Petr Kostka

18. září 2009 v 15:51 | Petr Kostka |  09/2009
Divadlo na Vinohradech

Člen Divadla na Vinohradech absolvent Obchodní akademie v Plzni


Na školu a roky strávené ve školních lavicích vzpomíná Petr Kostka, člen Divadla na Vinohradech:
Dnes Obchodní akademie v Plzni, náměstí T.G.Masaryka, za mého mládí VHŠ - Vyšší hospodářská škola Klementa Gottwalda.
Jak bych rád nevzpomínal. A velmi často. Však se dodnes každoročně scházíme, myslím naše maturitní třída, ta tehdejší IV.A v roce 1957. Vždyť to byla léta dospívání, prvních vážnějších přátelství, prvních piv, prvních lásek. Já byl zahleděn do paní třídní učitelky, však byla mladinká a pěkná. Paní učitelka Zora Brychtová. Nemohl jsem se na ni vynadívat. Ale škola byla i pro svou odbornost a kvalitní profesorský sbor poutavá. Alespoň pro mne. Vrhl jsem se pak, pravda, na dráhu hereckou, ve šlépějích našeho rodu, ale tenkrát na škole jsem naopak tíhl k předmětům divadlu na hony vzdáleným. Já miloval účetní evidenci a byl jsem v tom prý výborný. Pravda, v jednom semestru za 3, ale to jsem byl zrovna zamilován, myslím, či co. Miloval jsem hospodářské počty, technologii, socialistické hospodářství (to nikdo z nás, ani profesor, jsme ještě nevěděli, jak to dopadne), základy československého práva (ani o bezpráví jsme ještě nic netušili), psaní strojem, těsnopis, v něm pak krácení druhého stupně a tak zvanou matulovštinu. Pan Matula byl tenkrát v padesátých letech nejrychlejší těsnopisec. Byl jsem svědkem, když na jisté soutěži psal rychlostí 250 slov za minutu. Chudák ten pán, co mu ten text diktoval. Ten se to týden učil, aby to bez zadrhnutí vymluvil. Pan Matula to dokázal zapsat a ještě si do závorky psal, jak některá slova lépe krátit. Byl jsem tím nadšen. A i já tenkrát chodíval na nějaké schůze a zapisoval proslovy těsnopisně a pak je přepisoval na stroji. Pan prezident (tenkrát ještě president) Antonín Zápotocký mluvil velmi zvolna, toho jsem stačil psát prasopisně, to jest přímo kaligrafických těsnopisem. Vidíte a zase tak daleko to od herecké práce není. Často třeba psát různé divadelní texty, dnes na počítači, a jak se mi psaní "všema deseti" hodí. A těsnopis používám v mysli. Na jevišti, mám-li v textu málo frekventované, těžko zapamatovatelné slovo, napíši si je v duchu těsnopisně a pak, až na to dojde, zkrátka v hlavince vidím ten hieroglyf (ten těsnopisný klikyhák) a přečtu jej.

Nic, čemu se člověk v mládí učí, není zbytečné. V nejhorším to aspoň tříbí mozek, ale to my starší všichni víme, tak proč o tom psát.

Přeji škole dobré profesory, dobré žáky a dlouhá léta trvání.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Motto: Když jsme se vyhrnuli ze školy, tak jsme moc křičeli a moc jsme utíkali, jenom Páta Karel kráčel k domovu slušně, jelikož je pitomec. Potom jsme stáli před bijákem a čekali, až příjdou lidi, a šel taky pan Lokvenc s manželkou a Bejval přistoupil k němu, dal slušné pozdravení a ptal se: "Prosím Vás pane Lokvenc, vysvobodil ten herec milovanou bytost ze spárů lupičů?" ale pan Lokvenc se příšerně zachechtal a neřekl nám nic!
Věci vlastní jsou ty, na které můžeme mít svým rozhodnutím, vůlí a svým jednánín vliv. Jsou však věci, které změnit nemůžeme. Nemůžeme změnit, zda bude zítra pršet nebo ne. To je věc cizí. Jsou na nás nezávislé i takové věci, jako je povaha druhého člověka. Rozhodnutí změnit něco na sobě je realizovatelné, rozhodnutí změnit něco u druhého lze uskutečnit u dětí, které vychováváme. Potvrdilo se nám, že jakou má kdo povahu v třetí až páté třídě základní školy, takovou povahu má i v dospělosti!
Strýček Jaroslaw je bratr naší matky Šárky, středoškolský profesor, rád si hraje se slovy, kterým podkládá jiný, matoucí, obrazný až provokativní význam. S vážnou tváří si vymýšlí nebo upravuje různé příběhy, které vypravuje tak přesvědčivě, že mu naše matka a tetičky - jeho sestry Dana a Jitka - někdy neuvěří a když potom praskne, že to je pravda, volají pohoršeně: "Ale Járo!". Strýček Jaroslaw je vdovec a z manželství má dvě, dnes již dospělé, děti. Žije s přítelkyní na venkově nedaleko Vídně. Mezi jeho záliby patří i péče o dům a obytnou část zahrady.
... Strýček Jaroslaw má rád Itálii a Středozemní moře. Tam jezdí nejraději ...
... Lze ho spatřit i v České republice ...
... Zejména na Moravě, ve Slezsku ...
... A v Praze ...
... Od 1. ledna 2012 jsou komentáře moderované ...
... Jediným důvodem opatření je vyloučit komentáře s obsahem obchodního charakteru ...
16. září 2009
Jaroslav a Šárka




Počítadlo od 3.3.2010