Aero 500 - malý vůz pro velké cesty

8. prosince 2009 v 15:24 | Jarda |  12/2009
a
a
a

Kamil se pohodlně usadil a spustil:

a
"No, to se tě zeptám: Já vyšel ven z baráku a potkal chlapa, kterýho potkávám denně, a on mi najednou říká: Pane Lhoták, pojďte, vyjedeme si na Štěchovickou přehradu. Já říkal: Proč ne? A kdy jako? No třeba v neděli, když bude hezky, odpověděl. Bylo mi divný, proč s ním mám jet na výlet, když jsme se spolu moc nebavili, on mě připadal takovej divnej. Řekl mi ještě: Vemte si sebou něco k pití a jídlu! Tak jsem si vzal. Do bandasky nějakej čaj a namazal jsem si chleba s máslem. Vyjdu před barák, tam čekal můj soused a říkal: Tak jdeme na to! Vedl mě do čtvrtýho patra."
a

Tady Kamil přerušil vyprávění a povídal: "Nemyslete si, že tohle je jen tak nějakej zážitek! Teď dávejte pozor!" A pokračoval:

a
"Odemkl dveře, prošli jsme předsíní, otevřel pokoj a tam najednou auto. Tam stála aerovka! Ta malá napodobenina bugatky. V bytě! Víte jak mi bylo? A řek': Tak jedem! A já nevěděl, jestli se třeba opravdu nerozjede ... Sedli jsme do vozu a najednou on povídá: Ještě, že neprší, že jo, pane Lhoták?"
a

Po těchle slovech se Kamil obrátil ke mně: "Já nevím, jak ty to děláš s těma bláznama, ale já mu prostě neodporoval." Vrátil se k historce:

a
"No to je opravdu výborný, že neprší, odpověděl jsem. Ale to nebylo všechno, on zdravil lidi kolem ... Pak jsme přijeli do těch Štěchovic, oba jsme vystoupili, že si dáme svačinku. Řekl jsem: Já si s sebou vzal jídlo. To už jsem byl úplně zblbnutej. Rozbalil jsem svačinku, on mě uloupnul půlku mýho chleba. Najedli jsme se, vypili můj čaj a on řekl: A teď fofrem zpátky, počasí je dobrý, ale trochu fouká vítr. Tak jsme jeli zpátky a co vám mám povídat, když jsme dojeli do Prahy podal mi ruku, rozloučil se a řekl: "Pane Lhoták, s vámi to byl takovej zážitek, že kdybyste si chtěl zase někam vyrazit, tak stačí jen říct a jedem."
a

Kamil Lhoták si nevymýšlel, dokázal jen vytáhnout z těch věcí legraci. Tohle se skutečně muselo stát. A teď po mně chtěl, abych mu řekl ...

a
http://upload.wikimedia.org
a

Musel jsem mu říct, že "jel na výlet" s těžce nemocným člověkem, který by se měl léčit. Kamil mi však odpověděl, že na to se vykašle a do těhle věcí se plést nebude.

a
a
Kamil Lhoták
malíř, grafik, ilustrátor a kamarád pana docenta Miroslava Plzáka
(25.7.1912 Praha - 22.10.1990 Praha)
a
Urnu s malířovým popelem rozprášil jeho syn Kamil z kopce Číčov u Libochovic, tak jak si to Kamil Lhoták přál.
a
http://img9.ceskatelevize.cz
Jeho maminka, Anna Kouglová již od dětství milovala divadlo a její společenská povaha ji na jednom z Žofínských plesů pomohla k seznámení ...
a
... s mladým medikem Kamilem Lhotákem, jehož celé jméno znělo rytíř Kamil Lhoták ze Lhoty.
a
Kamil Lhoták s maminkou v roce 1944.
a
Adolf Branald - Dědeček automobil
a
Ilustroval Kamil Lhoták
Státní nakladatelství dětské knihy
Praha 1966
041a9ca5ea_66898044_o2
3c5ddd7b4a_64027918_o2
3c5ddd7b4a_64027918_o2
a
Jiří Marek - Panoptikum Města pražského
a
Ilustroval Kamil Lhoták
Československý spisovatel
Praha 1979
041a9ca5ea_66898044_o2
3c5ddd7b4a_64027918_o2
3c5ddd7b4a_64027918_o2
a

Kamil Lhoták mladší - Můj otec Kamil Lhoták

Kniha líčí život malíře Kamila Lhotáka, tak jak se jevil jeho synovi Kamilovi. Zachycuje subjektivní vidění umělcova života v různých etapách jejich spolužití, kdy se perspektiva a hodnocení událostí proměňuje podle toho, jak syn vedle otce vyrůstal a jak se mu jevily jejich společné životní okamžiky a mnohé další příběhy, které znal z otcova vyprávění. Spoluautoři knihy jsou: Robert Hédervári a Kateřina Tučková.
041a9ca5ea_66898044_o2
3c5ddd7b4a_64027918_o2
3c5ddd7b4a_64027918_o2
Odkaz:
a
Z knihy Pavla Kováře MUDr. Plzák se zpovídá - slavní a slavné psychiatrické "případy" 1950-89" - vydalo nakladatelství Exit Praha v roce 1993, I. vydání
3da7ea2e26_64028095_o2
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010