První hokejka Gerla Kittlera - dokončení příběhu

22. ledna 2010 v 8:58 | Jaroslav Roháček |  01/2010
... Vzápětí to Kittler viděl. Ten kluk dal branku. Jeho novou a první hokejkou. Kittler tehdy nevěděl, že ten kluk je jeho o jedenáct let starší strýc. Nevěděl ani, že se jmenuje Anton. A nevěděl ani, že se jmenuje příjmením Rambold. Možná, že nevěděl ani jestli je to kluk nebo holka. Byl to Toni! To si Kittler dobře pamatuje. A byl to gól. Kittler ty kluky slyší volat i teď. Slovo Toni a gól jsou první dvě slova, která si Gerle Kittler ve svém životě zapamatoval ...
... Hans Seidenabel, jeden z "dobrých" kamarádů Gerla Kittlera, se svojí přítelkyní ...
... Friedrich von Thun ...
Rakouský herec a scénárista německé národnosti
(30.6.1942 Kvasice na Moravě)
Rodné jméno: Friedrich Ernst Peter Paul Maria Graf von Thun und Hohenstein

... Kvasice se nachází ve Zlínském kraji, mezi městy Kroměříž a Otrokovice na pravém břehu řeky Moravy. Jsou nejníže položenou obcí v kroměřížském okrese - 191 m nad mořem. Národopisně leží Kvasice při rozhraní tří regionů - na sever se nachází oblast Hané, na východ Valašsko a směrem na jih Moravské Slovácko. Kvasice jsou členem Mikroregionu Jižní Haná ...
... Je před volbami. Zemský rada Wallner nestojí o žádný skandál ...
... Strýc Gerla Kittlera, stavební podnikatel Anton Rambold, zemský rada Wallner a komisař Benno Berghammer se dokážou rychle a snadno dohodnout. Toni a Benno jsou bývalí spolužáci. Je to zcela jasné. Jde o velké peníze. Toni a zemský rada Wallner mají smluvené kšefty! "Benno," říká Toni "je to zájem města a širokého okolí. "A spolkové země Bavorsko také, pane komisaři," dodává zemský rada Wallner ...
... Profesor PhDr. Jaroslaw Rohacek přijímá pozvání vlády spolkové země Bavorsko a inkognito přilétá do Mnichova ...
... Přivítaní je neformální a srdečné. Hovoří se o všem možném. Dědeček profesora, inženýr Paulo Rohacek, žil nakonec v Americe. Do Ameriky cestoval, v listopadu 1933 z Hamburku, na palubě německé nákladní lodi. Dědeček profesora Rohacka měl rád i rybolov ...
... Zemský rada Wallner přiděluje profesorovi Rohackovi dvě osoby ze své ochranky. Profesor se domnívá, že to snad není nutné, ale zemský rada Wallner se směje a nedá jinak: "Jen si osobní ochranku nechte, profesore, nikdy nevite co se může přihodit!" Tomuto muži nemůže profesor odporovat, zemský rada Wallner ví co říká! ...
... Ubytování je jak se sluší a patří, ale skromnější. Tady profesora nikdo hledat nebude ...
... Profesor budovu kláštera zná. Byla zde kdysi umístěna druhá třída základní školy, v letech jeho povinné školní docházky ...
... V klášteře je i Hudební škola svatého Mikuláše, založená T. E. Hulcem z Wisconcinu ...
... Dají se tu sledovat i české televizní programy ...
... Zemský rada Wallner, Gerle Kittler a profesor Rohacek ...
... Odlétají druhý den do Vídně. Kufřík značky "Attaché" ing. Zdeňka Šmahela zadržela v loňském roce vídeňská policie na Jižním nádraží. Obsah kufříku obsahoval i starou fotografii ...
... V Café restaurant Schottenring na Okružní třídě ve Vídni se zemský rada Wallner, Gerle Kittler a profesor Jaroslaw Rohacek setkávají s vídeňským policejním komisařem Maximillianem Kochem. Na stole se objevuje stará fotografie ...
... Policejní komisař, zmocněnec vlády spolkové republiky Rakousko a zástupce vídeňského policejního ředitelství v jedné osobě, Maximillian Koch vrací fotografii majiteli ...
... "Fotografie se našla, v Železničních opravnách a strojírnách ve Vrútkách, při rekonstrukci historického motorového vozu M 131a," říká ...
... "Inženýr Zdeněk Šmahel obdržel fotografii od inženýra Jána Skovajsy-bratrance profesora Rohacka ve vinném sklepě na Moravě v září loňského roku," vysvětluje okolnosti nálezu ...
... Profesor Rohacek si vzpomíná: Zdeněk se ve vlaku o Jánovi, jeho vídeňském bratranci zmiňoval. Bylo to někde za Pardubicemi a pak došlo k oné "události" a poté si na to již nikdo z nich nevzpomněl. Profesor si připomíná ty dva pitomce na nádraží Českých drah v Praze-Holešovicích. A pak si vezme opět fotografii, kterou před chvílí na stůl odložil. Fotografie je trošku poškozená, ale to vůbec nevadí. Hlavně že jeho kamarád žije. Několika stručnými a výstižnými slovy vyjadřuje profesor Rohacek poděkování vládě spolkové republiky Rakousko i poděkování vídeňské policii. "Je to nyní zcela jasné," říká. " Až v mezní situaci člověk pozná člověka." V Německu a v Rakousku se inženýrovi Zdeňkovi Šmahelovi nikdo nesměje. Všichni se Zdeňkem soucítí. Profesor udělal vše co bylo v jeho silách. Víc už nemohl. Vyčerpal všechny možnosti. Už nemohl více pro kamaráda vykonat. "Byl to šlendrián české justice, novinářská kachna v tištěných médiích a bylo to ještě horší a složitější," dovídají se přítomní tuto informaci od zmocněnce vlády spolkové republiky Rakousko." Čestmír Koláček mrtev není. Čestmír Koláček žije," je to velké překvapení. " A kde?" hned se všichni ptají. "Není to ale pravá identita tohoto muže," dodává vídeňský kriminalista. Tomu se nikdo z přítomných nijak nediví. Takzvaná kuřimská kauza je známá snad všude ve světě ...
... A Barbora Škrlová je populární i v Hollywoodu. "Podle dosavadních poznatků vídeňské policie by měl žít hledaný muž v Itálii. Zřejmě někde v oblasti mezi Terstem a Benátkami. Celá záležitost je v současné době v šetření vídeňské policie a je na ni vyhlášeno informační embargo," informuje. "Velice lituji, více sdělit skutečně nemohu," dodává zmocněnec vlády spolkové republiky Rakousko a zástupce vídeňské policie, policelní komisař Maximillian Koch závěrem ...
... Čestmír Koláček žije. Snad někde v Itálii. Ale není to jeho pravá identita. Nevadí! ...
... "A profesor Rohacek?" ptá se Gerle Kittler ještě jednou, tentokrát paní Gerrit Kling. "Ten také ještě žije," odpovídá mu. "Ale ne! Tak jsem to nemyslel, paní Kling," vysvětluje Gerle Kittler. "Myslím, kde je pan profesor Rohacek na fotografii školní třídy?" vysvětluje Kittler. Paní Gerrit Kling Gerle Kittlerovi proferora Roháčka na fotografii ukazuje: "Je to tenhle chlapec," říká. "Má starosti?" ptá se Gerle Kittler "je ospalý?" Gerle Kittler je zvídavý ...
... Policejní komisař Maximillian Koch informuje o výsledku šetření na Moravě ...
... " Z Kojetína do Kroměříže jel Čestmír Koláček vlakem," říká ...
... "Respektive cestoval v kabině strojvůdce motorového vozu. Vídeňská policie získala, mimo jiné, i svědectví náčelníka železniční stanice Kojenín, pana Kudrny," uvádí k tomuhle dále ...
Ještě téhož dne měl být Čestmír Koláček spatřen ...
... Na horním nádraží v Novém Jičíně. Zde měl být celostátně hledaný dvanáctiletý Vincenzo (to je jeho pravé jméno) - syn hraběte (otec Paolo Giorgio Enrico Riccardo Bottini Conte de Piemonte) spatřen naposledy. "V Rožnově pod Radhoštěm přece žila první žena mého přítele, matka toho chlapce, Maria Kolacek-Bottini" upřesnil informaci policejního komisaře Maximilliana Kocha zemský rada Wallner. "Ten chlapec měl přece v Novém Jičíně strýce i babičku a dědečka ze strany nevlastního otce," zvolala paní Gerrit Kling. "Že nás to hned nenapadlo!" zvolali pak pan zemský rada Wallner a paní Gerrtit Kling téměř současně. " A v Rožnově pod Radhoštěm měl i sestru a ve Frýdlantu nad Ostravicí-Nové Dědině druhého dědečka Alfréda Koláčka a další příbuzné z matčiny strany," dověděli se ještě od vídeňského kriminalisty ...
... "Zkrátka je to všechno úplně jinak, než se původně vídeňská policie domnívala," dodává ještě vídeňský policejní komisař. "Muselo to být pro toho chlapce nesmírně těžké. Kdo něco podobného neprožil, ..." vídeňský kriminalista větu nedokončil. Všichni to věděli. Věděli o čem tenhle zkušený muž hovoří ...
... "Podle sdělení mého přítele pana inženýra Františka Kočky, bývalého zaměstnance ředitelství Střední dráhy v Olomouci, jezdívaly v inkriminované době na této trati tyto motorové vozy," říká zemský rada Wallmer a ukazuje fotografii motorového vozu M 131a ...
... "Tehdy byly velké mrazy a dědovi se domů z nemocnice vůbec nechtělo. Tak moc se mu tam líbilo. Byla tam tehdy také velká legrace a vyprávěly se různé příběhy," vypravuje profesor Roháček v Café restaurant Schottenring ve Vídni ...
... Případ je uzavřen. Vše je bezezbytku objasněno. Již nejsou žádné pochybnosti ...
... Ještě téhož dne odjíždějí Max, Gerle Kittler a dvaatřicetiletý profesor Rohacek ...
... Z Vídně do Mnichova ...
... Ostatní zůstávají ve Vídni. Čeká je večerní přestavení v Burgtheatru ...
... Případ definitivně končí příjezdem ...
... Do Mnichova ...
... Po krátkém pobytu ve Francii, ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a v Itálii se vrací profesor Rohacek zpět do Rakouska. Čas příjemně ubíhá a profesor se musí rozhodnout. Již je z domova dvanáct dní. Třináctý den pobývá ještě ve Vídni a čtrnáctý den je dnem jeho návratu ...
... Domů profesor, vnuk inženýra Paula Rohacka, cestuje v listopadu onoho roku ...
... Několik kilometrů před Bratislavou nastupuje na palubu německé nákladní lodi ...
... Je to zřejmě dobré. Zřejmě nikdo nic netuší ...
... A přátelé, kteří tuhle historii znají? Ti se usmívají ...
... Hipokratova přísaha a lékařské tajemství ...
... Advocatus-chrání právní zájmy svého mandanta a je vázán mlčenlivostí ...
... Ponaučení? Žádné není! Nebo, možná, snad? Absurditu lze pochopit, ale žít se v ní nedá! ...
... U kalicha - click here ...
... Fikce? ...
... Fakt? ...
... Filmfest Hamburg 28. září 2009 ...
Foto: Star Press
... Friedrich von Thun (30.6.1942 in Kwassitz, Protektorat Böhmen und Mähren) als Friedrich Ernst Peter Paul Maria Graf von Thun und Hohenheim, Max von Thun (21.2.1977 in München) als Maximillian Romedio Johann Ernst Graf von Thun und Hohenheim und Gerrit Kling ...
... Nakonec Gerle Kittler svým kamarádům odpustil. Život může být někdy daleko, daleko a daleko složitější, než by koho kdy vůbec napadlo. Cestou z Vídně do Mnichova to strýček Jaroslaw a Max Gerlovi Kittlerovi všechno vysvětlili. Vincenzo de Piemonte. Pro to jméno se mu spolužáci ve škole smáli a tak ho jeho matka paní Koláčková-Bottini po rozvodu nechala přejmenovat. Přál si to i Vincenzo a jeho otec přání svého syna respektoval. Vše se odehrálo již před lety. Jména jsou samozřejmě smyšlena ...
... "Neštěstím každého skutečně myslícího člověka je nezvládnutí pochybností. Zatímco jednoduchý člověk není nucen pochybovat a vše vidí jednoduše, jiný člověk pochybuje. "A lidem," dodává Gerle Kittler, "kteří nepřipustí jiný názor než svůj vlastní těm lze závidět, že bez jakéhokoliv pochybování si vytvářejí názory." Maxovi i strýčkovi Jaroslawovi nezbylo nic jiného než v tomhle dát Gerlemu Kittlerovi úplně za pravdu. "A jak se Vincenzo dostal za hranice?" zeptal se Gerle Kittler. "Vincenzo ...," Max mu odpovídá ...
... Kolona vozidel před nimi se kdesi zastavila. Naštěstí za nimi už nic nejelo. Bylo to jen taktak, ale Max to ubrzdil ...
... Stalo se na dálnici v Solné komoře, několik kilometrů před See-Walchenem, někde u severního konce jezera Attersee ...
... "Hranice niesú korzo, aby sa tu volakto prechadzal!" je citát muže na shora uvedeném obrázku. Ano, takhle nějak to řekl! ...
... Třicet jedna případů majora Zemana? Co myslíte? ...
... Fašistická totalita byla hrozná a nacistická totalita byla ještě horší! Ale téměř čtyřicet let trvající komunistická totalita, údajně nejpokrokovější společenský systém na světě a zrůdná ideologie opačného zaměření používala ty nejprimitivnější metody lží, násilí a manipulace s lidmi. Pravda byla oficiální lží a lež byla oficiální pravdou! ...
... Těžká rána opilcova - click here ...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010