Dekameron 8/2 - Dobrá žena mu vzkázala něco milého

24. února 2010 v 11:01 | Pamphil, Riccardo |  Dekameron
... Kompozici obrazu umocňuje strukturální malbou. Stylizovaným zjednodušením detailů, střídmou barevností, jasnou oblohou, celkovou výpravností i klidem umocňuje nálady krajiny, vesniček, zákoutí a samot na Vysočině. Nedílnou součástí tvorby jsou květinová i věcná zátiší ...
... Muži i ženy chválili Wolfharta, že dovedl hrabivou ženu oklamati. Královna se smíchem pokynula Pamphillovi, aby pokračoval. Týž vyprávěl: Ve Varlungu žil statný kněz, obzvláště čilý v obdivování něžného pohlaví. Ač nevynikal zvláštní inteligencí, přece dovedl upoutati obec svých věřících a v nepřítomnosti mužů poskytoval jich ženám hojné útěchy. Mezi všemi těmi, jež se dožadovaly jeho útěchy, upoutala na sebe jeho pozornost Monna Belcolore, manželka sedláka Bentivegna del Mazzo. Byla to hezounká, čiperná osůbka, vynikající temperamentem. Jednoho dne, potkal náš láskychtivý mnich sedláka Bentivegna, jenž hnal před sebou osla s těžkým nákladem a tázal se ho, kam má namířeno. Sedlák odpověděl, že veze dary panu Bonacorimu da Ginestreto, aby mu pomohl z nesnází, jež ho očekávají u soudního dvora v Parentoriu. "Jednáš správně, synu můj, odpověděl farář, jemuž odjezd sedlákův přicházel velmi vhod. "Vrať se brzy domů a kdybys náhodou cestou potkal Bambuccia nebo Naldina, řekni jim, aby mi poslali brzy řemeny k mým čepům." - "Stane se," odpověděl sedlák a pokračoval ve své cestě do Florencie. Farář si však pomyslil, že nyní je příhodná doba, aby u Belcolory zkusil svoje štěstí. "Pozdrav Bůh," zdravil ji, "není nikoho doma?" Belcolora, jež byla právě na půdě se tázala, kdo je dole. Poznavši faráře, pravila mu: "Co vás sem přivádí, v takovém parnu, pane faráři?" - "Chci u tebe okamžik zůstati, poněvadž jsem potkal tvého muže na cestě do města." Belcolora sešla dolů a posadíc se na zemi, počala přebírati brukvové semeno, jež byl její muž nedávno vymlátil. "Což mne nijak nepotěšíš?" tázal se jí kněz. "Což vám nějak ubližuji?" opáčila s úsměvem Belcolora. "Nic mi neděláš," odvětil kněz, "ale nedovoluješ také, abych dělal já tobě a to mne rmoutí." - "Ale pane," pravila Belcolora, "což je dovoleno kněžím, aby podobné věci dělali?" - "Dělají," řekl kněz, "a dokonce daleko lépe, než lidé světští, protože melouce zřídka, melou s nashromážděnou vodou. Buď jen zticha a nech mne činiti co chci, uvidíš, že budeš spokojena." - "Co bych ale z toho měla? Vypadáte chudě jako kostelní myš." - "Co chceš? Pár střevíců? Nebo čelenku? Nebo kus látky? Řekni si." - "To vše mám sama," odpověděla Belcolore, máte-li mne však rád, prokažte mi přátelskou službu a potom vám učiním vše, po čem toužíte." - "Tedy mluv," řekl farář. "Nuže," odpověděla Belcolore, "půjčte mi pět lir, abych si mohla v zastavárně vyplatiti tvavomodrou sukni a svůj sváteční pás, jež jsem si přinesla výbavou. Vidíte, že nejsem ani tak oblečena, abych se mohla ukázati v kostele. Vyhovíte-li mi, budu já ochotna, vyhověti vašemu přání." - "Bůh mi svědkem, že nemám tyto peníze u sebe. Do soboty ti je však zaopatřím, spolehni se na to," odpověděl farář. "Myslíte, že mne ošálíte jako Biliuzzu, která pak musila s dlouhým nosem odejít? To se však mýlíte. Nemáte-li peněz při sobě, jděte domů a přineste je, jinak odejdete s nepořízenou," durdila se Belcolore. "Prosím tě, neposílej mne v tom vedru domů," žebronil farář. "Vidíš přece, že mi právě štěstí přeje, že není nikoho u tebe a kdo ví, kdy se zase taková příležitost naskytne." Belcolore však byla tvrdá jako kámen, farář pak žádostivý ji sevříti ve svou náruč, takže aby ji ujistil, že nebude podvedena, jí nabídl jako rukojmí svůj plášť. Ujistivši se předem, jakou má as cenu, uschovala ho a řekla: "Pojďme na sýpku, pane, tam nepřijde živé duše!" Učinili tak a farář se tam těšil rajským rozkošem tak dlouho, jak jen mu to bylo možno. Potom se odebral bez pláště domů, uvažuje cestou, jak by si k němu opět pomohl, aniž by musil těch pět lir vyplatiti. Byl však dosti prohnaným, aby našel východisko ...
... Příštího dne byl svátek svatého Giorgia a pořádala se slavnost v kostele ...
0c3c2e9429_62155793_o2
... Farář poslal k Belcolore choristu Jasmínka se žádostí, aby mu zapůjčila hmoždíř, poněvadž by rád svým hostům upravil dobrou omáčku. Belcolore mu ho ochotně poslala. V poledne pak, když byl jist, že sedlák je doma, zavolal svého choralistu a pravil: "Dones tento hmoždíř paní Belcolore zpět a řekni jí, že prosím, aby mi vrátila zase plášť, který jsem ti dal jako znamení pro ni sebou." Choralista Jasmínek se odebral do domu Belcolořina a zastihl ji s jejím mužem při stole. Odevzdávaje ji hmoždíř, vyřídil přesně, co mu farář nakázal. Slyše to sedlák, počal hubovati, proč brala selka od důstojného pána zástavu a nařídil, aby okamžitě plášť vydala a faráři se omluvila. Belcolora, vstala bručíc, vyňala plášť ze skříně a dávajíc ho choralistovi, vzkázala faráři, že již nikdy nebude tlouci v jejím hmoždíři ...
98b64f6122_62156172_o2
VODOROVNĚ: A. Pálený cukr; smažený pokrm z litého těsta. - B. Ženské jméno; uvést do polohy vsedě. - C. Ženské jméno; planá núbijská bavlna; biografy. - D. Třebas; tumáš; německy "připravený"; ruský vládce. - E. Tajenka. - F. Anglicky "všechen"; besídka; SPZ Písku; iniciály herce Lancastera. - G. Norské město; anglicky "umění"; povaha. - H. Italské mužské jméno; drobný informační tisk. - I. Mnoho dojnic; nehybnost.
SVISLE: 1. Srbská čepice; Mohamedův druh. - 2. Indián; venkov (zastarale). - 3. Cikán; horské jezero. - 4. Jméno herečky Vránové; tětí. - 5. Surovina pro lihovary; kód Libérie. - 6. Španělská exkrálovna; morda. - 7. Solmizační slabika; moravská obec v níž je chráněný soubor vinných sklepů zvaný Plže. - 8. Jednotka ryzosti zlata. - 9. Ruský biochemik; kód Lesotha. - 10. Slitina mědi a zinku; cesta letadlem. - 11. Název sykavky; papír k pokrytí stěn. - 12. Lesklý nátěr; doslovně uvedený cizí text. - 13. Vydání slovesného díla; zrak. - 14. Název časopisu pro ženy; pláč. - 15. Súdanské sídlo; stará dutá míra.
Pomůcka: Atar, Noes, parat
... Slyše to farář, právě luštící křížovku v Katolické gazettě ...
0c3c2e9429_62155793_o2
... Šibalsky se usmál a pravil hochovi: Až potkáš paní Belcoloru, řekni jí, že nepůjčí-li mi svého hmoždíře ...
... Nepůjčím já ji svoji paličky a že budeme vyrovnáni! ...
... Hrad Karlštejn ...
... Zakladatel hradu Karlštejna ...
Karel IV.
(14.5.1316 Praha - 29.11.1378 Praha)
... Jedenáctý český král (jako Karel I. v letech 1346-1378), lombardský král (v roce 1355), římský král (v letech 1346-1355), císař (v letech 1355-1378), arelatský král (v roce 1365), hrabě lucemburský (v letech 1346-1353) z dynastie Lucemburků a markrabě moravský. Karel IV. (křtěný jménem Václav) se narodil jako syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského  ...
dfa3fcf092_62260935_o2
a
a
... Pro svou korunovaci českým králem nechal Karel IV. v roce 1346 zhotovit Svatováclavskou korunu ...
... Svatováclavská koruna měla podle papežské buly z roku 1346 spočinout na hlavě svatého Václava v pražském chrámu svatého Víta, z čehož je odvozen její název "Koruna svatého Václava" ...
... Karel IV. je rovněž zakladatelem Karlovy univerzity v Praze, kterou založil ve stejném roce ...
... A dále je zakladatelem Karlova mostu v Praze, který založil v roce 1357 ...
5537e4e012_62156779_o2
... Přijeďte na Karlštejn strávit příjemný den. Prohlédněte si hrad, zajděte na dobrý oběd do restaurace a ...
a
 ... Ano! Do budoucnosti vstupujeme pozpátku! ...
... Zajímejte se o minulost a žijte přítomností. A budoucnost? O budoucnost nemějte starost, ona příjde ...
... Karlštejn - Torino  ...
a
9e025df6a5_62399370_o2
Pamphil & Riccardo
... Poslední novelizace: 18. února 2011 ...
5f530f2a31_62028176_o2
(16.7. 1313 zřejmě v Certaldu, Toskánsko - 21.12.1375 v Certaldu)
... Italský renesanční básník, autor novel a románů. Je všeobecně považován za zakladatele italské umělecké prózy. Narodil se jako nemanželský syn zástupce florentského bankovního domu Bardiů. Svou matku sice nepoznal, ale jeho otec věnoval jeho výchově a vzdělání značnou pozornost. Studoval práva na neapolské univerzitě. Otec mu umožnil přístup na neapolský královský dvůr a tím i styk s řadou vzdělanců. Díky své schopnosti vyprávět vtipné příhody ze života a zajímavě fabulovat měl Giovanni Boccaccio ve společnosti velký úspěch. Milostné vztahy ho inspirovaly i k napsání erotického románu Dekameron. Stal se prvním životopiscem Danteho a vykladačem jeho Božské komedie. V Neapoli prožil nešťastnou lásku k hraběnce Marii d´Aquino, která pravděpodobně pod jménem Fiammetta se objevila i v jeho díle. Po návratu do Florencie byl pověřován diplomatickými cestami. Později, když byl zbaven městských úřadů, procházel Giovanni Boccaccio náboženskou krizí, přijal nižší svěcení a odjel do Certalda. Ke konci života psal převážně v latině a věnoval se studiu jazyků ...
a
... Tři jeho citáty ...
... Lépe je pykat za to, co jsme si užili, než litovat to, co jsme propásli ...
... V lásce vyhrává ten, kdo miluje méně ...
... Je lépe litovat, že jsme něco zažili, než litovat, že jsme nezažili nic ...
... Známý cyklus Dekameron je považován za vrcholné Boccacciovo dílo. Vznikl mezi roky 1348 až 1353. Jedná se o soubor sta novel převážně s erotickým zaměřením. Příběhy jsou ve stejném poměru rozděleny do deseti dní (deka = deset a odtud je název cyklu). Své zážitky si vypráví deset dní deset urozenýchh mladých lidí. Sedm žen a tři muži, kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, který vypukl ve Florencii roku 1348 ...
... Čas si krátí vyprávěním na různá témata ...
a
... O lidech, které postihly různé nehody, ale vše dobře dopadlo ...
... O lidech, kteří svou obratností dosáhli svého ...
... O lidech, jejichž láska špatně skončila ...
... O milencích ...
... O tom, jak ženy obelstily své muže ...
 ... O šprýmech, které si ženy a muži tropí navzájem ...
... Církev dílo odsoudila ...
dfa3fcf092_62260935_o2
a
a
Giovanni Boccaccio - Dekameron
Přeložila a svým nákladem vydala Anna Běhounková
V hlavní komisi "Mars" knižní dům v Praze
Štočky zhotovil z ilustrací dle starých rytin Štencův grafický závod
Obálka mistra Václava Čuffy
Vytiskl Fr. Ziegner, Král. Vinohrady, Říčanská č. 1984, 1928
8fc040a8d6_63951613_o2




TOPlist
 


Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010