Pravda a lež

30. prosince 2009 v 10:35 | Šárka |  12/2009
"Království lhářství není tam, kde se lže, ale tam, kde se lež akceptuje."
Karel Čapek

Každý den v nás tikají tisíce minut radostí i smutků, obav i nadějí, lásky i hněvu, zkrátka naše ručičky se snaží uchopit prchající okamžiky a ty vzácné postavit na poličku věčnosti. Jenže červotoče pochyb nepřehluší ani pohled z okna. Tak mne napadlo, jak se potkají dva rozhlasoví komentátoři. Jeden povídá: "Tak ti vůbec nerozumím ani tomu, co se teď děje ve světě, ani tomu, co se děje u nás." - "To ti vysvětlím," nabízí se druhý. - "Což o to, vysvětlit to umím taky, ale nerozumím tomu."
Inu, hledání pravdy není věc snadná. Šikovně na to šel jeden pastor, který na konci kázání pravil svým ovečkám: "Příště budu kázat o lži. Kdo chce, může si už napřed přečíst na toto téma kapitolu 51 z První knihy Mojžíšovi." O týden později se hned z kazatelny ptá: "Kdo z Vás si přečetl doporučenou 51. kapitolu?"
Ruce všech farníků vyletí nahoru, načež pastor praví suše:
"Děkuji vám. První kniha Mojžíšova má pouze padesát kapitol, žádná 51. neexistuje."

Z knižky Františka Novotného - Buďme
Vydal Radioservis, a.s., Jeseniova 36, Praha 3 ve spolupráci s Českým rozhlasem v Praze roku 2009. První vydání
Není nad dobré poučení ...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010