Strýček Jaroslaw Rohacek

1. února 2010 v 18:12 | Jaroslav Roháček, Vladimír Vondráček |  02/2010
Nevím, mohu-li to říct, aniž bych se musel obávat nelibosti svého strýčka Jaroslawa Rohacka. Strýček to nerad slyší. Nikdy jsem nechápal, proč tomu tak je. Ale přesto:
Můj strýček Jaroslaw Rohácek je nápadně podobný jednomu mému spolužákovi
a kamarádovi, Vladimíru Vondráčkovi, který je po otci řeckého původu a před
několika lety se odstěhoval do Řecka, kde žije dosud i s rodinou.
Stalo se jednou v tramvaji, že mu nějaký muž řekl, že vypadá jako můj spolužák a kamarád Vladimír Vondráček. Okamžitě ho napadl deštníkem. Přesněji, zahrozil mu. Přitom můj strýček Jaroslaw Rohacek svým zjevem ... Zkrátka - to je solidnost sama.
Nebo jsem byl svědkem příhody na jedné akci v Karlových Varech. Bylo to v létě loňského roku na nějakém rautu, který se pořádal na zahradě a najednou se opodál našeho stolu zastavila krásná slečna a skutečně mile řekla:
"Kdybych nevěděla, že se odstěhoval na Krétu, pane, tak bych uvěřila tomu že jste Vladimír Vondráček."
Tušil jsem, že vzápětí se stane něco hrozného. A taky jo. Můj strýček Jaroslaw Rohacek vstal a vyřkl slovo, které jsem nikdy, opakuji nikdy, od něho neslyšel:
"Co si ta kurva dovoluje?!"
A posuňky naznačil, jako by ji chtěl fyzicky napadnout ... Ona vzala roha v pravém slova smyslu a prchala jako o život mezi stoly té velké zahrady, nedaleko hotelu Pupp.
Když se strýček trochu uklidnil, tak jsem si dodal odvahy a zeptal jsem se:
"Strýčku, proč to nerad slyšíš? Vždyť přece o nic nejde!"
Odpověděl pomalu a důrazně:
"Vezmi si, Jardo, laskavě mou fotografii, tuším, že ji máš, a vezmi si fotografii svého spolužáka a kamaráda Vladimíra Vondráčka. A pak mi řekni, jestli jsme si podobní nebo ne!"
Přestože si jsou můj strýček Jaroslaw Rohacek a můj spolužák a kamarád Vladimír Vondráček mimořádně podobní, musel jsem později, myslím druhý nebo třetí den po našem návratu domů, říci:
"Máš pravdu, strýčku, je tady jenom opravdu povrchní podobnost."
A on už ne tolik podrážděně podotkl:
"Doufám, že velice povrchní!"

No posuďte sami, je-li tu podobnost nebo není:

Můj strýček Jaroslaw Rohacek
Můj spolužák a kamarád Vladimír Vondráček
Další fotografie ze shora uvedené akce:
Fotografie a)
Fotografie b)
Fotografie c)
Fotografie d)
V Mariánských Lázních byli otec Vladimír a syn Nicolaos ubytováni v hotelu Fontána.



Fotografie e)

Dnes mi poslal e-mailem z Řecka můj spolužák a kamarád Vladimír Vondráček video
a svoji nejnovější fotografii. Je na ni i se svým synem Nicolaosem? Nebo je to on a jeho otec Nicolaos? Nebo je to snad jeho otec Nicolaos se svým vnukem Nicolaosem, Vladimírovým synem? Můj spolužák a kamarád Vladimír Vondráček je tak trochu popleta. Je to možné, že to trochu popletl. Vyloučit to zatím zcela nelze. Je možné, že došlo u něho skutečně k záměně.
Fotografie byla prý pořízena vloni v létě v Mariánských Lázních, nedaleko hotelu
Fontána a pak jeli do Karlových Varů.
Tak jako obvykle, jezdí do Karlových Varů rok co rok, pořád stejně. Už mnoho let.
Do České republiky prý přiletěli novou linkou z Londýna.
No řekněte sami. Ta podoba je zcela jistá. Otec syna nezapře.
A pilot letecké společnosti Ryan Air?
To je přece Christopher Dorian Stevenson z Edinburghu. Můj spolužák ze studií v Oxfordu.
Vždycky chtěl být pilotem - click here
Jsem z toho jelen.
Fakt! Jak to vlastně je?
Ti Řekové!
Ti piloti dopravních letadel!
No, řekněte sami! Nejsou to ...?
Dobrou chuť! - click here
Video - click here

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010