Tiskové prohlášení "prvního otce", který byl úspěšný ve věci žaloby na Českou republiku u Evropského soudu ve Štrasburku

15. ledna 2010 v 16:58 | František Kočka |  01/2010
a
a
"Udělala bych to jako v Americe. Neplníš soudní rozhodnutí, nedostaneš alimenty!" (soudkyně JUDr. Jaroslava Rezová, 1992)
a
(17.11.1964 Ostrava)
ministryně spravedlnosti České republiky
vdaná, dvě děti
Feministické organizace návrh ministryně Kovářové vítají s nadšením. "To je velmi dobrá zpráva, na kterou jsme dlouho čekali," míní ředitelka ultrafeministické organizace Profem paní Marie Lienau. Ministryně Kovářová má podle některých zdrojů úzkou vazbu na protimužská hnutí. Přátelí se například s advokátkou Lenkou Pavlovou, která byla po několikaměsíčním velmi neúspěšném působení odvolána z funkce ředitelky Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Lenka Pavlová sama ve sporu o své dvě děti neuspěla. Poté, co je odmítala vydat jejich otci a utekla s nimi, byly obě svěřeny do péče otce. Ministryně Kovářová tak má přes svou mentorku Pavlovou úzké vazby na feministické uskupení Profem a další extremistické protimužské organizace. Součástí této velmi aktivní skupiny je poslankyně Čurdová (stínová ministryně ČSSD pro ženu a rodinu), zaštiťuje ji na politické úrovni. Zmíněná jména figurovala například ve známém případě Terezky Smutné, kdy matka přivedla dceru k nenávisti vůči otci, nebo v případě pana Kříže, který svého syna osmnáctlet let neviděl o samotě a ten ho přesto nenáviděl.
a
 Je-li pak to pravda nebo ne
a
a
Je-li pak to pravda nebo ne,
že plave dudáček po vodě?
Jakpak by to pravda nebylo?
Modrooké děvče pravilo.
Běžte, lidi, běžte s hákama,
vytáhněte ho i s dudama.
Zabili dudáčka, zabili.
kdo nám bude hrávat na dudy?
Ještě je tu jeden takovej,
toho nám tu pán Bůh zachovej.
a
www.airways.cz
Štrasburk - Evropský parlament
a
Pro nevěřící Tomáše!
a
Jsou případy, kdy tak učinit nelze!
a
oznia.wordpress.com
"Definice spravedlnosti neexistuje. Existuje jen definice nespravedlnosti, a to případ od případu." jsou slova experta ústavního práva a profesora práva chicagské univerzity, která pronesl na soukromé večeři v roce 1986, konané ve Standard klubu, v klubu židovských průmyslníků a akademiků, v solidním měšťanském domě v Chicagu, při příležitosti třetího vydání povídek Démanty noci, vázaného i brožovaného, v chicagském Northwesten University Press. V předmluvě své knihy Démanty noci spisovatel Arnošt Lustig  jméno tohoto muže neuvádí. "Večeře byla skvělá: telecí kotleta na tři prsty, báječně udělaná, profesor moudrý a přátelský. Jeho žena už knížku také přečetla a měla řadu poznámek. Profesor mě upozornil na přednosti klubu, kam člověk může vstoupit zmačkaný, unavený a neupravený nebo hladový a vyjde sytý, ošetřen stejně jako jeho svršky," říká, mimo jiné, autor knihy ve své předmluvě dále!
a

Rodič podruhé žaluje Českou republiku

9. prosince 2008

Dne 29. června 2004 rozhodl Evropský soud ve Štrasburku o mé žalobě na Českou Republiku.

Byl jsem prvním z řady rodičů - otců, který uspěl se žalobou na český stát z důvodu nepřiměřené délky řízení opatrovnického soudu.
Od té doby následují žaloby dalších rodičů, převážně otců...
V současné době je u ES ve Štrasburku podaná moje druhá žaloba na ČR, protože Městský soud v Brně mi vyslovil zákaz styku se synem, ačkoliv jsem plně výchovně způsobilý.
Vzhledem k tomu, že jsem aktivním členem "Sdružení za dodržování práv dětí a rodičů v ČR" a v minulosti jsme otevřeně demonstrovali proti diskriminaci rodičů a prarodičů na českou opatrovnickou justicí, chápu tento "zákaz styku" též jako snahu o zastrašování angažovaných občanů, a tedy jako velmi nebezpečný jev v demokratické společnosti.
Dne 1. srpna 2006 jsem podal Veřejnému ochránci práv podnět ve věci průtahů MS Brno a ve věci jednání neslučitelného s funkcí soudce ze strany soudkyň MS Brno

JUDr. Rezové a JUDr. Malé.

Je to tomu již rok a čtvrt a Veřejný ochránce mi dosud nezaslal v této věci vyrozumění.
Za této katastrofální situace jsem se dne 14. září 2007 obrátil na ministra spravedlnosti, kterého žádám mj. o následující odpovědi:
Proč za dobu roku a čtvrt nevyřídil Veřejný ochránce můj zcela jednoduchý podnět ve věci průtahů Městského soudu Brno a ve věci jednání neslučitelného s funkcí soudce týkajícího se dvou soudkyň tohoto soudu.
Vyjádření ministra ke skutečnosti, že výchovně způsobilému občanovi - rodiči (navíc aktivistovi za práva dětí a rodičů a úspěšnému stěžovateli u ES ve Štrasburku) byl soudem vysloven zákaz styku s dítětem, a to soudkyní, která se podílela na odloučení nezletilého od otce.

Brno 8. října 2007

Evžen Voleský
Záhumenice 32
619 00 Brno-Horní Heršpice

V případě zájmu se na mě můžete obrátit na telefonním čísle:
543 251 575 nebo e-mailem: edikor@post.cz
a
Městský soud v Brně byl přestěhován do nového justičního areálu, který se nachází mezi ulicemi Renneská a Heršpická u řeky Svratky; v justičním areálu současně sídlí Okresní soud Brno-venkov a taky Městské a Okresní státní zastupitelství. Provoz všech přestěhovaných agend Městského soudu v Brně v novém objektu justičného areálu byl zahájen 18. listopadu 2009.

Nová adresa Městského soudu v Brně je:

Polní 39, 608 01 Brno

a
a
Prohlášení!
 Pana Voleského neznám a ke shora uvedeným soudkyním se podjatý necítím.
a
"Matka s dcerou". Zleva: Klára Mauerová (30.1.1977), matka synů Ondřeje Coufala, Jakuba Mauera a "matka dcery" Barbory Škrlové (20.7.1974) alias Aničky alias Adama
a
" Rozhodnutí soudkyně JUDr. Jaroslavy Rezové, že údajně nalezené Aničce se přiděluje datum narození 2.12.1993 a jméno Anna Mauerová a že se svěřuje do péče Kláry Mauerové, zrušil Krajský soud v Brně  z důvodu nepříslušnosti soudkyně k takovému rozhodnutí.
a
Soudkyně JUDr. Zdenka Mádrová uvedla:
"Oba chlapci, Ondřej Coufal a Jakub Mauer trpí posttraumatickou stresovou poruchou, která je bude provázet celý život." K této soudkyni nemám výhrady. Setkal jsem se s ní v soudním řízení jen jednou a udělala na mne dobrý dojem!
a
"Tušil jsem to již od samého počátku. Ten malý kluk ...," Fantomas se odmlčel. "Aničku hrál asi inženýr Paolo Bottini z Moravského Krumlova! Zeptejte se Jarky nebo paní soudkyně JUDr. Zdenky Mádrové, s' il vous plait," uvedl Fantomas jako svědek u soudu ve Štrasburku.
a
"Ano,  byl ve Štrasburku dvakrát! Viděl jsem ho na Plase des tripiers! ...
a
... Toho malého kluka telekomunikační družice i tehdejší událost zajímala," uvažuje Fantomas."
a
"V tomhle má Fantomas pravdu," myslí si ten malý kluk na obrázku. Ten malý kluk má mnoho jmen. Ano, může to být i Paolo!
a
"To co se stalo, bylo pro ty chlapce hrozné, plně to uznávám. Ale přežili! Dal jsem jim šanci k životu! Ten starší chlapec zneužil ale mou důvěru. Nechoval se ke mě pěkně a udělal ze mne pitomce!" říká Fantomas.
a
"Fantomasi! Víš co mi můžeš políbit ... ?"
To dítě, starší chlapec, bylo slušně vychováno a jen proto to slovo nevyslovilo hlasitě, ale Fantomas věděl, že si to to dítě myslelo!
a
  www.moviemania.sk
A představte si, že ještě i dnes si mnoho lidí myslí, že ten zámek je ve Skotsku.
a
"Jsou věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Ty nemůžeme tak jednoduše změnit. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme!" říká Fantomas." a dodává: "Kluci, skutečně, nevěřte každému. Zámek Cheverny je ve Francii!"
a
Zámek Cheverny ve Francii - dějiště filmu Fantomas kontra Scotland Yard.
a
"Profesore, a teď do Kuřimi," a já přikyvuji. Věc nesnese odkladu. Jde o životy malých dětí. "Richarde, rychle spis," zvolá Fantomas.
a
 www.spisovna.cz
Smůla! Spis není na stole a není ani k nalezení v celém novém justičním areálu na Polní ulici 39 v Brně.
a
"To víte, kluci," směje se zpěvák a soudce JUDr. Richard Adam! "Stěhování. Spis se asi někde zatoulal!" vysvětluje pohotově.
a
Ze střechy Justičního paláce právě skáče nějaká zoufalá rodina, ale naštěstí dopadá do květinového záhonu. Dobře to dopadlo. Nic vážného se nestalo. Nabízí se otázka: "Což nebyl přístup na střechu budovy justičního budovy zabezpečen? Což nebyla stanovena odpovědná osoba?" Nevíme. Možné je všechno. Spěcháme k případu a nemáme čas ani náladu se takovou "banalitou" zabývat. A navíc! Vůbec tomu nerozumíme. Chybí nám odborné "právnické" vzdělání!
a
 www.dolp.cz
"A teď rychle do Kuřimi!" slyším ještě svého spolujezdce Fantomase! "Jen aby byli kluci doma," strachuje se Fantomas "aby nebyli v pionýrském táboře!" projevuje můj spolujezdec obavu. V autě si stahuje Fantomas svůj obličej. Žasnu! Je to maska! Není to Fantomas! 
a
Je to inženýr Paolo Bottini z Moravského Krumlova. Toho přece dobře znám! Okamžitě zapomínám na Richarda i na "veselou" příhodu, které jsme před chvílí byli v justičním areálu svědky! "Kluci nejsou v pionýrském táboře, jsou doma v komoře," říká mi inženýr Paolo Bottini vzápětí. Všechno je v pořádku a rázem si oddechnu. Z Kuřimi jedeme hned do Štrasburku a bereme to přes Jinačovice ...
a
... Kníničky, Bystrc a dálničním přivaděčem na Veselku.
a
Tady nás již čeká babička chlapců paní Anna Škrholová.
a
Přestupujeme všichni do vozu s diplomatickou značkou a poté pokračujeme dále v cestě, nahoru na Kývalku a po dálnici na Prahu.
a
Jen na chvíli zastavujeme na občerstvení,
a
a míjíme Hrusice.
a
Ondra a Jakub prý zahlédli u Hrusic i kocoura Mikeše. To jim ale jejich babička neuvěřila. Podle jejího názoru se Josef Lada narodil v jižních Čechách. Jedenáctý kilometr, Jesenice. Babička chlapců si stahuje obličej. Žasnu a současně si oddechnu! Kluci jsou v bezpečí.
Čtvrereček modrý
Čtvrereček modrý
a
www.clipartguide.com
Babička chlapců, paní Anna Škrholová, není nikdo jiný než soudce JUDr. Richard Adam.
a
Jsme před Prahou a po chvíli míříme k Rozvadovu. Několik kilometrů před státní hranicí si inženýr Paolo Bottini nasazuje masku. Oba kluci i já žasnu. To snad není možné. Ondra a Jakub se smějí a i já toho muže okamžitě poznávám.
a
Je to Jurášek Benada, vinař ze Slovácka. Hned se ptám: "Juro, jak bylo včera ve vinném sklepě u pana Bajdy?"
a
  Rozvadov. Pozor! Státní hranice! Nezastavujte!
Jsme z vozu venku a Jurášek mi nabízí cigaretu: "Vous voulez une cigarette?" Nedivím se, že mi  vyká a mluví se mnou francouzsky. Soudce JUDr. Richard Adam si  přináší kávu z automatu. Všichni děláme, že se moc neznáme.
a
Jurášek Benada přejíždí státní hranici jako francouzský státní příslušník Paul George Bottini, hoteliér z Grenoblu. Nedivím se již ničemu. Odhalit a prokázat zločin je nesmírně těžké. Alespoň podle mého kamaráda inženýra Zdeňka Šmahela. Ano i tohle je jedna z mnoha identit Fantomase! Kluci jsou zklamaní. Jejich, ještě novotou vonící cestovní pasy, nikdo nekontroloval. "Nevadí," říká Ondra Jakubovi. "Ukážeme pasy na další hranici!"
a
"Ano, to je v pořádku. Paul George Bottini, hoteliér z Grenoblu a doktor Richard Adam, zplnomocněný zástupce justice České republiky. Děje se tak s vědomím českých úřadů. Oba chlapce převezme ve Francii jejich biologický otec." říká muž na obrázku.
a
Pro jistotu mají na státní hranici již přesné pokyny!
a
Někdy právo neodpovídá tradičním normám, je formováno vůlí vládnoucích. Právo a morálka mohou jít souběžně, což je ideální stav, ale mohou se také vylučovat. Právo, i je-li dobré, reprezentuje jen minimum mravnosti ...
a
Matka se zcela bezvýsledně, u zdejšího soudu prvního stupně téměř čtrnáct let domáhala, aby bylo pravomocné soudní rozhodnutí plněno (pravomocný rozsudek soudu prvního stupně). Po téměř čtrnácti letech matka již úplně rezignovala. Jediným přínosem soudního řízení snad je, hledejme v právní věci jen ty dobré stránky, že matka dnes zná snad celou organizační strukturu justice a snad všechny soudní rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu, která kdy byla publikována jak k rozhodnutím ve věcech občanskoprávních, tak i ve věcech trestních a rovněž je jí známo co,  kde a jak je v kterých skříních justiční budovy uloženo. Dříve byla matce známa i skutečnost, že na půdu justiční budovy (v době kdy se v těchto půdních prostorách matka nacházela) a která sloužila tehdy zřejmě jako spisovna i některých "živých" spisů či snad dokonce jako archiv justiční budovy, zatékalo poškozenou střešní krytinou a zde sídlící holubi káleli na uložené soudní písemnosti a dokonce se zde povalovala i jejich mrtvá těla. Nová justiční budova na Polní ulici číslo 39 v Brně má rovnou střechu a tak je již nyní takováhle situace zcela vyloučena. A už jen pro úplnost dodejme, že za téměř čtrnáct let soudního řízení byla, soudem prvního stupně, vydána jen dvě pravomocná soudní rozhodnutí. Prvním pravomocným soudním rozhodnutím je již shora zmiňovaný rozsudek a druhým jakési pravomocné soudní rozhodnutí o uložení pokuty ve výši devětset korun. Pravomocných soudních rozhodnutí soudu druhého stupně pak bylo vydáno více. To je výsledek celého, téměř čtrnáct let trvajícího soudního řízení. Plus k tomu zmařené životy! Že je to psáno snad s mírnou nadsázkou? Nevěřte tomu! Je to skutečnost (fakticky)! A již skutečně jen pro doplnění dodejme, že do rozhodnutí soudu prvního stupně se vždy odvolávala matka. Nebyl zaznamenán jediný případ, že by se do rozhodnutí soudu prvního stupně odvolal otec! Vždy když došel, jak se u soudu druhého stupně "odborně" říká, k soudu druhého stupně nějaký matky nápad, dostali  vždy soudci soudu druhého stupně rovněž nějaký nápad, kterým napadené rozhodnutí zrušili jako vadné a celou věc vrátili soudu prvního stupně k novému projednání, ponejvíce v intencích svého rozhodnutí.
a
Hra kočky s myší. Ano, tak to lze nazvat nejvystižněji. Bylo to opravdu hrozné, nelze to bagatelizovat a bylo to ještě horší! Je za tím veliká bolest a utrpení. "Jednou," říká matka-žena "pokud se soudní spis dítěti dostane do rukou," dodává" mám strach, aby se dítěti něco nestalo," strachuje se o život svého dítěte oprávněně! "A skutečně," říká Fantomas "ti lidé, u soudu prvního stupně, jakoby snad neměli špetku rozumu" dodává "v tom soudním spise není ze strany soudu prvního stupně vůbec nic, znovu opakuji: vůbec nic," slyším  Fantomase "ale vůbec nic objektivního!" Ale ten soudce to prý nedělal s vědomým úmyslem. "Fantomas to soudci rovněž uvěřil," říká ta matka-žena. "Já mám Fantomase ráda, jsem na něho úzce citově vázána, uznávám a respektuji jeho výchovnou autoritu," přiznává zcela spontánně matka-žena. "Nelze mě ke styku nutit násilím. Mohlo by u mě dojít k vážným poruchám chování a možná i útěkům z domova." projevuje s vědomím justice matka-žena, do protokolu a před soudem, vědomě nepravdu. A justice?
a
A justice se tomu směje. Na straně rodiče nebylo za čtrnáct let zjištěno nic proč by se stýkat s dítětem nemohl (fakticky). Bylo to úplné "selhání" justice.
a
"Proč by měl být respektován záměrně vytvořený faktický stav věci, vzniklý pouze svévolným nerespektováním soudního rozhodnutí a nečinností justice? Ano, nic jiného to nebylo!" říká Fantomas! "A nakonec udělala Jarka ze mne úplného pitomce, který si snad nechá líbit už úplně všechno, jako bych už nebyl protiprávně připraven o mnoho." slyším Fantomase právem láteřit. "Jarko, vím ty jsi to jen zkusila a ono ti to nevyšlo!" vysvětluje lhostejně a objektivně ještě Fantomas. Paní soudkyni znám. Fantomas má pravdu! Paní soudkyně chtěla svalit neprávem vinu na Fantomase. Fantomas byl právem  rozezlen. Nakonec paní soudkyně argumenty Fantomase uznala.
Čtvrereček modrý
Čtvrereček modrý
 "Už se k případu vracet nebudeme!" říká Fantomas a mě nezbývá než s ním souhlasit.
a
Koukněte na Fantomase nahoře, prosím! Víte co mu vadí nejvíce? Soud si to zřejmě vůbec neuvědomil. Nešlo o ženu-matku a nešlo o justici. Šlo o dítě a jeho otce!
a
To co v tomhle článku říká JUDr. Jaroslava Rezová v našem případu objektivně pravda není. První rozhodnutí proti kterému bylo možné se poprvé vůbec odvolat bylo vydáno po téměř osmi letech (fakticky). Zoufalost, bezmocnost, bolest a utrpení!
a
Foto: archiv autora
Official certificate: Aerostat Club Praha, ČSA Praha
Hrabě Pavel z Výslunní
a
Že by opět nová identita Fantomase! myslí si muž na obrázku.
a
"Ten případ rovněž znám," říká  soudce "měl jsem otci uložit již před léty, hned na začátku celého toho bezvýsledného soudního exekučního řízení, tu nejvyšší pokutu, kterou zákon o rodině povoluje a to by stačilo, aby se  všemu předešlo." Pan soudce nemá ale tak úplně pravdu. Pokuty lze ukládat postupně! Zkrátka odborník rozumí: matka zpočátku navrhovala padesát korun, že by to prý stačilo. Ano, padesát korun a pořádně tu částku odůvodnit v soudním rozhodnutí o uložení padesátikorunové sankce, tak aby si otec uvědomil, že se takhle chovat ke svému dítěti v žádném případě nemůže! Případ zná, mimo Fantomase, asi ... No, řekněme ... Asi devětset osob? A to je tedy v průměru: Čtrnáct let ... Ano, to je v průměru šedesátčtyři (zaokrouhleně) osob ročně. A to počítám, že všechny roky mají shodný počet dní, to jen pro zjednodušení. Zde přesnost není skutečně nutná, jistě sami uznáte. Ano, asi tolik osob mělo možnost se s případem seznámit. A denně to pak vychází, a bude nám to stačit na dvě desetinná místa (zaokrouhleně). Ano, to je v průměru 0.18 osoby denně a rok počítám, že má 365 dní, opět pro zjednodušení! Ve Štrasburku by to možná počítali jinak. Kdo ví? Já ne! A teď se koukám do usnesení. Ano, je zde chyba. Cituji větu: "Ano, to je v průměru 0,18 Euro denně a rok počítám ... " ano pak je to již správně. Co s tím? Vraťte, prosím, soudní usnesení soudu prvního stupně k opravě, anebo si to, prosím, sami opravte! Koukám na ten průklepový papír. Je to samá gramatická chyba a samý překlep. Být takovým soudcem tak se hanbou propadnu. Tahle soudní písemnost neměla opustit vůbec justiční budovu!" Chápeme soudy jsou přetíženy, chybí finance. Tohle omluva není v žádném případě! 
a
www.gifs.net
Tak byla ta soudkyně vytrvalá, že by se nakonec mohla stát ministryní spravedlnosti.
a
Z usnesení soudu prvního stupně: " ... otec věděl, že syn bude v pionýrském táboře, což je zcela jistě v zájmu dítěte. Otec měl ale tuto skutečnost matce včas oznámit. Otec tak ale neučinil a proto se mu uděluje pokuta  ...
a
Soudní rozhodnutí bylo vydáno již za nového režimu!
Zkrátka a dobře z odůvodnění soudního rozhodnutí je patrno, že pokuta ve výši devětset korun (otec se domníval, že by padesát korun pro poprvé mohlo stačit, pokud by se tak stalo již před čtrnácti lety) nebyla uložena za čtrnáct let neplnění pravomocného rozhodnutí, ale zejména za tohle.
a
Tedy nic moc, ale zaplať pánbůh. Alespoň něco! Oba, soudce a nakonec i otec byli rádi, že se případu konečně zbavili. Tímhle byla právní věc ukončena.
a
Pan Fantomas mě požádal, abych  jméno soudce již neuváděl, což jsem mu podáním ruky slíbil. "O soudce již nejde v žádném případě," kladl mi na srdce důrazně. Podle pana Fantomase se jednalo pouze o psychické, citové a systémové týrání dítěte a jeho otce. A proč případ nezůstal soudkyni JUDr. Zdence Mádrové, která o prvním návrhu otce původně rozhodla?
a
Ano, je to případ telekomunikační družice Telstar 1!
Řeknu vám jak to, podle mého názoru, bylo: Matka-žena se měla na otce-muže vykašlat. Ano, měla se na něho vykašlat. Ne, ona se chtěla vdávat. Nesnášela se se svojí matkou, chtěla se dostat z domova a bylo to ještě složitější. Možná, že byla zhrzená, že ji zanechal i milenec, na kterého sítě před sňatkem spřádala. A možná, že se chtěla jen vdávat, protože už všechny její "kamarádky" byly vdané, a nikdo ji nechtěl. Kdo ví? Já ne! Pravda je ale i na druhé straně. Otec se měl na matku svého dítěte dávno vykašlat rovněž. A to je právě ten případ. Otec se na dítě vykašlat nemohl! Pravdou rovněž je, že se znalci z oboru dětské psychiatrie otec dobře vycházel. Ponejvíce spolu hovořili o událostech dvacátého století a o životě vůbec. Zpěvák pan Richard Adam nemá s případem žádnou příčinnou souvislost. Je to jen shoda jmen a jeho písnička je zde uvedena jen pro " obveselení".
Čtvrereček modrý
Čtvrereček modrý
Pokud si budete chtít založit datovou schránku jako fyzická osoba a budete zvažovat všechna pro a proti, založit či nezaložit datovou schránku, dojdete zřejmě ke shodnému závěru: Zatím nezakládat.
a

 


Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010