Vlk a zajíc - pamětníci pátku 17. listopadu 1989 a BUM Pražské gardy dnes

18. listopadu 2009 v 11:06 | Jarda & Šárka |  11/2009
Pátek 17. listopadu 1989 - státní moc prezentovaná Miloušem Jakešem a Gustávem Husákem neměla o ničem ani ponětí - stačí si přečíst noviny z onoho dne!
Konec železné opony - video pro děti a žáky základních škol - click here
Václav Havel - dopis dr. Gustávu Husákovi ze dne 8. dubna 1975 - click here
Jan Opletal
(1.1.1915, resp. 31.12.1914 Náklo-Lhota nad Moravou - 11.11.1939 Praha)
Index
Text letáku z listopadu 1989
Vezmi sebou květinu
17. listopadu si připomeneme 50. výročí slavných i tragických událostí, k nimž došlo v souvislosti s pohřbem studenta lékařské fakulty UK Jana Opletala, smrtelně zraněného při protiokupantských demonstracích 28. října 1939. Zdánlivou tečku za tímto novým protinacistickým vystoupením znamenala okamžitá brutální perzekuce: 9 studentských předáků bylo popraveno, na 1500 studentů bylo odvlečeno do koncentračních táborů a české vysoké školy byly uzavřeny. Současně se však ve světě zvedla vlna rozhořčení, která v brzku vedla k ustavení právě 17. listopadu za Mezinárodní den studentstva. Nechceme jen pietně vzpomínat tehdejších tragických událostí, ale chceme se aktivně přihlásit k ideálům svobody a pravdy, za něž jejich účastníci obětovali své životy. Neboť i dnes jsou tyto ideály vážně ohroženy a my se nechceme dát zahanbit svými vysokoškolskými kolegy, kteří za ně před 50. lety odvážně vystoupili. Proto dne 17. listopadu po 16. hodině půjdeme od patologického ústavu na Albertově, odkud vyšel pohřeb Jana Opletala, přes Karlovo náměstí, Štěpánskou ulicí do Opletalovy ulice, kde v parku před Hlavním nádražím položením květin pietní akt ukončíme.
Jan Palach
(11.8.1948 Praha - 19.1.1969 Praha)
Dopis, kterým matka Jana Palacha odpovídala na kondolence.
Beze slov
Praha, pátek 17. listopadu 1989, Národní třída
JUDr. Gustáv Husák CSc, osmý (a první a poslední Slovák ve funkci československého prezidenta) prezident Československa a muž Moskvy - Kremlu
(10.1.1913 Bratislava-Dúbravka - 18.11.1991 Bratislava)
Dne 10. prosince 1989 jmenoval "vládu národního porozumění," v čele s předsedou Mariánem Čalfou a vzápětí z funkce prezidenta republiky abdikoval. Byl nakonec jedním z politiků, kteří odmítli situaci řešit násilím a přispěl tak ke klidnému průběhu převratu.
V pátek 17.11.1989 se v Praze, v ulici Albertov, před budovou anatomického ústavu sešlo, v době od 15.40 do 16.40 hodin, přes patnáct tisíc lidí... Shromáždění končí a pořadatelé vyzývají k odchodu na Vyšehrad. Jakmile je jasné, že řada přítomných chce jít na Václavské náměstí, snaží se pořadatelé přemluvit každou skupinu studentů s transparenty, aby šla doleva na Vyšehrad, místo doprava na Václavské náměstí...
Ulice Na slupi... Doleva Vyšehrad... Doprava Václavské máněstí...
Jedním ze "studentů", kdo za každou cenu chtějí jít na Václavské náměstí, je poručík Státní bezpečnosti Ludvík Zifčák, který o několik hodin později předstírá na Národní třídě svoji smrt (je vydáván za studenta matematickou-fyzikální fakulty Martina Šmída).
Málokdo tušil, co se na Národní třídě večer stane a jak tato akce, respektive provokace komunistické státní moci dopadne nevěděl, podle strýčka Jaroslawa, zřejmě vůbec nikdo.
Michail Sergejevič Gorbačov, vůdce Sovětského svazu v letech 1985-1991
(2.3.1931 Privolnoje, Sovětský svaz)
Pokoušel se o změny, které by vedly ke zlepšení fungování komunistického a politického systému a k ukončení studené války, ale které vedly v důsledku i ke konci vlády Komunistické strany Sovětského svazu a k rozpadu sovětského impéria.
Náš strýček Jaroslaw si myslí, že pan Gorbačov byl sám velmi překvapen tím, co "způsobil". Zkrátka a dobře, myslí si, že pan Gorbačov takový vývoj, ani ve svém nejděsivějším snu, sám neočekával.
Dne 15.10.1990 obdržel Michail Sergejevič Gorbačov Nobelovu cenu za mír.
Náš strýček Jaroslaw si myslí, že Nobelova cena za mír panu Gorbačovovi právem náleží.

Tlačítkový telefon - vytáčení">Praha, listopad 1989: "Zasáhnout?"

Starší telefon">Moskva, listopad 1989: "Ne!"

BUM Pražské gardy dnes - Tuzemák exkluzivní. Obsah alkoholu: 40%.
"Na zdraví!"
"Kde je?"
"Jen počkej, zajíci!"
Sovětský televizní seriál z roku 1969 patřil kdysi mezi oblíbené našeho strýčka Jaroslawa.
"Je to pěkný TV seriál," říká strýček Jaroslaw i dnes.
Pražský hrad dnes
Policie dnes
Václav Klaus, od 7. března 2003 druhý prezident České republiky.
Zápis v kronice města:
V úterý 27. listopadu 2007 navštívil Moravský Krumlov
prezident ČR Václav Klaus s chotí, a to v rámci své třídenní cesty po Jihomoravském kraji, kterou absolvoval na pozvání hejtmana Stanislava Juránka.
Prezident s doprovodem přijel na zámek v Moravském Krumlově krátce po druhé hodině odpolední a na nádvoří ho přivítaly asi dvě stovky obyvatel, převážně školou povinných žáků. Děti ze souboru Krumlováček v krojích nabídly prezidentovi chléb se solí a poté následovala prohlídka Muchovy Slovanské epopeje. "Děkujeme za to, že v rámci třídenní návštěvy Jihomoravského kraje jsme zavítali i do Moravského Krumlova. Vážíme si uvítání, kterého se nám dostalo a že jste se tu shromáždili v hojném počtu i přes tu zimu, abyste prezidenta a jeho manželku pozdravili. Jste tu zocelení lidé. My se opravdu snažíme nesedět jen v Praze na Hradě, ale snažíme se cestovat po celé zemi, mimo jiné i formou těchto třídenních návštěv. Návštěva jihu Moravy je nesmírně milá a přátelská, uvědomujeme si tu vřelost zdejších lidí. Rádi jsme zhlédli Muchovu Slovanskou epopej, i když jsem ji viděl asi před více než 10 lety. Dojmy z kraje máme pěkné, kraj funguje, jde dopředu a nemá žádný velký problém a to je dobře. Přejeme vám, aby se tu stále dařilo a aby až přijedeme příště, jsme se mohli podívat, co se tu nového podařilo," promluvil v úvodu prezident Václav Klaus. "Na této návštěvě u vás v Moravském Krumlově jsem velmi ráda také proto, že manžela vidím více naživo, protože ho jinak vidím více v novinách a televizi. Tyto cesty mám velmi ráda, protože se dostávám do krásných míst a vidím hodně zajímavých budov a památek. Ale to nejdůležitější je, že vidím vás občany a věřte, že pro mě osobně i manžela jste pro nás to nejdůležitější, protože tím dodáváte spoustu energie a optimizmu a za to děkuji," přidala svou zdravici Lívie Klausová, manželka prezidenta. Poté v krátkosti promluvil k prezidentskému páru a přítomným hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. "Já jsem na této cestě chtěl pro prezidentský pár co nejvíc překvapení a věřím, že se zdejší Slovanská epopej stala jedním z nich. Chtěl bych nenápadně lobovat na tom, až se bude rozhodovat na jednáních v Praze o tom, kde Epopej má být," řekl Stanislav Juránek. V zápětí následovala beseda s občany. "Zůstaňte ve funkci!" ozval se hlas z davu. "To je hezký pokyn, ale máme demokratický parlamentní systém a o tom, kdo bude prezidentem, budou rozhodovat senátoři a poslanci, takže tento pokyn dejte jim," odpověděl prezident. "Zůstane Epopej v Moravském Krumlově?" zněl další dotaz. "Já dobře vím, že něco řeknu nevinně, ale ono je tu zakuklených deset novinářů a zítra to bude ve všech novinách, takže si musím dát pozor. Přesto, že jsem celoživotní Pražák, tak mám pocit, že Praha má svých památek nepřeberné množství a když se k nim přidá jedna Muchova epopej, tak to Praze nepřidá nijak kulturně, malířsky, turisticky. Bude to zanedbatelný čin do klenotnice, takže proto není důvod, aby se stěhovala. Nevím, zda to podle odborníků nechce větší sály nebo vidět z větší dálky, to je technická úvaha, do které se plést nechci. Já bych nejvíc spoléhal na úřednickou pomalost, to je největší naděje. Úřednická pomalost a nepráce, to je mocná čarodějnice, která určitě funguje ve prospěch Moravského Krumlova," odpověděl prezident. Václav Klaus byl druhým prezidentem, který navštívil Moravský Krumlov a k této příležitosti byla připravena nová pamětní kniha, aby ji svým prvním podpisem současný prezident uvedl k dalšímu užívání. Poté prezident veřejnosti podepsal připravené památníčky a rozdal fotografie s podpisem. Rozloučil se a tím návštěva skončila. Pak kolona aut s prezidentskou limuzínou odjela z Krumlova do Znojma.
Studenti po dvaceti letech
"Jakeše do koše!"
Heslo studentů před dvaceti lety
Vladivoj Tomek, český student - click here
(9.6.1933 Praha - 17.11.1960 Praha-věznice Pankrác)
Nikdo si na něho ze současné politické reprezentace nevzpomněl.
Tento absolutně nešťastný případ je názornou ukázkou fungování komunistické státní moci a justice, její převodové páky, v tehdejší Československé socialistické republice.
Takhle to tehdy fungovalo:
Mnoho osob bylo bezdůvodně obviněno, obžalováno a uvězněno neprávem.
Strýček Jaroslaw to slyšel mnohokrát:
"Zavinili si to prý všechno sami!"
Praha 7-Holešovice, třída Dukelských hrdinů 349/15, zde Vladivoj Tomek žil
A od 17. listopadu 2001 zde má paměťní desku.



"Disidentem" se člověk nestává tak, že se jednoho dne rozhodne pro tuto svéráznou
kariéru, ale proto, že vnitřní odpovědnost kombinovaná s celým komplexem vnějších
okolností, ho prostě do tohoto postavení uvrhne: je vyhozen z existujících struktur a
postaven do konfrontace s nimi. Na začátku nebylo nic víc a nic míň než úmysl dělat dobře svou práci - a na konci je cejch nepřítele." (Václav Havel)
Václav Havel
(5.10.1936 Praha)
Václav Havel - vězeň svědomí
Václav Havel - poslední prezident Československa a první prezident České republiky
Milouš Jakeš - projev v Červeném Hrádku aneb "Odkud máš ty vědomosti, pacholku?" (poručík Dub ke Švejkovi) - audio - click here
Státní hymna České republiky - click here
Euroskop.cz - věcně o Evropě - click here
Lež - projevená nepravda, nejčastěji motivovaná snahou vyhnout se nepříjemnosti nebo získat určitou výhodu; za pravou lež se nepovažují nepravdy dětí do pěti let, bájivá lhavost, projevy některých duševních chorob a případná tvrzení osob primitivních s velmi nízkým intelektem
Vyzkoušej si únik přes Berlínskou zeď - click here

Další odkazy:
 


Komentáře

1 opium opium | Web | 28. září 2016 v 1:51 | Reagovat

nebankovní půjčka online blansko 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010