneb fašismus po česku - ČT 2, čtvrtek 22. dubna 2010

23. dubna 2010 v 8:46 | Alois Jirásek, Vasil Krátký, Pavel Kosatík, Vladimír Vondráček, Jarda Roháček |  04/2010
ZZZ Fašismus po česku Brno skupina
Natáčení TV seriálu - Četnické humoresky (2002)
Zidenice_kasarna_1997
Kasárna v Brně-Židenicích
Klub vojenské historie - 43. pěší pluk Brno
ZZZ Fašismus po česku Národní čest
ZZZ Fašismus po česku - Propagační CD
Fašismus po česku
Zrůdná ideologie očima historiků.
Historie, mýtus, realita a my. Očima: R. Kvačky, I. Pejčocha, J. B. Uhlíře, ale také A. Lustiga, F. Koukolíka, A. Kýra a dalších. Připravili: V. Štvrtňa, K. Kajfosz a P. Lokaj
Dokument o zrodu a historii českého fašismu, jeho základních rysech a organizacích nazvaný Fašismus po česku nabídla ČT 2 ve čtvrtek 22. dubna 2010 ve 20.00 hodin. Scenárista a režisér Petr Lokaj poukazuje i na předpoklady a souvislosti vzniku a projevů fašismu jako obecného jevu; ke spolupráci si přizval vedle historiků i spisovatele Arnošta Lustiga a další osobnosti, které mají s problematikou fašismu zkušenosti. Tvůrci se pokoušejí pojmenovat nejrůznější projevy ideologie fašismu a zároveň i aktuální nebezpečí znovuoživení. Geneze fašismu v České republice sahá do devadesátých let devatenáctého století, skutečný vzestup pak nastal ve dvacátých letech dvacátého století.
S autory spolupracovali a v dokumentu hovoří historici Jan B. Uhlíř, Robert Kvaček, Ivo Pejčoch a Aleš Kýr. Dále se k problematice fašismu vyjadřují vedle Arnošta Lustiga neuropatolog František Koukolík, sociální ekolog Ivan Rynda, bezpečnostní expert Karel Bačkovský, publicista Pavel Kotlán a Libor Zoufal, syn někdejšího policejního komisaře.
a
a
www.giuntistore.it
275aa2b3f1_66725506_o2
Autoři dali prostor k vyjádření i druhé straně, nejčastěji se ke slovu dostane Adam Vaňhara, představitel Klubu přátel generála Radoly Gajdy.
ZZZ Fašismus po česku Rukáv
Velký společenský dokument o zrodu a historii českého fašismu postihuje základní rysy, vývoj a osobnosti této ideologie u nás. Tvůrci se pokoušejí pojmenovat její nejrůznější tváře - a zároveň aktuální nebezpečí možnosti jejího znovuoživení. Jako ideologie i politická praxe se v minulosti nevyhnul fašismus ani české kotlině a rozhodně se nejedná o jev, který by byl k nám jen importován. Nyní po mnoha desetiletích se do našich ulic vracejí ideje, které způsobily největší utrpení, jaké zaznamenala historie dvacátého století. V současné době jsme stále častěji svědky průvodů a nejrůznějších shromáždění tzv. "pravicových radikálů". (Jednou z nejvíce medializovaných akcí podobného charakteru byl pochod kolem Staré židovské synagógy v den nechvalného výročí Křišťálové noci. Pod ochranou policejních složek pochodovali a vykřikovali hesla hololebci, u kterých byla jejich inspirace fašistickými tradicemi víc než zjevná.) Dokument se pokusí ukázat obecné předpoklady a souvislosti vzniku a projevů fašismu jako obecného jevu a seznámí nás s dobovým vývojem české (i moravské) mutace fašismu, jejich specifických projevů, organizací a osobností.
čtvereček m
čtvereček m
450px-Gajda-portret
Generál Radola Gajda, rodným jménem Rudolf Geidl
(14.2.1892 Kotor - 15.4.1948 Praha)
český voják, jeden z hlavních velitelů československých legií v Rusku a český fašistický politik Bojoval i na straně ruských bělogvardějců a v letech 1918-1919 zastával i významný post v armádě admirála Kolčaka. Byl považován za jednoho z nejschopnějších českých velitelů v Rusku. Po návratu z Ruska v roce 1920 úspěšně vystudoval francouzskou Vysokou válečnou školu, mezi lety 1922-1924 velel divizi v Košicích. Dne 1. prosince 1924 se stal členem hlavního štábu čs. armády, dne 20. března 1926 se pak stal jeho náčelníkem. V roce 1926 byl degradován a propuštěn z armády. Poté stal se předsedou (vůdcem) Národní obce fašistické, hnutí organizovaného po vzoru italského fašismu, v jejímž čele zůstal až do její integrace do Strany národní jednoty. V roce 1933 byl odsouzen na půl roku těžkého žaláře pro podíl na přepadení kasáren v Brně-Židenicích, takzvaný Židenický puč (nezdařelý puč se uskutečnil v noci z 21. na 22. ledna 1933), který mu však nebyl dokázán. V období Československé republiky pak těžce nesl zradu spojenců. V době druhé republiky byl funkcionářem pravicové Strany národní jednoty. V březnu 1939 se společně s dalšími organizacemi podílel na vytvoření Českého národního výboru, což měla být podle představ aktérů budoucí vláda protektorátu. Němečtí okupanti však dali přednost dosavadním politickým reprezentantům Česko-Slovenska a prezidentu Háchovi. Po této události, po dohodě se státním prezidentem Háchou, převedl většinu členstva do řad Národního souručenství. Podporoval odboj a to finanční pomocí českým letcům prchajícím do zahraničního odboje, či krytím odbojových aktivit svého syna. Po popravě odbojáře Bohuslava Seluckého přijal se svou manželkou Seluckého dceru za schovanku. Gajda byl dne 12. května 1945 uvězněn a v roce 1947 odsouzen na dva roky. V odůvodnění rozsudku se neobjevilo nic, co by svědčilo o jeho kolaboraci s nacisty, odsouzen byl za svou činnost v době druhé republiky, propagaci českého fašismu a přijetí funkce v Českém národním výboru. Prokurátorem v jeho případě byl nechvalně známý Josef Urválek. Po započítání doby vyšetřovací vazby byl ihned propuštěn. Ve vazební věznici byl týrán, vinou krutého zacházení prakticky přišel o zrak a krátce po svém propuštění zemřel.
ZZZ Fašismus po česku hrob gajdy
Hrob generála Gajdy na Olšanských hřbitovech v Praze v roce 2003. V dubnu 2007 byl vandalsky poničen a posléze opraven
ZZZ Fašismus po česku Urválek 530
JUDr. Josef Urválek
(1910 - 1979)
prokurátor Státního soudu a později soudce. Je známý jako prokurátor z vykonstruovaných procesů v dobách stalinismu v padesátých letech minulého století, například s JUDr. Miladou Horákovou a na svém kontě má desítky justičních vražd. Krajský prokurátor prokuratury v Českých Budějovicích a též státní prokuratury oddělení Praha. Činný také u Generální prokuratury pro věci Státní prokuratury. V roce 1957 se stal, oficiálně pro své zásluhy, předsedou Nejvyššího soudu Československé republiky. Na základě usnesení předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa ze dne 4. března 1963 byl JUDr. Josef Urválek uvolněn z funkce předsedy Nejvyššího soudu a pracovně umístěn ve vědeckém výzkumném ústavu kriminalistiky na Generální prokuratuře Československé socialistické republiky.
3c5ddd7b4a_64027918_o2
3c5ddd7b4a_64027918_o2
Osudem českých debat o komunistické minulosti bývá, že zpravidla vynesou na povrch otázku: Jak je možné, že tolik lidí uvěřilo tolika nesmyslným tvrzením obsaženým v odůvodnění politických procesů? "Vážně jste tomu všemu věřili?" ptávají se nepamětníci pamětníků stále znovu a ti jim odpovídají podle míry své trpělivosti, upřímnosti i ochoty si vzpomenout. Možná že existuje objektivní klíč, který může pomoci každému, koho to snad ještě baví, nalézt odpověď na tento typ otázky. Hlavní událostí největšího politického procesu se Slánským a spol. byla v listopadu 1952 řeč prokurátora Josefa Urválka, zachycená dodnes na obrazovém i zvukovém páse. Z Čechů, kteří v roce 1952 žili, si ji zapamatoval každý, kdo byl tehdy schopen vnímat: dojem který vzbudila, byl různý, vždycky to však dojem byl. Chceme-li si představit dilema, v jakém se snad tehdy ocitla alespoň část Urválkových posluchačů, přečtěme si nebo poslechněme dnes tuto jeho řeč a odpovězme si na otázku: Bylo možné vnímat taková slova a takový typ promluvy jako normální projev normálního člověka? Kdo si myslí, že ano, ten má právo věřit.
čtvereček m
čtvereček m
ZZZ Fašismus po česku Urválek 530
Proces, co nebude mít chybu
Když v srpnu 1950 žádal o místo krajského prokurátora v jižních Čechách, uvedl ve svém curriculu vitae: narozen v roce 1910 v Českých Budějovicích, bytem tamtéž, ženatý, otec dvou dětí. Člen komunistické strany od roku 1945 (o tom, že byl mezi válkami v sociální demokracii, se nezmínil). Syn strojvůdce státních drah. Kariéru zahájil až po osvobození, nejprve u Národního soudu, kde se projednávaly válečné zločiny zrádců a kolaborantů, po roce 1948 na státní prokuratuře v Praze. Vyhodnocen jako člověk spolehlivý, straně a socialistickému zřízení oddaný; v minulosti mu byly svěřovány hlavně procesy s "bývalými lidmi", tedy s těmi, jimž komunisté sebrali moc a majetek. V jeho minulosti nebyl žádný zřetelný škraloup, a tak i závěr posudku vyzněl pozitivně: "Z dosavadní činnosti soudruha Urválka možno usuzovat, že bude skutečně prokurátorem, jakého si žádá zlidovělé soudnictví." V roce 1950 toto soudnictví především žádalo, aby resort spravedlnosti, zděděný po předúnorovém "reakčním" ministrovi Prokopu Drtinovi, doznal převrácené podoby. Alexej Čepička, který Drtinu po převratu nahradil, zahájil bleskovou přestavbu podle sovětského vzoru. Nově se rozdělovaly role: až dosud byl hlavním orgánem spravedlnosti soud, nestranný a nezávislý. "Za Čepičky" převzal velkou část dřívějších soudních kompetencí prokurátor. Přípis rozeslaný soudcům z ministerstva spravedlnosti v lednu 1950 vysvětloval: prokuratura poroučí, protože z přípravného řízení ví o obžalovaných mnohem více, než je ve spisech. Jinými slovy: spis (a v něm nashromážděné důkazy) se z hlavního pramene stal okolností. O výsledku měla napříště rozhodnout politická "pravda" utvářená v pozadí. Ta však neměla s hledáním viny nic společného, byla na něm nezávislá. Soudní jednání ztratilo původní charakter nalézání práva a stalo se jeho nápodobou, jakýmsi stínovým divadlem. Ve chvíli, kdy se Urválek stal krajským prokurátorem, tento systém v zásadních rysech už fungoval, forma vnesená sovětskými poradci potřebovala pouze propagandisticky oživit. Urválek se toho úkolu ujal. Najednou ho bylo všude plno. Dával najevo, že si bere k srdci otázky, které daleko přesahují jeho kompetenci a týkají se všech prokurátorů v zemi nebo dokonce celého resortu spravedlnosti. Rád se účastnil právnických školení, kde vysvětloval, jak dosáhnout toho, aby prokurátor hrál první housle. Musí být vždycky vpředu, bolševicky rázný, útočný. A jakýmsi symbolem a vyvrcholením jeho umění je závěrečná řeč, pronášená těsně před vynesením rozsudku. Zatímco obžalované má zdrtit, přítomné publikum naladí a povznese. Je to do té míry důležitý nástroj, že je pouze na prokurátorově volbě, jaké herecké prostředky si k jejímu zdaru vybere. Už na jaře 1950 Urválek tyto zásady jako prokurátor uplatnil během "pracovní brigády" při procesu se skupinou Milady Horákové. Někteří komunističtí prokurátoři se dokonce i tehdy, když už systém pracoval naplno, z projednávání věci omluvili. Urválek přijal a mezi pěti kolegy si brzy získal hlavní slovo. Úpěšně: za účast v akci, která skončila vynesením čtyř trestů smrti a devíti dlouholetých trestů odnětí svobody, si vysloužil odměnu osm tisíc korun. Z dobových materiálů, které shromáždil historik Karel Kaplan, plyne, že mezi kolegy Urválkův drsný styl nevyvolával vždycky jen slova chvály. Kolega prokurátor Kepák označil Urválka na dodatečné schůzce za samolibého člověka, který soudní jednání chápe jenom jako způsob, jak se prosadit. Soudce z lidu Polanecký Urválkovi vytkl, že zejména při výsleších Milady Horákové se choval způsobem, který na veřejnost neudělal dojem (skákal jí do řeči, byl arogantní a podobně). Ani výslech Záviše Kalandry prý neproběhl důstojným způsobem; byl snad Urválek přepracován? Ten v sebekritice přiznal, že na výrobu procesu opravdu nebylo mnoho času - jeden týden. Uznal také, že se občas nechá strhnout. "Počítám s tím, že proces musí poutat, a tak se mi někdy stane, že utne sekyra." Hodně neplechy však podle něho natropili i jiní, třeba filmaři: provinili se tím, že v soudní síni vůbec natáčeli, vždyť "fyziognomie obžalovaných ve většině případů budí soucit". Co tedy dělat, aby se všechny tyto chyby neopakovaly? Urválek slíbil přispět k příštímu zdaru třeba tím, že závěrečnou řeč nebude improvizovat, ale napíše si ji předem. Bude ji mít hotovou už před začátkem přelíčení. Zavčas ji dá přečíst členům senátu, takže celý proces pak dospěje do finále bez jediného zaváhání.
a
media.novinky.cz
V boji s chobotnicí
Když se v polovině roku 1952 vybírali experti pro blížící se proces se Slánským a spol., byla už Urválkova pozice taková, že ho sotva bylo možné přehlédnout. Jmenoval ho jeho příznivec Alexej Čepička - což bylo trochu zvláštní; v té době už byl dva roky ministrem národní obrany. Urválek byl podle něho nejlepší, protože při přebírání "techniky sovětských prokurátorů" došel nejdále; osvojil si ji bez výhrad. V září 1952 se Urválek nastěhoval do ruzyňské věznice, kde byli obžalovaní soustředěni. Studoval materiály, mluvil s poradci. Zbylí, služebně nižší prokurátoři se přidali v průběhu října. Bydleli s Urválkem všichni pohromadě. Aby se rizika spojená s přípravou procesu snížila na minimum, byl do jejich pokojů zaveden odposlech. Když jednomu soudci, Trudákovi, na pokoji ujelo, že by mimo protokol rád položil pár doplňujících otázek, byl z případu odvolán. Samotný proces se Slánským a spol. proběhl v listopadu 1952 a byl od té doby mnohokrát popsán. Hlavní role v něm patřila Urválkovi. Tlumočil sice jenom vůli sovětských poradců, schválenou nejužším vedením KSČ, navenek však byl on tím mužem, kterému ve věci patří hlavní rozhodovací pravomoc. Kdo z diváků věřil, že i před tímto soudem stále ještě probíhá názorový zápas, musel dojít k závěru, že nejlepší zápasník je Urválek. Prokurátor plně využil třeba svůj slovník, plný zvláštních metafor; například obžalované přirovnal k chobotnicím, které na těle národa sají "krev a mízu". Sedmý den procesu konečně nastala chvíle, na kterou se celou dobu těšil: přišel čas pro závěrečnou řeč, jejímž zlatým hřebem byla žádost o trest smrti pro všechny zúčastněné. Kdyby někdy někdo sestavoval knihu z nejvlivnějších textů české politické rétoriky minulého století, Urválkovu proslovu by v ní patřilo jedno z nejpodivuhodnějších míst. "Nechť váš rozsudek dopadne jako železná pěst bez nejmenšího slitování. Nechť je ohněm, který do kořene vypálí tuto hanebnou hlízu zrady. Nechť je zvonem, volajícím po celé naší krásné vlasti k novým vítězstvím na pochodu k slunci socialismu." Jeho slova prozrazovala umrtvené zbytky někdejší tvůrčí schopnosti. Možná kdysi napsal pár básní, než změnil robotu. I toto prokurátorské angažmá se Urválkovi vyplatilo, za odměnu získal post předsedy Nejvyššího soudu. Když se v druhé polovině padesátých let začaly nezákonnosti procesů přezkoumávat, pořád v tomto křesle seděl. Paradoxně zůstal šéfem instituce, která měla k tématu dávat nestranná stanoviska. Ještě v roce 1968, kdy byl interpelován v tisku, používal obvyklou obhajobu svého typu lidí: o ničem jsem nevěděl, všechno mi předepsali a schválili druzí, hlavně Klement Gottwald. Jinými slovy, útočíte-li na mne, útočíte zároveň i na Gottwalda - takže si to dobře rozmyslete.
a
Zleva: fašismus, komunismus, nacismus. Nebrat ani jedno, ani druhé, ani třetí!
Každý zločinný režim se opírá o několikerý typ lidí, několikerý typ myšlení. Obyčejně těží z naivních, kteří se nechali zmanipulovat, a ze ctižádostivých, co se dali koupit. Mimo obě tyto kategorie však každou špatnou vládu drží u moci i aktivisté: ti, kteří se hlásí do práce i tam, kde soudný člověk zaváhá nebo rovnou odmítne jakkoli se angažovat. Ti, kteří "už se na to nemohou dívat", takže napnou síly a dají se do díla. Jiní se potom zas nemohou dívat na výsledky jejich práce. Vývoj se dere vpřed v prudkých skocích.
čtvereček m
čtvereček m
a
www.zelpage.cz
Vraťme se, prosím, ještě na chvíli do minulosti. Do ateliéru "N" v Olomouci, v ulici J. F. Friče 2, respektive na verandu tohohle ateliéru, onoho krásného letního dne 11. července 1967. Onoho dne byl rovněž svátek Olgy. Možná, že onoho krásného letního dne to byla všechno rovněž výslednice. Výslednice událostí právě onoho letního dne. Začalo to nenápadně, údajně, podle mého prastrýce Jaroslava, prý zkaženou paštikou již ráno. Ale zpět a k věci: Pan inženýr Alois Jirásek již zde, na verandu, svolal všechny členy své pracovní skupiny. "Je to školení zaměstnanců a bude krátké a prosím tedy o vaši maximální pozornost," oznamil všem přítomným a představil jim rovněž školitele, zaměstnance podnikového ředitelství v Ostravě, mého prastrýce Jaroslava z Frýdku-Místku.
ZZZ Fašismus po česku prkno rýsovací
"Jsou tu všichni členové skupiny pana inženýra Aloise Jiráska?" zeptal se můj prastrýc Jaroslav, když inženýr Alois Jirásek odešel a předal mému prastrýci Jaroslavovi slovo. "Pan Krátký se omlouvá. Je mu nevolno, snědl ráno zřejmě něco špatného. Snad přijde v průběhu školení, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí," vyslovuje paní Olga, jedna z jeho kolegyň svoji domněnku a současně takhle vysvětluje i omlouvá neúčast svého kolegy.
čtvereček m
čtvereček m
"Můžeme tedy začít se školením podle předem zpracované, odsouhlasené a schválené osnovy," zahajuje školení můj prastrýc Jaroslav. Přítomní jsou rovněž důrazně upozorněni na platný příkaz číslo 11/1967 ředitele podniku, o zákazu požívání alkoholických nápojů na pracovišti, zejména na verandě, nádvoří, v přilehlých prostorách i v přilehlých prostranstvích ateliéru v Olomouci. "Zákaz požívání alkoholu platí v celém areálu ateliéru," přímo zdůraznil můj prastrýc Jaroslav.
a
media.photobucket.com
Morálka je slovo latinského původu, odvozené od mos = mrav. Existuje morálka všeobecně platná, a každý člověk má ještě svou vlastní morálku, která je buď úplně shodná, nebo se jen nepatrně liší od morálky všeobecně platné, nebo se liší značně. To je pak ovšem zlé. Morálkou nazýváme schopnost člověka rozeznat "dobré" a "zlé". Dříve se věřilo v autonomní, apriorní mravní zákony. Nyní již dávno víme, že jde o zákony sociologické, psychologické a biologické, Norma je pravidlo, předpis, morální norma vzniká tradicí, právní norma je vyhlášena. Právo je soustava vyhlášených norem. Někdy právo neodpovídá tradičním normám, je formováno vůlí vládnoucích. Právo a morálka mohou jít souběžně, což je ideální stav, ale mohou se také vylučovat. Právo, i je-li dobré, reprezentuje jen minimum mravnosti. Člověk přijímá morální schéma své doby úplně nebo částečně a vedle toho si tvoří své subjektivní mravní schéma. Hodnocení vlastní činnosti z hlediska mravního schématu provádí duševní činitel označovaný slovem - svědomí. To je pak zdrojem autoakuzací, sebeobžalob, "výčitek svědomí".
a
www.zbynekmlcoch.cz
Pan Vasil Krátký se nedostavil ani v průběhu školení. Zkrátka a dobře, pan Vasil Krátký se školení zaměstnanců onoho krásného letního dne roku 1967 nezúčastnil. Řeknu vám jen to, co vím a co mi můj prastrýc Jaroslav, před mnoha lety sám svěřil. Cituji: "Jardo, představ si to! Balím si věci už po ukončení školení a cítím to! Znáš jistě taky ten pocit, že? Pocit: Tady se zřejmě něco připravuje ..., tady se zřejmě něco chystá ... Zřejmě se tu bude něco konat, asi nějaká privátní oslava. Možná, že utajená, tak aby se o ní vedení podniku vůbec nedovědělo! Možná, že se tu budou slavit narozeniny člena pracovní skupiny pana inženýra Jiráska. Vypadá to tak! A možná, že se tu budou slavit narozeniny dokonce, snad i samotného vůdce, respektive samotného vedoucího pracovní skupiny, či co! Kdo ví? A dnes má jmeniny i paní Olga. Jardo, tohle jsem si ještě pomyslel, když jsem opouštěl ateliér. A, Jardo, dobře jsem udělal, že jsem odešel a odjel hned domů" sdělil mi již před mnoha lety, můj prastrýc Jaroslav, tehdejší školitel, který školení zaměstnanců onoho krásného letního dne v Olomouci, v ateliéru "N", realizoval.
a
www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2006022201
a
Pro čtenáře, kteří mají problémy se čtením shora uvedeného dopisu , převádíme dopis do čitelnější podoby:
a
Olomouc, 12. 7. 1967
Příjemce: ZV ROH, KPÚ Olomouc, J. V. Friče 2
Odesílatel: ing. Jirásek, atelier "N"
Věc: znečištění dvora, verandy a přilehlých prostor s. Krátkým
Na dnešní schůzi ZV ROH mně bylo vytknuto, že příslušník mé skupiny s. Krátký včera ve večerních hodinách znečistil verandu, dvůr a přilehlé prostory.
Vysvětlím, jak k tomu došlo. S. Krátký oslavoval s kolektivem svoje narozeniny (podotýkám, že se to dělo po skončení pracovní doby a alkohol se pil jen v malé míře). Již v dopoledních hodinách si s. Krátký stěžoval, že je mu nevolno (snědl prý ráno játrovou paštiku, která byla asi zkažená). Z toho tedy plyne, že k nevolnosti došlo následkem zkažené paštiky, nikoliv nadměrného požití alkoholu.
Tato nemilá příhoda se mu mohla přihodit zrovna tak v autobuse, v elektrice nebo jinde. Žádám tedy ZV ROH, aby vzal toto vysvětlení na vědomí a nevyvozoval z události žádné důsledky.
Zbývající škody (rozbité dveře, okna, lustry, rozlámané židle a stoly) samozřejmě v plné výši uhradíme!
S pozdravem ing. Jirásek
atelier "N"
a
www.dtrock.net
a
No posuďte a řekněte sami.
a
Není ten pan Krátký hovado!
a
www.zlobidlo.cz
čtvereček m
čtvereček m
3da7ea2e26_64028095_o2
TOPlist
 


Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010