Můj táta, můj strýček Jaroslaw, pan Riccardo, ing. Zdeněk Šmahel, Čestmír Koláček a sbírka starých pohlednic - I. část

21. října 2009 v 20:32 | Šárka |  10/2009
a
Zámek Velké Meziříčí - sídlo Františka hraběte Harracha ...
František Maria Alfred hrabě Harrach
(26.7.1870 Traunkirchen - 14.5.1937 Jihlava)
  Majitel panství Velké Meziříčí ...
a
 ... a pobočník následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este ...
a
... V jeho automobilu značky Gräf & Stift, s vídeňským číslem A-II-118 byl v Sarajevu, neděli dne 28.6.1914 zavražděn následník trůnu František Ferdinand d'Este ...
... František hrabě Harrach byl ženatý třikrát ...
a
 ... První manželství bylo bezdětné ...
a
... Z druhého manželství měl dcery: Josefu Sharlotu Marii Annu Františku Saturninu (1905-2000) a Annu Marii Nicoletti (1906-2001) ...
a
... Z třetího manželství měl dceru: Alici Louisu Marii (1916-2006) ...
a
... Syna, mužského pokračovatele rodu, František hrabě Harrach neměl ...
... Rakousko-Uherská monarchie - mapa z roku 1911 ...
... V tomto městě často pobývala prababička mého strýčka Jaroslawa. Byla společnicí hraběnky Vranovské, majitelky textilních továren v Brně a jezdila sem již za Rakousko-Uherska. Jezdila sem i po první světové válce, po vzniku samostatného československého státu dne 28.10.1918. Významné místo v životě mého strýčka Jaroslava ...
 ... Dne 11.11.1918 skončila světová válka ...
a
 ... Tehdy ještě řadovou číslovku "první" neměla ...
a
... První mezinárodní skandál Republiky československé ...
 www.franzferdinand.cz
 ... Po Žofii a Františku Ferdinandovi zůstali na Konopišti v létě 1914 tři sirotci: Žofie Marie Františka Antonie Ignácie Alberta (24.7.1901 Konopiště-27.10.1990 Thannhausen),  Maximilian Karel František Michal Hubert Antonín Ignacius Josef Maria (29.9.1902 Vídeň-8.1.1962 Vídeň)  a  Arnošt Alfons Karel František Ignac Josef Maria Antonín (27.5.1904 Konopiště-5.3.1954 Štýrský Hradec). O čtyři roky se k nim zcela odsouzeníhodným způsobem zachovala i nová československá státní moc - ač tyto děti nebyly příslušníky habsburského rodu, jejich rozsáhlý majetek po zemřelých rodičích jim byl konfiskován a musely novou republiku opustit, přičemž byly vystaveny ponižujícím prohlídkám od zdivočelé luzy. Republika československá si tímto chováním přivodila první mezinárodní skandál. Žádný z tehdejších zákonodárců si však neuvědomil chybu, které se parlament dopustil. Poté, co byli Habsburkové zákonem zbaveni českého trůnu, stali se jeho pretendenty právě Hohenbergové. Český sněm totiž renunciaci ohledně českého trůnu de iure neuznal a parlamentem Republiky československé této možnosti také zbaveni nebyli. Není tedy bez zajímavosti, že případný adept českého trůnu je po otcově i matčině linii přímým potomkem prvního českého panovnického páru, knížete Bořivoje a jeho manželky svaté Ludmily ...
a
... Vyčerpání z dlouhé války, vršící se hospodářské potíže, hladové bouře, vzpoury, propukající v rakousko-uherské armádě i radikalizace české veřejnosti nahrávaly v průběhu roku 1918 zahraniční akci Tomáše Garrigua Masaryka (dále jen TGM). Ještě více pro její mezinárodní zdar vykonaly úspěšná bojová vysoupení legií na západní i italské frontě a především v Rusku. Tam se legionáři, cestující po Transsibiřské magistrále do Vladivostoku, ocitli po čeljabinském incidentu dne 14. května 1918 v ozbrojeném konfliktu s bolševickými vojsky. Francie a brzy poté rovněž Velká Británie i USA uznaly v létě 1918 Masarykovu Národní radu československou za představitele budoucí československé vlády. To již měl TGM zajištěn, tzv. Pittsburskou dohodou, souhlas českých krajanským organizací v USA se začleněním Čechů a Slováků do samostatného státu. Československá republika sice vznikla na základě přirozeného práva českého a slovenského národa, zároveň ale obsáhla země Koruny české v jejich historických hranicích a severní část bývalého Uherského království (Slovensko a Podkarpatskou Rus). Brzy se události daly do pohybu i v monarchii. Dne 14. října 1918 uspořádaly socialisticky orientované strany generální stávku, přičemž na řadě míst (např. v Písku) docházelo k vyhlašování samostatné Československé republiky. Bylo to sice předčasné, leč působivé. Na vůli většiny národa nemohl nic změnit ani císařský manifest, předpokládající federalizaci monarchie. Čas oponou trhnul a staletá říše se rozkládala. V pondělí dne 28, října 1918 pochopila česká veřejnost nótu rakousko-uherského ministra zahraničí Gyuly Andrássyho, který vyslovil ochotu zahájit okamžitá jednání o příměří, jako kapitulaci monarchie. Zástupy lidí se na pražských ulicích dožadovaly vyhlášení nezávislosti. Národní výbor československý jako vrcholná domácí politická instituce, sdružující české parlamentní strany, je vyslyšel. Ještě týž den vydal zákon o "zřízení samostatného československého státu". Na konci září 1918 se v emigraci ustavila prozatímní československá vláda v čele s TGMjako prezidentem a ministerským předsedou v jedné osobě. Dne 18. října zveřejnil tento orgán Washingtonskou deklaraci, v níž proklamoval nezávislost československého národa. Nezávisle na dění v Praze a v Ženevě, kde jednal TGM se zástupci Národního výboru o podobě budoucí vlády, přijaly dne 30. října 1918 zástupci slovenských politických stran na shomáždění v Turčianskám Sv. Martině deklaraci o společném státním životě Čechů a Slováků. Dne 14. listopadu 1918 Národní shromáždění vzniklé rozšířením Národního výboru, vyhlásilo Československou republiku. Jejím prezidentem byl zvolen TGM. První měsíce nového státu nebyly jednoduché. Většina českých (či jak se začalo říkat sudetských) Němců v Československu žít nechtěla a toužila po začlenění do Rakouska. Proto také v Sudetech zprvu vznikly čtyři provincie, které měly své poslance v rakouském parlamentu. Když představitelé českých Němců (zejména Rudolf Logmann von Aue a Josef Seliger) odmítli spolupracovat s československým státem, obsadilo v listopadu a v prosinci 1918 oblast Sudet české vojsko. Obdobně byl, s pomocí francouzských a italských důstojníků zlomen odpor Maďarů na Slovensku. V roce 1919 pak byla připojena, na základě porady rusínských národních rad, k Československé republice také Podkarpatská Rus. Hranice nového státu definitivně stvrdila pařížská mírová konference v letech 1919-1920. Politická krize, vyvolaná na podzim 1920 revolučními snahami sociálně demokratické levice, vyústila ve jmenování úřednické vlády a v rozkol uvnitř sociálně demokratické strany. Její levé křídlo založilo na svém sjezdu ve dnech 14. až 16. května 1921 Komunistickou stranu Československa. Ta se vzápětí stala součástí tzv. III. internacionály, a tudíž věrným spojencem bolševické Moskvy, snící o uskutečnění světové komunistické revoluce. K zpřehlednění a zklidnění změněné politické reality, zjitřené doznívajícím poválečným strádáním, došlo až roku 1923. Přijetí ústavy, která 29. února 1920 prohlásila Československou republiku za demokratický stát, ani volby, v nichž zvítězili sociální demokraté s agrárníky, napětí neodstranily. Komunistická revoluční vlna, zmítající střední Evropou a agitačně podporovaná bolševickým Ruskem, otřásla na prahu dvacátých let minulého století i mladou republikou. Po atentátu na ministra Rašína proto parlament roku 1923 přijal zákon na ochranu republiky, namířený proti politickému extrémismu i proti pokusům rozvracet československý stát. Ten si svou vnější bezpečnost zajišťoval svazky s vítěznými mocnostmi, především Francií. V středoevropském prostoru se ale musel bránit maďarským pokusům o obnovu uherského státu, což jej přibližovalo k nově vzniklé Jugoslávii a Rumunsku. Všechny tři země proto v letech 1920-1921 uzavřely spojenecké smlouvy, nazávané Malá dohoda ...
a
Prof. Dr. Tomáš Garrigue Masaryk
(7.3.1850 Hodonín - 14.9.1937 Lány)
... Pedagog, politik, filosof a první československý prezident. Prezident T.G.M. přijel do Prahy ze zahraničního exilu až 21. prosince 1918. Jeho přivítání v hlavním městě bylo radostné a velkolepé. Tak tomu bylo i ve městech, kterými při cestě do Prahy projížděl ...
Prof. PhDr. JUDr. Eduard (tak je pokřtěn) Beneš
(28.5.1884 Kožlany - 3.9.1948 Sezimovo Ústí)
... Po vypuknutí světové války v roce 1914 vstupuje do protirakouského odboje a pomáhá organizovat odbojovou organizaci Maffii, kde se setkává s TGM a jejich osudy se na dlouhá léta spojují. První československý ministr zahraničí a druhý československý prezident. V letech 1921-1922 i předseda československé vlády ...
Generál PhDr. Milan Rastislav Štefánik
(21.7.1880 Košariská - 4.5.1919 Ivanka pri Dunaji)
... Slovenský politik, generál francouzské armády a také astronom. V letech 1914-1918 organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii a v roce 1918 protisovětskou intervenci na Sibiři. Byl členem Národní rady v Paříži a poté československý ministr války. Spolu s TGM a Edwardem Benešem je považován za zakladatele Československa. Zahynul při letecké katastrofě při návratu do vlasti ...
JUDr. Karel Kramář
(27.12.1860 Vysoké nad Jizerou - 26.5.1937 Praha)
... Stanul v čele první československé vlády. V mládí spolupracovník TGM a později jeho rival ...
JUDr. Alois Rašín
(18.10.1867 Nechanice - 18.2.1923 Praha)
... Český a československý politik a ekonom, první československý ministr financí a funkcionář Československé národní demokracie. Dne 5. ledna 1923 se Alois Rašín stává terčem atentátu, když je u svého bytu v Praze, v Žitné ulici zákeřně střelen do zad anarchistou Josefem Šoupalem. Atentátník je členem Komunistické strany Československa, jakýkoliv přímý podíl této politické strany se však nepodaří prokázat. Komunisté však závažnost vraždy Aloise Rašína zlehčují, ba přímo ospravedlňují. Zdravotní stav Aloise Rašína je podle lékařů beznadějný, ale přesto bojuje o svůj život až do 18. února 1923, kdy umírá ...
... Pernštej a okolí. Jedno z mnoha oblíbených míst mého strýčka Jaroslawa. Nejen v České republice a nejen v Evropě, ale i na celé planetě ...
a
Giusepe Marcantonio Baretti
(24.4.1719 Turín - 5.5.1789 Londýn)
... Turínský literální kritik a publicista. První italský spisovatel, který se uživil samostatnou literární prací. V letech 1761-1763 vydával čtrnáctideník Literární důtky, ve kterém vytvořil typ neodvislého kritika Aristarca Scannabueho, kata pedantů, se zkušenostmi z opravdového života. Od roku 1766 žil v Londýně jako tajemník krásných umění pro korespondenci se zahraničím, zde také vydal své nejzajímavější dílo Rozprava o Shakespearovi a Voltairovi ...
a
... Můj strýček Jaroslaw se s jménem tohoto turínského literárního kritika setkal poprvé jako dvanáctiletý chlapec a jako třicetiletý muž pak využil jeho zkušeností, respektive zkušeností jeho neodvislého kritika Aristarca Scannabueho ...
a
a
... Dejvická 27, Praha 6 ...
... Kramářova vila. Vilu si nechal postavit v letech 1911-1914 jako své sídlo tehdejší známý politik, rusofil a pozdější první československý předseda vlády Karel Kramář. Po smrti Kramářových spravovala vilu Společnost dr. Karla Kramáře. Ta pronajala vilu Národní galerii. Po roce 1948 byla společnost rozpuštěna a vila připadla státu. Od roku 1952 byla vila pod správou Úřadu předsednictva vlády a postupně chátrala. V letech 1994-1998 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Od 18.12.1998 je vila oficiální rezidencí českých premiérů ...
Obyvatelé vily:
1) Karel Kramář
2) Miloš Zeman
3) Vladimír Špidla
4) Stanislav Gross
5) Jiří Paroubek
6) Mirek Topolánek
... Torino - Genova (Zena) ...
... Genova (Zena) - Torrés ...
... Turín a Miláno? Sardínie a Sicílie? ...
a
... A nebe a dudy! ...
a
... O posledním vídendu jsme měli doma návštěvu. Tetu Blaženu a strýce Samuela z Vrútek. Neviděli jsme je nejméně... a nebyly jsme vůbec v žádném kontaktu. Až teď. "Jáno žije ve Vídni. Oženil se tam a máme vnučku Cornelii. Narodila se v sobotu... Toto utíká. Za chvíli jí budou už dva roky. Teď nedávno jsme za nimi byli. Na návštěvu k nim přišel i strýček Jaroslaw se svojí přítelkyní i strýčkův a Jánův kamarád z Moravy a vzpomínali na dědečka pana inženýra Richarda a na pana Bruna. Dědeček pana inženýra Richarda a pan Bruno měli ohromný smysl pro humor!" hlásila teta Blažena už mezi dveřmi do bytu. Teta Blažena ale neřekla pro humor. Řekla "pro prdel". Tím nechci nikoho urazit ani se tím nechci nikoho nijak dotknout. Já jen, abych tetu Blaženu citovala přesně. Teta Blažena si pak zouvala boty u nás v předsíni a na okamžik při tom ztratila balanc. Musela jsem ji zachytit ...
a
... V sobotu odpoledne jsme pak byli s tetou Blaženou a strýcem Samuelem na procházce na Hradčanech a pak ještě v Divoké Šárce. Byli jsme rádi, když jsme si doma konečně sedli a otevřeli si láhev vína. Bylo to víno Rosa Coeli, dolnokounická Frankovka. "Poslední korunovaná královna Marie Anna Karolína Sicilská se narodila v Miláně a dětství prožila na Sicícii. A na Pražském hradě prožila pak spokojených dvacetpět let se svým manželem," hlásila teta Blažena to, co se "dověděla" ve Vídni, na náštěvě u syna Jána. "Jakoby se všechno v Čechách zase vracelo na Sicílii. Je to tak!" prohlásila rezolutně. Nemělo smysl jí něco vysvětlovat. Strýc Samuel ji, ve správný okamžik, pak na to řekl: "Ale ovšem, Blaženko, ty to víš nejlíp." Pak ji ale opravil: "Ale Blaženko, ty jsi to trošku popletla, ale to se někdy může stát každému. Poslední korunovaná česká královna Marie Anna Karolína Sardinská se nenarodila v Miláně, ale v Turíně a dětství neprožila na Sicílii, ale na Sardínii." Ti dva, teta Blažena a strýc Samuel, se mají rádi snad odmalička. Ale já to vím. Některé věci strýc Samuel tetě Blaženě nikdy nevysvětlí. Teta Blažena má totiž ráda pána Jána Slotu a nejraději by do Budapešti jela na tanku. Miláno a Sicílie? Tak na toto může přijít jen teta Blažena! Pro pánajána! Koho by to kdy napadlo! Takový nesmysl! Taková pitomost! Teta si to popletla a myslela: "Pan Silvio Berlusconi a Sardínie!" Nakonec se to všechno vysvětlilo. Bylo to krátké spojení. Teta Blažena se totiž narodila v Ostravě. Její maminka tam tehdy byla na návštěvě a už to domů do Vrútek nestihla. Přišlo to náhle a šlo to rychle. Nebyly žádné komplikace. Dopadlo to dobře. Druhý den byla matka i s dcerou doma ve Vrútkách. Strýc Samuel je ohromný diplomat a "zabránil snad nejhoršímu". Už... Už... Už... Už to chtěla teta Blažena říci, ale nakonec to neřekla! Já jsem dědečka pana inženýra Richarda a ani pana Bruna neznala ...
21.10.2009
Šárka
a
... Nádraží Františka Josefa v Praze ...
a
... Tak se mi zdá, že jsem zahlédla ...
a
... Zajedu se tam podívat ...
... Dědečka pana inženýra Richarda přivedl na Lipnici nad Sázavou dne 25.8.1921 jeho přítel akademický malíř Jaroslav Panuška, který později žil a tvořil v blízském Kochánově. Dědeček pana inženýra Richarda napsal většinu svého díla při rušné zábavě v hospodách. Svou literární dráhu začal v malé hospůdce U Jungmanna v Praze na Vinohradech a skončil v hostinci U České koruny v Lipnici nad Sázavou ...
a
... Když zaklepali na dveře hostince U Invalda byla už tma ...
a
... Cesta od vlaku ve Světlé nad Sázavou jim trvala příliž dlouho. Cestou navštívili zřejmě všechny hospody. Dědeček pana inženýra Richarda odjel na Lipnici, aby definitivně rozhodl o osudu svého románu. O jeho vlastním osudu však rozhodl paradoxně Švejk. Teprve obrovský úspěch románu vytváří podmínky k tomu, aby autor uskutečnil svůj tulácký sen a založil si domov. Když se finančně zajistil uzavřením smlouvy s nakladatelem Synkem, přijal nabídku obchodníka, pronesenou kdysi v Invaldově hospodě, a koupil od něj 16.6.1922 malý domek pod hradem za dvacetpěttisíc korun. Opatrní a praktičtí vesničané se divili, proč si zalíbil právě tuto barabiznu. Domek není nikterak výstavný, vznikl vlastně několikerou přístavbou. Na jedné straně je patrový, druhou stranou se opírá o svah; odtud se z patra vzchází přímo na cestu. Vnitřním bizardním půdorysem připomíná spíše zemanskou tvrz než domkařské stavení. Měl čtyři vchody, každý na jinou stranu. Krčí se při úpatí hradu a svým cípem směřuje k chudé čtvrti zvané Mizerov. Snad právě to všechno lahodilo zálibě ve zvláštnostech a výjimečnostich. Když se na podzim roku 1922 konečně do domku přestěhoval, obýval vlastně jedinou místnost, dolejší pokojík, jenž byl současně ložnicí, přijímacím pokojem i pracovnou. V hořejších místnostech měl složenou novou modřínovou ložnici, na zakoupení matrací se zatím nedostávalo. Až do konce svého života spal dědeček pana inženýra Richarda na prosté drátěné vložce stojící u okna; na ní během dne odpočíval a diktoval Švejka. Vlastního domku dlouho neužil. Bydlel v něm necelé tři měsíce ...
... Z nádraží Českých drah ve Světlé nad Sázavou do Lipnice nad Sázavou je to pěšky skutečně kus cesty ...
a
Jaroslav Hašek
(30.4.1883 Praha - 3.1.1923 Lipnice nad Sázavou)
Publicista, novinář, spisovatel a zakladatel strany mírného pokroku v mezích zákona.
a
... Zasedání výkonného výboru strany mírného pokroku v mezích zákona (zakladatel strany s kloboukem na hlavě) ...
a... "Ve světě, kde věci jsou postaveny na hlavu, kde pravda je vydávána za lež a lež za pravdu, existuje vlastně jen jediná forma svobody - a tou je bláznovství. Haškova bohémská hra a klaunská maska není únikem, ani projevem tvárného nonkonformismu; je výrazem převratného poměru ke světu a ke skutečnosti," říká strýček Jaroslaw ...
a
... "Ve svém díle, respektive v dějinách strany mírného pokroku odhalil dědeček pana inženýra Richarda paradox moderní doby," myslí si strýdek Jaroslaw. "A vzhledem ke skutečnosti, že každá doba, ve které člověk žije, je moderní (nežijeme přece v minulosti), tak si strýček Jaroslaw myslí, že shora uvedené platí stále! "Tohle je jedna z věcí, která platila, platí a bude platit pořád!" říká, když hovoří o moderní době ...
a
... Brácha Jára je názoru, že založení shora uvedené strany, byla od dědečka pana inženýra Richarda geniální myšlenka, která snad prý nemá v Evropě či snad i dokonce ve světě obdoby ...
a
 ... Tak nevím! Myslím ale, že možné to zřejmě bude ...
... Památník Jaroslava Haška. Vnuk inženýr Richard Hašek s Josefem Švejkem a se svým dědečkem Jaroslavem, otcem svého otce ...
... Ve svém domku č. 185 dědeček pana inženýra Richarda po kritické noci z 2. na 3. ledna 1923 v časných ranních hodinách umírá. Příčina: ochrnutí srdce ...
... Je pohřben v pravém horním rohu malého lipnického hřbitova až nahoře u zdi ...
 ... "Šárko, dnes tu tvůj strýc Jára není," říká mi pan inženýr Richard Hašek. To jsem už sama poznala, protože jsem se byla podívat na hřbitově. Strýček Jaroslaw nosí na hrob svého oblíbeného spisovatele jen čepované pivo v půllitru ...
a
 ... Z hostince U České koruny. Sama jsem to viděla. Čepované pivo tam nebylo ...
...Inženýr Richard Hašek ...
a
... "Pravé bohatství ocení jen ten, kdo ho rozpozná!" říká strýček Jaroslaw ...
a
... Nejoblíbenější pivovar strýčka Jaroslawa ...
a
... "Přesvědčení lidí závisí vždy na jejich hmotné existenci. Proto si lidského přesvědčení příliš nevážím a nikterak si ho necením." Nevíme, nakolik je Longenova interpretace pravdivá, v mnoha případech totiž vkládá dědečkovi pana inženýra Richarda do úst své vlastní názory. Jedno je však jasné. V složité poválečné situaci se dědeček pana inženýra Richarda orientuje spíše citem, třídním instiktem než ideologickými měřítky. Rozhodující je pro něj charakter člověka ...
a
... Malý svět Invaldovy hospody zalidňuje bohémskou hrou a vyprávěními, v nichž ožívá jeho fantazie, probouzí se živelná radost ze života ...
a
... Nahoře v pokojíku bylo většinou zima a neútulno; odchází proto hned zrána dolů, do malého přístěnku vedle lokálu. Odtud přebíhá k šenku i do kuchyně a nahlíží pod pokličku kuchařkám. Současně diktuje nějakou humoresku nebo svůj světoznámý román, hovoří s lidmi ve výčepu a radí se s paní Invaldovou, jak a čím okořenit omáčku. Byl šťasten, mohl-li život zpříjemnit vtipným kouskem, vymanit se ze stereotypu dní.Bavil se s lidmi i nejvšednějšími událostmi. Měl zvláštní zálibu v exotických cizincích, vítal podomní obchodníky a různé světoběžníky, kteří do zapadlého kouta přinášeli čarovnou vůni dálek. S nimi si nejvíce rozuměl. Jednou prý popíjel s jakýmsi snědým kramářem, který náhodou zabloudil do vesnice , a mluvil s ním k překvapení vesničanů maďarsky. Pak oba tancovali v sále hospody čardáš. Jindy organizoval zábavný večer kouzelníka-iluzionisty. Jeho produkce však utrpěla fiasko. Neznámý fakír užíval triků velmi drastickým způsobem, propichoval si kůži, polykal meč i oheň, a tím si mírné vesnické obecenstvo odradil. Dědečkovi pana inženýra Richarda dalo hodně práce spravit pokaženou náladu ...
a
... Pořádal často slavnostní "dýchánky" a pitky, na kterých vařil obvykle svůj proslulý námořnický grog (chutná i mému bratrovi Járovi, pravda, moc ho nevypije) ...
a
... Tvrdíval, že je to nápoj tak silný, že pod jeho vlivem lze přeplavat známý kanál La Manche. Recept zde uvádím (opsala jsem si ho z knížky strýčka Jaroslawa) ...
a
... "1/2 litru vody dej svařit s novým kořením, s 2-3 zrny, pepře 6-8 zrn, hřebíčku 10 zrn, kousek skořice, kousek citrónové kůry a šťávu z celého citrónu, a přidej 1/2 kg cukru. Po svaření přidej tři litry bílého vína a nech přejít var. Pak přidej litr koňaku a znovu až do varu vař a pozor, aby to nepřeteklo! Po postavení na stůl (k ruce) se sundá poklice, vystupující páry se zapálí, a hned se zas přikreje. Tím slavnostní obřad uvaření grogu končí. A kdo ti řekne, že tam máš dát vanilku, tak mu dej přes držku!" ...
a
... Ke svátečním okamžikům patřila různá výročí, narozeniny a jmeniny. Jako zkušený kabaretní improvizátor dědeček pana inženýra Richarda instinktivně vycítil náladu obecenstva, dovedl vystihnout situaci, v níž se lidé otevírají jeden druhému, odhazují všední starosti, zapomínají na předsudky a společenské přehrady, poddávají se slavnostnímu prožívání věcí. Vedl si proto podrobný seznam svátků všech svých známých a posílal výstřižky ze starých kalendářů se zatrženým datem, což byla zároveň pozvánka na pijáckou seanci v Invaldově hostinci. Při těchto příležitostech rád řečnil, využívaje přitom svých téměř encyklopedických znalostí různých dat a faktů. V řeči na svátek svatého Josefa například nadhodil otázku, že se přesně neví, kdy se svatý Josef narodil. Na druhý den ráno se motal po náměstí jeden místní oslavenec, kterému stále vrtalo hlavou, odkud to Hašek ví. Ptal se kolemjdoucích na svého svatého patrona, a když se nic nedozvěděl, šel s tím na faru. Pan farář skutečně potvrdil, že datum narození svatého Josefa je pro církev tajemstvím. Autorita dědečka pana inženýra Richarda tím neobyčejně vzrostla ...
a

Pokračování ...

 


Komentáře

1 ivo ivo | E-mail | Web | 20. září 2011 v 7:20 | Reagovat

Krásný den, hezké stránky, opravdu držím pěsti, moje strky jsou: http://kcbrno.webnode.cz/cesky-svet/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010